Lola Rodríguez de Tió - Lola Rodríguez de Tió
Lola Rodríguez de Tió | |
---|---|
![]() Lola Rodríguez de Tió | |
narozený | Dolores Rodríguez de Astudillo y Ponce de León 14. září 1843 San Germán, Portoriko |
Zemřel | 10. listopadu 1924 Havana, Kuba |
obsazení | básník |
Národnost | portorický |
Lola Rodríguez de Tió,[poznámka 1] (14. září 1843 - 10. listopadu 1924), byl první portorický narozená básnířka, která si po celém světě vybudovala pověst velké básnířky Latinská Amerika.[1] Věřící v práva žen, byla také zavázána k zrušení otroctví a nezávislost Portorika.
Raná léta
Rodríguez de Tió se narodil Dolores Rodríguez de Astudillo y Ponce de León [poznámka 2] v San Germán, Portoriko. Její otec, Sebastián Rodríguez de Astudillo, byl jedním ze zakládajících členů Ilustre Colegio de Abogados de Puerto Rico (doslovně „Illustrious College of Attorneys“, řídícího orgánu španělských advokátů v Portoriku, podobně jako advokátní komora).[2] Lola matka, Carmen Ponce de León, byl potomek Juan Ponce de León, který byl průzkumníkem a prvním španělským guvernérem Portorika. I ona byla rodáčkou z města San Germán. Rodríguez de Tió získala vzdělání doma, kde byla doma doučována. Vyvinula celoživotní lásku k literatuře, zejména k dílům Fray Luis de León které jí měly sloužit jako zdroj inspirace. Ve svých raných létech byla velmi asertivní, v sedmnácti letech požadovala, aby jí bylo umožněno nosit krátké vlasy, což bylo v rozporu s obvyklou dobovou normou, osobní ochrannou známkou, kterou si po celý život udržovala.
Politický aktivista

Rodríguez de Tió se přestěhovala do Mayagüez se svou rodinou. Tam se seznámila s Bonociem Tió Segarrou, za kterého se provdala v roce 1863. Rodríguez de Tió se stal spisovatelem a dovozcem knih, který často psal články do místního tisku a byl stejně aktivistou proti španělskému režimu, jak to dovolovala vláda. Po svatbě s Tió vydala svou první knihu poezie, “Mis Cantos“, kterého se prodalo tehdy úžasné množství 2 500 kopií.[3]

V roce 1867 a poté znovu v roce 1889 byli Rodríguez de Tió a její manžel vyhnáni z Portorika španělskými guvernéry. Na svém prvním exilu šli do Venezuela a při svém druhém vyhnanství se nejprve přestěhovali do New York kde pomáhala José Martí a další kubánští revolucionáři a později Kuba, kde pár pobýval až do své smrti. Jejich domov se stal místem setkávání politiků a intelektuálů, stejně jako Portorikánců ve vyhnanství. V roce 1868, inspirováno Ramón Emeterio Betances Hledání nezávislosti Portorika a pokus o revoluci zvané Grito de Lares, napsala vlastenecké texty podle dosavadní melodie La Borinqueña. V roce 1901 založil Rodríguez de Tió a byl zvolen členem Kubánské akademie umění a literatury. Byla také inspektorkou místního školského systému.[4] Na Kubě byla dobře známá svou vlasteneckou poezií o Portoriku a Kubě.[3] Některá z nejznámějších prací Rodríguez de Tió jsou „Cuba y Puerto Rico syn ...„(Kuba a Portoriko jsou ..) a“Mi Libro de Cuba"(Moje kniha o Kubě).
V roce 1919 se Rodríguez de Tió vrátila do Portorika, kde byla poctěna velkou hostinou Ateneo Puertorriqueño poté, co recitovala svůj „Cantos a Puerto Rico“. Lola Rodríguez de Tió zemřel 10. listopadu 1924 a je pohřben na Hřbitov Colón v Havana, Kuba.[3]
Dědictví
Někteří věří, že design a barvy Portorická vlajka, které byly přijaty v roce 1954, vycházely z myšlenky Rodrígueze de Tió mít stejnou vlajku jako Kuba s převrácenými barvami. Portoriko si uctilo Lolainu paměť tím, že po ní pojmenovalo školy a cesty.[5]
29. května 2014 zákonodárné shromáždění Portorika ocenilo 12 slavných žen plaketami na náměstí „La Plaza en Honor a la Mujer Puertorriqueña“ (náměstí na počest portorikánských žen) v San Juan. Podle tabulek se 12 žen, které na základě svých zásluh a dědictví vynikají v historii Portorika. Rodríguez de Tió byl mezi těmi, kteří byli poctěni.[6]
Texty k revoluční verzi „La Boriqueña“
Externí zvuk | |
---|---|
![]() |
Následují texty revoluční verze „La Boriqueña“ Loly Rodríguez de Tió z roku 1868:
španělština (originální verze) | Angličtina překlad |
---|---|
¡Despierta, borinqueño | Vstaň, Portorikánku! |
Toto lamecké patriótico | Není to vlastenecké volání |
Mira, ya el cubano | Pojďte, Kubánci |
Ya el tambor guerrero | Nyní válečný buben |
El Grito de Lares | The Cry of Lares |
Bellísima Borinquén, | Krásná Portoriko |
ya por más tiempo impávido | Teď už ne |
Nosotros queremos | Chceme |
¿Por qué, entonces, nosotros | Proč tedy my |
Žádné seno que temer, riqueños | Není třeba se bát, Portoričani, |
ya no queremos déspotas, | Už nechceme despoty, |
Nosotros queremos | Chceme svobodu |
Vámonos, borinqueños, | Pojďte, Portoričani, |
Bibliografie
Jak uvádí hispánská divize Kongresové knihovny, Svět 1898: Španělsko-americká válka.
Hlavní díla
- A mi patria en la muerte de Corchado (1885)
- Cantares, Nieblas y Congojas (1968)
- Claros de sol (1968)
- Claros y nieblas (1885)
- Mi libro de Cuba (1893)
- Mi ofrenda (1880)
- Mis cantares (1876)
- Nochebuena (1887)
- Obras completas (1968)
- Poesías (1960)
- Poesías patrióticas, poesías religiosas (1968)
- Trabajos literarios (1882)
- La borinqueña (texty písní k nativnímu tanci, 1868)
Články v novinách Loly Rodríguez de Tió
- La Democracia, 7. června 1905, strana 4, obrázek 4, Chronicling America, Library of Congress.
- La Democracia., 3. dubna 1903, obrázek 1, Chronicling America, Library of Congress.
- Verše pod názvem „Autógrafo“ zveřejněny dne La Democracia., 20. května 1899, obrázek 3, Chronicling America, Library of Congress.
- Dopis o „La cuestión Huntington“, zveřejněný dne La Democracia., 19. prosince 1893, strana 3, obrázek 3, Chronicling America, Library of Congress.
- Báseň "A una golondrina" zveřejněna dne La Democracia., 02. listopadu 1893, strana 3, obrázek 3, Chronicling America, Library of Congress.
- Dopis Don Ramón Marín, zveřejněný dne La Democracia., 21. května 1892, strana 2, obrázek 2, Chronicling America, Library of Congress.
Původ
Předkové Loly Rodríguez de Tió | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Viz také
Ženské vůdkyně Puerto Rican Independence Movement z 19. století
Členky portorické nacionalistické strany
- Blanca Canales
- Rosa Collazo
- Lolita Lebrón
- Ruth Mary Reynolds
- Isabel Rosado
- Isabel Freire de Matos
- Isolina Rondón
- Olga Viscal Garriga
Články týkající se hnutí za nezávislost Portorika
- Vzpoury nacionalistické strany v Portoriku v padesátých letech
- Portorická nacionalistická strana
- Masakr v Ponce
- Masakr Río Piedras
- Strana nezávislosti Portorika
- Grito de Lares
- Intentona de Yauco
- Spojené státy banánové
Poznámky
Reference
- ^ Toledo, Josefina, Lola Rodríguez de Tió - příspěvek do studia integrálu, Librería Editorial Ateneo, San Juan, Portoriko, 2002
- ^ Delgado Cintrón, Carmelo. „El Colegio de Abogados de Puerto Rico: Un resumen histórico“. Colegio de Abogados de Puerto Rico. Citováno 28. dubna 2016.
- ^ A b C Lola Rodríguez de Tió - Bio
- ^ Humanitní vědy, národní nadace pro (09.01.1913). „Boletín mercantil de Puerto Rico. (San Juan, P.R.) 18 ?? - 1918, 9. ledna 1913, obrázek 1“. Citováno 2019-10-05.
- ^ Portorická vlajka Archivováno 16. dubna 2009 v Wayback Machine
- ^ La Mujer en nuestra historia
- ^ Clemente Antonio Ponce de León (1761-1811) casado con Baltazara del Toro y Quiñones
- ^ Nuevas fuentes para la historia de Puerto Rico - strana 545
- ^ Don Francisco José Rodríguez de Astudillo
- ^ Doña Carmen Ponce de León y Martínez Mariño
- ^ Rodríguez de Astudillo
Další zdroje
Svět 1898: Španělská americká válka. Lola Rodríguez de Tió. Knihovna Kongresu.