Liturgie svatého Cyrila - Liturgy of Saint Cyril

Liturgický koptský reliéf z 5. století

The Liturgie svatého Cyrila (nebo Anafora svatého Cyrila) je jedním ze tří Anafory v současné době používá Koptská pravoslavná církev a zachovává si liturgické zvláštnosti, které vznikly na počátku Křesťanský Egypt,[1] tak tvoří jádro historického Alexandrijský obřad. Odkazuje-li se na jeho řecký verze je tento text obvykle znám jako Liturgie svatého Marka (nebo Anafora svatého Marka).

Současné využití

Tuto liturgii může v současnosti používat Koptská pravoslavná církev v Alexandrii, stejně jako u Koptská katolická církev, Během Půjčil čas nebo v měsíci Koiak, ale díky jeho prodloužení a konkrétním melodiím je dnes jeho používání neobvyklé.[2] Tento text nepokrývá celý Božská liturgie, sahající pouze od pre-anaforických obřadů (modlitba závoje) k distribuci Společenství, tedy včetně anafory v přísném slova smyslu. Pro zbývající část bohoslužby se používá koptská liturgie sv. Bazila.

V Byzantský obřad, liturgie svatého Marka, jak ji předává Řecká pravoslavná církev v Alexandrii, se každoročně používá na několika místech svátek z Svatý Marek podle Ruská pravoslavná církev mimo Rusko, která jej schválila v roce 2007.[3]

Dějiny

Koptský středověk Svatá Barbara kostel

Podle liturgické tradice křesťanství byl přiveden Alexandrie v Egyptě podle Svatý Marek. Město poté získalo význam jako centrum církevní správy a křesťanské teologie s jejími Katechetická škola. Liturgické použití, které se vyvinulo místně, se označuje jako Alexandrijský obřad a texty použité k oslavě Eucharistie jsou známé jako Liturgie svatého Marka.

The lingua franca z západní svět v prvních stoletích křesťanství byla Koine Řek a liturgie svatého Marka byla v takovém jazyce. Překlad této liturgie v Koptský, který v té době používala většina egyptské populace, se připisuje Svatý Cyril Alexandrijský v první polovině 5. století. Řecká verze této liturgie je tedy obvykle známá jako Liturgie svatého Marka, zatímco jeho koptská verze je pravidelně volána Liturgie svatého Cyrila, i když formální název posledně jmenovaného je „Anafora našeho svatého otce Marka apoštola, kterou ustanovil třikrát požehnaný svatý Cyril arcibiskup".[1]

Nejstarší přežil kompletní rukopisy liturgie sv. Marka a sv. Cyrila pocházejí z Vrcholný středověk. Od 5. století do vrcholného středověku se obě verze vyvíjely na paralelních a vzájemně propojených tratích, s vzájemnými překlady as většinou doplňků přidaných k oběma z nich.[4] Obě verze mají svůj vlastní zvláštní materiál. Využívání liturgie svatého Marka Řecká pravoslavná církev v Alexandrii byl obviňován Antiochijský patriarcha a kanonik Theodore Balsamon na počátku 13. století.[5]

Rukopisná tradice

The první tisíciletí svědky raných fází této liturgie jsou tyto fragmenty:

Při studiu vývoje liturgie svatého Marka jsou důležité další starověké texty, které patří k alexandrijskému obřadu: Anafora ze Serapionu je dřívějším svědkem nějakého starodávného materiálu,[8] the Anafora v Barceloně a Deir Balyzeh Papyrus se liší vývoj založený na stejném materiálu, Katecheze z Cyrila Jeruzalémského jsou užitečné ke sledování vztahu s Liturgie svatého Jakuba.

Dřívější rukopisy liturgie svatého Cyrila pocházejí z 12. století a jsou v Bohairic koptský. Není známo, zda pocházejí přímo z řečtiny nebo ztracených sahidských verzí. Tyto rukopisy obsahují některé dodatky, které se nenacházejí v liturgii svatého Marka v řečtině, ale jejich četba se obecně blíží fragmentům prvního tisíciletí než těm v řecké verzi.[1]

Dřívější rukopisy liturgie svatého Marka jsou: Codex Rossanensis,[9] the Rotulus Vaticanus,[10] neúplné Rotulus Messanensis.[11][12] Dalším svědkem je ztracený rukopis knihovny Řecká pravoslavná církev v Alexandrii, zkopírován v letech 1585–6 patriarchou Meletius Pegas.[13] The Rotulus Vaticanus, a ještě více text zkopírovaný Pegasem, ukazuje pokrok v procesu asimilace na byzantský použití.[5]

Struktura anafory

Svatý Cyril Alexandrijský

Anafora svatého Marka (nebo svatého Cyrila) nalezená v Vrcholný středověk rukopisy ukazují všechny typické zvláštnosti Alexandrine Rite, jako je dlouhá Předmluva, která obsahuje nabídku a bezprostředně po ní přímluvy, dvě epiklézy, absence Benedictus v Sanktu.[14] Strukturu anafory (v užším slova smyslu) lze shrnout takto:

Za současného užívání koptské pravoslavné církve byla část obsahující přímluvy a druhou oběť přesunuta na konec anafory podle vzoru použitého v koptských liturgiích svatého Basila a Svatý Řehoř na základě Antiochene struktura.

Poznámky

  1. ^ A b C d Koptský enc. 1 1991.
  2. ^ Spinks 2010, str. 361.
  3. ^ Pravoslavie 2007.
  4. ^ Cuming 1997, str. 58,60.
  5. ^ A b Koptská enc. 5 1991.
  6. ^ Jasper & Cuming 1990, str. 55.
  7. ^ Jasper & Cuming 1990, str. 54–56.
  8. ^ Cuming 1997, str. 60.
  9. ^ Codex Rossanensis, Vatikánská knihovna GR. 1970, 12. století
  10. ^ Rotulus Vaticanus, Vatikánská knihovna Gr. 2281 ze dne 1207
  11. ^ Rotulus Messanensis, Messina Gr. 177, 12. století
  12. ^ Shenouda III 1995, str. 78.
  13. ^ Cuming 1997, str. 57.
  14. ^ Gabra 2009, s. 28–29.
  15. ^ Cuming 1997, str. 69.

Reference

  • Cody, Aelred (1991). „Anafora sv. Cyrila“. Koptská encyklopedie. 1. Macmillana. 123b – 124a. ISBN  002897025X.
  • Cody, Aelred (1991). „Mark, Liturgy of Saint“. Koptská encyklopedie. 5. Macmillana. 1539a – 1540b. ISBN  002897025X.
  • Cuming, G.J. (1997). „Anafora svatého Marka: studie vývoje“. V Bradshaw, Paul F. (ed.). Eseje o raných východních eucharistických modlitbách. Collegeville, Minn: Liturgický tisk. ISBN  081466153X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Gabra, Gawdat (2009). A až Z koptské církve. Lanham, Md: Strašák Press. ISBN  9780810868946.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Shenouda III (1995). Posluchač Boha Mark Evangelista Svatý a mučedník. Pravoslavné knihy.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Spinks, Bryan (2010). „Orientální pravoslavné liturgické tradice“. V Parry, Ken (ed.). Blackwell Companion to Eastern Christianity. Malden, Massachusetts: Wiley-Blackwell. ISBN  9781444333619.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • „в нью-йорке состоялось очередное заседание архиерейского синода русской православной зарубежн. pravoslavie.ru. Citováno 5. května 2012.(v Rusku)
  • Jasper, R.C.D .; Cuming, G.J. (1990). Modlitby eucharistie: rané a reformované. Collegeville, Minn: Liturgický tisk. ISBN  0814660851.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Publikovaná vydání

Plný text k dispozici online

Další vydání