Pláč 2 - Lamentations 2 - Wikipedia
| Pláč 2 | |
|---|---|
 Trojitá verze Pláčů v hebrejštině, aramejštině a arabštině. Z Britské knihovny ms. Nebo 2375. Z Jemenu, kolem roku 1480. | |
| Rezervovat | Kniha nářků |
| Hebrejská část Bible | Ketuvim |
| Objednávka v hebrejské části | 6 |
| Kategorie | Těch pět svitků |
| Křesťanská biblická část | Starý zákon |
| Řád v křesťanské části | 25 |
Pláč 2 je druhá kapitola Kniha nářků v Hebrejská Bible nebo Starý zákon z křesťan bible,[1][2] část Ketuvim ("Spisy").[3][4] Tato kapitola navazuje na elegii prorok Jeremiáš, jak si stěžuje na bídu Jeruzalém a jeho příčiny a výsměch jejich nepřátel (Pláč 2: 1–17 ), což vedlo k nabádání ke skutečnému zármutku a pokání. Kapitola končí vroucí modlitbou ve verších 18 (nebo 19) až 22.[5]
Text
Původní text byl napsán v Hebrejský jazyk. Tato kapitola je rozdělena na 22 veršů.
Tato kapitola je akrostický, rozdělené do 22 slok nebo veršů. Sloky se skládají z trojic řádků (s výjimkou Pláč 2:19, které obsahují čtyři řádky), každý začínající písmeny hebrejské abecedy v pravidelném pořadí (v čísle dvacet dva).[5]
Textové verze
Někteří první svědci pro text této kapitoly v hebrejština jsou z Masoretický text, který zahrnuje Codex Leningradensis (1008).[6][A] Fragmenty obsahující části této kapitoly byly nalezeny mezi Svitky od Mrtvého moře, tj. 4Q111 (4QLam; 30‑1 př. n. l.) s existujícím veršem 5.[8][9][10]
K dispozici je také překlad do Koine Řek známý jako Septuaginta, vyrobený v posledních několika stoletích př. n. l. Mezi staré rukopisy verze Septuagint patří Codex Vaticanus (B; B; 4. století), Codex Sinaiticus (S; BHK: S; 4. století; existující verše 1–20[11]), Codex Alexandrinus (A; A; 5. století) a Codex Marchalianus (Q; Q; 6. století).[12]
1. verš
- Jak Pán zakryl dceru Sionu
- S mrakem v Jeho hněvu!
- Svrhl z nebe na zem
- Krása Izraele,
- A nepamatoval si Jeho podnožku
- V den Jeho hněvu.[13]
- „Jak“ (hebrejsky: Eichah): opakování název knihy / sbírky, a také v Pláč 4: 1.[5]
- "Jak Pán se vztahuje ": Nebo" Jak "doth"אדני 'ădonāy Pokrýt."[14]
- „Dcera Sionu“: tj. Jeruzalém.[15]
- "Sesazen z nebe": Tady (a dovnitř Matouš 11:23 ) je paralela k Izajáš 14:12, kde je babylonský král přirovnáván k „jasné hvězdě“. „Odhoďte“ do „jámy“ nebo žaláře Hades (Izajáš 14:15 ).[15]
- „Krása Izraele“: tj. Jeruzalém, stejně jako Babylon se nazývá „pyšná kráska [neboli ozdoba]] Chaldea " (Izajáš 13:19 ).[15]
- „Jeho podnožka“: znamená „dům svatyně“, tj. Samotný chrám, který obsahuje Archu smlouvy (1. Paralipomenon 28: 2; Žalm 99: 5 ),[15] podle Targum a Jarchi; nebo spíše Archa smlouvy (Žalm 132: 7 ) s milosrdenství, na kterém Shechinah nebo božské Veličenstvo se posadilo, když sedělo mezi cherubíni jako v 1. Paralipomenon 28: 2.[16]
10. verš
- Starší dcery Siona
- Sedněte si na zem a mlčte;
- Vrhají jim prach na hlavu
- A opásat se pytlovina.
- Panny Jeruzalémské
- Skloní hlavu k zemi.[17]
Tento verš ilustruje Judeana smuteční obřady.[18]
Verše 16–17
v verše 16–17, dvě počáteční písmena, "Ayin " a "Pe “, jsou provedeny.[5] V celé knize jsou uvedeny tři příklady (Lamentations 2: 16-17; 3:46–51; 4:16–17 ).[5] Grotius domnívá se, že důvodem inverze dvou hebrejských písmen je to, že Chaldejci stejně jako Arabové používali jiný řád než Hebrejci; v první Elegy (kapitola 1 ), Jeremiah mluví jako hebrejsky, v následujících, jako jeden poddaný Chaldejcům, ale Fausset považuje to za pochybné.[19]
19. verš
- „Vstaň, vykřikni v noci,
- Na začátku hodinek;
- Vylijte své srdce jako vodu před tváří Páně.
- Zvedněte ruce k Němu
- Pro život vašich malých dětí,
- Kdo omdlí hladem v čele každé ulice. “[20]
Tento verš „zavádí jazyk modlitby, dokonce pokání; a v tomto předvídá témata Kapitola 3 ".[18]
Viz také
Poznámky
- ^ Od roku 1947 chybí celá kniha Kodex Aleppo.[7]
Reference
- ^ Collins 2014, str. 365–367.
- ^ Hayes 2015, Kapitola 20.
- ^ Metzger, Bruce M., et al. Oxfordský společník Bible. New York: Oxford University Press, 1993.
- ^ Keck, Leander E. 2001. The New Interpreter's Bible: Volume: VI. Nashville: Abingdon.
- ^ A b C d E Jamieson, Robert; Fausset, Andrew Robert; Brown, David. Jamieson, Fausset a Brownův komentář k celé Bibli. „Pláč 2“. 1871.
- ^ Würthwein 1995, str. 35-37.
- ^ P. W. Skehan (2003), „BIBLE (TEXTY)“, Nová katolická encyklopedie, 2 (2. vyd.), Gale, str. 355–362
- ^ Ulrich 2010, str. 749–752.
- ^ "Obecné informace".
- ^ Fitzmyer 2008, str. 43.
- ^
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Codex Sinaiticus ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. - ^ Würthwein 1995, str. 73-74.
- ^ Pláč 2: 1 NKJV
- ^ Barnes, Albert. Poznámky k Bibli - „Pláč 2“ London, Blackie & Son, 1884. Reprint, Grand Rapids: Baker Books, 1998.
- ^ A b C d Exell, Joseph S .; Spence-Jones, Henry Donald Maurice (redakce). Na „Pláč 2“. V: The Kazatelna Komentář. 23 svazků. První vydání: 1890.
- ^ Gill, John. Expozice celé Bible. „Pláč 2“. Publikováno v letech 1746-1763.
- ^ Pláč 2:10: NKJV
- ^ A b Joyce, P. M., Nářky v Barton, J. a Muddiman, J. (2001), Oxfordský biblický komentář, str. 530
- ^ Jamieson, Robert; Fausset, Andrew Robert; Brown, David. Jamieson, Fausset a Brownův komentář k celé Bibli. „Pláč 1: Úvod“. 1871.
- ^ Pláč 2:19: NKJV
Tento článek včlení text z publikace nyní v Zdroje
- Collins, John J. (2014). Úvod do Hebrejských písem. Pevnost Press. ISBN 9781451469233.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fitzmyer, Joseph A. (2008). Průvodce svitky od Mrtvého moře a související literatura. Grand Rapids, MI: William B.Eerdmans Publishing Company. ISBN 9780802862419. Citováno 15. února 2019.
- Hayes, Christine (2015). Úvod do Bible. Yale University Press. ISBN 978-0300188271.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ulrich, Eugene, vyd. (2010). Biblické kumránské svitky: přepisy a textové varianty. Brill. ISBN 9789004181830. Citováno 15. května 2017.
- Würthwein, Ernst (1995). Text Starého zákona. Přeložil Rhodes, Erroll F. Grand Rapids, MI: Wm. B. Eerdmans. ISBN 0-8028-0788-7. Citováno 26. ledna 2019.
