Pláč 1 - Lamentations 1

Pláč 1
Stránka 131-Babylonian-kethuvim-codex.jpg
První stránka z Kniha nářků v kodexu Kethuvim v babylonské hebrejské masoretické tradici (10. století).
RezervovatKniha nářků
Hebrejská část BibleKetuvim
Objednávka v hebrejské části6
KategorieTěch pět svitků
Křesťanská biblická částStarý zákon
Řád v křesťanské části25

Pláč 1 je první kapitola z Kniha nářků v Hebrejská Bible nebo Starý zákon z křesťan bible,[1][2] část Ketuvim ("Spisy").[3][4] Tato kniha obsahuje elegii prorok Jeremiáš, jak si stěžuje na dřívější dokonalost a současnou bídu Jeruzalém (Pláč 1: 1–11 ), stěžující si na svůj žal (Pláč 1: 12–17 ); vyznává spravedlnost Božích soudů a modlí se k Bohu (Pláč 1: 18–22 ).[5]

Text

Řecký text Pláčů 1: 1–1: 11 na první stránce knihy Kniha nářků v Codex Sinaiticus (330–350 nl).

Původní text byl napsán v Hebrejský jazyk. Tato kapitola je akrostický, rozdělené do 22 slok nebo veršů. Sloky se skládají z trojic řádků (kromě Pláč 1: 7a, který obsahuje čtyři řádky), každý začínající písmeny Hebrejská abeceda v pravidelném pořadí (v počtu 22).[5]

Textové verze

Někteří první svědci pro text této kapitoly v hebrejština jsou z Masoretický text, který zahrnuje Codex Leningradensis (1008).[6][A] Fragmenty obsahující části této kapitoly v hebrejštině byly nalezeny mezi Svitky od Mrtvého moře, tj. 4Q111 (4QLam; 30‑1 př. n. l.) s existujícími verši 1–15, 17, 16, 18[8][9][10] a 3Q3 (3QLam; 30 př. n. l. - 50 n. l.) s existujícími verši 10–12.[9][11][12]

K dispozici je také překlad do Koine Řek známý jako Septuaginta, vyrobený v posledních několika stoletích př. n. l. Překlad Septuaginty přidal před první sloku úvodní řádek:

Stalo se poté, co byl Izrael zajat a Jeruzalém zpustošil, že Jeremias seděl s pláčem a bědoval s tímto bědováním nad Jeruzalémem a řekl:[13]

Mezi staré rukopisy verze Septuagint patří Codex Vaticanus (B; B; 4. století), Codex Sinaiticus (S; BHK: S; 4. století), Codex Alexandrinus (A; A; 5. století) a Codex Marchalianus (Q; Q; 6. století).[14]

1. verš

Stará hebrejština "Aleph "
Jak město sedí osaměle,
to bylo plné lidí!
jak se stala vdovou!
ta, která byla skvělá mezi národy,
a princezna mezi provinciemi,
jak se stala přítokem![15]
  • „Jak“ (hebrejsky: איכה Eichah): hebrejské slovo (první slovo knihy, začínající na „Aleph ", první písmeno z Hebrejská abeceda ) je název, který Židé těmto Elegiím dávají častěji.[5] V Septuagintě je počáteční slovo řecký: πως, pós.[16] Toto je charakteristické úvodní slovo elegie (srov. Izajáš 1:21; Izajáš 14: 4,12) a přijat jako název Knihy nářků. Opakuje se při otevření Kapitola 2 a kapitola 4.[17]
  • "Sit solitary": Město Jeruzalém zde je „poeticky personifikována a odlišena od osob, které náhodně skládají její populaci“. Slovo „osamělé“ neznamená „do samoty“, ale „opuštěné jejími obyvateli“ (stejné slovo jako v první větě Izajáš 27:10: opevněné město je osamělé, obydlí opuštěné a opuštěné v Revidovaná standardní verze ).[17]
  • „Velký mezi národy“: ten, který „vládl nad mnoha národy“, a v dobách Davide a Solomon, obdržel poplatek od Filištínů, Edomitů, Moabitů a Syřanů, ale později byl nucen vzdát hold sám, např. na Faraon Necho, egyptský král, tedy za časů Jehojakima až do Sedekjáše, babylónskému králi.[18][19]
  • „Přítok“ má význam „osobní práce“ Jozue 16:10.[20]

Verš 7

Jeruzalém si pamatoval ve dnech svého soužení
a její utrpení všechny její příjemné věci, které měla za starých časů,
když její lid padl do rukou nepřítele a nikdo jí nepomohl:
protivníci ji uviděli a vysmívali se jejím sabatům.[21]

Vysmívat se jí “sabaty "odráží znění v Vulgate: deriserunt sabbata ejus.[22] „Vysmívat se jejímu pádu“ je standardní překlad v moderních anglických verzích.[23] Existuje alternativní čtení v 4QLam (4Q111),[24][25] který zní:

Pamatujte si, Y YHWH [všechny] na naše bolesti, které existovaly od dávných dnů.
Když její [lid] spadl dovnitř / rukou nepřítele a nebyl tam žádný pomocník,
její nepřátelé se smáli jejím ruinám.[24]

Verš 9

Její nečistota je v sukních;
Nepovažovala svůj osud;
Její kolaps byl proto úžasný;
Neměla šidítka.
"Pane, viz mé utrpení,
Nepřítel je povýšen! “ [26]

Tento verš zavádí přechod k první osobě, podobně jako ve verši 11b. „Takový pohyb od jednoho gramatická osoba k jinému, který se nachází v celé knize, není vůbec neobvyklý hebrejština poezie ".[27]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Od roku 1947 chybí celá kniha Kodex Aleppo.[7]

Reference

  1. ^ Collins 2014, str. 365–367.
  2. ^ Hayes 2015, Kapitola 20.
  3. ^ Metzger, Bruce M., et al. Oxfordský společník Bible. New York: Oxford University Press, 1993.
  4. ^ Keck, Leander E. 2001. The New Interpreter's Bible: Volume: VI. Nashville: Abingdon.
  5. ^ A b C Jamieson, Robert; Fausset, Andrew Robert; Brown, David. Jamieson, Fausset a Brownův komentář k celé Bibli. „Pláč 1“. 1871. Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
  6. ^ Würthwein 1995, str. 35-37.
  7. ^ P. W. Skehan (2003), „BIBLE (TEXTY)“, Nová katolická encyklopedie, 2 (2. vyd.), Gale, str. 355–362
  8. ^ Ulrich 2010, str. 749–752.
  9. ^ A b "Obecné informace".
  10. ^ Fitzmyer 2008, str. 43.
  11. ^ Ulrich 2010, str. 750.
  12. ^ Fitzmyer 2008, str. 28.
  13. ^ Brenton, C., Překlad Brentona Septuaginty Lamentations 1, zpřístupněno 19. června 2019
  14. ^ Würthwein 1995, str. 73-74.
  15. ^ Pláč 1: 1 KJV
  16. ^ Pláč 1: 1: Sweteova Septuaginta
  17. ^ A b Exell, Joseph S .; Spence-Jones, Henry Donald Maurice (redakce). „Pláč 1“. 23 svazků. První publikace: 1890. Přístup k 24. dubnu 2018.
  18. ^ Targum státy, „ta, která byla mezi lidmi skvělá a vládla nad provinciemi, které jí vzdávaly hold, se vrací do deprese; a poté jim vzdát hold.“ jak je citováno v Gill, Lamentations 1.
  19. ^ Gill, John. Expozice celé Bible. „Pláč 1“. Publikováno v letech 1746-1763. Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
  20. ^ Barnes, Albert. Poznámky k Bibli - „Pláč 1“. James Murphy (ed). London, Blackie & Son, 1884. Reprint, Grand Rapids: Baker Books, 1998. Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
  21. ^ Pláč 1: 7 KJV
  22. ^ Pláč 1: 7 Vulgate
  23. ^ Např. Pláč 1: 7: Nová revidovaná standardní verze
  24. ^ A b Kotzé, Gideon. „Text-Critical Analysis of Lamentations 1: 7 in 4QLam and the Masoretic Text,“ Starozákonní eseje 24/3 (2011): 590-611. Citace: „4QLam zachovává velké množství variantních čtení, a je proto jedinečným představitelem znění a obsahu této kapitoly. Znění Lam 1: 7 ve 4QLam je dobrým příkladem jedinečného charakteru tohoto rukopisu ...
    זכו֯רה יהוה [כו] ל מכאובנו אשר היו מימי קדם‎
    בנפל [עמ] ה ביד צר ואין עוזר צריה שחקו על‎
    [] ל משבריה‎

    Angličtina: Pamatujte si, Y YHWH [všechny] na naše bolesti, které existovaly od dávných dnů. Když její [lidé] padli dovnitř / za ruku nepřítele a nebyl tam žádný pomocník, její nepřátelé se zasmáli [] jejím ruinám."

  25. ^ James VanderKam, Peter Flint. „Význam svitků od Mrtvého moře: jejich význam pro porozumění Bibli, judaismu, Ježíši a křesťanství“, A&C Black, 2005. Strana 135-137. ISBN  9780567084682
  26. ^ Pláč 1: 9
  27. ^ Joyce, P. M., Nářky v Barton, J. a Muddiman, J. (2001), Oxfordský biblický komentář, str. 530

Další čtení

Zdroje

externí odkazy

židovský

křesťan