Josef Jan Hanuš - Josef Jan Hanuš
Josef Jan Hanuš | |
|---|---|
| narozený | 13. září 1911 Dolní Štěpanice |
| Zemřel | 21.dubna 1992 (ve věku 80) |
| Věrnost |  Československo
 Spojené království |
| Servis/ | Československé letectvo královské letectvo |
| Roky služby | 1932–68 |
| Hodnost | Vůdce letky (RAF), Podplukovník (Československé letectvo) |
| Jednotka | 1. letecký pluk 4. pozorovací letka |
| Bitvy / války | Druhá světová válka |
| Ocenění |
|
| Vztahy | Manželka: Lilian Evelyn Webb Dvě děti |
| Jiná práce | International Computers Limited |
Josef Jan Hanuš, DFC (1911–1992) byl a Československý stíhací pilot kdo sloužil jako první v Francouzské letectvo a pak Royal Air Force Volunteer Reserve (RAFVR) v Druhá světová válka.
V roce 1945 po druhé světové válce se Hanuš vrátil Československo, ale po 1948 československý státní převrat uprchl zpět do Velké Británie a vrátil se k královské letectvo, u kterého působil až do roku 1968.
Hanuš pak měl civilní kariéru u International Computers Limited až do svého odchodu do důchodu v roce 1977. Zemřel v Anglii v roce 1992.
Časný život
Hanuš se narodil v Dolních Štěpanicích na severu Čechy. Jeho otec byl kovodělník. Šel do školy v okolí Jilemnice, prošel jeho Matura a v roce 1931 pokračoval ve studiu v okolí Jestřebí.[1]
Československé letectvo
V roce 1932 se Hanuš připojil k Československé letectvo. Krátce byl u 2. pozorovací letky 1. leteckého pluku „Tomáš Garrigue Masaryk“ v Praha-Kbely a poté byl vyslán do školy pro důstojníky letectva v Prostějov v Morava. Od června do září 1933 byl u 4. pozorovací letky 1. leteckého pluku v Cheb v západních Čechách. Trénoval na vojenská akademie, omdlel jako poruchik dne 2. července 1935 a vrátil se do 4. pozorovací letky.[1]
Během příštích dvou let se Hanuš naučil létat v noci a občas působil jako asistent instruktora výuky teorie na výcvikové škole letectva. Dne 25. Dubna 1938 byl Hanuš dočasně přidělen k Ministerstvo vnitra. Byl umístěn na letištích v Chebu, Terezín v severních Čechách a Plzeň -Bory v západních Čechách. Hanuš ve své kariéře československého letectva absolvoval 650 letových hodin.[1]
Dne 30. září 1938 Francie a Spojené království umožnilo Německu anektovat Sudety. 15. března Německo obsadilo zbytek Čech a Moravy a uložil a Protektorát Čechy a Morava pod loutková vláda že nařídil rozpustit své ozbrojené síly. Československé letectvo zaniklo a Luftwaffe zabavil jeho letadlo.
Útěk do Polska
Dne 14. července 1939 Hanuš uprchl do Polsko, kde se hlásil na československém konzulátu v Krakov. Poté byl ubytován v československém tranzitním táboře v Bronowice Małe který byl obrácen z nepoužívaného Rakousko-uherská armáda tábor. Mezi 28. červencem a 1. srpnem on a další Čechoslováci, včetně budoucnosti stíhací eso Alois Vašátko, vyplul z Gdyně do Francie na palubu polských zaoceánský parník Chrobry.[1]
Francouzské letectvo
Francie zatím nedovolila československým uprchlíkům, aby se připojili Armée de l'air. Ale velvyslanec v Paříži pro Československá exilová vláda dosáhla dohody s francouzskou vládou, že se českoslovenští dobrovolníci mohou připojit k Francouzská cizinecká legie na pětileté funkční období s tím, že pokud vypukne válka, budou propuštěni a vytvoří československou exilovou armádu. Hanuš se připojil k cizinecké legii a byl vyslán do kasáren v pařížský předměstí Nanterre.
Dne 3. září 1939 Francie vyhlásila válku Německu. Oficiální dohoda umožňující československým letcům připojit se k Armée de l'air bylo dosaženo až 17. listopadu, ale jeden zdroj tvrdí, že Hanuš zahájil pilotní výcvik v říjnu. Zde se ukázal být zkušenější a zručnější než francouzský pilot, který měl být jeho instruktorem.[1]
Hanuš byl vyškolen na Morane-Saulnier M.S. 406 bojovník a poté vyslán na Groupe de Chasse III / 1 v Le Plessis-Belleville letiště v Oise département severní Francie. Tady velel a let ze tří letadel, ve kterých byli další dva piloti také Čechoslováky. Hanuš zaznamenal své první vítězství, jako jeden z hlídky sedmi letadel, která sestřelila a Luftwaffe Henschel Hs 126 průzkumné letadlo u Herbécourt.[1]
Dne 10. května 1940 Německo napadlo Francii a 22. června Francie kapitulovala. Hanuš unikl přes Casablanca v Maroko na Gibraltar. Tam se pustil do Britsko-indická parní navigační společnost loď Neuralia, který dosáhl Liverpool, Anglie 12. července.[1]
královské letectvo
2. srpna 1940 se Hanuš připojil k dobrovolnické záloze RAF. Byl přeškolen na operační operační jednotce č. 6 a poté byl 15. října vyslán do jednotky s československou posádkou, No. 310 Squadron RAF na RAF Duxford v Cambridgeshire. Eskadra byla v provozu Hawker Hurricane I bojovníci a zapojeni do posledních dnů Bitva o Británii. Do konce roku 1940 byl Hanuš povýšen, nejprve na létající důstojník a pak do poručík letu.[1]
Noční stíhací pilot
Od června 1941 Hanuš létal s britskými posádkami. Byl s No. 32 Squadron RAF tedy do 18. září No. 245 Squadron RAF do 1. dubna 1942. Ve dnech 5. až 21. února 1942 absolvoval čtrnáctidenní výcvik v nočním létání na operační jednotce č. 54. Od dubna 1942 létal dvoumotorový, dvoumístný Bristol Beaufighter noční stíhače vybavené AI Mk IV palubní zachycovací radar. První polovinu dubna strávil s No. 600 Squadron RAF a druhá polovina s No. 125 Squadron RAF, než se 30. dubna vrátí do 600. perutě.[1]
1. září 1942 byl Hanuš vyslán do No. 68 Squadron RAF, noční stíhací letka Beaufighter, jejíž „B“ let sestával převážně z československých letců. Ale Hanuš si s velitelem letu špatně rozuměl, Vůdce letky Vlastimil Veselý. 10. ledna 1943 Hanuš a jeho radarový operátor, Pilotní důstojník Ernest Eyles, byli vysláni k účasti na Severoafrická kampaň. Později měl Hanuš jiného operátora radaru, létajícího důstojníka H. Finlaye.[1]
Dne 13. května se zbývající německé a italské síly v severní Africe vzdaly. Dne 20. května 1943 byl Hanuš vyznamenán Distinguished Flying Cross.[2] Pokračoval ve službě Malta, Spojenecká invaze na Sicílii a Italská kampaň.[1]
Ve službách v severní Africe, na Maltě a v Itálii Hanuš absolvoval 79 bojů výpady a nashromáždil 225 letových hodin. Sestřelil čtyři Luftwaffe Junkers Ju 88 letadlo a poškozený a Dornier Do 217. 23. října byl povýšen na vůdce letky a 1. listopadu byl pověřen velením letu „A“.[1]
Styčný důstojník
Dne 5. prosince 1943 byl Hanuš převelen na generální inspektorát československého letectva v Londýně. Chtěl se vrátit k létajícím povinnostem, ale zbytek války místo toho strávil jako styčný důstojník. Mezi jeho povinnosti patřila návštěva pohřbů československých letců, kteří byli zabiti v akci, a návštěva letišť, aby obnovili dobré vztahy tam, kde došlo k rozporům mezi Čechoslováky a místními obyvateli.[1]
Dne 6. Května 1944 v Cambridge „Hanuš se oženil s Britkou Lilian Evelyn Webbovou. Jejich první dítě, dcera, se narodilo v lednu 1945.[1]
Po válce
Československý kontingent RAFVR se vrátil osvobozený Československo v srpnu 1945. Hanuš se vrátil 22. srpna v hodnosti podplukovník. Chtěl být pověřen velením 106. leteckého pluku se základnou v Chrudim ve východních Čechách. Místo toho byl vyroben štábní důstojník, nejprve na oblastním velení v Praha a poté v Ruzyňská letecká základna. Krátce vyslal na velení letectva dovnitř Brno v Morava. Dne 1. října 1946 byl Hanuš jmenován náčelníkem štábu v ústředí protivzdušné obrany.[1]
V únoru 1948 moci se chopila československá komunistická strana. Krátce po převratu byl Hanuš jmenován náčelníkem štábu velení letectva v Brně. Komunisté však brzy zahájili politickou činnost očistit příslušníků ozbrojených sil, kteří sloužili u západních spojenců. Dne 14. dubna byl Hanuš propuštěn na nucenou dovolenou.[1]
Lilian Hanušová očekávala jejich druhé dítě. Hanuš poslal svou ženu a dceru zpět do Británie. Dne 3. května byl zatčen a obviněn z pomoci Generálmajor Karel Janoušek pokusit se uprchnout do zahraničí. Janoušek byl zatčen 30. dubna. Do 6. května byl Hanuš jedním z 10 důstojníků letectva a 14 civilistů, kteří byli drženi ve vězení kontrolovaném Obranné zpravodajství (OBZ) organizace vojenského a politického zpravodajství v EU Hradčany okres Praha.[3]
Jeden zdroj tvrdí, že Hanuš byl poté propuštěn bez obvinění.[1] Další uvádí, že byl souzen a odsouzen ke dvěma měsícům vězení.[4]
Druhý útěk z Československa
Dne 8. července 1948 Hanuš uprchl z Československa do Zóna Spojených států okupovaného Německa. Šel z Bavorsko přes Wiesbaden airbase do Británie, kde se vrátil k RAF.[1]
1. prosince Československo propustilo Hanuša z letectva v nepřítomnosti. Letěl de Havilland Mosquito noční bojovníci, nejprve s No. 23 Squadron RAF a pak s No. 141 Squadron RAF, až do června 1951. Také létal na Gloster Meteors, což vyvolalo jeho hluchotu, která se po zbytek života postupně zhoršovala. Ve své kariéře RAF pokračoval v neleteckých povinnostech, nejprve jako dispečer letového provozu a poté jako důstojník zařízení až do 19. září 1968, kdy odešel do důchodu. Poté absolvoval civilní kariéru ve společnosti International Computers Limited, než odešel do důchodu v roce 1977.[1]
Rehabilitace
V listopadu a prosinci 1989 se Sametová revoluce skončila komunistická vláda v Československu. Dne 10. Září 1991 Česká a Slovenská Federativní Republika povýšil Hanuš na plukovník. V březnu 1992 ho znovu povýšil na generálmajora.
Ale do té doby byl Hanuš vážně nemocný. Zemřel v Anglii 21. dubna.[1]
Vyznamenání a ocenění
Distinguished Flying Cross
Hvězda z let 1939–1945 s Battle of Britain spona
Letecká posádka - evropská hvězda s atlantickou sponou
Africa Star
Itálie hvězda
Medaile obrany
Válečná medaile 1939–1945
Československý válečný kříž 1939–1945 třikrát
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem („Statečnost tváří v tvář nepříteli“) pětkrát
Československá medaile za zásluhy, 1. stupně („Medaile za zásluhy, první třída“)
Pamětní medaile československé armády v zahraničí („Pamětní medaile československé armády v zahraničí“) s bary Francie, Velké Británie a Středního východu
Croix de guerre avec palme
Distinguished Flying Cross
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem („Statečnost tváří v tvář nepříteli“) pětkrát
Československá medaile za zásluhy, 1. stupně („Medaile za zásluhy, první třída“)
Pamětní medaile československé armády v zahraničí („Pamětní medaile československé armády v zahraničí“) s bary Francie, Velké Británie a Středního východu
Reference
Poznámky
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t „Hanuš, Josef Jan“. Valka.
- ^ "Britské ceny pro pracovníky československého RAF". Svobodné československé letectvo. 26.dubna 2014. Citováno 11. listopadu 2017.
- ^ „RNDr Air Marshall Karel Janoušek“. Svobodné československé letectvo. 8. května 2012. Citováno 11. listopadu 2017.
- ^ „Oběti komunismu“. Svobodné československé letectvo. 15. srpna 2010. Citováno 11. listopadu 2017.
Bibliografie
- Brown, Alan (2000). Letci v exilu, spojenecké vzdušné síly ve druhé světové válce. Stroud: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-2012-2.
| Vláda |
| ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Odpor |
| ||||||||||||||
| Válečný |
| ||||||||||||||
| Témata | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Kategorie
Kontrolní úřad  |
|---|