Fall Grün (Československo) - Fall Grün (Czechoslovakia)
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Únor 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Fall Grün | |
---|---|
Část Německá okupace Československa | |
Plánováno | 1937 |
Objektivní | Zachyťte a poražte Československo |
datum | Zrušeno a nikdy neprovedeno (plánováno na 28. září 1938) |
Fall Grün (Němec pro 'Případ zelená') byl Němec plán agresivní války proti Československo před druhá světová válka. Byly provedeny některé psychologické války plánu a použití polovojenských akcí, ale plánovaná otevřená válka nenastala kvůli Mnichovská dohoda.
Pozadí
Plán byl nejprve vypracován koncem roku 1937 a poté byl revidován, jak se změnila vojenská situace a požadavky. Poslední revize plánu naplánovala útok na 28. září 1938. Nicméně, jak Francie a Spojené království se zdráhali jít do války kvůli Československu a oba vyjádřili politickou vůli uklidnit V Německu bylo provádění plánu odloženo. Po mnichovské konferenci vznikly Mnichovská dohoda dne 30. září 1938 byl plán zcela opuštěn.
Při postoupení pohraničních oblastí Německu, Polsku a Maďarsku ztratilo Československo většinu pohraniční opevnění a stal se méně odolným proti jakékoli invazní síle. Dne 13. března 1939 Adolf Hitler a Joachim von Ribbentrop informovaný Jozef Tiso o nevratném rozhodnutí okupovat Čechy a Moravu v nadcházejících hodinách, zatímco Slovensko mělo rozhodnout o svém osudu samo. Po vyhlášení Slovenská republika krátce po skončení nacistického ultimáta Hitler pozval českého prezidenta Emil Hácha deklarovat, že německá armáda se chystá napadnout české země a odpor bude nacisty potlačován všemi prostředky. 15. března, Německo obsazený zbývající Česká část (Unternehmen Südost, Němec "operace jihovýchod") a založil Protektorát Čechy a Morava. Název Fall Grün byl později přidělen k plány na invazi do Irska.
Psychologická válka
Plány Fall Grün měl velkou roli pro psychologická válka, jak v rámci Československa, tak proti spojencům Československa. Vnitřně měla být československá vláda a občanství zastrašována a jejich vůle se bránit porušena a etnická německá menšina (který byl převážně proněmecký a pronacistický), měl vnitřně oslabit a rozvrátit zemi.[1] Mezinárodně koordinovaná nacistická psychologická a propagandistická válka měla za cíl izolovat zemi do té míry, že by byla osamocená proti jakékoli agresi, přičemž obrana by neměla naději.[1] Moderní média, zejména rádio, hrály klíčovou roli v nacistické psychologické válce. V Československu se nacistické Německo také spoléhalo na používání Sudetoněmecká strana stejně jako jeho polovojenská organizace Freiwilliger Schutzdienst.[1]
Nehlášená německo-československá válka
Dne 17. září 1938 Adolf Hitler nařídil zřízení Sudetendeutsches Freikorps, polovojenská organizace, která převzala strukturu Freiwillinger Schutzdienst / Ordnersgruppe, organizace etnických Němců v Československu, která byla předchozího dne československými orgány rozpuštěna kvůli jejímu podílu na velkém počtu teroristických aktivit. Organizace byla chráněna, vycvičena a vybavena německými úřady a prováděla přeshraniční teroristické operace na československé území. Spoléhání se na Úmluva o definici agrese, Československý prezident Edvard Beneš[2] a Československá exilová vláda[3] později považován za 17. září 1938 za začátek nehlášené německo-československé války. Toto porozumění předpokládá také Ústavní soud České republiky v roce 1997.[4]
Viz také
Reference
- ^ A b C Hruška, Emil (2013). Boj o pohraničí: Sudetoněmecký Freikorps v roce 1938 [Fight for the Border: Sudeten German Freikorps in 1938] (v češtině). Praha: Nakladatelství Epocha, Pražská vydavatelská společnost. str. 9–10.
- ^ Prohlášení prezidenta Beneše ze dne 16. prosince 1941
- ^ Zpráva o československé exilové vládě ze dne 22. února 1944
- ^ Rozhodnutí č. II. ÚS 307/97 (Ústavní soud České republiky 1997) ("Stran interpretace "kdy země vede válku", obsažené v čl. I Úmluvy o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy, publikované pod č. 169/1929 Sb. za účelem zjištění, zda je splněna podmínka státního občanství podle restitučních předpisů, Ústavní soud vychází z již v roce 1933 vypracovaná definice agrese Společnosti národů, která byla převzata do Londýna Úmluvy o agresi (CONVENITION DE DEFINITION DE L'AGRESSION), uzavřené dne 4. 7. 1933 Československem, podle kterého není třeba válku vyhlašovat (čl. II bod 2) a podle kterého je třeba zaútočit na útočníka ten stát, který jako první poskytuje podporu ozbrojeným tlupám, jež se utvoří na jeho území a jež vpadnou na území druhého státu (čl. II bod 5). V souladu s nótou londýnské vlády ze dne 22. 2. 1944, navazující na prohlášení prezidenta republiky ze dne 16. 12. 1941 dle § 64 odst. 2 1 bod 3 tehdejší Ústavy, a v souladu s citovaným čl. II bod 5 má Ústavní soud za to, že dnem, kdy nastal stav války, a to s Německem, je den 17. 9. 1938, následující den podle pokynů Hitlera došlo k utvoření "Sudetoněmeckého svobodného sboru" (Freikorps) z uprchnuvších vůdců Henleinovy strany a několik málo hodin poté už tito vpadli na československé území ozbrojeni německými zbraněmi.").