Irský avatar - Irish Avatar - Wikipedia

Irský avatar je 1821 brožura podle George Gordon Byron, 6. baron Byron, známý jako Lord Byron.

Historie stvoření

George Gordon Byron byl ohromen Linky na vstupu Rakušanů do Neapole, který napsal Thomas Moore v roce 1821. Proto počal irský avatar jako dílo ve stejném duchu, útočící na servilní Iry, protože Moore zaútočil na kapitulující Italy.[1]

Thomas Moore měl rád Irský avatar„a do svého deníku napsal:„ Obdržel jsem ohromné ​​verše lorda Byrona proti králi a irům na jejich pozdní výstavu v Dublinu - velmi si zaslouží moji poddaní a veselí krajané. “[2]

Historické pozadí

Na začátku devatenáctého století se tzv.Irská otázka „se zhoršil ve společensko-politickém životě Anglie, což je proces staleté diskriminace Irů z náboženského i socioekonomického hlediska. Jedním z katalyzátorů byl Americká revoluční válka stejně jako francouzská revoluce. Na pozadí těchto událostí, podporovaných jeho vlastní touhou osvobodit se, vypuklo v Irsku národní osvobozenecké hnutí, které vypuklo v Irské povstání z roku 1798, který byl potlačen extrémní krutostí.

Pod neustálým tlakem opozice byla britská vláda nucena zrušit část represivních zákonů. Krátce byla stanovena autonomie irského parlamentu. Ale od 1. ledna 1801, pod tzv Akty Unie byla zrušena parlamentní autonomie Irska: irský parlament byl zrušen a irští zástupci získali některá křesla v Britský parlament.

Byron a Irsko

Z Byronových dopisů víme, že irská otázka ho trápila už v letech, kdy byl studentem Cambridge University. Ve svém druhém projevu k dům pánů, kterou vydal dne 21. dubna 1812, hovořil na obranu občanských práv Irští katolíci. Formálním důvodem projevu byl návrh na zřízení výboru pro vyšetřování stížností irských katolíků. Od počátku však Byron jasně uvedl, že se nejednalo o malé podrobnosti situace, a že bychom neměli Lilliputians přirovnávat k jejich sporu, z něhož se vylomilo vejce. Byron, který dobře zná historii Irska a události jeho moderního života, dokazuje, že právě prostřednictvím nepřátelství katolíků a protestantů v Irsku vzniká výbušná situace, kterou dlouhodobě podporuje anglická vláda. Pokud vláda neposkytne žádné dotace katolíkům, pak protestanti přidělili značnou částku školám, kde byly děti vychovávány v nenávisti ke katolíkům. Obzvláště silná je část projevu, ve kterém Byron ostře kritizuje anglické politiky, kteří se uměle snaží zaměřit pozornost veřejnosti na náboženský aspekt problému, čímž vysvětlují specifika domácí politiky Anglie.[3]

Obsah brožury

Irský avatar napsal Byron v souvislosti s cestou krále Spojeného království Jiří IV do Irska. Byronova oficiální interpretace této skutečnosti je v kontrastu s rozhořčením britské tyranie naplněné rozzlobeným autorským právem. Byronova satira je namířena proti despotismu i lokaji. Ve své satiře se básník rozhořčil nad úzkostí těch, kteří se plazili před Georgem, jako před novým „bohem“. Autor Irům připomíná, že v osobě Jiřího IV. By měli vidět britskou vládu, která jim vzala všechny svobody. Lyrický hrdina vyzývá Iry, aby bojovali proti britské tyranii, a hovoří o jejich lásce k těm Irům, kteří bojují za svobodu své země.

Poznámky

  1. ^ Vail, Jeffery (2001). Literární vztah lorda Byrona a Thomase Moora. Johns Hopkins University Press. str.73 –74. ISBN  9780801865008.
  2. ^ Moore, Journals, ed. Dowden, II 501, citováno Vail, Jeffery (2001). Literární vztah lorda Byrona a Thomase Moora. Johns Hopkins University Press. p.74. ISBN  9780801865008.
  3. ^ Život., С. 682.

Reference