Homotonální - Homotonal

Homotonální (same-tonality) je technický hudební termín vztahující se k tónový struktura multi-pohybu složení. Bylo zavedeno do muzikologie podle Hans Keller. Podle Kellerovy definice a použití je multi-pohybová kompozice „homotonální“, pokud je všechny pohyby mít stejné tonikum (keynote).

„Homotonalita“ není v kompozicích v žádném případě neobvyklá Éra baroka: mnoho barokních multi-pohybových děl založených na tanečních formách projevuje stejné tonikum - a dokonce stejné režimu (hlavní nebo vedlejší) - po celou dobu. Tak například J.S. Bach Sólová houslová partita BWV 1004 je homotonální [všechny pohyby d moll], stejně jako jeho sólová flétna partita BWV 1013 [všechny pohyby a moll]. Podobně, Vivaldi Sonáta pro hoboj a continuo RV53 (n.d.) je homotonální [všechny pohyby c moll]. S homotonitou se setkáváme dokonce i v některých barokních koncertech: příklady zahrnují Vivaldiho violoncellové koncerty RV401 (n.d.) [všechny pohyby c moll] a RV416 (n.d.) [všechny pohyby g moll], a Jean-Marie Leclair houslový koncert op. 7 č. 1 (1737) [všechny pohyby d moll].

S Klasická éra se však situace mění. Mimo dvousměrná díla (která si, klasicky vzato, zachovají stejný tonikum pro obě hnutí a budou tak podle definice homotonální), je homotonita klasické éry poměrně vzácná: klasické dílo ve třech větách se obvykle přesune na jiné tonikum pro jeho střední pohyb a klasická práce ve čtyřech pohybech bude mít normálně alespoň jeden ze svých středních pohybů v jiném klíči, než je původní tonikum.

Klasický skladatel, který je nejvíce spojen s homotonálním principem, je Joseph Haydn.

Keller sám chtěl zdůraznit, že různí klasičtí skladatelé vykazují různé stupně zájmu o homotonální strukturu:

Pozoruhodný fakt. . . je to ačkoli Mozart, na rozdíl od Haydna, inklinoval k práci v úzkých tonálních rámcích, nepřenesl homotonální přístup příliš daleko do své dospělosti. . . vzhledem k tomu, že Haydn: některé z největších smyčcových kvartetů staršího mistra dodržují jedinou tonalitu “[1]

„Na rozdíl od zralého Haydna Mozart nikdy nepřišel napsat čtyři věty, aniž by změnil hlavní myšlenku.“ [ve skutečnosti to není pravda, ale ve skutečnosti to bylo pro Mozarta mnohem vzácnější než Haydn, jakmile Mozart dospěl][2]

Jen proto, že Haydn je ve svých exkurzích do dobrodružnější dálkové klíče než Mozart potřebuje někdy přísný tonální rámec, aby je mohl obsahovat; na rozdíl od Mozarta a jako Haydna, jehož vývojový modulační tvůrčí charakter vytvořil twinlike, Beethoven měl zase dopřát vášnivý tonální a harmonický kontrast v homotonálních rámcích.[3]

Kellerovo ražení mincí a koncepce se mezi muzikology nestaly standardem.[Citace je zapotřebí ] Například muzikolog William Drabkin položil otázku „nezní to„ homotonita “jako maličkost?“ [4]

Pojem "homotonita" (s odkazem na zjevné zadržení tonika) by neměla být zaměňována smonotónnost „(teoretická poloha, podle které má tonální struktura pouze jedno„ skutečné “tonikum a všechny modulace je povrchní nebo iluzorní).

Příklady

Příklady „homotonálních“ děl (ve více než dvou větách) z klasické éry a později jsou:

50. léta

Šedesátá léta

  • Haydn Symfonie č. 4 (1757–60) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydn Symfonie č. 19 (1757–61) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydn Symfonie č. 17 (1760–61) [všechny pohyby F dur nebo F moll]
  • Haydn Klavírní trio Varná deska. XV / 1 (1761) [všechny pohyby g moll]
  • Haydn Symfonie č. 25 (1761–63) [všechny pohyby C dur]
  • Haydn Symfonie č. 12 (1763) [všechny pohyby E dur nebo E moll]
  • Haydn Symfonie č. 33 (1763–65) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydn Symfonie č. 21 (1764) [všechny pohyby A dur]
  • Haydn Symfonie č. 22 'Filozof' (1764) [všechny pohyby dur E]
  • Haydn Symfonie č. 34 (1765) [všechny pohyby D moll nebo D dur]
  • Mozart je Symphony K. 16a „Odense“ (možná podvržený, 1765?) [všechny pohyby a moll nebo dur]
  • Mozartova Sonáta C dur pro čtyřruční klávesnici, K. 19d (možná podvržený, 1765?) [všechny pohyby C dur]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV / 37 (1766) [všechny pohyby F dur]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV / 38 (1766) [všechny pohyby v B dur]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV / C1 (1766) [všechny pohyby C dur]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XIV / 6 (1767) [všechny pohyby G dur nebo G moll]
  • Haydn Symfonie č. 49 'La Passione' (1768) [všechny pohyby f moll]
  • Haydn Symfonie č. 59 ‚Fire '(c. 1768) [všechny pohyby A dur nebo A moll]

70. léta 20. století

  • Mozartova smyčcové kvarteto K.80 (1770) [všechny pohyby G dur]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 17 č. 1 (1771) [všechny pohyby E dur nebo E moll]
  • Haydnova smyčcové kvarteto op. 17 č. 5 (1771) [všechny pohyby G dur nebo G moll]
  • Mozartova Symphony K. 96 „Ne. 46“ (1771) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydn Symfonie č. 52 (1771–72) [všechny pohyby C moll nebo C dur]
  • Haydn smyčcové kvarteto op. 20 Č. 2 (1772) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 20 č. 3 (1772) [všechny pohyby G dur nebo G moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 20 č. 4 (1772) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 20 č. 5 (1772) [všechny pohyby F moll nebo F dur]
  • Haydn Symfonie č. 44 'Trauer' (1772) [všechny pohyby e moll nebo E dur]
  • Haydn Symfonie č. 46 (1772) [všechny pohyby B dur nebo B minor]
  • Mozartova smyčcové kvarteto K.157 (1772) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydnova klavírní sonáta Hob.XVI: 23 (1773) [všechny pohyby F dur nebo F moll]
  • Mozartova smyčcové kvarteto K.168 (1773) [všechny pohyby F dur nebo F moll]
  • Mozartův smyčcový kvartet K.173 (1773) [všechny pohyby D moll nebo D dur]
  • Mozartova Klavírní sonáta K.280 (1774) [všechny pohyby F dur nebo F moll]
  • Mozartova Symphony K. 208 + 102 „Č. 52“ (1775) [všechny pohyby C dur]
  • Haydnova klavírní sonáta Hob.XVI: 27 (1776) [všechny pohyby G dur]
  • Mozartova serenata notturna K.239 (1776) [všechny pohyby D dur]
  • Mozartovo Notturno pro 4 orchestry K.286 (1777) [všechny pohyby D dur]
  • Mozartova Klavírní sonáta K.331 (1778) [všechny pohyby A dur nebo A moll]
  • Mozartova Koncertantka Sinfonia pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr K.297b (možná podvržený, 1778?) [všechny pohyby dur E]
  • Haydn Symfonie č. 70 (1779) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Michael Haydn je Symfonie č. 23 (kolem 1779) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Mozartova Symfonie č. 32 (1779) [všechny pohyby G dur]

80. léta 20. století

  • Haydn Symfonie č. 63 'La Roxelane' (1779–1781) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydnova klavírní sonáta Hob.XVI: 37 (1780) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydn Symfonie č. 62 (1780–81) [všechny pohyby D dur]
  • Haydn Smyčcový kvartet op. 33 č. 5 (1781) [všechny pohyby G dur nebo G moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 33 č. 6 (1781) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Mozartova Serenáda pro větry K.375 (1781) [všechny pohyby dur E]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV: 5 (1785) [všechny pohyby G dur]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV: 7 (1785) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydn's Piano Trio Hob. XV: 10 (1785) [všechny pohyby F dur]
  • Hoffmeister Koncert pro violu č. 1 (1786) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 50 č. 6 (1787) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydnova smyčcový kvartet op. 54 č. 2 (1788) [všechny pohyby C dur nebo C moll]
  • Haydnovo smyčcové kvarteto op. 55 č. 2 (1788) [všechny pohyby F moll nebo F dur]
  • Mozartova Houslová sonáta K.547 (1788) [všechny pohyby F dur]

90. léta 20. století

  • Haydnova smyčcový kvartet op. 64 č. 2 (1790) [všechny pohyby h moll nebo B dur]
  • Haydnovo klavírní trio č. 37 A dur, Hob. XV: 18 (1793) [všechny pohyby A dur nebo A moll]
  • Dussek Klavírní koncert č. 5 op. 22 (1793) [všechny pohyby v B dur]
  • Haydnovo klavírní trio č. 38 D dur, Hob. XV: 24 (1795) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Haydnovo klavírní trio č. 40 f-moll menší, Hob. XV: 26 (1795) [všechny pohyby ostré F nebo ostré F]
  • Beethoven je Klavírní sonáta op. 2 č. 1 (1795) [všechny pohyby F moll nebo F dur] (věnováno Haydnovi)
  • Haydn Klavírní trio č. 44, Varná deska. XV: 28 (1797) [všechny pohyby E dur nebo E moll]
  • Haydn Smyčcový kvartet op.76 Č. 2 (1797) [všechny pohyby D moll nebo D dur]
  • Beethovenova Klavírní sonáta op. 10 č. 2 (1796–98) [všechny pohyby F dur nebo F moll]
  • Beethovenova Klavírní sonáta op. 10 č. 3 (1796–98) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Beethovenova Houslová sonáta č. 2, Op. 12 č. 2 (1797–8) [všechny pohyby A dur nebo A moll]
  • Haydn's String Duo, Hob. VI: Anh. 1 (1798) [všechny pohyby B dur]
  • Haydn's String Duo, Hob. VI: Anh. 2 (1798) [všechny pohyby dur E]
  • Beethovenova Smyčcové trio č. 4 (1798) [všechny pohyby D dur nebo D moll]
  • Beethovenova Klavírní sonáta op. 14 č. 1 (1798–99) [všechny pohyby E dur nebo E moll]
  • Beethovenova Sonáta pro housle č. 4 Op. 23 (1800) [všechny pohyby a moll nebo dur]

Po roce 1800

Po roce 1900

Reference

  1. ^ Hans Keller, Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), v Symfonie (Ed. Robert Simpson; London, 1966), s. 58
  2. ^ Hans Keller, Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), v Symfonie (Ed. Robert Simpson; London, 1966), str. 75
  3. ^ Hans Keller, The Great Haydn Quartets: Ich Interpretation (London, 1986), s. 39
  4. ^ William Drabkin, recenze Hanse Kellera, The Great Haydn Quartets: Ich Interpretation, Musical Times, sv. 127, č. 1726 (listopad 1986), str. 624–625