Genetika podmínek nedostatku GnRH - Genetics of GnRH deficiency conditions

K dnešnímu dni bylo způsobeno nejméně dvacet pět různých genů hormon uvolňující gonadotropin (GnRH) podmínky nedostatku, jako je Kallmannův syndrom (KS) nebo jiné formy vrozený hypogonadotropní hypogonadismus (CHH) narušením produkce nebo aktivity GnRH. Tyto geny zahrnují všechny formy dědictví „Ukázalo se, že žádný genový defekt není společný pro všechny případy, což ztěžuje genetické testování a predikci dědičnosti.[1][2]
Počet genů, o nichž je známo, že způsobují případy KS / CHH, stále roste.[3] Kromě toho se předpokládá, že některé případy KS / CHH jsou způsobeny dvěma samostatnými defekty genu, které se vyskytují současně.[4]
Geny
Níže je uvedena tabulka známých genů odpovědných za případy nedostatku GnRH. Uvádí se odhadovaná prevalence případů způsobených specifickým genem, dalšími souvisejícími příznaky a formou dědičnosti.[4][5] Mezi 35 a 45% případů KS / CHH má neznámou genetickou příčinu.[6]
Prevalence (%) | OMIM | název | Gen | Místo | Klinické příznaky | Související syndromy | Dědičnost vzor |
---|---|---|---|---|---|---|---|
5,[4] 5-10[7] | 308700 | ANOS1 (KAL1) | ANOS1 | Xp22.3 | Anosmie. Bimanual synkineze. Renální ageneze. | x-vázaný | |
10[4][7] | 147950 | KAL2 | FGFR1 | 8p11.23 | Rozštěp rtu a / nebo rozštěp patra. Septooptická dysplázie. Kostní anomálie. Bimanual synkineze. Malformace rukou / nohou, jako je ektrodaktylie. Kombinovaný nedostatek hormonů hypofýzy. | Hartsfieldův syndrom | Autozomálně dominantní |
6-16,[4] 5-10[7] | 146110 | GNRHR | GNRHR | 4q13.2 | Autosomálně recesivní | ||
6,[4] 5-10[7] | 612370 | CHD7 | CHD7 | 8q12.2 | Vrozená ztráta sluchu. Půlkruhový kanál hypoplázie. | Syndrom CHARGE | Autozomálně dominantní |
3-6,[4] <2[7] | 610628 | KAL4 | PROK2 | 3p13 | Autosomálně recesivní | ||
3-6,[4] 5[7] | 244200 | KAL3 | PROKR2 | 20p12.3 | Kombinovaný nedostatek hormonů hypofýzy. | Syndrom Morning Glory | Autosomálně recesivní |
3,[4] 2-5[7] | 615267 | IL17RD | IL17RD | 3p14.3 | Vrozená ztráta sluchu. | Autosomálně recesivní | |
2,[4] 2-5[7] | 611584 | SOX10 | SOX10 | 22q13.1 | Vrozená ztráta sluchu. | Waardenburgův syndrom | Autozomálně dominantní |
2,[4] <2[7] | 614842 | KISS1 | KiSS-1 | 1q32.1 | Autosomálně recesivní | ||
2,[4] <2[7] | 614837 | KISS1R (GPR54) | GPR54 | 19p13.3 | Autosomálně recesivní | ||
<2[7] | 612702 | FGF8 | FGF8 | 10q24,32 | Rozštěp rtu a / nebo rozštěp patra. Skeletální anomálie. Bimanual synkineze. Kombinovaný nedostatek hormonů hypofýzy. | Autozomálně dominantní | |
<2,[4] 1 zpráva[7] | 615270 | FGF17 | FGF17 | 8p21.3 | Dandy – Walkerův syndrom | Autozomálně dominantní | |
<2[4] | 164260 | LEP | LEP | 7q32.1 | Předčasný nástup morbidní obezita. | Autosomálně recesivní | |
<2[4] | 601007 | LEPR | LEPR | 1p31.3 | Předčasný nástup morbidní obezita. | Autosomálně recesivní | |
<2[4] | 162150 | PCSK1 | PCSK1 | 5q15 | Předčasný nástup morbidní obezita. | Autosomálně recesivní | |
Vzácný,[4] 1 zpráva[7] | 616030 | FEZF1 | FEZF1 | 7q31.32 | Autosomálně recesivní | ||
Vzácný,[4] 1 zpráva[7] | 616031 | CCDC141 | CCDC141 | 2q31.2 | Neznámý | ||
Vzácný,[4] <2[7] | 614897 | SEMA3A | SEMA3A | 7q21.11 | Autozomálně dominantní | ||
1 zpráva[7] | 608166 | SEMA3E | SEMA3E | 7q21.11 | Syndrom CHARGE | Autozomálně dominantní | |
Vzácný[4] | 607961 | SEMA7A | SEMA7A | 15q24.1 | Autozomálně dominantní | ||
Vzácný,[4] <2[7] | 614880 | HS6ST1 | HS6ST1 | 2q14.3 | Rozštěp rtu a / nebo rozštěp patra. Kostní anomálie. | Autozomálně dominantní | |
Vzácný,[4] 1 zpráva[7] | 614858 | WDR11 | WDR11 | 10q26.12 | Kombinovaný nedostatek hormonů hypofýzy. | Autozomálně dominantní | |
Vzácný[4] | 614838 | NELF (NSMF) | NELF | 9q34.3 | Autozomálně dominantní | ||
Vzácný[4] | 617351 | IGSF10 | IGSF10 | 3q24 | Autozomálně dominantní | ||
Vzácný,[4] <2[7] | 614841 | GNRH1 | GNRH1 | 8p21.2 | Autosomálně recesivní | ||
Vzácný,[4] <2[7] | 614839 | TAC3 | TAC3 | 12q3 | Autosomálně recesivní | ||
Vzácný,[4] 5[7] | 614840 | TACR3 | TACR3 | 4q24 | Autosomálně recesivní | ||
Vzácný[4] | 611744 | OTUD4 | OTUD4 | 4q31.21 | Cerebelární ataxie. | Gordon Holmesův syndrom | Autosomálně recesivní |
Vzácný[4] | 609948 | RNF216 | RNF216 | 7p22.1 | Cerebelární ataxie. | Gordon Holmesův syndrom | Autosomálně recesivní |
Vzácný[4] | 603197 | PNPLA6 | PNPLA6 | 19p13.2 | Cerebelární ataxie. | Gordon Holmesův syndrom | Autosomálně recesivní |
1 zpráva[7] | 109135 | AXL | AXL | 19q13.2 | Neznámý | ||
Vzácný[4] | 612186 | DMXL2 | DMXL2 | 15q21.2 | Polyendokrinní nedostatky a polyneuropatie. | Autosomálně recesivní | |
Vzácný[4] | 300473 | NR0B1 (DAX1) | NR0B1 | Xp21.2 | Hypoplázie nadledvin. | x-vázaný | |
1 zpráva[7] | 602748 | DUSP6 | DUSP6 | 12q21.33 | Autozomálně dominantní | ||
1 zpráva[7] | 614366 | POLR3B | POLR3B | 12q23.3 | Autosomálně recesivní | ||
1 zpráva[7] | 615266 | SPRY4 | SPRY4 | 5q31.3 | Autozomálně dominantní | ||
1 zpráva[7] | 615271 | FLRT3 | FLRT3 | 20p12.1 | Autozomálně dominantní | ||
1 zpráva[7] | 617264 | SRA1 | SRA1 | 19q13.33 | Neznámý | ||
Vzácný[4] | 601802 | HESX1 | HESX1 | 3p14.3 | Septooptická dysplázie. Kombinovaný nedostatek hormonů hypofýzy. | Autozomálně recesivní a dominantní |
Viz také
Reference
- ^ Layman L. (2013). „Klinické testování na Kallmannův syndrom“. J Clin Endocrinol Metab. 98 (5): 1860–1862. doi:10.1210 / jc.2013-1624. PMC 3644595. PMID 23650337.
- ^ Valdes-Socin H, Rubio Almanza M, Tomé Fernández-Ladreda M, Debray FG, Bours V, Beckers A (2014). „Poruchy reprodukce, čichu a neurového vývoje: genetické vady u různých hypogonadotropních hypogonadálních syndromů“. Přední endokrinol (Lausanne). 5 (109): 109. doi:10.3389 / fendo.2014.00109. PMC 4088923. PMID 25071724.
- ^ Mitchell AL, Dwyer A, Pitteloud N, Quinton R (2011). „Genetický základ a variabilní fenotypová exprese Kallmannova syndromu: směrem ke sjednocující teorii“. Trendy endokrinol. Metab. 22 (7): 249–58. doi:10.1016 / j.tem.2011.03.002. PMID 21511493.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag Lima Amato LG, Latronico AC, Gontijo Silveira LF (2017). „Molekulární a genetické aspekty vrozeného izolovaného hypogonadotropního hypogonadismu“. Endocrinol Metab Clin North Am. 46 (2): 283–303. doi:10.1016 / j.ecl.2017.01.010. PMID 28476224.
- ^ Boehm U, Bouloux PM, Dattani MT a kol. (2015). „Dokument konsensu odborníků: Prohlášení evropského konsensu o vrozeném hypogonadotropním hypogonadismu - patogenezi, diagnostice a léčbě“. Nat Rev Endocrinol. 11 (21. července): 547–64. doi:10.1038 / nrendo.2015.112. PMID 26194704.
- ^ Vezzoli V, Duminuco P, Bassi I, Guizzardi F, Persani L, Bonomi M (2016). "Složitý genetický základ vrozeného hypogonadotropního hypogonadismu". Minerva Endocrinol. 41 (2): 223–39. PMID 26934720.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa Balasubramanian R, Crowley WF Jr (2017). „Izolovaný nedostatek hormonu uvolňujícího gonadotropiny (GnRH)“. SourceGeneReviews. PMID 20301509.