Brčko - Brčko - Wikipedia
Brčko Брчко | |
|---|---|
 Brčko | |
  Brčko Umístění v Bosně a Hercegovině | |
| Souřadnice: 44 ° 52'38 ″ severní šířky 18 ° 48'39 ″ východní délky / 44,87709 ° N 18,81096 ° E | |
| Země |  Bosna a Hercegovina |
| Okres | Okres Brčko |
| Vláda | |
| • starosta | Siniša Milić (SNSD ) |
| • Předseda okresního shromáždění | Esed Kadrić (SDA ) |
| • Mezinárodní supervizor (Pozastaveno) | Michael Scanlan |
| Plocha | |
| • Celkem | 402 km2 (155 čtverečních mil) |
| • Země | 493 km2 (190 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 92 m (302 stop) |
| Populace (2013) | |
| • Celkem | 39,893 |
| • Hustota | 99 / km2 (260 / sq mi) |
| • Okres Brčko | 83,516 |
| PSČ | 76100 |
| Předčíslí | +387 049 |
| webová stránka | Oficiální webové stránky |
Brčko (cyrilice: Брчко, výrazný[br̩̂tʃkoː]) je město a správní sídlo Okres Brčko, na severu Bosna a Hercegovina. Leží na břehu řeky Řeka Sáva naproti Chorvatsko. Od roku 2013 má 39 893 obyvatel.[1]
Brčko je jediné zcela samosprávné svobodné město, které v současné době v Evropě existuje.[2]
název
Jeho název je velmi pravděpodobně spojen s Breuci (Řecky Βρεῦκοι), podskupina Panonské kmeny z Ilyrové kteří se stěhovali do okolí dnešního Brčka z území Yamnaya kultura ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Breuci velmi odolával Římané ale byly dobyt v 1. století před naším letopočtem a mnoho z nich bylo prodáno jako otroci po jejich porážce. Během roku začali dostávat římské občanství Trajanův pravidlo.
Řada Breuci migrovala a usadila se Dacia kde volalo město Bereck nebo Brețcu, řeka (Řeka Brețcu ) a hora Munții Brețcului v dnešním Rumunsko byly pojmenovány po nich.[3]
Zeměpis
Město je na severu, na břehu Bosny, přes Řeka Sava z vesnice Gunja v Chorvatsku.
Brčko je sídlem okresu Brčko, nezávislé jednotky místní samosprávy, která byla vytvořena na území Bosny a Hercegoviny na základě arbitrážního procesu. Na místní správu dříve dohlížel mezinárodní režim dohledu v čele s Hlavní zástupce vysokého představitele kdo je také z moci úřední Brčko Mezinárodní supervizor. Tento mezinárodní dohled byl od 23. května 2012 pozastaven.[4]
Dějiny
Brčko bylo geografickým bodem sporu v roce 1996, kdy vedl USA Implementační síla (IFOR) postavil Camp McGovern na okraji města. Camp McGovern pod kontrolou 3–5 divize CAV 1 / BDE / 1AR (USA) pod velením LTC Anthony Cucculo byl postaven z válečné zemědělské kooperativní struktury v zóně oddělování (ZOS) za účelem zahájení mírových operací. Úkolem bylo oddělit formující se bojující frakce. ZOS byla široká jeden kilometr země nikoho, kde bylo vyžadováno zvláštní povolení pro vstup srbských nebo bosenských sil. Pro kontrolu separace byly zřízeny různé kontrolní body a pozorovací body (OP).
Ačkoli bylo Brčko na konci 90. let ústředním bodem napětí, od té doby došlo v Brčku k významnému pokroku v multietnické integraci, včetně integrace středního školství. Rekonstrukční úsilí a plán implementace majetkového práva zlepšily situaci v oblasti majetku a navracení. Brčko se dnes vrátil na strategické překladiště podél řeky Sávy. Populace Brčka se nevrátila ke své předválečné etnické směsi Bosňanů, Srbů a Chorvatů. Brčko sedí na východo-západním vrcholu Republiky srbské, etnické srbské části Bosny a Hercegoviny, a jako takový je pro RS důležitý pro jeho ekonomickou budoucnost.
Brčko bylo jedním z hlavních bodů diskutovaných v EU Mírové dohody z Daytonu. Po několika týdnech intenzivního vyjednávání měla o otázce Brčka rozhodnout mezinárodní arbitráž. Brčko Arbitration rozhodl v květnu 1997, že Brčko bude zvláštní čtvrť spravovaná zástupcem velvyslance z mezinárodního společenství. Prvním velvyslancem v Brčku byl Američan s podpůrným personálem z Velké Británie, Švédska, Dánska a Francie.
První mezinárodní organizací, která v té době otevřela kancelář v Brčku, byla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v čele s Randolphem Hamptem.
Následující OBR na zasedání dne 23. května 2012 bylo rozhodnuto pozastavit, nikoli ukončit, mandát mezinárodního inspektora Brčko. Arbitrážní tribunál Brčko spolu s pozastaveným dohledem Brčko budou i nadále existovat.[4]
Demografie
Populace
| Počet obyvatel osad - okres Brčko | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vyrovnání | 1948. | 1953. | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
| Celkový | 49,969 | 65,078 | 62,952 | 74,771 | 82,768 | 87,627 | 83,516 | |
| 1 | Bijela | 2,539 | 1,923 | |||||
| 2 | Boće | 1,253 | 1,270 | |||||
| 3 | Boderište | 965 | 661 | |||||
| 4 | Brčko | 17,949 | 25,337 | 31,437 | 41,406 | 39,893 | ||
| 5 | Brezik | 413 | 601 | |||||
| 6 | Brezovo Polje | 1,393 | 1,292 | |||||
| 7 | Brezovo Polje Selo | 335 | 251 | |||||
| 8 | Brka | 2,044 | 2,234 | |||||
| 9 | Brod | 1,042 | 1,286 | |||||
| 10 | Buzekara | 430 | 268 | |||||
| 11 | Čande | 377 | 321 | |||||
| 12 | Cerik | 280 | 233 | |||||
| 13 | Čoseta | 507 | 732 | |||||
| 14 | Donji Rahić | 647 | 366 | |||||
| 15 | Donji Zovik | 481 | 494 | |||||
| 16 | Dubrave | 1,338 | 1,463 | |||||
| 17 | Dubravice Donje | 396 | 315 | |||||
| 18 | Gorice | 1,097 | 654 | |||||
| 19 | Gornji Rahić | 2,167 | 3,403 | |||||
| 20 | Gornji Zovik | 1,569 | 1,408 | |||||
| 21 | Grbavica | 557 | 1,527 | |||||
| 22 | Gredice | 303 | 1,109 | |||||
| 23 | Krepšić | 1,156 | 696 | |||||
| 24 | Laništa | 656 | 450 | |||||
| 25 | Maoča | 2,886 | 3,030 | |||||
| 26 | Marković Polje | 470 | 370 | |||||
| 27 | Ograđenovac | 734 | 815 | |||||
| 28 | Omerbegovača | 895 | 1,074 | |||||
| 29 | Palanka | 1,394 | 1,439 | |||||
| 30 | Potočari | 893 | 1,063 | |||||
| 31 | Rašljani | 1,155 | 1,078 | |||||
| 32 | Ražljevo | 341 | 233 | |||||
| 33 | Repino Brdo | 246 | 247 | |||||
| 34 | Sandići | 420 | 430 | |||||
| 35 | Šatorovići | 1,238 | 1,472 | |||||
| 36 | Skakava Donja | 2,272 | 2,037 | |||||
| 37 | Skakava Gornja | 1,737 | 1,352 | |||||
| 38 | Slijepčevići | 371 | 298 | |||||
| 39 | Stanovi | 353 | 238 | |||||
| 40 | Štrepci | 861 | 712 | |||||
| 41 | Trnjaci | 313 | 245 | |||||
| 42 | Ulice | 1,266 | 892 | |||||
| 43 | Ulovići | 912 | 752 | |||||
| 44 | Vitanovići Donji | 419 | 396 | |||||
| 45 | Vučilovac | 700 | 254 | |||||
| 46 | Vukšić Donji | 644 | 352 | |||||
| 47 | Vukšić Gornji | 821 | 579 | |||||
Etnické složení
| Etnické složení - Brčko | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | 1961. | |||
| Celkový | 39,893 (100.0%) | 41,406 (100.0%) | 31,437 (100.0%) | 25,337 (100.0%) | 17,949 (100,0%) | ||
| Srbové | 19,420 (48.68%) | 8,253 (19.93%) | 5,532 (17.60%) | 5,481 (21.63%) | 5,260 (29.31%) | ||
| Bosňané | 17,489 (43.84%) | 22,994 (55.53%) | 16,725 (53.20%) | 15,651 (61.77%) | 5,431 (30.26%) | ||
| Chorvati | 1,457 (3.652%) | 2,894 (6.989%) | 2,157 (6.861%) | 2,663 (10.51%) | 2,472 (13.77%) | ||
| Ostatní | 996 (2.497%) | 2,054 (4.961%) | 468 (1.489%) | 327 (1.291%) | 78 (0.435%) | ||
| Romové | 333 (0.835%) | 5 (0.016%) | 6 (0.024%) | 4 (0.022%) | |||
| Albánci | 77 (0.193%) | 86 (0.274%) | 115 (0.454%) | 65 (0.362%) | |||
| Jugoslávci | 60 (0.150%) | 5,211 (12.59%) | 6,351 (20.20%) | 952 (3.757%) | 4,250 (23.68%) | ||
| Černohorci | 31 (0.078%) | 65 (0.207%) | 82 (0.324%) | 278 (1.549%) | |||
| Makedonci | 24 (0.060%) | 16 (0.051%) | 19 (0.075%) | 35 (0.195%) | |||
| Slovinci | 4 (0.010%) | 19 (0.060%) | 25 (0.099%) | 55 (0.306%) | |||
| Turci | 2 (0.005%) | ||||||
| Maďaři | 13 (0.041%) | 16 (0.063%) | 21 (0.117%) | ||||
| Etnické složení - okres Brčko | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | 1961. | |||
| Celkový | 83,516 (100.0%) | 87,627 (100.0%) | 82,768 (100.0%) | 74,771 (100.0%) | 62,952 (100.0%) | ||
| Bosňané | 35,381 (42.36%) | 38,617 (44.07%) | 32,434 (39.19%) | 30,181 (40.36%) | 16,484 (26.19%) | ||
| Srbové | 28,884 (34.58%) | 18,128 (20.69%) | 16,707 (20.19%) | 17,709 (23.68%) | 17,897 (28.43%) | ||
| Chorvati | 17,252 (20.66%) | 22,252 (25.39%) | 23,975 (28.97%) | 24,925 (33.34%) | 21,994 (34.94%) | ||
| Ostatní | 1,268 (1.518%) | 2,899 (3.308%) | 1,033 (1.248%) | 553 (0.740%) | 117 (0.186%) | ||
| Romové | 490 (0.587%) | 6 (0.007%) | 7 (0.009%) | 4 (0.006%) | |||
| Albánci | 105 (0.126%) | 116 (0.140%) | 122 (0.163%) | 83 (0.132%) | |||
| Jugoslávci | 67 (0.080%) | 5,731 (6.540%) | 8,342 (10.08%) | 1,086 (1.452%) | 5,904 (9.379%) | ||
| Černohorci | 31 (0.037%) | 87 (0.105%) | 112 (0.150%) | 326 (0.518%) | |||
| Makedonci | 25 (0.030%) | 29 (0.035%) | 27 (0.036%) | 45 (0.071%) | |||
| Slovinci | 9 (0.011%) | 23 (0.028%) | 33 (0.044%) | 71 (0.113%) | |||
| Turci | 3 (0.004%) | ||||||
| Ukrajinci | 1 (0.001%) | ||||||
| Maďaři | 16 (0.019%) | 16 (0.021%) | 27 (0.043%) | ||||
Etnická struktura Brčka podle sídel 1961
Etnická struktura Brčka podle sídel 1971
Etnická struktura Brčka podle sídel 1981
Etnická struktura Brčka podle sídel 1991
Etnická struktura Brčka podle sídel 2013
Doprava
Železnice
Železniční stanice je nedaleko centra města na trati z Vinkovci na Tuzla. Do Brčka však již neprovozují žádné osobní vlaky. Nejbližší fungující železniční stanice je v Gunja, Chorvatsko; jen na druhé straně hranice.
Sport
Brčko má tři Fotbal kluby (FK Jedinstvo Brčko, FK Lokomotiva Brčko, FK Izbor Brčko, FK Dizdaruša Brčko a nejmladší klub FK Ilićka 01 ). Všichni hrají v Druhá liga Republiky srbské.
Funkce
Brčko má největší přístav v Bosně, na Sava řeka. Kromě toho je ve městě Brčko také domov ekonomika škola University of East Sarajevo a místní divadlo festival.
Galerie
Panorama Brčka
Brčko v noci
Fontána - symbol města
Partnerská města - sesterská města
Brčko je spojený s:
Pozoruhodné osoby
- Edo Maajka rapper
- Lepa Brena, zpěvák
- Edvin Kanka Ćudić, aktivista za lidská práva
- Mladen Petrić, Chorvatský fotbalista
- Anil Dervišević Majitel volejbalového klubu „Denver-errea“, trenér ženského volejbalu Národní tým Bosny a Hercegoviny
- Vesna Pisarović, zpěvák
- Dženana Šehanović, pianista
- Anton Maglica, Chorvatský fotbalista
- Jasmin Imamović, politik
- Nataša Vojnović, Srbská modelka
- Mato Tadić, soudce
- Brankica Mihajlović, Srbský volejbalista, mistr světa a Evropy, stříbrný medailista na Letní olympijské hry 2016
- Ines Janković, Srbský módní návrhář
- Nikola Kovač, Profesionální Counter Strike Global Offensive player
Viz také
Reference
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Bosně a Hercegovině“ (PDF). 2019. Citováno 24. listopadu 2020.
- ^ Vítejte v Brčku, jediném evropském svobodném městě a zákonu pro sebe.
- ^ Kiss Lajos: Földrajzi nevek etimológiai szótára Akadémiai Kiadó, Budapešť 1978 ISBN 963 05 1490 7 103. oldal Bereck-szócikk
- ^ A b „Tisková konference po zasedání řídícího výboru Rady pro provádění míru“. Ohr.int. 23. 05. 2012. Citováno 2013-11-23.
- ^ „Koliko znamo o bratskim gradovima Brčkog? Prvi dio - Samsun“. Portál Brčko. Citováno 26. června 2015.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Koliko znamo o bratskim gradovima Brčkog? Drugi dio - St. Luis“. Portál Brčko. Citováno 26. června 2015.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Koliko znamo o bratskim gradovima Brčkog? Treći dio - Smederevska Palanka“. Portál Brčko. Citováno 26. června 2015.[trvalý mrtvý odkaz ]
externí odkazy
Souřadnice: 44 ° 52'38 ″ severní šířky 18 ° 48'39 ″ východní délky / 44,87709 ° N 18,81096 ° E
