Goražde - Goražde
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Říjen 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Goražde | |
|---|---|
| Grad Goražde Město Goražde | |
 Goražde | |
 Těsnění | |
 Umístění Goražde v Bosně a Hercegovině | |
| Souřadnice: 43 ° 40 'severní šířky 18 ° 59 'východní délky / 43,667 ° N 18,983 ° E | |
| Země |  Bosna a Hercegovina |
| Subjekt | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Bosenský kanton Podrinje |
| Vláda | |
| • Starosta | Muhamed Ramović (Ind. ) |
| Plocha | |
| • Město | 248,8 km2 (96,1 čtverečních mil) |
| • Urban | 238 km2 (92 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 345 m (1132 stop) |
| Populace (Sčítání lidu z roku 2013) | |
| • Město | 20,897 |
| • Městský | 12,512 |
| • Městská hustota | 52 571 / km2 (136 160 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 73000 |
| Předčíslí | (+387) 38 |
| webová stránka | www |
Goražde (výrazný[ɡǒraʒde]) je město a správní centrum města Bosniansko-podrinjský kanton Goražde z Federace Bosny a Hercegoviny, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se na břehu řeky Drina řeka. Od roku 2013 má 20 897 obyvatel.
Umístění
Goražde se nachází na břehu řeky Driny v jihovýchodní Bosně (viz mapy). Město leží na úpatí východního svahu hory Jahorina ve výšce 345 m (1132 stop) nad hladinou moře. Osada se nachází na aluviální terase v širokém údolí, tvořeném erozí řeky Driny. Údolí je ohraničeno na jihovýchodě Bisernou (701 m [2 300 ft]), na jihu Samari (696 m [2 283 ft]), na jihozápadě Misjakem (618 m [2 028 ft]), na západě Gubavica (410 m (1345 ft)) a na severu Povrsnica (420 m [1378 ft]).
Mezi těmito a některými dalšími kopci teče řeka Drina. Jeho údolí, které je odpradávna součástí trasy vedoucí z moře na pevninu (Dubrovník – Trebinje – Gacko – Foča – údolí Driny), je hlavní dopravní tepnou v jihovýchodní oblasti Bosny. V Goražde se tato silnice setkává s další přicházející ze Sarajeva a střední Bosny přes průsmyk Jabuka Mountain dolů do údolí Driny a předcházející do Plevlje.
Dějiny
Středověké období
S Gornje Podrinje byla Goražde součástí starého srbského státu až do roku 1376, kdy byla připojena k bosenskému státu za vlády Král Tvrtko. Po Tvrtkově smrti město ovládali Hum Dukes, z nichž nejznámější byl Herzog Stjepan Vukčić Kosača.
V roce 1379 byla Goražde poprvé zmíněna jako obchodní osada a v roce 1444 jako pevnost. Zdá se, že původ názvu města pochází ze slovanského slova „gorazd“
Trh Goražde se stal známým v roce 1415, kdy obchodníci z Dubrovník měl s tím intenzivní obchodní vztahy.
Osmanská vláda
Osmané převzali Goražde definitivně v roce 1465 a místo převzalo orientální rysy. V roce 1477 byly čtyři mahals ve městě. V letech 1550–1557 Mehmed-paša Sokolović postavil kamenný most přes Drinu a karavanserai.
Během turecké nadvlády byla Goražde významným obchodním centrem, které se nacházelo na křižovatce dvou důležitých silnic: bosenské a dubrovnické. Hrubý státní příjem z půdy činil v roce 1477 24 256 akči. V roce 1711 byl Goražde zmíněn jako turecký zoimat 26 000 akči.
Dvě mešity postavené žebráky Sijerčiće pocházejí z 18. století. Blízko Goražde stojí východní ortodoxní Kostel svatého Jiří, postavený v roce 1454 Stefan Vukčić Kosača pro jeho manželku. The Tiskárna Goražde, připojený ke kostelu, zde pracoval od roku 1519 do roku 1521. Jednalo se o první tiskárnu založenou v Bosně a Hercegovině a druhou na Balkáně.
Úpadek Goražde v 18. století a v první polovině 19. století je mimo jiné přičítán moru. Až do poloviny 19. století byla Goražde součástí Hercegoviny Sandjak, kdy se stala součástí Sarajevského sandjaku.
Rakouská vláda
Období Rakousko-uherská okupace byl poznamenán úpadkem Goražde, i když současně došlo k určitému výstupu. Díky své zeměpisné poloze na hranici byla Goražde během první světové války jednou z hlavních pevností Rakouska-Uherska, která byla použita proti Srbsku a Černé Hoře.
Jugoslávie
V předválečné Jugoslávii měla Goražde, která už nebyla hraničním městem, normální podmínky pro rozvoj a prosperitu.
V roce 1941 německé jednotky vstoupily do města po náletu 17. dubna. Později tam byly také umístěny italské jednotky.
The Národní osvobozenecká armáda převzal město poprvé 27. ledna 1942 a zůstal tam až do května téhož roku. Během tohoto období byly na základě Foča stanoveny výbory národního osvobození pro město okres Goražde. Zároveň bylo Goražde velitelem Národní osvobozenecké armády pro východní Bosnu. Na začátku března 1942 vrchní velitel, Maršál Tito zůstal v Goražde. Goražde byl osvobozen ještě dvakrát, v letech 1943 a 1944, a 6. března 1945 byl definitivně osvobozen z okupace.
Četnické masakry proti etnickým Chorvatům a Bosňanům v prosinci 1941 – lednu 1942 způsobily smrt přibližně 2 050 civilistů.
Složení obyvatel Goražde lze vysledovat z dob rakousko-uherské okupace. Ortodoxní obyvatelé pocházejí ze Starého Vlahu v Sandzaku, Brdy v Černé Hoře, Hercegovině a jižním Srbsku. Těch několik předků, na které se výjimka nevztahuje, začala v 17. století do Goražde a jeho okolí přicházet ve velkém počtu muslimská populace.
Od konce války do roku 1961 přišlo na Goražde žít značné množství nových skupin rodin ze sousedních vesnic a z některých vzdálených míst, které přitahoval hospodářský růst Goražde. Podle sčítání lidu z roku 1961 mělo Goražde 8 812 obyvatel.
Před druhou světovou válkou zahrnoval průmysl Goražde hlavně maloobchod a do jisté míry i velkoobchod, pohostinství, řemesla a dopravu. Během okupace 1941–1945 byl zničen průmysl a také asi 45% stávajících domů.
Od té doby se Goraždeův průmysl systematicky rozvíjí a jeho hlavními odvětvími jsou výroba, stavebnictví, doprava, obchod a řemesla. V roce 1981 činil Gorazdův HDP na obyvatele 70% jugoslávského průměru.[1]
Po druhé světové válce začalo nové období, poznamenáné obrovským sociálním a ekonomickým vzestupem. Bylo založeno několik nových průmyslových podniků, z nichž nejvýznamnější je Nitrogen Factory.
Bosenské války
Od roku 1992 do roku 1995 během Bosenské války, Goražde byl jedním ze šesti Bosniak enklávy, spolu s Srebrenica a Žepa, obklopen a obléhán bosensko-srbskou armádou. V dubnu 1993 byl vyroben z Bezpečná oblast OSN ve kterém Spojené národy měl odradit útoky na civilní obyvatelstvo.[2] Mezi 30. březnem a 23. dubnem 1994 zahájili Srbové proti městu velkou ofenzívu. Po leteckých úderech proti srbským tankům a základnám a ultimátu NATO se srbské síly dohodly, že stáhnou své dělostřelectvo a obrněná vozidla 20 km od města.[3] V roce 1995 se na něj znovu zaměřili bosenští Srbové, kteří ignorovali ultimátum a zahájili útok na strážní stanoviště OSN. Asi 350 vojáků OSN bylo zajato jako rukojmí, ale zbývající muži z Royal Welch Fusiliers kteří tam již byli rozmístěni a posilovací bosenské jednotky zabránily bosenským Srbům v převzetí města. Vyhnul se tomu osud z Srebrenica, kde bosenští Srbové pokračovali po neúspěšném pokusu.[4]
Po jednání o Daytonské dohody, byl vytvořen pozemní koridor mezi Goražde a Federací.
Osady
Demografie
Populace
| Obyvatelstvo osad - obec Goražde | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vyrovnání | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
| Celkový | 31,303 | 34,685 | 36,924 | 37,505 | 20,897 | |
| 1 | Baćci | 1,421 | 1,120 | |||
| 2 | Bogušići | 295 | 244 | |||
| 3 | Budići | 388 | 324 | |||
| 4 | Čovčići | 356 | 250 | |||
| 5 | Dučići | 277 | 273 | |||
| 6 | Goražde | 9,482 | 13,022 | 16,273 | 12,512 | |
| 7 | Grabovik | 284 | 239 | |||
| 8 | Mravinjac | 387 | 249 | |||
| 9 | Potrkuša | 144 | 237 | |||
| 10 | Sedlari | 391 | 211 | |||
| 11 | Vitkovići | 1,080 | 942 | |||
| 12 | Zupčići | 792 | 382 | |||
Etnické složení
| Etnické složení - město Goražde | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 12,512 (100,0%) | 16,273 (100,0%) | 13,022 (100,0%) | 9,482 (100,0%) | |||
| Bosňané | 9,568 (58,80%) | 6,746 (51,80%) | 5,266 (55,54%) | ||||
| Srbové | 5,584 (34,31%) | 4,376 (33,60%) | 3,675 (38,76%) | ||||
| Jugoslávci | 663 (4,074%) | 1,495 (11,48%) | 100 (1,055%) | ||||
| Ostatní | 396 (2,433%) | 83 (0,637%) | 55 (0,580%) | ||||
| Chorvati | 62 (0,381%) | 75 (0,576%) | 133 (1,403%) | ||||
| Černohorci | 198 (1,521%) | 212 (2,236%) | |||||
| Albánci | 23 (0,177%) | 17 (0,179%) | |||||
| Makedonci | 13 (0,100%) | 10 (0,105%) | |||||
| Slovinci | 13 (0,100%) | 14 (0,148%) | |||||
| Etnické složení - obec Goražde | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | 1961. | ||||
| Celkový | 20,897 (100,0%) | 37,573 (100,0%) | 36,924 (100,0%) | 34,685 (100,0%) | 31,303 (100,0%) | |||
| Bosňané | 19,692 (94,23%) | 26,296 (69,99%) | 25,142 (68,09%) | 24,544 (70,76%) | 19,305 (61.67%) | |||
| Srbové | 707 (3,383%) | 9,843 (26,20%) | 9,107 (24,66%) | 9,293 (26,79%) | 9,569 (30.57%) | |||
| Ostatní | 475 (2,273%) | 565 (1,504%) | 153 (0,414%) | 115 (0,332%) | 614 (1.96%) | |||
| Chorvati | 23 (0,110%) | 80 (0,213%) | 99 (0,268%) | 179 (0,516%) | 314 (1.00%) | |||
| Jugoslávci | 789 (2,100%) | 2,017 (5,463%) | 168 (0,484%) | 1,501 (4.80%) | ||||
| Černohorci | 243 (0,658%) | 280 (0,807%) | ||||||
| Romové | 89 (0,241%) | 38 (0,110%) | ||||||
| Albánci | 41 (0,111%) | 26 (0,075%) | ||||||
| Slovinci | 17 (0,046%) | 30 (0,086%) | ||||||
| Makedonci | 16 (0,043%) | 12 (0,035%) | ||||||
životní prostředí
Přírodní prostředí
Okolní oblast Goražde se skládá z paleozoické břidlice, pískovce, uhlíku a permu. Kopce jsou z velké části zaoblené a s mírnými svahy. Vyšší jsou složeny z vápence. Goražde se svým okolím má hlavně vyrovnané a svěží horské podnebí. Průměrná roční teplota vzduchu je 10,8 ° C a srážky jsou po celý rok poměrně rovnoměrně rozloženy. Město je zásobováno vodou ze šesti pramenů. Jedna část obyvatel dostává pitnou vodu z obyčejných studní. Stavba vodovodu byla zahájena v roce 1962. od pramene v Cajnici, 16,5 km (10,3 mil) od Goražde.
Řeka Drina má velký význam pro založení a rozvoj Goražde.
K největším povodním zaznamenaným od 18. století došlo v letech 1677, 1731, 1737, 1896, 1911, 1922, 1952, 1974 a 2010.
Vytvořené prostředí
Hlavní charakteristikou dispozice a typu města je jeho protáhlý tvar podél silnice Ustipraca – Foča. Od roku 1465 do roku 1878 byla Goražde součástí turecké říše. V 18. a 19. století byla Goražde obývána muslimskými a pravoslavnými komunitami. Až do druhé světové války existovaly dvě samostatné části: muslimská a pravoslavná. Dnes toto rozdělení mizí. Po druhé světové válce se město začalo rozšiřovat a modernizovat. Byly postaveny nové ulice, veřejné a obytné budovy v centru i na okraji města. Od roku 1945 do roku 1961 bylo postaveno 1130 obecních bytů a 680 soukromých domů. V roce 1961 bylo ve městě celkem 616 budov.
Podnebí
| Data klimatu pro Goražde (1961–1990) | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc | Jan | Února | Mar | Dubna | Smět | Červen | Jul | Srpen | Září | Října | listopad | Prosinec | Rok |
| Zaznamenejte vysokou ° C (° F) | 17.2 (63.0) | 21.2 (70.2) | 27.0 (80.6) | 31.2 (88.2) | 34.2 (93.6) | 35.8 (96.4) | 38.2 (100.8) | 38.2 (100.8) | 34.8 (94.6) | 30.5 (86.9) | 26.0 (78.8) | 20.6 (69.1) | 38.2 (100.8) |
| Průměrná vysoká ° C (° F) | 2.6 (36.7) | 7.0 (44.6) | 12.5 (54.5) | 17.0 (62.6) | 22.1 (71.8) | 25.0 (77.0) | 27.4 (81.3) | 27.4 (81.3) | 23.6 (74.5) | 17.2 (63.0) | 9.5 (49.1) | 3.4 (38.1) | 16.2 (61.2) |
| Denní průměrná ° C (° F) | −1.0 (30.2) | 1.8 (35.2) | 5.8 (42.4) | 10.1 (50.2) | 14.5 (58.1) | 17.4 (63.3) | 19.0 (66.2) | 18.7 (65.7) | 15.4 (59.7) | 10.3 (50.5) | 5.0 (41.0) | 0.4 (32.7) | 9.8 (49.6) |
| Průměrná nízká ° C (° F) | −4.7 (23.5) | −2.8 (27.0) | −0.4 (31.3) | 3.2 (37.8) | 7.5 (45.5) | 11.1 (52.0) | 12.3 (54.1) | 12.0 (53.6) | 9.6 (49.3) | 5.5 (41.9) | 0.9 (33.6) | −2.8 (27.0) | 4.3 (39.7) |
| Záznam nízkých ° C (° F) | −23.5 (−10.3) | −20.0 (−4.0) | −15.0 (5.0) | −5.0 (23.0) | −2.0 (28.4) | 0.0 (32.0) | 4.5 (40.1) | 3.0 (37.4) | −2.0 (28.4) | −6.0 (21.2) | −16.0 (3.2) | −19.0 (−2.2) | −23.5 (−10.3) |
| Průměrný srážky mm (palce) | 55.2 (2.17) | 52.9 (2.08) | 51.6 (2.03) | 66.9 (2.63) | 70.6 (2.78) | 80.0 (3.15) | 63.1 (2.48) | 67.2 (2.65) | 68.2 (2.69) | 67.8 (2.67) | 85.1 (3.35) | 71.6 (2.82) | 800.0 (31.50) |
| Průměrné dny srážek (≥ 0,1 mm) | 9.7 | 10.3 | 10.2 | 11.9 | 11.2 | 12.7 | 9.1 | 8.2 | 8.8 | 8.3 | 11.0 | 11.8 | 123.2 |
| Průměrné zasněžené dny (≥ 1,0 cm) | 17.0 | 11.9 | 3.3 | 0.3 | 0.0 | 0.0 | 0.0 | 0.0 | 0.0 | 0.1 | 3.2 | 12.7 | 48.6 |
| Průměrný relativní vlhkost (%) | 89.7 | 87.2 | 83.7 | 80.7 | 80.1 | 80.5 | 79.3 | 80.6 | 83.6 | 87.7 | 89.1 | 90.4 | 84.4 |
| Zdroj: Meteorologický ústav Bosny a Hercegoviny[5] | |||||||||||||
V literatuře
Obléhání Goražde v letech 1992–1995 je předmětem několika knih, z nichž dvě jsou k dispozici v angličtině; oba podtrhují směs brutality a lidskosti, která přerušovala éru. Savo Heleta Není moje řada na smrt napsal přeživší, který byl srbsko-bosenským teenagerem a jehož rodina byla okamžitě pod palbou srbských bombardování a byla podezřelá jako Srbové v převážně bosenském městě.[6][7] Safe Area Gorazde je oceněný grafická novela podle Joe Sacco, reportér, který během období několikrát navštívil obléhané město.[8]
Další knihou, která je silně zaměřena na Goražde, je Žádná úniková zóna autor Nick Richardson. Richardson je bývalý Fleet Air Arm pilot, který byl sestřelen v oblasti Goražde na a NATO bombardovací mise. Strávil několik týdnů uvnitř města a vyprávěl o podmínkách a každodenním ostřelování obyvatel a sil OSN.[9]
Mezi další knihy psané v srbochorvatštině (tj. Bosenština, chorvatština nebo srbština) patří Goraždanske Godine (Fahrudin Bečić, Compact-E, 1996), Biti svjedok istine (Ahmet Sejdić, Info-grafika, 1996), Ratni Dnevnik Goražde 1992. - 1995. (Sarajlić Tarik, Smail Sarajlić, 1998), Teror nad Srbima u Goraždu (Nikola Heleta, Svet knjige, Beograd, 1999) a Goražde '92 -'95. Stradanje Srba (Nikola Heleta, Centar za istraživanje zločina nad srpskim narodom, Beograd, 1996).
Mezinárodní vztahy
Partnerská města - sesterská města
Goražde je spojený s:
Şahinbey, Krocan- Kecioren, Krocan
- Gungoren, Krocan
Mettmann, Německo- Gera, Německo
Svatý Brieuc, Francie
Sesto San Giovanni, Itálie
Maragheh, Írán,[10]
Pozoruhodné osoby
- Obdivovatel Raščić, fotbalista
- János Vitéz, Podunajský humanista, Kardinál ostřihomský arcibiskup, Primas Maďarska a Váradský biskup (1445–1465)
- Isak Samokovlija, spisovatel
- Miroslav Radović, fotbalista
- Anabela Atijas, zpěvák
- Kasim Kamenica, házenkář a trenér
- Džejla Ramović, zpěvák
- Stjepan Vukčić Kosača, poslední král Bosny
- Rade Jovanović, sběratel a skladatel lidové písně
- Elvir Laković Laka, zpěvák
Viz také
Reference
- ^ Radovinović, Radovan; Bertić, Ivan, vyd. (1984). Atlas svijeta: Novi pogled na Zemlju (v chorvatštině) (3. vydání). Záhřeb: Sveučilišna naklada Liber.
- ^ Sophie Haspeslagh. „Bosenské bezpečné přístavy'" (PDF). Beyondtractabiliity.org. Citováno 2013-11-23.
- ^ Regan Richard (1996). Spravedlivá válka: zásady a případy. CUA Press, str. 203. ISBN 0-8132-0856-4
- ^ „Bitva střelců o záchranu Bosňanů“. BBC. 5. prosince 2002.
- ^ "Meteorologická data pro stanici Goražde v období 1961–1990". Meteorologický ústav Bosny a Hercegoviny. Archivovány od originál dne 1. května 2018. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ "Dr. Savo Heleta | Autor knihy NOT MY TURN TO DIE: Memoirs of a Broken Childhood in Bosnia". Savoheleta.com. Citováno 2013-11-23.
- ^ „Not My Turn to Die: Memoirs of a Broken Childhood in Bosnia: Savo Heleta: 9780814401651: Amazon.com: Books“. Amazon.com. Citováno 2013-11-23.
- ^ „Safe Area Gorazde: The War in Eastern Bosnia 1992–1995 Joe Sacco - Powell's Books“. Powells.com. Citováno 2013-11-23.
- ^ Richardson, Nick (2000). Žádná úniková zóna. Malý, hnědý a společnost. ISBN 0-316-85314-3.
- ^ „Načelnik Upriličio Prijem Za Goste Iz Irana“. Gorazde.ba. 2009-07-22. Citováno 2013-11-23.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v bosenštině)
- Komunitní portál Goražde (v bosenštině)
- Web Goražde Info
Souřadnice: 43 ° 40 'severní šířky 18 ° 59 'východní délky / 43,667 ° N 18,983 ° E