Gradačac - Gradačac
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (prosinec 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Gradačac Градачац | |
|---|---|
| Grad Gradačac Město Gradačac | |
 Gradačac | |
 Erb | |
 Umístění Gradačacu v Bosně a Hercegovině. | |
  Gradačac Umístění Gradačac | |
| Souřadnice: 44 ° 52'44 "N 18 ° 25'33 ″ východní délky / 44,87889 ° N 18,42583 ° E | |
| Země |  Bosna a Hercegovina |
| Vláda | |
| • Starosta | Edis Dervišagić (SDP BiH ) |
| Plocha | |
| • Celkem | 218 km2 (84 čtverečních mil) |
| Populace (2013. sčítání lidu) | |
| • Celkem | 41,836 |
| • Hustota | 192 / km2 (500 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Předčíslí | +387 35 |
| webová stránka | www |
Gradačac (Bosenská výslovnost:[gradǎt͡ʃat͡s]) je město ležící v Tuzla Canton z Federace Bosny a Hercegoviny, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se v severovýchodní části Bosny a Hercegoviny, zhruba 40 km jižně od Sava řeka. Od roku 2013 má 41 836 obyvatel. Město je dobře známé pro svůj hrad.
Osady
• Avramovina • Biberovo Polje • Blaževac • Cetnica • Donja Međiđa • Donja Tramošnica • Donje Krečane • Donje Ledenice • Donji Lukavac • Donji Skugrić • Gornja Međiđa • Gornja Tramošnica • Gornje Krečane • Gornje Ledenice • Gornji Lukavac • Gradačac • Hrgovi Donji • Jasenica • Jelovče Selo • Kerep • Krčevljani • Mionica • Njivak • Orlovo Polje • Škorići • Pelagićevo • Porebrice • Rajska • Samarevac • Sibovac • Srnice Donje • Srnice Gornje • Tolisa • Turić • Vida • Vučkovci • Zelinja Donja • Zelinja Gornja i Zelinja Srednja.
Demografie
Populace
| Počet obyvatel osad - obec Gradačas | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Vyrovnání | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
| Celkový | 48,384 | 54,281 | 56,581 | 41,836 | |
| 1 | Biberovo Polje | 815 | 730 | ||
| 2 | Donja Međiđa | 1,475 | 1,353 | ||
| 3 | Donje Ledenice | 1,638 | 604 | ||
| 4 | Donji Lukavac | 803 | 836 | ||
| 5 | Gornja Međiđa | 1,447 | 1,310 | ||
| 6 | Gornje Ledenice | 462 | 475 | ||
| 7 | Gornji Lukavac | 1,259 | 1,384 | ||
| 8 | Gradačac | 7,606 | 10,661 | 12,868 | 12,764 |
| 9 | Hrgovi Donji | 671 | 349 | ||
| 10 | Jasenica | 579 | 223 | ||
| 11 | Jelovče Selo | 1,315 | 1,369 | ||
| 12 | Kerep | 891 | 908 | ||
| 13 | Mionica | 5,485 | 5,483 | ||
| 14 | Novalići | 478 | 444 | ||
| 15 | Rajska | 1,039 | 956 | ||
| 16 | Sibovac | 921 | 1,009 | ||
| 17 | Srnice Donje | 989 | 404 | ||
| 18 | Srnice Gornje | 911 | 818 | ||
| 19 | Turić | 1,610 | 221 | ||
| 20 | Vida | 1,651 | 1,926 | ||
| 21 | Vučkovci | 2,657 | 2,679 | ||
| 22 | Zelinja Donja | 1,620 | 1,551 | ||
| 23 | Zelinja Srednja | 1,295 | 1,253 | ||
Etnické složení
| Etnické složení - město Gradačac | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 12,764 (100,0%) | 12,868 (100,0%) | 10,661 (100,0%) | 7,606 (100,0%) | |||
| Bosňané | 11,811 (92,53%) | 9,454 (73,47%) | 7,758 (72,77%) | 6,121 (80,48%) | |||
| Ostatní | 483 (3,784%) | 362 (2,813%) | 76 (0,713%) | 59 (0,776%) | |||
| Chorvati | 227 (1,778%) | 681 (5,292%) | 563 (5,281%) | 452 (5,943%) | |||
| Srbové | 111 (0,870%) | 1,348 (10,48%) | 980 (9,192%) | 730 (9,598%) | |||
| Romové | 106 (0,830%) | 1 (0,009%) | |||||
| Albánci | 23 (0,180%) | 25 (0,234%) | 14 (0,184%) | ||||
| Makedonci | 2 (0,016%) | 1 (0,009%) | 2 (0,026%) | ||||
| Slovinci | 1 (0,008%) | 4 (0,038%) | 5 (0,066%) | ||||
| Jugoslávci | 1 023 (7,950%) | 1 231 (11,55%) | 207 (2,722%) | ||||
| Černohorci | 16 (0,150%) | 13 (0,171%) | |||||
| Maďaři | 6 (0,056%) | 3 (0,039%) | |||||
| Etnické složení - obec Gradačac | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 41,836 (100,0%) | 56,581 (100,0%) | 54,281 (100,0%) | 48,384 (100,0%) | |||
| Bosňané | 37,130 (94,38%) | 33,856 (59,84%) | 31,219 (57,51%) | 26,905 (55,61%) | |||
| Chorvati | 918 (2,334%) | 8,613 (15,22%) | 9,011 (16,60%) | 8,447 (17,46%) | |||
| Ostatní | 789 (2,006%) | 1,455 (2,572%) | 222 (0,409%) | 193 (0,399%) | |||
| Srbové | 345 (0,877%) | 11,221 (19,83%) | 11,727 (21,60%) | 12,455 (25,74%) | |||
| Romové | 127 (0,323%) | 1 (0,002%) | |||||
| Albánci | 23 (0,058%) | 35 (0,064%) | 16 (0,033%) | ||||
| Jugoslávci | 4 (0,010%) | 1 436 (2,538%) | 2 010 (3,703%) | 321 (0,663%) | |||
| Makedonci | 3 (0,008%) | 10 (0,018%) | 5 (0,010%) | ||||
| Slovinci | 1 (0,003%) | 8 (0,015%) | 10 (0,021%) | ||||
| Černohorci | 29 (0,053%) | 28 (0,058%) | |||||
| Maďaři | 9 (0,017%) | 4 (0,008%) | |||||
Dějiny
The župa Gradačac byla poprvé zmíněna v roce 1302, zatímco první písemná zmínka města pochází z roku 1465 (také jako Gračac). Město se stalo součástí Osmanská říše v roce 1512, jeho nahija (obec) byla poprvé zaznamenána v hlubší z roku 1533, zatímco jeho kadiluk (kraj) byl zaznamenán v roce 1634.
V roce 1701 byl osadě udělen status a palanka (město) a v roce 1710 se stalo ředitelstvím vojenského kapitána. Rozvoj města vedli kapitáni rodiny Gradaščevićů, z nichž nejznámější byli: Husein-kapetan Gradaščević nebo Zmaj od Bosne („Drak Bosny“), vedl v roce 1831 povstání, které zvedlo do náruče většinu bosenských kapitánů.
Město má pevnost s 18 metrů vysokými hradbami postavenou v letech 1765 až 1821 a 22 metrů vysokou strážní věž, postavenou v roce 1824 Husein-kapetan Gradaščević na základech vytvořených původně Římané. Mešita Husejnija byla postavena v roce 1826.
V letech 1929 až 1939 byl Gradačac součástí Vrbas Banovina a od roku 1939 do roku 1941 Banovina z Chorvatska v rámci Království Jugoslávie.
Během války bylo těžce bombardováno Bosenské války 1992–1995. Nachází se v úzkém severním koridoru, který spojuje dvě hlavní části bosensko-srbské entity Republika srbská, blízko Brčko. Gradačac se stal součástí Tuzla Canton v Federace Bosny a Hercegoviny po válce.
Termální prameny
První lázeňské zařízení, lázeňské léčebné centrum Ilidža, bylo postaveno u termálních pramenů v Gradačaci v roce 1882. Teplota vody je 29,30 ° C v hloubce 286 metrů. V okolí jsou také dvě jezera Hazna a Vidara. Obě jezera byla postavena jako součást projektu na ochranu města před povodněmi, které nabraly konečnou ránu v letech 1964 a 1967. Když byla průmyslová část města pod vodou kvůli rozsáhlým povodním.
Ekonomika
Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v Gradačaci patří textilní, chemický, mechanický a potravinářský průmysl. Gradačac je místem, kde se koná tradiční mezinárodní veletrh švestek „Sajam šljive“ (také známý jako „Šljivarevo“). V srpnu 2015. 42. se konal tradiční mezinárodní veletrh švestek „Sajam šljive“. Zúčastnilo se jej 250 přednášejících z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Slovinska, Německa, Turecka a Maďarska. Jednou z nejvýznamnějších místních firem je „Kula“, která byla založena v roce 1960 jako malá místní továrna na výrobu oděvů. Dnes je Kula moderní a příslušná společnost ve východní Evropě se 700 zaměstnanci a roční produkcí 300 000 kusů. Kula navštěvuje veletrhy módy v zemi a Evropě. Kulovy modely byly vidět na módních veletrzích v Bruselu, Lipsku, Düsseldorfu a Brně.
Vzdělávání
V obci jsou 2 střední školy, 7 základních a 14 regionálních škol.
Sport
Pozoruhodné osoby
- Ivona Brandić, počítačový vědec
- Dario Damjanović, fotbalista
- Husein Gradaščević, šlechtic
- Ahmed Muradbegović, spisovatel
- Julijana Matanović, spisovatel
- Mustafa Imamović, historik
- Hasan Kikić, básník
- Stjepan Šiber, Všeobecné
- Ana Šimić, skokan do výšky
Mezinárodní vztahy
Partnerská města a sesterská města
Gradačac je spojený s:
Obrázková galerie
Hrad Gradačac
Jezero Hazna
Rodný dům kapitána Husein Gradaščević
Stará věž s hodinami
Viz také
Reference
- ^ Uzaklar Yakinlaşti - Sivas Twin Towns Archivováno 27 prosince 2013 na Wayback Machine(v turečtině)
externí odkazy
Obce Tuzla Canton | ||
|---|---|---|
 | ||
Souřadnice: 44 ° 52'44 "N 18 ° 25'33 ″ východní délky / 44,87889 ° N 18,42583 ° E