Mrkonjić Grad - Mrkonjić Grad - Wikipedia
Mrkonjić Grad Мркоњић Град | |
---|---|
![]() Mrkonjić Grad | |
![]() Erb | |
![]() Umístění Mrkonjić Grad v Republice srbské | |
Souřadnice: 44 ° 25 'severní šířky 17 ° 05 'východní délky / 44,417 ° N 17,083 ° ESouřadnice: 44 ° 25 'severní šířky 17 ° 05 'východní délky / 44,417 ° N 17,083 ° E | |
Země | Bosna a Hercegovina |
Subjekt | Republika srbská |
Vláda | |
• starosta | Divna Aničić (SNSD ) [1] |
Plocha | |
• Celkem | 677,43 km2 (261,56 čtverečních mil) |
Populace (Sčítání lidu z roku 2013) | |
• Celkem | 16,671 |
• Hustota | 25 / km2 (64 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Předčíslí | 50 |
Mrkonjić Grad (Srbská cyrilice: Мркоњић Град; výrazný[mr̩koɲit͡ɕ grad]) je město a obec ležící v západní části Republiky srbské (Republika srbská ), samostatný subjekt Bosna a Hercegovina. Nachází se v oblasti Bosanska Krajina mezi Banja Luka a Jajce. Od roku 2013 má obec 16 671 obyvatel, zatímco město Mrkonjić Grad má 7 915 obyvatel.
název
Město v historii několikrát změnilo název: Gornje Kloke, Novo Jajce, Varcarev Vakuf, Varcar Vakuf a nakonec ten současný. Poslední přejmenování proběhlo v roce 1924 po Kingovi Peter I. Srbska, kteří si vzali nom de guerre „Mrkonjić“ během bojů v povstání (1875–1878) proti Osmanská říše.
Dějiny



Od roku 1929 do roku 1941 byl Mrkonjić Grad součástí Vrbas Banovina z Království Jugoslávie.
v druhá světová válka se město stalo proslulým prvním setkáním ZAVNOBiH dne 25. listopadu 1943, kdy byla Bosna a Hercegovina vyhlášena společnou republikou Bosna a Hercegovina Srbové, Chorvati a Muslimové.
Během bosenské války v letech 1992 až 1995 se město nacházelo na území kontrolovaném etnickými Srby. Město je také známé pro Mrkonjić Grad incident kde USAF ztratil jednu F-16 v červnu 1995.[2] Pilot tryskáče, Scott O'Grady, uvízl v oblasti po dobu šesti dnů, než byl zachráněn US Marines. Ve dnech 8–12. Října 1995 byl Mrkonjić Grad v rukou Chorvatská armáda (HV) a Chorvatská rada obrany (HVO).
Po Daytonská mírová dohoda město bylo přiděleno subjektu Republika Srpska.[3] V roce 1996 byl v Mrkonjić Gradu odkryt masový hrob s těly 181 Srbů - převážně civilistů. Na konci roku 1995 byly chorvatské síly téměř všechny zabity.[4]
Demografie
Populace
Počet obyvatel osad - obec Mrkonjić Grad | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vyrovnání | 1910. | 1921. | 1931. | 1948. | 1953. | 1961. | 1971.[5] | 1981.[6] | 1991.[7] | 2013.[8] | |
Celkový | 20,620 | 27,014 | 29,178 | 31,127 | 30,949 | 30,159 | 29,684 | 26,278 | 16,671 | ||
1 | Baljvine | 1,140 | 333 | ||||||||
2 | Bjelajce | 980 | 693 | ||||||||
3 | Brdo | 587 | 548 | ||||||||
4 | Donji Baraći | 524 | 287 | ||||||||
5 | Donji Graci | 358 | 206 | ||||||||
6 | Gerzovo | 679 | 256 | ||||||||
7 | Gornji Graci | 926 | 556 | ||||||||
8 | Gustovara | 428 | 208 | ||||||||
9 | Kopljevići | 489 | 296 | ||||||||
10 | Kotor | 443 | 311 | ||||||||
11 | Majdan | 946 | 408 | ||||||||
12 | Medna | 791 | 221 | ||||||||
13 | Mrkonjić Grad | 2,249 | 2,770 | 4,089 | 6,602 | 8,422 | 7,915 | ||||
14 | Dobře | 447 | 215 | ||||||||
15 | Orahovljani | 463 | 263 | ||||||||
16 | Podbrdo | 991 | 731 | ||||||||
17 | Podorugla | 849 | 921 | ||||||||
18 | Podrašnica | 1,096 | 733 | ||||||||
19 | Šehovci | 642 | 251 | ||||||||
20 | Stupari | 435 | 288 | ||||||||
21 | Trijebovo | 509 | 211 |
Etnické složení
Etnická pocta - město Mrkonjić Grad | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2013.[8] | 1991.[7] | 1981.[6] | 1971.[5] | ||||
Celkový | 7,915 (100,0%) | 8,422 (100,0%) | 6,602 (100,0%) | 4,089 (100,0%) | |||
Srbové | 5,945 (70,59%) | 4,077 (61,75%) | 2,156 (52,73%) | ||||
Bosňané | 1,450 (17,22%) | 1,414 (21,42%) | 1,419 (34,70%) | ||||
Jugoslávci | 470 (5,581%) | 618 (9,361%) | 62 (1,516%) | ||||
Chorvati | 454 (5,391%) | 427 (6,468%) | 406 (9,929%) | ||||
Ostatní | 103 (1,223%) | 19 (0,288%) | 18 (0,440%) | ||||
Černohorci | 30 (0,454%) | 21 (0,514%) | |||||
Albánci | 11 (0,167%) | 6 (0,147%) | |||||
Makedonci | 6 (0,091%) | 1 (0,024%) |
Etnické složení - obec Mrkonjić Grad | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
2013.[8] | 1991.[7] | 1981.[6] | 1971.[5] | ||||
Celkový | 16,671 (100,0%) | 27,395 (100,0%) | 29,684 (100,0%) | 30,159 (100,0%) | |||
Srbové | 16,050 (96,27%) | 21,057 (76,86%) | 23,364 (78,71%) | 24,990 (82,86%) | |||
Bosňané | 375 (2,249%) | 3,272 (11,94%) | 3,009 (10,14%) | 2,734 (9,065%) | |||
Chorvati | 159 (0,954%) | 2,139 (7,808%) | 2,290 (7,715%) | 2,204 (7,308%) | |||
Ostatní | 87 (0,522%) | 334 (1,219%) | 67 (0,226%) | 82 (0,272%) | |||
Jugoslávci | 593 (2,165%) | 883 (2,975%) | 98 (0,325%) | ||||
Černohorci | 47 (0,158%) | 38 (0,126%) | |||||
Albánci | 15 (0,051%) | 11 (0,036%) | |||||
Makedonci | 8 (0,027%) | 1 (0,003%) | |||||
Slovinci | 1 (0,003%) | 1 (0,003%) |
Ekonomika
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných zaměstnaných osob podle jejich hlavní činnosti (stav z roku 2016):[9]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 196 |
Těžba a dobývání | 22 |
Výrobní | 814 |
Distribuce elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 235 |
Distribuce vody a nakládání s vodními odpady | 52 |
Konstrukce | 499 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy | 490 |
Přeprava a skladování | 171 |
Hotely a restaurace | 145 |
Informace a komunikace | 25 |
Finance a pojištění | 35 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 1 |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 74 |
Administrativní a podpůrné služby | 3 |
Veřejná správa a obrana | 243 |
Vzdělávání | 328 |
Zdravotnictví a sociální práce | 122 |
Umění, zábava a rekreace | 15 |
Ostatní servisní činnosti | 47 |
Celkový | 3,517 |
Cestovní ruch
The Balkánské jezero leží nedaleko města a představuje malého, ale krásného turistu letovisko včetně blízkého Vodopád Skakavac.
Galerie
Rezidenční městská oblast
Hotel Krajina
Viz také
Reference
- ^ "2004 Nacelnici" (PDF). Archivovány od originál (PDF) 21. prosince 2006. Citováno 8. února 2016.
- ^ „AFSOUTH Fact sheets“. AF Jižní NATO. 07.03.2011. Archivovány od originál dne 07.03.2011. Citováno 2016-08-06.
- ^ „Daytonské dohody - mezinárodní dohoda“. Encyklopedie Britannica. Citováno 2016-08-06.
- ^ „Srbové odhalili 181 těl v masovém hrobě“. Nezávislý. 6. dubna 1996. Citováno 27. července 2019.
- ^ A b C 1971 sčítání lidu
- ^ A b C 1981 sčítání lidu
- ^ A b C 1991 sčítání lidu
- ^ A b C Sčítání lidu z roku 2013
- ^ „Města a obce Republiky srbské 2017“ (PDF). rzs.rs.ba (v srbštině). Prosince 2017. Citováno 21. října 2018.