Gradiška, Bosna a Hercegovina - Gradiška, Bosnia and Herzegovina - Wikipedia
Gradiška Градишка | |
---|---|
Město Gradiška | |
Erb | |
Umístění Gradišky v Republice srbské | |
Souřadnice: 45 ° 08'45 ″ severní šířky 17 ° 15'14 ″ východní délky / 45,14583 ° N 17,25389 ° E | |
Země | Bosna a Hercegovina |
Subjekt | Republika srbská |
Vláda | |
• Starosta | Zoran Adžić (SNSD ) |
• Obec | 761,74 km2 (294,11 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 163 m (535 stop) |
Počet obyvatel (Sčítání lidu z roku 2013) | |
• Obec | 51,727 |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 78400 |
Předčíslí | +387 51 |
webová stránka | www |
Gradiška (Srbská cyrilice: Градишка; dříve Bosanska Gradiška / Босанска Градишка)[1][2][3] je město a obec nacházející se v severozápadní oblasti města Republika srbská, entita z Bosna a Hercegovina. Od roku 2013 má 51 727 obyvatel, zatímco město Gradiška má 14 368 obyvatel.
Je geograficky umístěn ve východní části Krajina region a město leží na Lijevče prostý, na pravém břehu řeky Sava řeka naproti Stara Gradiška, Chorvatsko a asi 40 km (25 mil) severně od Banja Luka.
Dějiny
V římské době mělo toto město strategický význam; zde se nacházel přístav římské flotily. Mezi pozoruhodné archeologické nálezy patří a viadukt.
Gradiški Brod je poprvé zmíněna jako město v Liberci C. 1330. To mělo zásadní význam jako místo, kde Řeka Sáva bývalo překračováno. Od roku 1537 se město a jeho okolí dostalo pod osmanskou nadvládu.
Osman postavil pevnost, která sloužila jako Bosnia Eyalet severní obranná linie. Město bylo také nazýváno Berbir kvůli pevnosti.
Po vypuknutí První srbské povstání (1804), v Sanjak ze Smedereva (moderní Centrální Srbsko ), Jančićova vzpoura vypuklo v oblasti Gradiška proti Osmanská vláda v Bosnia Eyalet v návaznosti na narušení hospodářských, národních a náboženských práv Srbů. Hajduky také přijel ze Srbska a byl obzvláště aktivní na Kozara. Jovan Jančić Sarajlija uspořádal povstání s pomocí Metropolitní Benedikt Kraljević. Rolníci se chopili zbraní dne 23. září 1809 v oblasti Gradiška, počínaje rokem Mašići. Boje začaly 25. září a téže noci Osmané zajali a popravili Jančiće. Rebelové se stáhli do svých vesnic, s výjimkou těch v Kozaře a Motajici, kteří pokračovali, a nabídli silný odpor až do své porážky v polovině října, po rozsáhlém plenění a vypalování vesnic Osmany.[4] Další vzpoura vypukla v roce 1834 v Mašići.[5]
Osmanská vláda skončila s Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny (1878), v návaznosti na Hercegovinské povstání (1875–1877). Rakousko-uherská vláda v Bosně a Hercegovině skončila v roce 1918, kdy jihoslovanská rakousko-uherská území vyhlásila Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se následně připojil k Království Srbsko do Království Jugoslávie.
V letech 1929 až 1941 byla Gradiška součástí Vrbas Banovina království Jugoslávie.
V průběhu Jugoslávie bylo město známé jako Bosanska Gradiška (Босанска Градишка). Během Bosenské války bylo město začleněno do Republika srbská (RS). Po válce Národní shromáždění RS změnil název a vynechal Bosanska („Bosenština“), jak tomu bylo u mnoha dalších měst (Kostajnica, Dubica, Novi Grad, Petrovo, Šamac ).
Osady
Kromě města Gradiška zahrnuje obec celkem 74 dalších osad:
Demografie
Počet obyvatel
Obyvatelstvo osad - obec Gradiška | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vyrovnání | 1885. | 1895. | 1910. | 1921. | 1931. | 1948 | 1953. | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
Celkový | 29,962 | 37,797 | 41,868 | 45,190 | 57,235 | 46,013 | 48,056 | 50,143 | 53,581 | 58,095 | 59,974 | 51,727 | |
1 | Berek | 482 | 412 | ||||||||||
2 | Bistrica | 795 | 432 | ||||||||||
3 | Bok Jankovac | 754 | 1,161 | ||||||||||
4 | Brestovčina | 360 | 1,027 | ||||||||||
5 | Bukovac | 349 | 371 | ||||||||||
6 | Čatrnja | 768 | 697 | ||||||||||
7 | Cerovljani | 604 | 367 | ||||||||||
8 | Čikule | 369 | 255 | ||||||||||
9 | Cimiroti | 331 | 202 | ||||||||||
10 | Donji Karajzovci | 600 | 548 | ||||||||||
11 | Donji Podgradci | 957 | 758 | ||||||||||
12 | Dubrave | 2,581 | 1,534 | ||||||||||
13 | Elezagići | 561 | 528 | ||||||||||
14 | Gašnica | 443 | 324 | ||||||||||
15 | Gornja Lipovača | 992 | 500 | ||||||||||
16 | Gornji Karajzovci | 537 | 484 | ||||||||||
17 | Gornji Podgradci | 2,378 | 1,656 | ||||||||||
18 | Gradiška | 5,590 | 9,932 | 6,363 | 9,585 | 13.475 | 16,841 | 14,368 | |||||
19 | Grbavci | 991 | 594 | ||||||||||
20 | Jablanica | 745 | 438 | ||||||||||
21 | Kijevci | 381 | 212 | ||||||||||
22 | Kočićevo | 631 | 463 | ||||||||||
23 | Kozinci | 908 | 1,661 | ||||||||||
24 | Krajišnik | 528 | 617 | ||||||||||
25 | Kruškik | 1,074 | 1,119 | ||||||||||
26 | Laminci Brezici | 1,415 | 1,847 | ||||||||||
27 | Laminci Dubrave | 591 | 438 | ||||||||||
28 | Laminci Jaružani | 394 | 287 | ||||||||||
29 | Laminci Sređani | 574 | 456 | ||||||||||
30 | Liskovac | 1,467 | 1,080 | ||||||||||
31 | Lužani | 275 | 238 | ||||||||||
32 | Mačkovac | 476 | 266 | ||||||||||
33 | Mašići | 1,359 | 1,153 | ||||||||||
34 | Miloševo Brdo | 439 | 241 | ||||||||||
35 | Nova Topola | 2,191 | 2,324 | ||||||||||
36 | Orahova | 2,479 | 1,185 | ||||||||||
37 | Petrovo Selo | 358 | 329 | ||||||||||
38 | Rogolji | 741 | 668 | ||||||||||
39 | Romanovci | 1,199 | 976 | ||||||||||
40 | Rovine | 1,016 | 1,422 | ||||||||||
41 | Seferovci | 502 | 504 | ||||||||||
42 | Sovjak | 307 | 208 | ||||||||||
43 | Trebovljani | 425 | 348 | ||||||||||
44 | Trošelji | 550 | 559 | ||||||||||
45 | Turjak | 415 | 268 | ||||||||||
46 | Vakuf | 416 | 342 | ||||||||||
47 | Vilusi | 887 | 736 | ||||||||||
48 | Vrbaška | 1,057 | 779 | ||||||||||
49 | Žeravica | 335 | 482 |
Etnické složení
Etnické složení - město Gradiška | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Národnost | 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | |||
Celkový | 14,368 (100,0%) | 16,841 (100,0%) | 13,475 (100,0%) | 9,585 (100,0%) | |||
Srbové | 11,122 (77,41%) | 6,502 (38,61%) | 4,251 (31,55%) | 2,911 (30,37%) | |||
Bosňané | 2,408 (16,76%) | 7,188 (42,68%) | 5,033 (37,35%) | 5,377 (56,10%) | |||
Chorvati | 294 (2,046%) | 781 (4,637%) | 730 (5,417%) | 808 (8,430%) | |||
Bez sdružení | 214 (1,489%) | ||||||
Ostatní | 174 (1,211%) | 582 (3,456%) | 99 (0,735%) | 121 (1,262%) | |||
Jugoslávci | 38 (0,264%) | 1,788 (10,62%) | 3 218 (23,88%) | 306 (3,192%) | |||
Romové | 34 (0,237%) | 42 (0,312%) | 9 (0,094%) | ||||
Albánci | 29 (0,202%) | 44 (0,327%) | 25 (0,261%) | ||||
Ukrajinci | 17 (0,118%) | ||||||
Neznámý | 16 (0,111%) | ||||||
Černohorci | 14 (0,097%) | 29 (0,215%) | 12 (0,125%) | ||||
Slovinci | 5 (0,035%) | 20 (0,148%) | 14 (0,146%) | ||||
Makedonci | 3 (0,021%) | 9 (0,067%) | 2 (0,021%) |
Složení Ethinc - obec Gradiška | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Národnost | 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | |||
Celkový | 51,727 (100,0%) | 59,974 (100,0%) | 58,095 (100,0%) | 53,581 (100,0%) | |||
Srbové | 41,863 (80,93%) | 35,753 (59,61%) | 32,825 (56,50%) | 35,038 (65,39%) | |||
Bosňané | 7,580 (14,65%) | 15,851 (26,43%) | 13,026 (22,42%) | 12,688 (23,68%) | |||
Chorvati | 826 (1,597%) | 3,417 (5,697%) | 3,544 (6,100%) | 4,415 (8,240%) | |||
Bez sdružení | 416 (0,804%) | ||||||
Romové | 395 (0,764%) | 232 (0,399%) | 29 (0,054%) | ||||
Ostatní | 340 (0,657%) | 1,642 (2,738%) | 660 (1,136%) | 849 (1,585%) | |||
Ukrajinci | 111 (0,215%) | ||||||
Jugoslávci | 76 (0,147%) | 3,311 (5,521%) | 7,638 (13,15%) | 415 (0,775%) | |||
Neznámý | 43 (0,083%) | ||||||
Albánci | 30 (0,058%) | 70 (0,120%) | 56 (0,105%) | ||||
Černohorci | 29 (0,056%) | 57 (0,098%) | 61 (0,114%) | ||||
Slovinci | 14 (0,027%) | 31 (0,053%) | 25 (0,047%) | ||||
Makedonci | 4 (0,008%) | 12 (0,021%) | 5 (0,009%) |
Kultura
Město má Srbský ortodoxní katedrála zasvěcená Matka Boží.
Ekonomika
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[6]
Aktivita | Celkový |
---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybolov | 320 |
Těžba a dobývání | 4 |
Výrobní | 2,916 |
Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 171 |
Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 234 |
Konstrukce | 267 |
Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 1,956 |
Přeprava a skladování | 452 |
Ubytovací a stravovací služby | 543 |
Informace a komunikace | 71 |
Finanční a pojišťovací činnost | 114 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 24 |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 323 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 77 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 581 |
Vzdělání | 840 |
Lidské zdraví a sociální práce | 661 |
Umění, zábava a rekreace | 62 |
Ostatní servisní činnosti | 222 |
Celkový | 9,838 |
Pozoruhodné obyvatelé
- Marko Marin, Německý fotbalista
- Zvjezdan Misimović Bosenský fotbalista
- Vaso Čubrilović, politik a historik, člen organizace Black Hand a účastník v spiknutí zabíjet Arcivévoda František Ferdinand Rakouský.
- Veljko Čubrilović, člen organizace Black Hand
- Vlado Jagodić, bývalý fotbalista, nyní manažer
- Vinko Marinović, bývalý srbský fotbalista, nyní manažer
- Tatjana Pašalić, moderátor pokeru
- Samson Morpurgo, Středověký italský rabín, lékař a liturgista
- Nordin Gerzić, Švédský fotbalista
- Alojzije Mišić, Římskokatolický biskup
- Branko Grahovac, fotbalový brankář
- Atif Dudaković Bosenský válečný armádní generál
- Nazif Hajdarović, fotbalista
- Ratko Varda, basketbalový hráč
- Milan Janković, fotbalista
- Miodrag Latinović, fotbalista v důchodu
- Zlatko Janjić, fotbalista
- Ozren Perić, fotbalista
- Safet Halilović, politik
- Ognjen Ožegović, Srbský fotbalista, mistr Evropy do 19 let
- Goran Zakarić Bosenský fotbalista
Partnerská města - sesterská města
- Kavala, Řecko, od roku 1994
- Ćuprija, Srbsko, od roku 1994
- Negotino, Severní Makedonie, od roku 2006
- Montesilvano, Itálie, od roku 2018
Viz také
Reference
- ^ oficiální webové stránky obce Gradiška / Градишка.
- ^ „Systematické sčítání obcí a obydlených míst Bosny a Hercegoviny“ (PDF). Sarajevo: Agentura pro statistiku Bosny a Hercegoviny. 2013. s. 7. Archivovány od originál (PDF) dne 5. března 2016. Citováno 16. července 2015.
- ^ „Předběžné výsledky sčítání lidu, domácností a bytů v Bosně a Hercegovině z roku 2013“ (PDF). bhas.ba. Sarajevo: Agentura pro statistiku Bosny a Hercegoviny. 5. listopadu 2013. s. 8. Citováno 16. července 2015.
- ^ Стојан Бијелић. Машићка буна. Врбаске новине бр. 107 ст. 5, 1933. (извор)
- ^ :: Www.Gradiskasela.Net :: Archivováno 2009-09-25 na Wayback Machine
- ^ „Města a obce Republiky srbské“ (PDF). rzs.rs.ba. Statistický institut Republika Srspka. 25. prosince 2019. Citováno 31. prosince 2019.
externí odkazy
Souřadnice: 45 ° 08'45 ″ severní šířky 17 ° 15'14 ″ východní délky / 45,14583 ° N 17,25389 ° E