Liestal - Liestal - Wikipedia

Liestal
Obec v Švýcarsko
Vorstadt-2000.jpg
Erb Liestal
Erb
Umístění Liestalu
Liestal leží ve Švýcarsku
Liestal
Liestal
Liestal leží v oblasti Canton of Basel-Landschaft
Liestal
Liestal
Souřadnice: 47 ° 28 'severní šířky 7 ° 44 'východní délky / 47,467 ° N 7,733 ° E / 47.467; 7.733Souřadnice: 47 ° 28 'severní šířky 7 ° 44 'východní délky / 47,467 ° N 7,733 ° E / 47.467; 7.733
ZeměŠvýcarsko
KantonBasel-Landschaft
OkresLiestal
Vláda
 • VýkonnýStadtrat
s 5 členy
 • starostaStadtpräsident (seznam)
Lukas OttGPS / PES
(od března 2014)
 • ParlamentEinwohnerrat
se 40 členy
Plocha
• Celkem18,19 km2 (7,02 čtverečních mil)
Nadmořská výška
327 m (1073 ft)
Populace
 (2018-12-31)[2]
• Celkem14,390
• Hustota790 / km2 (2 000 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 01:00 (Středoevropský čas )
• Léto (DST )UTC + 02:00 (Středoevropský letní čas )
PSČ
4410
Číslo SFOS2829
ObklopenArisdorf, Bubendorf, Frenkendorf, Füllinsdorf, Hersberg, Lausen, Nuglar-St. Pantaleon (TAK), Seltisberg
Partnerská městaOnex (Švýcarsko), Sacramento (USA), Waldkirch (Německo)
webová stránkawww.niestal.ch
Statistiky SFSO

Liestal (Alemannic German: [ˈLiə̯ʃd̥l̩], Standard Němec: [ˈLiːstal]), dříve hláskoval Liesthal, je hlavním městem Okres Liestal a kanton z Basel-Landschaft ve Švýcarsku, 17 km jižně od Basilej.

Liestal je průmyslové město s dlážděná ulice Staré Město.

Úředním jazykem Liestalu je (švýcarská odrůda Standard) Němec, ale hlavním mluveným jazykem je místní varianta Alemannic Švýcarská němčina dialekt.

Dějiny

Název Liestal byl poprvé zmíněn v roce 1225,[3] a datum vypořádání je minimálně od římský krát. Rozvoj města je dán jeho strategickou polohou na silnici mezi prvním mostem přes Dunaj Rýn v Basileji a St. Gotthard Pass.

Občané Liestalu se zúčastnili Burgundské války v roce 1476 a 1477 proti Charles Bold. V roce 1501 starosta přísahal věrnost Švýcarské konfederaci, což způsobilo opakovaný konflikt se sousedními zeměmi Rheinfelden, který patřil k Habsburkové.

V 17. století se Liestal vzbouřil proti Basileji jako součást Farmerského povstání a byl obsazen vojsky z tohoto města. V Basileji byli sťati tři vůdci povstání.

V roce 1789 město nadšeně oslavovalo francouzské volání po svobodě a rovnosti. Oslavovalo to Napoleon, když cestoval městem v roce 1797. Po jeho pádu bylo obnoveno dřívější podřízení Basileji.

Francouzi Červencová revoluce z roku 1830 také způsobil otřesy v Liestalu. Byla vytvořena prozatímní vláda a město bylo vybráno jako hlavní město nového kantonu dne 17. března 1832.

Zeměpis

Letecký pohled na Walter Mittelholzer (1922)

Liestal má rozlohu od roku 2009, 18,19 kilometrů čtverečních (7,02 čtverečních mil). Z této oblasti 2,99 km2 (1,15 čtverečních mil) nebo 16,4% se používá pro zemědělské účely, zatímco 10,68 km2 (4,12 čtverečních mil) nebo 58,7% je zalesněno. Zbytek země, 4,35 km2 (1,68 čtverečních mil) nebo 23,9% je osídleno (budovy nebo silnice), 0,1 km2 (25 akrů) nebo 0,5% jsou buď řeky nebo jezera a 0,03 km2 (7,4 akrů) neboli 0,2% je neproduktivní půda.[4]

Z zastavěné plochy tvořily průmyslové budovy 2,6% z celkové plochy, zatímco bydlení a budovy 12,1% a dopravní infrastruktura 5,7%. Energetická a vodní infrastruktura a další speciálně rozvinuté oblasti tvořily 1,6% plochy, zatímco parky, zelené pásy a sportovní hřiště 1,8%. Ze zalesněné půdy je 57,1% z celkové rozlohy silně zalesněno a 1,6% je pokryto sadem nebo malými shluky stromů. Ze zemědělské půdy se 6,7% používá k pěstování plodin a 8,0% jsou pastviny, zatímco 1,8% se používá k pěstování sadů nebo vinných plodin. Z vody v obci je 0,2% v jezerech a 0,3% v řekách a potokech.[4]

Obec je hlavním městem kantonu Basilej. Staré město leží na skalnatém výběžku mezi Ergolz řek Orisbach a mezi Basilejem a Pohoří Jura. Město má tvar vějíře a skládá se ze široké hlavní ulice (Gassenmarkt) a dvou bočních ulic. V 18. století se kolem předních a horních městských bran vyvíjela malá předměstí. V 17. století se podél kanálu vyvinula obchodní čtvrť Gestadeck.

Erb

The erb obecní erb je Per fess Argent, horší emitent Gules a Gules.[5]

Demografie

Liestal má populaci (od března 2020) z 14 500.[6] Od roku 2008, 23,8% populace jsou cizí státní příslušníci.[7] Za posledních 10 let (1997–2007) se počet obyvatel změnil tempem 7,7%.[8]

Většina populace (od roku 2000) mluví Němec (10 759 nebo 83,2%), s italština jsou druhé nejčastější (660 nebo 5,1%) a Srbochorvatština je třetí (276 nebo 2,1%). Mluví 122 lidí francouzština a 12 lidí, kteří mluví Romansh.[9]

Od roku 2008, pohlaví bylo v populaci 49,3% mužů a 50,7% žen. Populace byla tvořena 10 104 občany Švýcarska (74,6% populace) a 3 447 obyvatelů mimo Švýcarsko (25,4%)[10] Z populace v obci se 3 257 nebo přibližně 25,2% narodilo v Liestalu a žilo tam v roce 2000. Ve stejném kantonu se narodilo 2 648 nebo 20,5%, zatímco 3 406 nebo 26,3% se narodilo jinde ve Švýcarsku a 3 129 24,2% se narodilo mimo Švýcarsko.[9]

V roce 2008 bylo 102 živě narozených občanů Švýcarska a 44 narozených občanům jiných než Švýcarů a ve stejném časovém období bylo 109 úmrtí občanů Švýcarska a 7 úmrtí občanů jiných než Švýcarska. Ignorování přistěhovalectví a emigrace se počet obyvatel švýcarských občanů snížil o 7, zatímco populace cizí vzrostla o 37. Ve Švýcarsku emigrovalo 5 švýcarských mužů a 4 švýcarské ženy zpět. Současně do Švýcarska emigrovalo z jiné země 41 nešvýcarských mužů a 41 nešvýcarských žen. Celková změna švýcarské populace v roce 2008 (ze všech zdrojů, včetně přesunů přes hranice obcí), byla nárůst o 80 a nešvýcarská populace poklesla o 36 lidí. To představuje a tempo růstu populace 0,3%.[7]

Věkové složení od roku 2010, v Liestalu je; 917 dětí nebo 6,8% populace je ve věku od 0 do 6 let a 1 827 teenagerů, nebo 13,5% ve věku od 7 do 19 let. Z dospělé populace je ve věku 20 až 29 let 1 924 lidí nebo 14,2% populace. 1 828 lidí nebo 13,5% je mezi 30 a 39, 2 137 lidí nebo 15,8% je mezi 40 a 49 a 2 705 lidí nebo 20,0% je mezi 50 a 64. Distribuce seniorů je 1 620 lidí nebo 12,0% populace je mezi 65 a 79 let a je zde 593 lidí nebo 4,4%, kteří mají více než 80 let.[10]

Jak 2000bylo v obci 5 441 lidí, kteří byli svobodní a nikdy se neoženili. Tam bylo 5,993 vdaných osob, 751 vdov nebo vdovců a 745 jedinců, kteří jsou rozvedení.[9]

Jak 2000, v obci bylo 5 450 soukromých domácností a průměrně 2,2 osoby na domácnost.[8] Tam bylo 1,935 domácností, které se skládají pouze z jedné osoby a 322 domácností s pěti a více lidmi. Z celkem 5 584 domácností, které odpověděly na tuto otázku, bylo 34,7% domácností tvořených pouze jednou osobou a 30 dospělých, kteří žili se svými rodiči. Ze zbytku domácností je 1 585 manželských párů bez dětí, 1 505 manželských párů s dětmi. Bylo 286 svobodných rodičů s dítětem nebo dětmi. Tam bylo 109 domácností, které byly tvořeny nepříbuznými lidmi a 134 domácností, které byly vyrobeny jako nějaká instituce nebo jiné kolektivní bydlení.[9]

V roce 2000 z celkového počtu 2 479 obydlených budov bylo 1 470 rodinných domů (neboli 59,3% z celkového počtu). Existovalo 474 vícegeneračních budov (19,1%), spolu s 301 víceúčelovými budovami, které byly většinou využívány k bydlení (12,1%), a 234 budov pro jiné použití (komerční nebo průmyslové), které také měly nějaké bydlení (9,4%). Z rodinných domů 141 bylo postaveno před rokem 1919, zatímco 241 bylo postaveno v letech 1990 až 2000. Největší počet rodinných domů (353) bylo postaveno v letech 1919 až 1945.[11]

V roce 2000 v obci bylo 5 876 ​​bytů. Nejběžnější velikost bytu byla 4 pokoje, z toho 1710. Tam bylo 268 jednopokojových bytů a 1538 bytů s pěti nebo více pokoji. Z těchto bytů bylo trvale obsazeno celkem 5 316 bytů (90,5% z celkového počtu), zatímco sezónně obsazeno bylo 379 bytů (6,4%) a prázdných bylo 181 bytů (3,1%).[11] Od roku 2007, míra výstavby nových bytových jednotek byla 2,2 nové jednotky na 1000 obyvatel.[8] Jak 2000 průměrná cena za pronájem dvoupokojového bytu byla přibližně 871,00 CHF (700 USD, 390 GBP, 560 EUR), třípokojový byt činil přibližně 1063,00 CHF (850 USD, 480 GBP, 680 EUR) a čtyřpokojový byt stojí v průměru 1260,00 CHF (1010 USD, 570 GBP, 810 EUR).[12] Míra neobsazenosti pro obec v roce 2008, bylo 1,21%.[8]

Historická populace

Historická populace je uvedena v následující tabulce:[3]

Památky národního významu

Kantonální muzeum kantonu Basel-Landschaft v srdci starého města Liestal

Depozit archeologie Basileje, Frenkenbrücke (most), Munzach, který byl římským statkem, Římský akvadukt a kantonální archiv Basel-Landschaft jsou uvedeny jako švýcarské památka národního významu. Celé staré město Liestal je zařazeno v Inventář švýcarských památek.[13]

Politika

V Federální volby 2007 nejpopulárnější stranou byla SP který získal 25,95% hlasů. Další tři nejpopulárnější strany byly SVP (25,05%), FDP (18,83%) a Strana zelených (17,23%). Ve federálních volbách bylo odevzdáno celkem 4 243 hlasů a volební účast byla 49,8%.[14]

Ekonomika

Sekundární sektor: slévárna Erzberg v Liestalu

Od roku 2007, Liestal měl míru nezaměstnanosti 2,75%. Od roku 2005, ve společnosti bylo zaměstnáno 160 lidí primární ekonomický sektor a asi 26 podniků zapojených do tohoto sektoru. V ČR bylo zaměstnáno 2 324 lidí sekundární sektor a v tomto sektoru bylo 145 podniků. 10 189 lidí bylo zaměstnáno v terciární sektor, s 824 podniky v tomto sektoru.[8] Tam bylo 6829 obyvatelů obce, kteří byli zaměstnáni v nějaké funkci, z toho ženy tvořily 44,9% pracovní síly.

V roce 2008 celkový počet ekvivalentních pracovních míst na plný úvazek byl 10 921. Počet pracovních míst v primárním sektoru byl 50, z toho 36 v zemědělství, 12 v lesnictví nebo dřevařském průmyslu a 2 v rybolovu nebo rybolovu. Počet pracovních míst v sekundárním sektoru byl 2 204, z toho 1107 neboli (50,2%) ve zpracovatelském průmyslu a 896 (40,7%) ve stavebnictví. Počet pracovních míst v terciárním sektoru byl 8667. V terciárním sektoru; 899 nebo 10,4% bylo ve velkoobchodním nebo maloobchodním prodeji nebo v opravách motorových vozidel, 348 nebo 4,0% v pohybu a skladování zboží, 258 nebo 3,0% v hotelu nebo restauraci, 117 nebo 1,3% v informačním průmyslu , 651 nebo 7,5% bylo pojišťovnictví nebo finanční odvětví, 638 nebo 7,4% byli techničtí odborníci nebo vědci, 660 nebo 7,6% bylo ve vzdělávání a 2819 nebo 32,5% bylo ve zdravotnictví.[15]

V roce 2000, do obce dojíždělo 10 031 pracovníků, kteří dojížděli pryč. Obec je čistým dovozcem pracovníků, přičemž přibližně 2,6 pracovníků vstupuje do obce za každého, kdo odchází. Asi 5,3% pracovní síly přicházející do Liestalu pochází ze zahraničí, zatímco 0,2% místních obyvatel dojíždí ze Švýcarska za prací.[16] Z pracující populace 25,8% využívalo veřejnou dopravu k práci a 35,7% používalo soukromé auto.[8]

Náboženství

Věž městského kostela v Liestalu

Ze sčítání lidu z roku 2000, 3 641 nebo 28,2% bylo římský katolík, zatímco 5626 nebo 43,5% patřilo k Švýcarská reformovaná církev. Ze zbytku populace jich bylo 261 členové pravoslavné církve (nebo přibližně 2,02% populace), bylo 36 jedinců (neboli přibližně 0,28% populace), kteří patřili k Křesťansko-katolická církev, a tam bylo 383 jednotlivců (nebo asi 2,96% populace), kteří patřili k jiné křesťanské církvi. Tam bylo 8 jedinců (nebo asi 0,06% populace), kteří byli židovský, a 699 (nebo asi 5,41% populace), kteří byli islámský. Bylo jich 31 Buddhista, 119 jednotlivců, kteří byli Hind a 30 jednotlivců, kteří patřili k jiné církvi. 1644 (neboli asi 12,71% populace) nepatřilo k žádné církvi agnostik nebo ateista, a 452 jedinců (nebo asi 3,50% populace) neodpovědělo na otázku.[9]

Vzdělávání

V Liestalu dokončilo nepovinné přibližně 4 911 nebo (38,0%) populace vyšší sekundární vzdělávání a 1 895 nebo (14,7%) dokončilo další vysokoškolské vzdělání (buď univerzita nebo a Fachhochschule ). Z 1 895 absolventů terciárního vzdělávání bylo 59,3% švýcarských mužů, 25,1% švýcarských žen, 9,0% nešvýcarských mužů a 6,6% nešvýcarských žen.[9]

Jak 2000, v Liestalu bylo 2096 studentů, kteří pocházeli z jiné obce, zatímco 220 obyvatel navštěvovalo školy mimo obec.[16]

Liestal je domovem 2 knihoven. Mezi tyto knihovny patří; Kantonsbibliothek Baselland a Pädagogische Hochschule v Liestalu. Došlo k součtu celkem (od roku 2008) z 249 271 knih nebo jiných médií v knihovnách a ve stejném roce bylo zapůjčeno celkem 757 718 položek.[17]

Zločin

V roce 2014 byla kriminalita z více než 200 trestných činů uvedených v seznamu Švýcarský trestní zákoník (počínaje vraždou, loupeží a útokem až po přijímání úplatků a volební podvody) činil v Liestalu 73,2 na tisíc obyvatel, což je o něco více, než je celostátní průměr (64,6 na tisíc). Ve stejném období byla míra drogové trestné činnosti 6,1 na tisíc obyvatel. Tato sazba je o 103,3% vyšší než sazba v okrese, navíc je o 125,9% vyšší než sazba v kantonu, avšak vzhledem k nižším sazbám v okrese a kantonu je to stále pouze 61,6% celostátní sazby. Míra porušování imigračních, vízových a pracovních zákonů činila 1,7 na tisíc obyvatel. Tato sazba je o 88,9% vyšší než sazba v kantonu, ale je pouze 34,7% sazby pro celou zemi.[18]

Celní

Chienbäse

V neděli večer poté Mardi Gras, Chienbäse je oslavován velkolepým průvodem a ohněmi, podle nichž má slavnost své jméno. Tradice sahá přinejmenším do 16. století. Podobně oslavují i ​​další města v sousedství.

Jiné místní festivaly jsou následující:

  • Santichlaus-Ylüüte
  • Banntag

Doprava

Železniční stanice Liestal je na Švýcarská federální železnice je Hauenstein hlavní linka, který spojuje Basilej a Olten. Je obsluhováno pěti vlaky za hodinu do Basileje, čtyřmi vlaky za hodinu do Oltenu a hodinovými vlaky do Bern, Vojtěška a Curych. Několik vlaků denně jezdí do Frankfurt a Berlín. Stanice je také křižovatkou a koncem stanice Waldenburg úzkorozchodná železnice, která provozuje půlhodinovou vlakovou dopravu do Waldenburg.[19]

Obec se také nachází na Dálnice A3, mezi Basilejem a Curychem.

Pozoruhodné obyvatelé

Abel Seyler
Carl Spitteler, 1919
Sport

Mezinárodní vztahy

Viz také: Seznam partnerských měst ve Švýcarsku

Partnerská města - sesterská města

Liestal je spojený s:[20]

Viz také

Reference

  1. ^ A b "Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen". Federální statistický úřad. Citováno 13. ledna 2019.
  2. ^ https://www.pxweb.bfs.admin.ch/pxweb/fr/px-x-0102020000_201/-/px-x-0102020000_201.px; vyvoláno: 2. června 2020.
  3. ^ A b Liestal v Němec, francouzština a italština online Historický slovník Švýcarska.
  4. ^ A b Švýcarský federální statistický úřad - statistika využití půdy Údaje za rok 2009 (v němčině) zpřístupněno 25. března 2010
  5. ^ Vlajky světa.com zpřístupněno 3. března 2011
  6. ^ Statistika kantonu Basilej-země, Wohnbevölkerung nach Nationalität und Konfession per 31. März 2020 (v němčině) zpřístupněno 28. července 2020
  7. ^ A b Švýcarský federální statistický úřad - databáze Superweb - Statistika Gemeinde 1981-2008 Archivováno 28. června 2010 v Wayback Machine (v němčině) zpřístupněno 19. června 2010
  8. ^ A b C d E F Švýcarský federální statistický úřad Archivováno 5. ledna 2016 v Wayback Machine zpřístupněno 3. března 2011
  9. ^ A b C d E F STAT-TAB Datenwürfel für Thema 40,3 - 2000 Archivováno 9. dubna 2014 v Wayback Machine (v němčině) zpřístupněno 2. února 2011
  10. ^ A b Statistika kantonu Basilej-země, Wohnbevölkerung nach Nationalität und Konfession per 30. September 2010 (v němčině) zpřístupněno 16. února 2011
  11. ^ A b Federální statistický úřad STAT-TAB - Datenwürfel für Thema 09.2 - Gebäude und Wohnungen Archivováno 21. ledna 2015 v Wayback Machine (v němčině) zpřístupněno 28. ledna 2011
  12. ^ Statistika kantonu Basilej-země Archivováno 7. listopadu 2010 v Wayback Machine, Mieter- und Genossenschafterwohnungen1 nach Zimmerzahl und Mietpreis 2000 (v němčině) zpřístupněno 20. února 2011
  13. ^ „Kantonsliste A-Objekte: Basel-Landschaft“ (PDF). KGS Inventar (v němčině). Federální úřad pro civilní ochranu. 2009. Archivovány od originál (PDF) dne 6. července 2011. Citováno 12. července 2010.
  14. ^ Švýcarský federální statistický úřad, Nationalratswahlen 2007: Stärke der Parteien und Wahlbeteiligung, nach Gemeinden / Bezirk / Canton Archivováno 14. května 2015 v Wayback Machine (v němčině) zpřístupněno 28. května 2010
  15. ^ Švýcarský federální statistický úřad STAT-TAB Betriebszählung: Arbeitsstätten nach Gemeinde und NOGA 2008 (Abschnitte), Sektoren 1-3 Archivováno 25. prosince 2014 v Wayback Machine (v němčině) zpřístupněno 28. ledna 2011
  16. ^ A b Švýcarský federální statistický úřad - Statweb Archivováno 4. srpna 2012 v Archiv. Dnes (v němčině) zpřístupněno 24. června 2010
  17. ^ Švýcarský federální statistický úřad, seznam knihoven (v němčině) zpřístupněno 14. května 2010
  18. ^ Statistický atlas Švýcarska zpřístupněno 5. dubna 2016
  19. ^ „Abfahrt Bahnhof Liestal“ (PDF). Švýcarské federální železnice. Archivovány od originál (PDF) dne 23. ledna 2015. Citováno 23. ledna 2015.
  20. ^ Web Stadt Liestal, Partnerstaedte vyvoláno 3. února 2019

externí odkazy