Derventa - Derventa - Wikipedia
Derventa Дервента | |
|---|---|
 Letecký pohled na Derventa | |
 Těsnění | |
 Umístění Derventy v Republice srbské | |
 | |
| Souřadnice: 44 ° 58'39 "N 17 ° 54'27 ″ východní délky / 44,97750 ° N 17,90750 ° ESouřadnice: 44 ° 58'39 "N 17 ° 54'27 ″ východní délky / 44,97750 ° N 17,90750 ° E | |
| Země |  Bosna a Hercegovina |
| Subjekt |  Republika srbská |
| Zeměpisné kraj | Posavina |
| Vláda | |
| • starosta | Milorad Simić (SNSD ) |
| • Obec | 516,84 km2 (199,55 čtverečních mil) |
| Počet obyvatel (Sčítání lidu z roku 2013) | |
| • Město | 11,631 |
| • Obec | 27,404 |
| • Hustota obce | 53 / km2 (140 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Předčíslí | 53 |
| webová stránka | www |
Derventa (Srbská cyrilice: Дервента) je město a obec nacházející se v Republika srbská, entita z Bosna a Hercegovina. Nachází se v Posavina region, severozápadně od Doboj. Od roku 2013 má město 11 631 obyvatel, zatímco obec má 27 404 obyvatel.
Zeměpis
Obec Derventa hraničí s Brod, Modriča, Doboj, Stanari, Prnjavor a Srbac, stejně jako Chorvatsko napříč Evropou Sava řeka. Má rozlohu 517 km2 (200 čtverečních mil).
Město Derventa leží na řece Ukrina a vedou z ní silnice do Brodu, Kotorska (Doboj), Prnjavor (Banja Luka) a Srbac.
Město má předměstí zvané Derventski Lug který v posledních letech podstatně vzrostl v důsledku růstu obce.
Dějiny
V letech 1929 až 1939 byla Derventa součástí Vrbas Banovina a od roku 1939 do roku 1941 Banovina z Chorvatska v rámci Království Jugoslávie.
Před bosenské válce byla v Derventě významná populace etnických Chorvatů, zatímco většina byli Bosňané. Když začala válka, někteří významní Srbové ve městě byli podporováni SNSD a zaujali určitá mocenská postavení. Během války byly hlavními bojovými frakcemi HVO a VRS, s některými jednotkami z ARBiH účast na konfliktu. HVO poté ztratilo kontrolu nad Derventou Operacija Koridor '92 VRS a byli zatlačeni na sever a v důsledku bitvy byla většina Chorvatů a Bosňanů z oblasti etnicky očištěna a ve městě se brzy usadili srbští uprchlíci z válkou postižených oblastí Chorvatska a Srbska.
Po Daytonské dohodě v roce 1995 se někteří uprchlíci z Bosny a Chorvatů vrátili do Derventy.
Demografie
Osady
Kromě města Derventa, obce a skládá se z 56 následujících osad:
- Agići
- Begluci
- Bijelo Brdo
- Bosanski Dubočac
- Brezici
- Bukovac
- Bukovica Mala
- Bukovica Velika
- Bunar
- Cerani
- Crnča
- Dažnica
- Donja Bišnja
- Donja Lupljanica
- Donji Detlak
- Donji Višnjik
- Drijene
- Gornja Bišnja
- Gornja Lupljanica
- Gornji Božinci
- Gornji Detlak
- Gornji Višnjik
- Gradac
- Gradina
- Kalenderovci Donji
- Kalenderovci Gornji
- Kostreš
- Kovačevci
- Kulina
- Kuljenovci
- Derventski Lug
- Lužani
- Lužani Bosanski
- Lužani Novi
- Mala Sočanica
- Mišinci
- Miškovci
- Modran
- Osinja
- Osojci
- Pjevalovac
- Pojezna
- Poljari
- Polje
- Rapčani
- Stanići
- Šušnjari
- Tetima
- Trstenci
- Tunjestala
- Velika
- Velika Sočanica
- Vrhovi
- Zelenike
- Žeravac
- Živinice
Počet obyvatel
| Počet obyvatel osad - obec Derventa | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vyrovnání | 1948. | 1953. | 1961. | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
| Celkový | 43,787 | 53,592 | 56,141 | 57,010 | 56,489 | 27,404 | ||
| 1 | Cerani | 1,905 | 1,028 | |||||
| 2 | Crnča | 1,019 | 684 | |||||
| 3 | Derventa | 9,098 | 9,133 | 9,843 | 11,824 | 14,357 | 17,748 | 11,631 |
| 4 | Donja Lupljanica | 1,271 | 705 | |||||
| 5 | Donji Detlak | 430 | 249 | |||||
| 6 | Drijene | 783 | 442 | |||||
| 7 | Gornja Lupljanica | 946 | 329 | |||||
| 8 | Gornji Detlak | 1,031 | 577 | |||||
| 9 | Kalenderovci Gornji | 512 | 364 | |||||
| 10 | Kostreš | 403 | 279 | |||||
| 11 | Kulina | 808 | 417 | |||||
| 12 | Tahat se | 1,254 | 1,107 | |||||
| 13 | Lužani | 356 | 223 | |||||
| 14 | Lužani Bosanski | 786 | 422 | |||||
| 15 | Mala Sočanica | 759 | 221 | |||||
| 16 | Miškovci | 782 | 528 | |||||
| 17 | Osinja | 1,890 | 1,244 | |||||
| 18 | Pojezna | 1,277 | 756 | |||||
| 19 | Polje | 1,124 | 369 | |||||
| 20 | Tetima | 1,164 | 254 | |||||
| 21 | Trstenci | 894 | 548 | |||||
| 22 | Velika Sočanica | 1,489 | 960 | |||||
| 23 | Živinice | 1,290 | 269 | |||||
Etnické složení
| Etnické složení - Derventa | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 11,631 (100,0%) | 17,748 (100,0%) | 14,357 (100,0%) | 11,824 (100,0%) | |||
| Srbové | 9,667 (83,11%) | 4,555 (25,66%) | 2,934 (20,44%) | 2,496 (21,11%) | |||
| Bosňané | 1,306 (11,23%) | 5,558 (31,32%) | 4,593 (31,99%) | 5,065 (42,84%) | |||
| Chorvati | 378 (3,250%) | 4,317 (24,32%) | 3,727 (25,96%) | 3,439 (29,08%) | |||
| Bez sdružení | 153 (1,315%) | ||||||
| Ostatní | 38 (0,327%) | 695 (3,916%) | 242 (1,686%) | 267 (2,258%) | |||
| Jugoslávci | 37 (0,318%) | 2,623 (14,78%) | 2,799 (19,50%) | 459 (3,882%) | |||
| Ukrajinci | 21 (0,181%) | ||||||
| Neznámý | 21 (0,181%) | ||||||
| Romové | 4 (0,034%) | ||||||
| Turci | 4 (0,034%) | ||||||
| Černohorci | 1 (0,009%) | 21 (0,146%) | 38 (0,321%) | ||||
| Albánci | 1 (0,009%) | 18 (0,125%) | 11 (0,093%) | ||||
| Makedonci | 12 (0,084%) | 14 (0,118%) | |||||
| Slovinci | 9 (0,063%) | 32 (0,271%) | |||||
| Maďaři | 2 (0,014%) | 3 (0,025%) | |||||
| Etnické složení - obec Derventa | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 27,404 (100,0%) | 56,489 (100,0%) | 57,010 (100,0%) | 56,141 (100,0%) | |||
| Srbi | 22,351 (81,56%) | 22,938 (40,61%) | 22,840 (40,06%) | 23,124 (41,19%) | |||
| Chorvati | 2,573 (9,389%) | 21,952 (38,86%) | 23,629 (41,45%) | 25,228 (44,94%) | |||
| Bosňané | 2,002 (7,306%) | 7,086 (12,54%) | 6,034 (10,58%) | 6,548 (11,66%) | |||
| Bez sdružení | 252 (0,920%) | ||||||
| Ostatní | 65 (0,237%) | 1,165 (2,062%) | 500 (0,877%) | 550 (0,980%) | |||
| Neznámý | 58 (0,212%) | ||||||
| Jugoslávci | 53 (0,193%) | 3,348 (5,927%) | 3,914 (6,865%) | 575 (1,024%) | |||
| Ukrajinci | 31 (0,113%) | ||||||
| Romové | 10 (0,036%) | ||||||
| Turci | 4 (0,015%) | ||||||
| Černohorci | 3 (0,011%) | 35 (0,061%) | 48 (0,085%) | ||||
| Slovinci | 1 (0,004%) | 16 (0,028%) | 36 (0,064%) | ||||
| Albánci | 1 (0,004%) | 20 (0,035%) | 12 (0,021%) | ||||
| Makedonci | 16 (0,028%) | 17 (0,030%) | |||||
| Maďaři | 6 (0,011%) | 3 (0,005%) | |||||
Ekonomika
Následující tabulka poskytuje náhled na celkový počet registrovaných osob zaměstnaných v právnických osobách podle jejich hlavní činnosti (stav k roku 2018):[1]
| Aktivita | Celkový |
|---|---|
| Zemědělství, lesnictví a rybolov | 132 |
| Těžba a dobývání | 5 |
| Výrobní | 3,398 |
| Dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace | 45 |
| Zdroj vody; kanalizace, nakládání s odpady a sanační činnosti | 104 |
| Konstrukce | 227 |
| Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a motocyklů | 1,237 |
| Přeprava a skladování | 212 |
| Ubytovací a stravovací služby | 227 |
| Informace a komunikace | 45 |
| Finanční a pojišťovací činnost | 66 |
| Činnosti v oblasti nemovitostí | 5 |
| Odborné, vědecké a technické činnosti | 125 |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 48 |
| Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 244 |
| Vzdělání | 489 |
| Lidské zdraví a sociální práce | 187 |
| Umění, zábava a rekreace | 33 |
| Ostatní servisní činnosti | 83 |
| Celkový | 6,912 |
Sportovní
Nejoblíbenějším sportem v Derventě je Fotbal a město má dlouhou fotbalovou tradici. První fotbalový klub Derventa vznikl v roce 1919 pod tímto jménem FK Dečko. Několik dalších sportovních sdružení vzniklo v Derventě před vypuknutím Druhá světová válka. Válka způsobila rozpuštění všech předchozích klubů v Derventě a vznik FK Tekstilac, který se spojil s FK Dečko. FK Tekstilac stále soutěží dnes v První liga Republiky srbské a jeho domácí půda je Gradski Stadion FK Tekstilac, který má návštěvnost kolem 500 diváků. Nejúspěšnějším sportovním týmem společnosti Derventa je RK Derventa, který v současné době soutěží v Premier League Bosny a Hercegoviny pro házená, což je nejvyšší profesionální divize házené v zemi. Derventa je v celém regionu známá svou tradicí excelence v házené, vytváří mnoho skvělých hráčů a má velmi úspěšný klub, protože je to tak malé město.[2]
Galerie
Městské centrum
Autobusové nádraží Derventa
Pozoruhodné osoby
- Vedran Ćorluka (narozený 1986), fotbalista
- Mile Kitić (narozený 1952), folkový zpěvák
- Dara Bubamara (narozený 1976), popový zpěvák
- Miroslav Pejić (narozený 1986), fotbalista
- Mario Tokić (narozený 1975), fotbalista
- Ivan Martić (narozený 1990), fotbalista
- Abaz Arslanagić (narozený 1944), házenkář a trenér
- Muhamed Memić (narozený 1960), házenkář
- Sulejman Medenčević (nar. 1963), kameraman
- Senad Lupić (narozený 1966), fotbalista
- Zoran Rankić (1935–2019), herec
- Alojz Benac (1914–1992), archeolog
Reference
- ^ „Města a obce Republiky srbské“ (PDF). rzs.rs.ba. Statistický institut Republika Srspka. 25. prosince 2019. Citováno 31. prosince 2019.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 03.12.2013. Citováno 2013-12-02.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
