Ključ, kanton Una-Sana - Ključ, Una-Sana Canton
Ključ Кључ | |
|---|---|
 Panoramatický pohled | |
 Těsnění | |
| Etymologie: Ključ je bosenské slovo pro „klíč " | |
 Umístění Ključ v Bosně a Hercegovině. | |
  Ključ Umístění Ključ v Bosně a Hercegovině. | |
| Souřadnice: 44 ° 32 'severní šířky 16 ° 46 'východní délky / 44,533 ° N 16,767 ° ESouřadnice: 44 ° 32 'severní šířky 16 ° 46 'východní délky / 44,533 ° N 16,767 ° E | |
| Země |  Bosna a Hercegovina |
| Subjekt | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Kanton Una-Sana |
| Vláda | |
| • Předseda magistrátu | Nedžad Zukanović (SDP BiH ) |
| Plocha | |
| • Celkem | 358 km2 (138 čtverečních mil) |
| Počet obyvatel (Sčítání lidu z roku 2013) | |
| • Celkem | 18,714 |
| • Hustota | 52 / km2 (130 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Předčíslí | + 3873766XXXX |
| webová stránka | http://www.opcina-kljuc.ba |
Ključ (výrazný[kʎûːtʃ]) je město a obec nacházející se v Kanton Una-Sana z Federace Bosny a Hercegoviny, entita z Bosna a Hercegovina. Název města a obce v překladu znamená „Klíč“ Angličtina.
Zeměpis
Nachází se kousek na jih od Sanski Most. The Řeka Sana vede přes obec. Terén je hustě zalesněný.
Dějiny
Lidská sídla v této oblasti existovala dávno před římskou dobou. Samotné město je poprvé zmíněno v roce 1322 v listinách o zákazu Stjepan II Kotromanić. To bylo podmanil si Osmanskou říší v roce 1463 jako poslední královské bosenské pevnosti.
V letech 1929 až 1941 byl Ključ součástí Vrbas Banovina království Jugoslávie.
Kljuc byl poprvé zmíněn v roce 1322. V roce 1463, během osmanské invaze do Bosny, poslední bosenský král Stjepan Tomašević, našel útočiště ve městě. Jeho kapitulace a poprava znamenaly úpadek středověkého bosenského státu.
Charta z roku 1323 uvádí, že Vukoslav je synem vévody Hrvatina, a z toho usuzujeme, že hlavní baštou pánů Donji Kraji bylo město Ključ, centrum farnosti Banica. Evliya Çelebi zmiňuje Ključa a říká, že se nachází v Donji Kraji a na řece Sana.[1]
Jako oblast s mírnou srbskou většinou byla na začátku války v Bosně (1992-1995) oblast Ključ držena bosensko-srbskými silami. V létě 1995 nad ním převzaly kontrolu bosenské vládní síly. Většina předválečné srbské populace uprchla po Mírová dohoda z Daytonu, město patří do Federace Bosny a Hercegoviny. Dnes se odhaduje, že asi 97% populace Ključ je Bosňanů.
Osady
V roce 1991 měla obec Ključ 61 osad:
- Biljani Donji
- Biljani Gornji
- Budelj Gornji
- Busije
- Crkveno
- Crljeni
- Čađavica
- Donja Previja
- Donja Slatina
- Donje Ratkovo
- Donje Sokolovo
- Donji Ramići
- Donji Ribnik
- Donji Vojići
- Donji Vrbljani
- Dragoraj
- Dubočani
- Gornja Previja
- Gornja Slatina
- Gornje Ratkovo
- Gornje Sokolovo
- Gornji Ramići
- Gornji Ribnik
- Gornji Vojići
- Gornji Vrbljani
- Hadžići
- Hasići
- Hripavci
- Humići
- Jarice
- Kamičak
- Ključ
- Kopjenica
- Korjenovo
- Krasulje
- Lanište
- Ljubin
- Međeđe Brdo
- Mijačica
- Peći
- Pištanica
- Plamenice
- Prhovo
- Prisjeka Donja
- Prisjeka Gornja
- Rastoka
- Rudenice
- Sanica
- Sanica Donja
- Sanica Gornja
- Sitnica
- Sredice
- Stražice
- Treskavac
- Velagići
- Velečevo
- Velijašnica
- Velije
- Zableće
- Zavolje
- Zgon
V důsledku války byly vesnice Busije, Crkveno, Čađavica, Donja Previja, Donja Slatina, Donji Ribnik, Donji Vrbljani, Dragoraj, Gornja Previja, Gornja Slatina, Gornje Sokolovo, Gornji Ribnik, Gornji Vrbljani, Rastoka, Sitnica, Sredice , Stražice, Treskavac, Velijašnica, Velije et Zableće, jakož i části Donje Ratkovo, Donje Sokolovo, Dubočani, Gornje Ratkovo, Jarice, Ljubine et Velečevo se staly součástí Obec Ribnik, Republika srbská.
Dnes má obec Ključ 40 osad:
- Biljani Donji
- Biljani Gornji
- Budelj Gornji
- Crljeni
- Donje Ratkovo (část)
- Donje Sokolovo (část)
- Donji Ramići
- Donji Vojići
- Dubočani (část)
- Gornje Ratkovo (část)
- Gornji Ramići
- Gornji Vojići
- Hadžići
- Hasići
- Hripavci
- Humići
- Jarice (část)
- Kamičak
- Ključ
- Kopjenica
- Korjenovo
- Krasulje
- Lanište
- Ljubin (část)
- Međeđe Brdo
- Mijačica
- Peći
- Pištanica
- Plamenice
- Prhovo
- Prisjeka Donja
- Prisjeka Gornja
- Pudin Han
- Rudenice
- Sanica
- Sanica Donja
- Sanica Gornja
- Velagići
- Velečevo (část)
- Zavolje
- Zgon
Demografie
Počet obyvatel
| Obyvatelstvo osad - obec Ključ | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Vyrovnání | 1971. | 1981. | 1991. | 2013. | |
| Celkový | 39,966 | 40,008 | 37,391 | 16,744 | |
| 1 | Biljani Donji | 1,552 | 1,171 | ||
| 2 | Crljeni | 553 | 307 | ||
| 3 | Donji Vojići | 314 | 233 | ||
| 4 | Dubočani | 306 | 226 | ||
| 5 | Gornji Ramići | 647 | 382 | ||
| 6 | Hadžići | 1,553 | 1,129 | ||
| 7 | Hasići | 431 | 234 | ||
| 8 | Hripavci | 712 | 531 | ||
| 9 | Humići | 1,005 | 742 | ||
| 10 | Kamičak | 1,005 | 902 | ||
| 11 | Ključ | 3,426 | 4,948 | 7,869 | 5,409 |
| 12 | Krasulje | 1,821 | 1,731 | ||
| 13 | Sanica | 2,241 | 1,337 | ||
| 14 | Sanica Donja | 716 | 627 | ||
| 15 | Velagići | 676 | 465 | ||
| 16 | Velečevo | 525 | 409 | ||
| 17 | Zgon | 690 | 635 | ||
Etnické složení
| Etnické složení - město Ključ | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 5,409 (100,0%) | 7,869 (100,0%) | 4,948 (100,0%) | 3,426 (100,0%) | |||
| Srbové | 4,107 (52,19%) | 2,097 (42,38%) | 1,387 (40,48%) | ||||
| Bosňané | 3,036 (38,58%) | 1,629 (32,92%) | 1,709 (49,88%) | ||||
| Jugoslávci | 419 (5,325%) | 980 (19,81%) | 69 (2,014%) | ||||
| Chorvati | 181 (2,300%) | 169 (3,416%) | 214 (6,246%) | ||||
| Ostatní | 126 (1,601%) | 15 (0,303%) | 21 (0,613%) | ||||
| Černohorci | 30 (0,606%) | 14 (0,409%) | |||||
| Albánci | 22 (0,445%) | 7 (0,204%) | |||||
| Slovinci | 3 (0,061%) | 4 (0,117%) | |||||
| Maďaři | 2 (0,040%) | ||||||
| Makedonci | 1 (0,020%) | 1 (0,029%) | |||||
| Etnické složení - obec Ključ | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013. | 1991. | 1981. | 1971. | ||||
| Celkový | 16,744 (100,0%) | 37,391 (100,0%) | 40,008 (100,0%) | 39,966 (100,0%) | |||
| Bosňané | 16,130 (96,33%) | 17,696 (47,33%) | 16,596 (41,48%) | 15,226 (38,10%) | |||
| Ostatní | 311 (1,857%) | 280 (0,749%) | 167 (0,417%) | 123 (0,308%) | |||
| Srbové | 273 (1,630%) | 18,506 (49,49%) | 20,771 (51,92%) | 23,892 (59,78%) | |||
| Chorvati | 30 (0,179%) | 330 (0,883%) | 380 (0,950%) | 534 (1,336%) | |||
| Jugoslávci | 579 (1,549%) | 2,016 (5,039%) | 131 (0,328%) | ||||
| Černohorci | 40 (0,100%) | 29 (0,073%) | |||||
| Albánci | 26 (0,065%) | 18 (0,045%) | |||||
| Slovinci | 6 (0,015%) | 5 (0,013%) | |||||
| Makedonci | 4 (0,010%) | 6 (0,015%) | |||||
| Maďaři | 2 (0,005%) | 2 (0,005%) | |||||
Ekonomika
Tato oblast je spojena s ostatními částmi Bosny po dálnici M-5. Lesnictví, lehký průmysl a cestovní ruch jsou hlavními složkami hospodářství.
Reference
- ^ SEMINÁŘSKÉ PRÁCE, UNIVERZITA V SARAJEVO, 2009, Opći pregled karaktera arhitekture grada Ključa / sjeverozapadni dio BiHhttps://www.academia.edu/9271658/Op%C4%87i_pregled_karaktera_arhitekture_grada_Klju%C4%8Da_sjeverozapadni_dio_BiH # page = 7,10
