Bhaskararaya - Bhaskararaya

Bhaskararaya byl Lalitin oddaný.

Bhaskararaya (Bhāskararāya Makhin) (1690–1785) je široce považován za autoritu ve všech otázkách týkajících se uctívání bohyně matky v hinduismus. Narodil se v Hyderabad, Telangana, byl králem přivítán Serfoji II Bhonsle dynastie v jižní Indii, a poté se usadil v Tamil Nadu.[1] Podle Douglase Renfrewa Brookse, profesora náboženství se specializací na Shaktismus Bhaskararaya byl „nejen skvělým tlumočníkem Srividyi, ale také encyklopedickým spisovatelem“ a „myslitelem, který měl na dosah ruky tantrické a védské tradice“.[1] Patřil k tradici srividya shakta tantrismu.[2]

Bhaskararaya je autorem více než 40 autorů a pohybuje se od Vedanta na básně oddanosti a od Indická logika a Sanskrtská gramatika ke studiu Tantra.[3] Některé z jeho textů jsou považovány za zvláště pozoruhodné pro Shaktismus tradice zaměřená na Bohyni Matky:

  • Komentář k Tripura Upanishad a Bhavana Upanishad[3]
  • Komentář k Devi Mahatmya s názvem Guptavati.[4] Bhaskararaya ve svém Guptavati nabízí komentáře k 224 z 579 veršů Devi Mahatmya.
  • Varivasya Rahasya,[5] je komentářem k Sri Vidya mantře a uctívání. The Varivasya Rahasya obsahuje 167 ślokas očíslovaných za sebou. Má doprovodný komentář s názvem „Prakāśa“, rovněž od Bhaskararaya.
  • Setubandha je technické pojednání o tantrické praxi. Je to jeho magnum opus. Je to komentář k části Vāmakeśvara-tantry zabývající se vnějším a vnitřním uctíváním Tripura Sundari. Tato práce byla dokončena buď v roce 1733 našeho letopočtu, nebo v roce 1741 našeho letopočtu.
  • Lalitāsahasranāmabhāsya je komentář (bhāsya) k Lalita Sahasranama.[6][7] Tato práce byla dokončena v roce 1728 našeho letopočtu.

Jeho Khadyota ("Firefly") komentář k Ganéša Sahasranama je považován za autoritativní uživatelem Ganapatya.[8]

Reference

  1. ^ A b Douglas Renfrew Brooks (1990). Tajemství tří měst. University of Chicago Press. str. x – xii. ISBN  978-0-226-07570-9.
  2. ^ Douglas Renfrew Brooks (1992). Příznivá moudrost: Texty a tradice tantrismu Srividya Sakta v jižní Indii. State University of New York Press. p. 23. ISBN  978-0-7914-1145-2.
  3. ^ A b Douglas Renfrew Brooks (1990). Tajemství tří měst. University of Chicago Press. str. xiii – xiv. ISBN  978-0-226-07570-9.
  4. ^ D Kali (2006). Devimahatmyam: Ve chvále bohyně. Motilal Banarsidass. p. 18. ISBN  978-81-208-2953-4.
  5. ^ Śrī Bhāskararāya Makhin. Varivasyā-Rahasya a její komentář Prakāśa. Upraveno anglickým překladem Pandit S. Subrahmanya-Sastri. Série knihovny Adyar: Svazek dvacet osm. (Adyarská knihovna a výzkumné středisko: Adyar, Chennai, 1976) ISBN  81-85141-30-4. První vydání, 1934. Toto vydání poskytuje úplný sanskrtský text pro Varivasyā-Rahasya a související komentář Prakāśa, oba Bhāskararāyi.
  6. ^ Lalitāsahasranāma, s Bhāskararāyovým komentářem. Anglický překlad R. Ananthakrishna Sastry. (Gian Publishing House: Delhi, 1986) Toto vydání poskytuje celý sanskrtský text plus anglický výklad.
  7. ^ L. M. Joshi. Lalitā-Sahasranāma: Komplexní studie Lalitā-Mahā-Tripurasundarī. (D. K. Printworld Ltd .: New Delhi, 1998) ISBN  81-246-0104-6. Poskytuje anglický překlad založený na Bhāskararāyově komentáři s odkazy na zdroj sanskrtu.
  8. ^ Gaṇeśasahasranāmastotram: mūla evaṁ srībhāskararāyakṛta ‚khadyota‘ vārtika sahita. (Prācya Prakāśana: Vārāṇasī, 1991). Zahrnuje celý zdrojový text a komentář Bhāskararāyi v sanskrtu.