Bitva u Mollerussy - Battle of Mollerussa

The Bitva u Mollerussy (nebo Mollerusa) se uskutečnilo na jihu ostrova hrabství Urgell 11. nebo 14. září 1102. V bitvě hrabě Ermengol V byl poražen a zabit Almoravid armáda. Mollerussa leží na půli cesty mezi Bellpuig a Lleida a je největším městem na Slovensku Pla d'Urgell.

Pozadí

Almoravidové, marocká islámská sekta, poprvé zaútočili na Pyrenejský poloostrov v roce 1086, kde zvítězili nad Kastilie na Bitva o Sagrajas. Teprve začali systematické dobývání Pyrenejského poloostrova taifas, malé nezávislé muslimské státy, v roce 1090. The Hudide taifa Lleidy, nejbližší Urgell, vzdal hold (parias ) Ermengol V.[1][2] Nicméně, muslimské město Balaguer, nejbližší Urgell, byl zajat a krátce zadržen vikomtem Guerau Ponç II de Cabrera v roce 1100 nebo 1101, než spadl k Almoravidům.[3]

Bitva

Stručný, ale nejpodrobnější popis bitvy najdete v Skutky hraběte z Barcelony, jehož původní verzi napsal v polovině 12. století anonymní mnich z Santa Maria de Ripoll, s pozdějšími redakcemi a katalánským překladem, které se objevily ve 14. století:

Ermengol z Mollerussa [byl] tak nazýván proto, že to bylo na místě zvaném Mollerussa se třemi stovkami rytířů, jak se říká, a řadou dalších křesťanů, že byl zabit Almoravidy, za hraběte Ramona Berenguera třetího, v roce Krista 1102.[4][5][6]

Někteří učenci to vzali, aby naznačili, že hrabě Ramon Berenguer III z Barcelony (vládl 1086–1131) se podílel na porážce.[7][8] Dva další katalánci anály od 12. století svědčí o Ermengolově smrti v Mollerussa, aniž by poskytl jakékoli další informace. The Chronicon Rivipullense II, od Santa Maria de Ripoll, konstatuje, že „mnozí s ním zemřeli“.[9] The Chronicon Rotense II, napsáno v katedrále v Roda de Isábena, je ve skutečnosti nejranějším zdrojem, ale neposkytuje nic jiného než v roce 1102, kdy Ermengol zemřel v Mollerusse.[10] Tuniský historik Ibn al-Kardabūs, v pasáži bezprostředně navazující na dobytí Almoravidů Valencie (Květen 1102), uvádí, že Mazdalī, herectví wālī z Valencie zahájil vpád do „Barcelony“. Může to být invaze, která skončila bitvou u Mollerussy, protože další známý vpád do Katalánska se uskutečnil v roce 1108.[11]

Vzhledem k různorodému a nekonzistentnímu hláskování slova „Mollerussa“ ve středověkých pramenech vědci v minulosti navrhli, aby bitva, při které byl zabit Ermengol V, proběhla v Mayorga v Království León nebo na muslimem ovládaném ostrově Mallorca, oba daleko od Urgell. Nedávné stipendium se usadilo na správnosti Mollerussy.[12] Toto navrhl již v 18. století Domingo de Costa y Bofarull, Memorias de la ciudad de Solsona y su Iglesia (nakonec publikován v roce 1959), který poznamenal, že Ermengol byl pohřben v katedrále Solsona a že neměl čas na provedení závěti, což naznačuje, že se nejednalo o plánovanou expedici daleko od domova.[13]

Nekrologie katedrála Solsona datuje bitvu na 14. září: „Osmnáctá kalenda října: dnes pohané zabili nejušlechtilejšího hraběte Ermengola, který mnohokrát sloužil Bohu a Blahoslavené Marii a jejím duchovním.“[14]

Následky

Smrt Ermengola V, která rychle následovala po smrti jeho manželky Maríi Pérezové v dubnu, zanechala jeho nástupce, Ermengol VI, dítě ne více než osm let, pod opatrovnictvím svých prarodičů z matčiny strany, kastilského hraběte Pedro Ansúrez a jeho manželka, Elo Alfonso.[15][16] V roce 1105 Pedro definitivně znovu zajal Balaguera.[3] V roce 1110 občané Lleidy vyhodili svého vládce a pozvali Almoravidy, kteří tak převzali většinu taifa bez bitvy.[17]

Poznámky

  1. ^ Lladonosa 1974, str. 86.
  2. ^ Miret i Sans 1904, str. 39.
  3. ^ A b Mora Giné 2010, str. 36.
  4. ^ Barrau Dihigo & Massó i Torrents 2007, str. 12 (primitivní verze, XII.5): Ermengaudo uero de Gerb successit Ermengaudus de Moieruca filius eius, qui et ideo sic cognomentum přijmout, quia in loco qui dicitur Moieruca cum trecentis, ut aiunt, militibus et multis aliis christianis ab Almorauitis interfectus est.
  5. ^ Barrau Dihigo & Massó i Torrents 2007, str. 33–34 (chybná verze, XII.5): . . . Ermengaudus de Moieruca; qui ideo sic uocatur, quia in loco qui dicitur Moieruca [Moyeruca, Moienica, Mojeruca] cum trecentis militibus et multis aliis christianis sub Almorauitis interfectus est, sub tertio Raimundo Berengarii comite, anno Christi MCII.
  6. ^ Cingolani 2008, str. 100 (XIII.4): E aprés d'ell hac lo comtat Ermengou de Mayorica [Moieruça, Mayacha, Mallorcha, Malorqua], lo qual és axí apelat com morí en aquel loch ab · CCC · kavalíři a ab molts altres křesťané, los quals ocieren Almoràvits, vládnoucí v Ramon Berenguer terç, comte de Barcelona, ​​anno Domini · MCII ·.
  7. ^ Reilly 1993, str. 107.
  8. ^ Barton 2009, str. 56.
  9. ^ Cingolani 2008, str. 100, č .: Era MCXL [tj., Španělská éra 1140], anno MCII. Obiit Ermengaudus comes Urgellensis, et occisus est in Maioruca, et multi alii cum eo.
  10. ^ Barrau Dihigo & Massó i Torrents 2007, str. 34, č .: Era MCII. Ermengaudus comes occisus est v Mulieruças.
  11. ^ Laliena Corbera 2000, str. 330, s citací překladu Maíllo Salgado: Después el emir Mazdalī, valí de Valencia, lanzó una accsión a Barcelona, ​​adentrándose en ella hasta un lugar al nadie había llegado, entonces derribó sus iglesias, arrasó sus campanarios, incendió sus ciudades y dispersó sus ejércitos; mató, hizo prisioneros y se apoderó de sus castillos a viva fuerza. Retornó cuando las manos de los musulmanes se habían colmado de botín de los politeístas. Trajo campanas (nawāqis), cruces y vasos que estaban guarnecidos de plata y de oro poro. Ordenó que se pusiesen lámparas sobre aquellas campanas y que ardiesen en la mezquita aljama de Valencia; entonces fueron suspendidas en ella, como si ellas fuesen espadas reluciendo en las orejas de las vírgenes.
  12. ^ Corredera Gutiérrez 1963, s. 21–22.
  13. ^ Els castells catalans 1979, s. 920 a nn., citující Costa y Bofarull: „El haber sido enterrada en Solsona y no haber tenido tiempo para dejar escrito su testamento al tiempo de partir contra los moros, muestra que la expedición fue en Mollenusa, y no en Mallorca ".
  14. ^ Corredera Gutiérrez 1963, str. 21–22: XVIII kal. Octobris: ipso die interfectus fuit nobilissimus comes Ermengaudus a paganis, qui multum Deo et B. Mariae et suis clericis serviebat.
  15. ^ Reilly 2008, str. 116.
  16. ^ Barton 1996, str. 89.
  17. ^ Mendonsa 2008, str. 174.

Zdroje

  • Barton, Simon (1996). „Hrabě, biskup a opat: Armengol VI z Urgelu a opatství ve Valladolidu“. Anglický historický přehled. 111 (440): 85–103.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Barton, Simon (2009). Historie Španělska (2. vyd.). Palgrave Macmillan.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Barrau Dihigo, L .; Massó i Torrents, J., eds. (2007). Gesta Comitum Barcinonensium: Textos llatí i català. Barcelona.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Brufal Sucarrat, Jesús (2007). „La sociedad almorávide en el distrito de Lérida (1102–1146): La representación del poder mediante las propiedades rurales“ (PDF). Medievalismo. 17: 13–38.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Cingolani, Stefano Maria, ed. (2008). Gestes dels comtes de Barcelona i reis d'Aragó. Valencie.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Corredera Gutiérrez, Eduardo (1963). „Los Condes soberanos de Urgel y los Premonstratenses“ (PDF). Analecta sacra tarraconensia. 36 (2).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Els castells katalánci. sv. 6, část 2. Barcelona: Rafael Dalmau. 1979.
  • Laliena Corbera, Carlos (2000). Pedro I de Aragón y de Navarra, 1094–1104. Redakční La Olmeda.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lladonosa, Josep (1974). Lérida středověká. sv. 1. Dilagro.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mendonsa, Eugene L. (2008). „Skriptování nadvlády ve středověkém Katalánsku: antropologický pohled“. Carolina Academic Press. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Miret i Sans, Joaquim (1904). „La casa condal de Urgell en Provenza“. Butlletí de la Reial Acadèmia de Bones Lletres de Barcelona. 2 (9).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mora Giné, Xavier (2010). Un poble del comtat d ́Urgell: Alberola. Edicions de la Universitat de Lleida.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Reilly, B. F. (1993). Středověcí Španělé. Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Reilly, B.F. (2008). „Znovuobjevení hraběte Pedra Ansúreze“. V Simon Barton; Peter Linehan (eds.). Kříž, půlměsíc a obrácení: Studie o středověkém Španělsku a křesťanství na památku Richarda Fletchera. Leiden: Brill. 109–26.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Villanueva, Jaime (1976). Memorias cronológicas de los condes de Urgel. Balaguer.CS1 maint: ref = harv (odkaz)