Zemědělství v Srbsku - Agriculture in Serbia - Wikipedia
Ekonomika Srbska |
---|
![]() |
Přehled |
Odvětví |
Srbská témata |
|
Zemědělství v Srbsku je důležitým odvětvím EU Ekonomika Srbska obsahující 6,0% HDP a jeho hodnota je 2,416 miliardy eur (od roku 2017).[1]
V Srbsku je celkem 3 475 894 hektarů použité orné půdy, což představuje 67,12% z celkové dostupné orné půdy (včetně půdy pod lesem).[2][3] Zemědělská výroba je většinou přítomna v severní provincii Vojvodina na plodné Panonská nížina (45% všech využívaných orných půd) a jižní nížiny přiléhající k Sava, Dunaj a Velká Morava řeky.
Od roku 1948, kdy se zapojily téměř tři čtvrtiny obyvatelstva, došlo k výraznému poklesu zemědělské činnosti zemědělství, na současnou šestinu.[4] Odhaduje se, že přibližně 1,1 milionu lidí v Srbsku (15,70% z celkového počtu obyvatel) je zaměstnáno na zemědělských farmách, přičemž přibližně 530 000 je zaměstnáno na farmách po celý rok (od roku 2018).[5] Od roku 2018 existuje v Srbsku celkem 564 542 zemědělských farem, z nichž drtivou většinu 99,7% tvoří tradiční rodinné farmy.[2]
Přehled
Srbsko vyrábí různé zemědělské produkty, zejména obiloviny, ovoce a zeleninu, které tvoří jeho významnou část HDP a vývoz. Srbsko je mezi pěti nejlepšími producenty na světě pro maliny (od roku 2018 127,011 tun) a švestky (od roku 2018 430 199 tun). Je také významným producentem kukuřice (6 158 120 tun, 32. místo na světě) a pšenice (2095 400 tun, umístila na 35. místě na světě). Výroba cukrovka (2299770 tun) a slunečnicová semínka (454 282 tun) uspokojuje domácí poptávku po cukru a rostlinném oleji a umožňuje vývoz přibližně 180 000 tun cukru do Evropská unie.[6]
Ovoce
Ovocné farmy pokrývají v Srbsku 182 922 hektarů orné půdy (od roku 2018).[7] Následující tabulka poskytuje náhled na převládající vysazené ovocné druhy podle oblasti a dosažené produkce (stav z roku 2018):[7]
Ovoce | Nativní jméno | Rod | Hektary (od roku 2018) | Výroba (v tunách, 2018) |
---|---|---|---|---|
Švestka | Шљива | Prunus | 72,923 | 430,199 |
Jablko | Јабука | Malus | 26,658 | 460,404 |
Malina | Малина | Rubus | 24,901 | 127,011 |
Kyselá třešeň | Вишња | Prunus | 19,579 | 128,023 |
Ostružina | Купина | Rubus | 6,055 | 35,062 |
Meruňka | Кајсија | Prunus | 6,040 | 25,414 |
Broskev | Бресква | Prunus | 5,176 | 50,249 |
Hruška | Крушка | Malus | 4,997 | 53,905 |
Lískový oříšek | Лешник | Líska | 4,564 | 5,428 |
Třešeň | Трешња | Prunus | 4,335 | 19,153 |
Vlašský ořech | Орах | Líska | 2,796 | 9,272 |
Kdoule | Дуња | Malus | 1,947 | 12,318 |
Nektarinka | Нектарина | Prunus | 1,131 | 23,407 |
Zrna
Obilné farmy pokrývají v Srbsku přibližně 1 702 829 hektarů orné půdy (od roku 2018), což činí 66,22% z celkové využité orné půdy.[2] Následující tabulka poskytuje náhled na převládající vysazené ovocné druhy podle oblasti a dosažené produkce (stav z roku 2018):[7]
Obilí | Nativní jméno | Rod | Hektary (od roku 2018) |
---|---|---|---|
Kukuřice | Кукуруз | Zea | 900,048 |
Pšenice | Пшеница | Triticum | 639,595 |
Ječmen | Јечам | Hordeum | 102,125 |
Oves | Овас | Avena | 27,125 |
Žito | Раж | Secale | 4,408 |
Jiné kultury | Остале културе | 29,507 |
Rostliny
Kromě obilí jsou na více než 869 000 hektarech orné půdy v Srbsku vysázeny různé zemědělské plodiny.[2]
Mezi zeleninový, vodní meloun a jahoda rostliny, 34 190 hektarů, které se pěstují venku, se vyrábí pro použití v čerstvém stavu, 12 083 hektarů se pěstuje venku pro průmyslové zpracování a 3 843 hektarů se pěstuje v skleníky.[2]
Rostlina | Nativní jméno | Skupina | Hektary |
---|---|---|---|
Slunečnice | Сунцокрет | Průmyslový závod | 239,794 |
Krmivo | Крмно биље | 230,323 | |
Sójové boby | Соја | Průmyslový závod | 196,902 |
Zeleninový, vodní meloun a jahoda | Поврће, бостан и јагоде | 50,107 | |
Řepkový | Уљана репица | Průmyslový závod | 45,575 |
Cukrovka | Шећерна репа | 44,898 | |
Brambor | Кромпир | 27,701 | |
Tabák | Дуван | Průmyslový závod | 5,244 |
Fazole | Пасуљ | Luštěniny | 5,137 |
Byliny | Лековито биље | Průmyslový závod | 2,430 |
Ostatní luštěniny | Остале махунарке | Luštěniny | 1,409 |
Hrášek | Грашак | Luštěniny | 1,228 |
Květiny | Цвеће | 440 | |
Chmel | Љмељ | Průmyslový závod | 215 |
Víno

Srbsko je 19. největší producent vína na světě. Země má jednu z nejdelších evropských vinařských dějin a chronologicky patří k Víno starého světa produkční země.
V Srbsku je 21359 hektarů vinic (od roku 2018),[2] produkující 198 183 tun hroznů ročně (od roku 2014), což řadí Srbsko mezi prvních 20 vinařských zemí na světě. Většina produkce je věnována místním vinařstvím.
Mezi hlavní odrůdy patří Bělehrad Seedless, Prokupac, Sauvignon, „Ryzlink vlašský“, Cabernet, Chardonnay, Bílé a Červené Burgundsko, Hamburk, Muškát, Afus Ali, Vranac, Tamjanika, Krstac, Smederevka a Dinka.[Citace je zapotřebí ]
A vinice u Vlasotince
Vinice v Fruška Gora, blízko Sremski Karlovci
Hospodářská zvířata
Od roku 2018 činil podíl hospodářských zvířat na zemědělské produkci Srbska 32,6%, přičemž celkový počet hospodářských zvířat činil 1,460 miliardy eur a roční hodnota produkce živočišných produktů je kolem 450 milionů eur.[5]
V celkové struktuře hodnoty produkce hospodářských zvířat prasata tvoří nejvíce (66,2%), následuje dobytek (31.0%), drůbež (14,4%) a ovce a kozy s 8,4%. Jak 2018, tam je 23 milionů kuřat, 3,3 milionu prasat, 1,8 milionu ovcí, 881 000 skotu, 218 000 koz a 15 000 koní. Odhaduje se také 914 000 úly, 31,800 králíci, 4,800 osli a malý počet buvolů a pštrosů.[5]
Vzdělávání a výzkum v zemědělství
Je jich několik fakulty ta nabídka terciární vzdělávání zemědělství studentům:
- Univerzita v Bělehradě Zemědělská fakulta v Zemunu
- University of Novi Sad Zemědělská fakulta v Novém Sadu
- Agronomická fakulta University of Kragujevac v Čačaku
- University of Niš Zemědělská fakulta v Kruševaci

Existuje několik vědeckých ústavů, jejichž náplň činnosti se věnuje rozvoji zemědělství:[8]
- Institut pro výzkum léčivých rostlin „Josif Pančić“ v Bělehradě
- Ústav zemědělské ekonomiky v Bělehradě
- Institut pro ochranu rostlin a životní prostředí v Bělehradě
- Institut pro chov zvířat v Bělehradě
- Lesnický institut v Bělehradě
- Institut polních a zeleninových plodin v Novém Sadu
- Výzkumný ústav kukuřice "Zemun Polje" v Zemunu
- Institut pro vědeckou aplikaci v zemědělství v Bělehradě
- Ústav hygieny a technologie masa v Bělehradě
- Ústav pesticidů a ochrany životního prostředí v Bělehradě
- Ústav zemědělské ekonomiky v Bělehradě
- Institut výzkumu ovoce v Čačaku
Viz také
Reference
- ^ „HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) 2015 - 2017“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Citováno 22. září 2019.
- ^ A b C d E F „Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Земљиште“ (pdf). stat.gov.rs (v srbštině). Citováno 22. září 2019.
- ^ „Zemědělství a rozšíření“ (PDF). Evropská komise. Květen 2011. Archivovány od originál (PDF) dne 17. května 2013. Citováno 14. června 2013.
- ^ „Zemědělství a lesnictví“. Encyklopedie Britannica. Citováno 14. června 2013.
- ^ A b C „Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Сточарство“ (pdf). stat.gov.rs (v srbštině). Citováno 22. září 2019.
- ^ "Srbsko - přehled". Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Archivovány od originál dne 1. dubna 2013. Citováno 14. června 2013.
- ^ A b C „Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Воћарство“ (pdf). stat.gov.rs (v srbštině). Citováno 22. září 2019.
- ^ „Izdanje 23. června 2017 - broj 61“. pravno-informacioni-sistem.rs (v srbštině). Službeni Glasnik RS. 23. června 2017. str. 38. Citováno 25. září 2018.
externí odkazy
- Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Структура, економска снага и маркетинг проио na stat.gov.rs (v srbštině)
- Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Пољопривредна газдинства према типу произвок na stat.gov.rs (v srbštině)
- Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Радна снага и рад на пољопривредним газдинстсм na stat.gov.rs (v srbštině)
- Анкета о структури пољопривредних газдинстава, 2018. - Шта потврђује, шта оповргава и на шта указује na stat.gov.rs (v srbštině)