Absolutní výhoda - Absolute advantage - Wikipedia

Část série na
Ekonomika
  • Emblem-money.svg Obchodní portál
  • Směnky a coiny.svg Peníze portál

V ekonomii, princip absolutní výhoda odkazuje na schopnost strany (jednotlivce, firmy nebo země) produkovat zboží nebo službu efektivněji než její konkurenti.[1] Adam Smith poprvé popsal zásadu absolutní výhody v kontextu mezinárodní obchod pomocí práce jako jediného vstupu. Protože absolutní výhoda je určena jednoduchým porovnáním produktivita práce, je možné, že strana nemá v ničem absolutní výhodu.[2]

Původ teorie

Koncept absolutní výhody se obecně připisuje Adamu Smithovi za jeho publikaci z roku 1776 Bohatství národů ve kterém kontroval merkantilistický nápady.[2][3] Smith tvrdil, že je nemožné, aby všechny národy zbohatly současně následováním merkantilismus protože export jednoho národa je importem jiného národa a místo toho uvedl, že všechny národy by získaly současně, pokud by praktikovaly volný obchod a specializovaly se v souladu s jejich absolutní výhodou.[2] Smith rovněž uvedl, že bohatství národů závisí spíše na zboží a službách dostupných jejich občanům, než na jejich zlatých rezervách.[4]

Protože Smith se zaměřil pouze na srovnání produktivity práce, aby určil absolutní výhodu, nevyvinul koncept relativní výhoda.[2] I když existují možné zisky z obchodu s absolutní výhodou, zisky nemusí být vzájemně výhodné. Komparativní výhoda se zaměřuje na rozsah možných vzájemně výhodných výměn.

Příklady

Příklad 1

Obrázek 1
Hodiny práce nutné k výrobě jedné jednotky
ZeměTkaninaVíno
Spojené království80100
Portugalsko12090
Obrázek 2
Hodiny práce po specializaci
ZeměTkaninaVíno
Spojené království80 + 1000
Portugalsko090 + 120

Podle obrázku 1 se Spojené království zavazuje 80 hodin práce k výrobě jedné jednotky látky, což je méně než portugalská pracovní doba nutná k výrobě jedné jednotky látky. Spojené království je schopné vyrobit jednu jednotku látky s méně hodinami práce, a proto má Spojené království absolutní výhodu ve výrobě látek. Na druhou stranu se Portugalsko zavazuje 90 hodin k výrobě jedné jednotky vína, což je méně než pracovní doba Spojeného království nutná k výrobě jedné jednotky vína. Portugalsko má proto při výrobě vína absolutní výhodu.

Pokud se obě země specializují na produkci zboží, pro které mají absolutní výhodu, a pokud si navzájem vymění část zboží, mohou obě tyto země skončit s více z každého zboží, než by při absenci obchod.[5][6] Při absenci obchodu vyrábí každá země jednu jednotku sukna a jednu jednotku vína, tj. Celkovou celkovou produkci 2 jednotek sukna a 2 jednotek vína. Pokud zde Anglie odevzdá veškerou svou práci (80 + 100) na výrobu sukna, pro kterou má Anglie absolutní výhodu, vyprodukuje Anglie (80 + 100) ÷ 80 = 2,25 jednotek sukna. Na druhou stranu, pokud Portugalsko vynaloží veškerou svou práci (90 + 120) na výrobu vína, Portugalsko vyrobí (90 + 120) ÷ 90 = 2,33 ... jednotek vína. Kombinovaná celková produkce je v tomto případě 2,25 jednotek sukna a 2,33 jednotek vína, což je více než celková produkce každého zboží, pokud by neexistovala žádná specializace. Za předpokladu volného obchodu to povede k levnějším cenám obou zboží pro obě země.

Příklad 2

Vy a vaši přátelé jste se rozhodli pomoci s fundraisingem pro místní charitativní skupinu tiskem triček a výrobou ptačích budek.

  • Scénář 1: Jedna z vašich přátel, Gina, může tisknout 5 triček nebo postavit 3 ptačí budky za hodinu. Váš další přítel, Mike, může tisknout 3 trička za hodinu nebo postavit 2 ptačí budky za hodinu. Protože vaše kamarádka Gina je produktivnější při tisku triček a budování ptačí budky ve srovnání s Mikem, má absolutní výhodu jak v tisku triček, tak ve stavbě ptačích budek.
  • Scénář 2: Předpokládejme, že Gina nebyla tak agilní s kladivem a dokázala udělat jen 1 ptačí budku za hodinu, ale vzala si sítotisk třídy a mohl tisknout 10 triček za hodinu. Mike na druhou stranu bere dřevoobrábění, a tak může postavit 5 ptačích budek za hodinu, ale neví, co je první, co se týče výroby triček, takže může tisknout pouze 2 trička za hodinu. Zatímco Gina by měla absolutní výhodu v tisku košil, Mike by měl absolutní výhodu v budování ptačích budek.

Další čtení

  • Irwin, Douglas A. (1996). Proti proudu: Intelektuální historie volného obchodu. Princeton University Press. ISBN  978-0691058962.
  • Smith, Adam (1776). Vyšetřování podstaty a příčin bohatství národů (svazek 1). ISBN  978-0865970069.
  • Schumpeter, Joseph A. (1954). Historie ekonomické analýzy. Routledge. ISBN  9781134838707.
  • Trefler, Daniel (1995). „Případ chybějícího obchodu a dalších záhad“. The American Economic Review. 85 (5): 1029–1046. JSTOR  2950973..

Viz také

Reference

  1. ^ "Absolutní výhoda | ekonomika". Encyklopedie Britannica. Citováno 2020-10-21.
  2. ^ A b C d „Absolutní a srovnávací výhoda“ (PDF). MEZINÁRODNÍ ODKAZ SOCIÁLNÍCH VĚD, 2. VYDÁNÍ. s. 1–2. Archivovány od originál (PDF) dne 2010-05-29. Citováno 2009-05-04.
  3. ^ Mezinárodní obchod: teorie a politika.
  4. ^ Harrington, James W. „Teorie mezinárodního obchodu“. Zeměpis 349 Absolutní výhoda. University of Washington. Citováno 2009-05-04.
  5. ^ Bruce Bueno de Mesquita (2013), Principy mezinárodní politiky, SAGE, str. 329–330, ISBN  9781483304663
  6. ^ Teofilo C. Daquila (2005), Ekonomiky jihovýchodní Asie: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko, Vydavatelé Nova, s. 124, ISBN  9781594541889

externí odkazy