Cena Yamamoto Shūgorō - Yamamoto Shūgorō Prize
Cena Yamamoto Shūgorō | |
---|---|
山 本 周五郎 賞 (Yamamoto Shūgorō Shō) | |
Oceněn pro | Beletrie, která nejlépe ilustruje vyprávění příběhů |
datum | 1988 |
Země | Japonsko |
Předložený | Shinchō společnost pro podporu literárního umění |
Odměna | ¥1,000,000 |
Poprvé oceněn | 1988 |
Naposledy uděleno | 2018 |
webová stránka | www |
The Cena Yamamoto Shūgorō (山 本 周五郎 賞) je japonská literární cena založená v roce 1988 na památku autora Shūgorō Yamamoto.[1] Byl vytvořen a nadále ho sponzoruje Shinchosha Nakladatelská společnost, která vydala Yamamoto's Kompletní díla.[2] Cena je každoročně udělována novému beletristickému dílu, které je považováno za příklad umění vyprávění, panelem pěti osob složeným z kolegů autorů. Vítězové získají 1 milion ¥.[3]
Na rozdíl od Cena Mishima Yukio, která byla založena současně a zaměřuje se na literární fikci, je cena Yamamoto Shūgorō širší a zahrnuje širokou škálu žánrové beletrie, která zahrnuje historickou a dobovou beletrii, záhady, fantasy, erotika, a více. Kandidátská díla a vítězové obou cen jsou obvykle vyhlašováni v květnu každého roku a jsou uvedena v národních tiskových médiích.[4]
Zahrnují významní vítězové Banán Yoshimoto, jehož vítězný román Sbohem Tsugumi byl později publikován v anglickém, erotickém a romantickém romanopisci Misumi Kubo a autor krimi a thrilleru Kanae Minato. Několik vítězů cen vyhrálo Cena Naoki, počítaje v to Riku Onda, Miyuki Miyabe, a Kaori Ekuni.
Seznam výherců
Oficiální seznam vítězných a nominovaných děl udržuje Shinchosha, cenový sponzor.[5]
Rok | Autor | Japonský název | Anglický název |
---|---|---|---|
1988 | Taichi Yamada | Ijin tachi k žádnému Natsu (異 人 た ち と の 夏) | Cizinci (tr. Wayne Lammers, 2003) |
1989 | Banán Yoshimoto | TUGUMI | Sbohem Tsugumi (tr. Michael Emmerich, 2002) |
1990 | Joh Sasaki | Etorofu-hatsu Kinkyuden (エ ト ロ フ 発 緊急 電) | |
1991 | Itsura Inami | Dakku Koru (ダ ッ ク ・ コ ー ル) | |
1992 | Yoichi Funado | Suna no Kuronikuru (砂 の ク ロ ニ ク ル) | |
1993 | Miyuki Miyabe | Kasha (火車) | Všechno, co stálo za to (tr. Alfred Birnbaum, 1999) |
1994 | Teruhiko Kuze | 1934 nen Fuyu: Rampa (一九 三 四年 冬 - 乱 歩) | |
1995 | Hosei Hahakigi | Heisa Byoto (閉鎖 病 棟) | |
1996 | Arata Tendō | Kazoku-Gari (家族 狩 り) | |
1997 | Yuiči Šinpo | Dasshu (奪取) | |
Setsuko Shinoda | Gosaintan: Kami no Za (ゴ サ イ ン タ ン - 神 の 座 -) | ||
1998 | Yang Sok-il | Chi Hone (血 と 骨) | Krev a kosti |
1999 | Kiyoshi Shigematsu | Eidži (エ イ ジ) | |
2000 | Shimako Iwai | Bokkē, Kyōtē (ぼ っ け え 、 き ょ う て え) | Příliš děsivé |
2001 | Yuzaburo Otokawa | Go nen no Ume (五年 の 梅) | Pětiletá švestka |
Kaho Nakayama | Shiroi Bara žádný Fuchi vyroben (白 い 薔薇 の 淵 ま で) | Do hlubin bílých růží | |
2002 | Shuichi Yoshida | Parēdo (パ レ ー ド) | Průvod |
Kaori Ekuni | Oyogu no ni Anzen de mo Tekisetsu de mo Arimasen (泳 ぐ の に 、 安全 で も 適 切 で も あ り ま せ ん) | Není bezpečné nebo vhodné pro plavání | |
2003 | Natsuhiko Kyogoku | Nozoki Koheiji (覘 き 小平 次) | Vykukující Koheiji |
2004 | Tatsuya Kumagai | Kaiko no Mori (邂逅 の 森) | |
2005 | Ryosuke Kakine | Kimi tachi ni Asu wa Nai (君 た ち に 明日 は な い) | Zítra nemáte |
Hiroši Ogiwara | Ashita no Kioku (明日 の 記憶) | Paměť zítřka | |
2006 | Haruaki Utsukibara | Antoku Tennō Hyōkaiki (安 徳 天皇 漂 海 記) | Císař Antoku pod mořem |
2007 | Tomihiko Morimi | Yoru wa Mijikashi Aruke yo Otome (夜 は 短 し 歩 け よ 乙 女) | Noc je krátká, chodit po dívce |
Riku Onda | Nakaniwa no Dekigoto (中 庭 の 出来 事) | Incident na nádvoří | |
2008 | Kotoaro Isaka | Gōruden Suranbā (ゴ ー ル デ ン ス ラ ン バ ー, rozsvícený Zlatý spánek) | Dálkové ovládání (tr. Stephen Snyder, 2011) |
Bin Konno | Kadan: Impei Sosa 2 (査 隠 蔽 捜 査 2) | Rozhodnutí: Krycí vyšetřování 2 | |
2009 | Kazufumi Shiraishi | Kono Mune ni Fukabuka pro Tsukisasaru Ya o Nuke (こ の 胸 に 深 々 と 突 き 刺 さ る 矢 を 抜 け) | |
2010 | Shūsuke Michio | Kōbai no Hana (光 媒 の 花) | Fotofilní květ |
Tokurō Nukui | Kokai do Shinjitsu no Iro (後悔 と 真 実 の 色) | Barva pravdy a lítosti | |
2011 | Misumi Kubo | Fugainai Boku wa Sora o Mita (ふ が い な い 僕 は 空 を 見 た) | Feckless Me s očima do nebe |
2012 | Maha Harada | Rakuen žádný Kanvasu (楽 園 の カ ン ヴ ァ ス) | Malba ráje |
2013 | Fuyumi Ono | Zan'e (残 穢) | Přetrvávající znečištění |
2014 | Honobu Yonezawa | Mangan (満 願) | |
2015 | Asako Yuzuki | Nairu pāchi no Joshikai (ナ イ ル パ ー チ の 女子 会, Nile Perch Women's Club) | |
2016 | Kanae Minato | Yutopia (ユ ー ト ピ ア, Utopie) | |
2017 | Takako Sato | Akarui yoru ni dekakete (明 る い 夜 に 出 か け て, Going Out in the Bright Night) | |
2018 | Satoshi Ogawa | Gēmu no õkoku (ゲ ー ム の 王国, Království hry) | |
2019 | Kasumi Asakura | Hiraba žádný Tsuki (平 場 の 月) | |
2020 | Kazumasa Hayami | Za roiyaru famirī (ザ ・ ロ イ ヤ ル フ ァ ミ リ ー)[6] |
Kandidáti jsou k dispozici v anglickém překladu
- 1991 - Mariko Koike, A Cappella, trans. Juliet W. Carpenter (Thames River Press, 2013)
- 2004 - Otsuichi, Zoo, trans. Terry Gallagher (Viz Media, 2009 / Shueisha Anglické vydání, 2013)
Viz také
Reference
- ^ Kikuchi, Daisuke (16. května 2016). „Spisovatelka kriminality a thrilleru Kanae Minato jmenována nositelkou ceny Yamamoto Shugoro“. The Japan Times. Citováno 24. říjen 2018.
- ^ „Cena Yamamoto Shugoro“. Knihy z Japonska. Citováno 24. říjen 2018.
- ^ Kikuchi, Daisuke (16. května 2016). „Literární ceny za běh spektra“. The Japan Times. Citováno 24. říjen 2018.
- ^ Příklady oznámení v celostátních médiích:
- „三島 由 紀 夫 賞 と 山 本 周五郎 賞 の 候補 作 が 発 表“. Sankei Shimbun (v japonštině). 2. května 2018. Citováno 24. říjen 2018.
- „三島 由 紀 夫 賞 ・ 山 本 周五郎 賞 決 ま る“. Mainichi Shimbun (v japonštině). 17. května 2018. Citováno 24. říjen 2018.
- „三島 由 紀 夫 賞 に 宮内 悠 介 さ ん 山 本 周五郎 賞 は 佐藤 多 佳 子 さ ん“. Nikkei (v japonštině). 16. května 2017. Citováno 24. říjen 2018.
- ^ „山 本 周五郎 賞 過去 の 受 賞 作品“ [Yamamoto Shūgorō Prize Previous Winning Works] (v japonštině). Shinchosha. Citováno 28. srpna 2018.
- ^ „第 33 回 三島 由 紀 夫 賞 に 宇佐 見 り ん さ ん「 か か 」、 山 本 周五郎 賞 早 早 和 真 さ ん「 ザ ・ ロ イ ヤ ル フ ァ ミ リ ー 」“. book.asahi.com (v japonštině). 17. září 2020. Citováno 14. října 2020.
externí odkazy
- J'Lit | Ocenění: Cena Yamamoto Shugoro Knihy z Japonska (v angličtině)
- Oficiální stránky Ceny Yamamoto Shugoro (v japonštině)