Miyuki Miyabe - Miyuki Miyabe
Miyuki Miyabe | |
---|---|
Nativní jméno | 宮 部 み ゆ き |
narozený | 1960 (věk 59–60) Tokyo, Japonsko |
obsazení | Autor |
Národnost | japonský |
Žánr | |
Pozoruhodné práce |
|
Pozoruhodné ceny |
|
webová stránka | |
www |
Miyuki Miyabe (宮 部 み ゆ き, Miyabe Miyuki, narozen 1960) je Japonský spisovatel z žánrová fikce. Získala řadu japonských literárních cen, včetně Ceny Yoshikawa Eiji pro nové spisovatele, Ceny Yoshikawa Eiji za literaturu, Ceny Shiba Ryotaro, Cena Yamamoto Shūgorō a Cena Naoki. Její práce byla široce přizpůsobena pro film, televizi, mangu a videohry a byla přeložena do více než tuctu jazyků.
raný život a vzdělávání
Miyabe se narodila v Tokiu v Japonsku v roce 1960.[1] Její matka byla švadlena a její otec byl dělník montážní linky v továrně.[2] Vystudovala Sumidagawa High School, poté navštěvoval obchodní školu, než nastoupil do administrativního zaměstnání v advokátní kanceláři.[3][4]
Kariéra
Miyabe začala psát romány ve věku 23 let. V roce 1984 začala Miyabe, když pracovala v advokátní kanceláři, navštěvovat kurzy psaní na škole psaní vedené Kodansha nakladatelství. Literárně debutovala v roce 1987 filmem „Warera ga rinjin no hanzai“ (我 ら が 隣人 の 犯罪), který získal 26. cenu pro všechny nováčky v seriálu All Yomimono Mystery Novel.[5] Od té doby napsala desítky románů a získala řadu literárních cen.
Miyabeův román Všechno, co stálo za to (火車, Kasha), nastavený na začátku Japonska ztracené desetiletí a vyprávění příběhu hledajícího tokijské policejní inspektorky po pohřešované ženě, která by mohla být zlodějem identity, která se snaží zbavit dluhů, zveřejnila Futabáša v roce 1992. Příští rok Kasha vyhrál Cena Yamamoto Shūgorō, který se uděluje za nové literární dílo, které vyniká vyprávěním v jakémkoli žánru.[6][7] Kasha byl upraven do televizního filmu uživatelem TV Asahi v roce 1994, pak znovu v roce 2011.[8][9] Japonská verze knihy prodala miliony kopií.[9] Anglický překlad Kasha, přeloženo Alfred Birnbaum, byl publikován Kodansha Mezinárodní pod názvem Všechno, co stálo za to v roce 1997.[10] Marilyn Stasio z The New York Times pozitivně zaznamenal vztah mezi „rezervním stylem a měřeným tempem“ Birnbaumova překladu a „temným tónem Miyukiho tématu“ individuální hodnoty v konzumní ekonomice,[11] zatímco Cameron Barr z Christian Science Monitor napsal, že zpracování knihy v oblasti ochrany soukromí a sledování dat zanechá dojem, že „osobní soukromí je rozporuplné starožitnosti“.[12]
Důvod (理由, Riju), záhadná vražedná perspektiva z Tokia Oddělení Arakawa a psaný formou výzkumných rozhovorů vedených většinou zdvořilým jazykem s podezřelými, sousedy a rodinnými příslušníky obětí, byl publikován v knižní podobě v roce 1998.[13] Riju vyhrál 17 Cena asociace Japan Adventure Fiction Association téhož roku v kategorii japonských románů.[14] V roce 1999 Riju vyhrál 120 Cena Naoki.[15] Vědec Noriko Chino popsal Riju jako „jedno z mistrovských děl poválečné fiktivní sociální kritiky“.[16] Riju byl přizpůsoben do Nobuhiko Obayashi film, který byl poprvé uveden na internetu Páni televizní kanál před uvedením v kinech v roce 2004.[17]
Miyabeův román Crossfire (ク ロ ス フ ァ イ ア, Kurosufaia), o policejním detektivovi, který pronásleduje dívku s pyrokinetickými schopnostmi, byla zveřejněna ve stejném roce jako Riju. To bylo přizpůsobeno do roku 2000 Toho film Pyrokineze, v hlavních rolích Akiko Yada a Masami Nagasawa.[18] Anglická verze Crossfire, přeložili Deborah Stuhr Iwabuchi a Anna Husson Isozaki, vyšlo v roce 2006 s Kirkus Recenze volat to “nejkonvenčnější z jejích tří románů přeložených do angličtiny”.[19] V roce 2003 Kadokawa Shoten vydal Miyabeův fantasy román Statečný příběh, příběh o chlapci s problémovým domácím životem, který najde portál do jiného světa. Statečný příběh se stal bestsellerem v Japonsku a od té doby byl adaptován na anime film, a manga série a řada videoher.[20] Anglická verze románu, kterou přeložil Alexander O. Smith, získala titul Cena Mildred L. Batchelder v roce 2008.[21]
Styl psaní
Miyabe napsal romány v několika různých žánrech, včetně sci-fi, tajemná beletrie, historická fikce, sociální komentář, a literatura pro mladé dospělé. Mimo Japonsko je lépe známá svými krimi a fantasy romány.[22] Překlady jejích prací do angličtiny zahrnují Crossfire (ク ロ ス フ ァ イ ア), publikovaný v roce 1998, a Kasha (火車), přeložil Alfred Birnbaum tak jako Všechno, co stálo za to, publikováno v roce 1999. Volala literární vědkyně Amanda Seamanová Kasha „zlomový okamžik v historii ženské detektivní fikce“, který inspiroval „novou vlnu autorů ženských tajemství“.[23]
Společným tématem práce Miyabe je komunita, zejména dopady konzumu v japonské společnosti na rodinné a komunitní vztahy.[24]
Ocenění
- 1992 45 Cena Mystery Writers of Japan za nejlepší román: Spící drak[25]
- 1992 13. den Yoshikawa Eiji Cena pro nové autory: Honjo Fukagawa Fushigi-zōshi[26]
- 1993 6. Cena Yamamoto Shūgorō: Všechno, co stálo za to[27]
- 1997 18. Ocenění Japan SF: Gamōtei Jiken[28]
- 1998 17. Cena asociace Japan Adventure Fiction Association: Riju (Důvod)[29]
- 1999 120 Cena Naoki (1998): Riju (Důvod)[15]
- 2001 5. Shiba Ryotaro Cena: Loutkař[30]
- 2007 41. Yoshikawa Eiji Cena za literaturu: Namonaki Doku (Bezejmenný jed)[31][32]
- 2008 Batchelder Award za nejlepší přeloženou dětskou knihu: Statečný příběh[21]
Bibliografie
Knihy v japonštině
- Pāfekuto burū (パ ー フ ェ ク ト ・ ブ ル ー, Perfect Blue), Tokio Sogensha, 1989, ISBN 9784488023157
- Majutsu wa sasayaku (魔術 は さ さ や く), Shinchosha, 1989, ISBN 9784103750017
- Warera ga rinjin no hanzai (我 ら が 隣人 の 犯罪), Bungeishunjū, 1990, ISBN 9784163115207
- Tōkyō satsujin boshoku (東京 殺人 暮色), Kobunsha, 1990, ISBN 9784334028671
- Reberu 7 (レ ベ ル 7, Úroveň 7), Shinchosha, 1990, ISBN 9784106027222
- Ryu wa nemuru (龍 は 眠 る), Shuppan Geijutsusha, 1991, ISBN 9784882930303
- Honjo Fukagawa fushigi-zōshi (本 所 深 川 ふ し ぎ 草紙), Shin Jinbutsu Ōraisha, 1991, ISBN 9784404018144
- Henji wa iranai (返 事 は い ら な い), Jitsugyo no Nihon Sha, 1991, ISBN 9784408531557
- Kamaitachi (か ま い た ち), Shin Jinbutsu Ōraisha, 1992, ISBN 9784404018878
- Kon'ya wa nemurenai (今夜 は 眠 れ な い, Heartache Tonight), Chuo Koronsha, 1992, ISBN 9784120020919
- Sunāku-gari (ス ナ ー ク 狩 り, Snark Hunting), 1992, ISBN 9784334029845
- Kasha (火車, All She Worth Worth), Futabáša, 1992, ISBN 9784575231175
- Nagai nagai satsujin (長 い 長 い 殺人), Kobunsha, 1992, ISBN 9784334922115
- Torinokosarete (と り 残 さ れ て), Bungeishunjū, 1992, ISBN 9784163134802
- Suteppufazā suteppu (ス テ ッ プ フ ァ ザ ー ・ ス テ ッ プ, Stepfather Step), Kodansha, 1993, ISBN 9784062062169
- Furueru iwa (震 え る 岩), Shin Jinbutsu Ōraisha, 1993, ISBN 9784404020574
- Sabishii karyūdo (淋 し い 狩 人, Lonesome Hunter), Shinchosha, 1993, ISBN 9784103750024
- Chikagai žádný ame (地下 街 の 雨), Shueisha, 1994, ISBN 9784087740615
- Genshoku Edo-goyomi (幻 色 江 戸 ご よ み), Shinchosha, 1994, ISBN 9784101369198
- Yume ni mo omowanai (夢 に も 思 わ な い)), Chuo Koronsha, 1995, ISBN 9784120024450
- Hatsu monogatari (初 も の が た り), PHP Kenkyūjo, 1995, ISBN 9784569547855
- Hatobuesō (鳩 笛 草), Kobunsha, 1995, ISBN 9784334071530
- Hitojichi Canon (人質 カ ノ ン, Rukojmí Canon), Bungeishunjū, 1996, ISBN 978-4163160702
- Gamōtei Jiken (蒲 生 邸 事件), Mainichi Shinbunsha, 1996, ISBN 9784620105512
- Kannin bako (堪忍 箱), Shin Jinbutsu Ōraisha, 1996, ISBN 9784404024336
- Tengu kaze (天狗 風), Shin Jinbutsu Ōraisha, 1997, ISBN 9784404025449
- Kokoro torokasu yōna: Masa no jikenbo (心 と ろ か す よ う な マ サ の 事件簿), Tōkyō Sōgensha, 1997, ISBN 9784488023546
- Riju (理由, Důvod), Asahi Shinbunsha, 1998, ISBN 9784022572448
- Kurosufaia (ク ロ ス フ ァ イ ア, Crossfire), Kobunsha, 1998, ISBN 9784334073138
- Bonkura (ぼ ん く ら), Kodansha, 2000, ISBN 9784062100885
- Ayashi (あ や し), Kadokawa Shoten, 2000, ISBN 9784048732383
- Mohohane (模倣 犯, The Copycat), Shogakkan, 2001, ISBN 9784093792646
- R.P.G. (Shadow Family), Shueisha, 2001, ISBN 9784087473490
- Dorīmu Basutā (ド リ ー ム バ ス タ ーDream Buster) svazky 1-4, Tokuma Shoten, 2001–07, ISBN 9784198614423 (sv. 1)
- Akanbē (あ か ん べ え), PHP Kenkyūjo, 2002, ISBN 9784569620770
- Bureibu sutōrī (ブ レ イ ブ ・ ス ト ー リ ー, Statečný příběh), Kadokawa Shoten, 2003, ISBN 9784048734455
- Dare ka (誰 かNěkdo), Bungeishunjū, 2003, ISBN 9784408534497
- Iko: kiri no shiro (イ コ: 霧 の 城, Ico), Kodansha, 2004, ISBN 9784062124416
- Higurashi (日暮 ら し), Kodansha, 2005, ISBN 9784062127363 (sv. 1) ISBN 9784062127370 (sv. 2)
- Koshuku no Hito (孤 宿 の 人), Shin Jinbutsu Ōraisha, 2005, ISBN 9784404032577 (sv. 1) ISBN 9784404032584 (sv. 2)
- Na mo naki doku (名 も な き 毒, Nameless Poison), Gentosha, 2006, ISBN 9784344012141
- Rakuen (楽 園, Paradise), Bungeishunjū, 2007, ISBN 9784163262406 (sv. 1) ISBN 9784163263601 (sv. 2)
- Osoroshi: Mishimaya henchō hyakumonogatari kotohajime (お そ ろ し 三島 屋 変 調 百 物語 事 始), Kadokawa Shoten, 2008, ISBN 9784048738590
- Eiyū no sho (英雄 の 書, The Book of Heroes), Mainichi Shinbunsha, 2009, ISBN 9781421527758 (sv. 1) ISBN 9784620107349 (sv. 2)
- Kogure shashinkan (小 暮 写真 館), Kodansha, 2010, ISBN 9784062162227
Vybraná díla v angličtině
Kriminální / thrillerové romány
- Všechno, co stálo za to (původní název: Kasha), trans. Alfred Birnbaum, Kodansha Mezinárodní, 1996, ISBN 9784770019226
- Crossfire, trans. Deborah Iwabuchi a Anna Isozaki, Kodansha Mezinárodní, 2005, ISBN 9784770029935
- Stínová rodina (původní název: R.P.G.), trans. Juliet Winters Carpenter, Kodansha Mezinárodní, 2005, ISBN 9784770030047
- Ďáblův šepot (původní název: Majutsu wa sasayaku), trans. Deborah Iwabuchi, Kodansha Mezinárodní, 2007, ISBN 9784770031174
- Spící drak (původní název: Ryu wa nemuru), trans. Deborah Iwabuchi, Kodansha Mezinárodní, 2009, ISBN 9784770031044
- Loutkař (původní název: Mohohane), trans. Ginny Tapley Takemori, Creek & River Co., 2014–2016, vydána pouze v pěti svazcích e-knih
Fantasy romány
- Statečný příběh, trans. Alexander O. Smith, VIZ Fiction, 2007, ISBN 9781421511962
- Kniha hrdinů (původní název: Eiyu no sho), trans. Alexander O. Smith, Haikasoru, 2009, ISBN 9781421527758
- Ico: Castle in the Mist, trans. Alexander O. Smith, Haikasoru, 2011, ISBN 9781421540634
- Brána smutku, trans. Jim Hubbert, Haikasoru, 2016, ISBN 9781421586526
Povídky
- „The Futon Room“ (původní název: „Futon-beya“), trans. Stephen A. Carter, Kaiki: Záhadné příběhy z Japonska, 1. díl: Tales of Old Edo, 2009[33]
- Zjevení: Duchové starého Eda, trans. Daniel Huddleston, Haikasoru, 2013, ISBN 9781421567426
- „Drowsing Dream of Shinjū“ (původní název: „Inemuri shinjū“)
- „Cage of Shadows“ (původní název: „Kage rō“)
- „The Futon Storeroom“ (původní název: „Futon-beya“)
- „The Plum Rains Fall“ (původní název: „Ume no ame furu“)
- „„ Oni “v domě Adachi“ (původní název: „Adachi ke no oni“)
- „Ženská hlava“ (původní název: „Onna no kubi“)
- „Oni v podzimním dešti“ (původní název: „Shigure Oni“)
- „Ash Kagura“ (původní název: „Hai kagura“)
- „The Mussel Mound“ (původní název: „Shijimi-zuka“)
- "Chiyoko", Phantasm Japan: Fantasies Light and Dark, From and About Japan, 2014[34]
Esej
- Moje oblíbené tajemství, „Incident“ od Shohei Ooka (Mystery Writers of Japan, Inc. [1] )
Film a další adaptace
Filmy
- Pyrokineze, Toho, 2000[35]
- Mohohane, Toho, 2002[36]
- Statečný příběh, Gonzo, 2006[37]
- Bezmocný, CJ E&M, 2012[38]
- Solomonova křivá přísaha, Shochiku, 2015[39]
Televize
![]() | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření.Březen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- Shuku Satsujin (1988)
- Majutsu wa sasayaku (TV film), NTV, 1990[40]
- Saboten no Hana (1991)
- Unmei no Juko (na základě filmu „Snark Gari“) (1992)
- Tatta Hitori (1992)
- Henshin (1993)
- Kasha: Kādo hasan není onna! (1994 TV film)
- Isshun no Sinjitsu (1994)
- Sedmá úroveň (1994)
- Ryu wa Nemuru (1994)
- Iwazunioite (1997)
- Gamoutei Jiken, NHK, 1998[41]
- Mohichi no Jikienbo (2001, 2002, 2003)
- R.P.G., NHK, 2003[42]
- Riju, Páni, 2004[43]
- Nagai Nagai Satsujin (TV film), Páni, 2007[44]
- Perfect Blue (TV film), Páni, 2010[45]
- Hansai (Epizoda antologie), TV Fuji, 2010[46]
- Majutsu wa sasayaku (TV film), TV Fuji, 2011[47]
- Kasha (TV film), TV Asahi, 2011[48]
- Nevlastní otec Krok, TBS, 2012[49]
- Perfect Blue, TBS, 2012[50]
- Riju (TV film), TBS, 2012[51]
- Snark Gari (TV film), TBS, 2012[52]
- Nagai Nagai Satsujin (TV film), TBS, 2012[53]
- Úroveň sedm (TV film), TBS, 2012[54]
- Samishii Kariudo (TV film), TV Fuji, 2013[55]
- Kogure Shashinkan, NHK, 2013[56]
- Nomonaki Doku, TBS, 2013[57]
- Petero no souretsu, TBS, 2014[58]
- Osoroshi, NHK, 2014[59]
- Sakura Housara, NHK, 2014[60]
- Bonkura, NHK, 2014-2015[61]
- Mohohane, TV Tokio, 2016[62]
- Solomonova křivá přísaha, JTBC, 2016-2017[63]
- Rakuen, Páni, 2017[64]
Manga
- Statečný příběh, 2007
Viz také
Reference
- ^ „宮 部 み ゆ き イ ン タ ビ ュ ー「 物語 の た め に 」で き る こ と す べ て を“. AERAdot (v japonštině). Asahi Shimbun. 14. srpna 2014. Citováno 21. července 2018.
- ^ Lži, Elaine (11. prosince 2007). „Japonský spisovatel chce, aby svět viděl novou tvář Tokia“. Zprávy společnosti Reuters Entertainment. Reuters. Citováno 22. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き“ (v japonštině).日本 推理 作家協会. Citováno 21. července 2018.
- ^ Chapman, Christine (23. ledna 1998). „Japonská společnost pro kreditní karty: zabijáci a oběti“. The New York Times. Citováno 22. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き ロ ン グ イ ン タ ビ ュ ー 作家 生活 30 年 を 支 え た 私 の ブ ッ ク ヒ ス ト リ ー 39 冊“. オ ー ル 讀物 (v japonštině). Bunshun. 10. listopadu 2017. Citováno 21. července 2018.
- ^ Kosaka, Kris (9. září 2017). "'All She Worth Worth ': Vstoupit do světa lichvářů a dluhů v moderním Japonsku “. The Japan Times. Citováno 21. července 2018.
- ^ „山 本 周五郎 賞“ (v japonštině). Shinchosha. Citováno 8. srpna 2018.
- ^ „開局 35 周年 特別 企 画 宮 部 み ゆ き サ ス ペ ン ス 火車 カ ー ド 破産 の 女!“. テ レ ビ ド ラ マ デ ー タ ベ ー ス (TV Drama Database) (v japonštině). Citováno 8. srpna 2018.
- ^ A b „佐 々 木 希 : セ リ フ な し“ 死 ん だ 魚 の 目 „で 謎 の 女 熱 演 SP ド ラ マ「 火車 」“. Mainichi Shimbun (v japonštině). 28. října 2011. Citováno 8. srpna 2018.
- ^ „Všechno, co stála za to“. Vydavatelé týdně. 31. března 1997. Citováno 8. srpna 2018.
- ^ Stasio, Marilyn (16. února 1997). "Zločin". The New York Times. Citováno 8. srpna 2018.
- ^ Barr, Cameron (23. dubna 1997). "Spisovatel tajemství sukně stereotypy v napínavé cestě po" novém "Japonsku". Christian Science Monitor. Citováno 8. srpna 2018.
- ^ Endo Hudson, Mutsuko (2008). "Rijuu 'důvod pro nai desu a další semipolitické formy. “In Jones, Kimberly; Ono, Tsuyoshi (eds.). Změna stylu v japonštině. Nakladatelství John Benjamins. ISBN 9789027289667.
- ^ "第 9 回 (1990 年) ~ 第 18 回 (1999 年) 大 賞 作品" (v japonštině). Japan Adventure Fiction Association. Citováno 21. července 2018.
- ^ A b „直 木 賞 受 賞 者 一 覧“ (v japonštině).日本 文学 振興 会. Citováno 19. srpna 2018.
- ^ Chino, Noriko (2008). Miyuki Miyabe's Place in the Development of Japanese Mystery Fiction (PhD). Ohio State University. Citováno 19. srpna 2018.
- ^ „Reason (aka The Motive)“. Japonská společnost. 6. prosince 2015. Citováno 19. srpna 2018.
- ^ Galbraith IV, Stuart (2008). Příběh Toho Studios: Historie a kompletní filmografie. Strašák Press. p. 415. ISBN 9781461673743.
- ^ „CROSSFIRE od Miyuki Miyabe“. Kirkus Recenze. 24. června 2010. Citováno 3. prosince 2018.
- ^ Kosaka, Kris (1. prosince 2018). „Útěk z každodenního života díky filmu„ Statečný příběh Miyuki Miyabe “'". The Japan Times. Citováno 3. prosince 2018.
- ^ A b "Vítězové Batchelderovy ceny, 1968-současnost". Association for Library Service to Children, American Library Association. Citováno 21. července 2018.
- ^ Alt, Matt (15. února 2014). „Miyuki Miyabe nejnovější uvádí historii do japonského hororu“. The Japan Times. Citováno 22. července 2018.
- ^ Seaman, Amanda C. (2004). Subjekty dokazování: Ženy, společnost a detektivní fikce v Japonsku v 90. letech. University of Hawai'i Press. 26–56. ISBN 9780824828066.
- ^ Seaman, Amanda C. (2004). „Tady je sousedství: komunita a rodina u Miyabe Miyuki Riyû". Japonské fórum. 16 (2): 271–287. doi:10.1080/0955580042000222727.
- ^ „1992 第 第 45 回 日本 推理 作家協会 賞 長 編 部門“ (v japonštině).日本 推理 作家協会. Citováno 21. července 2018.
- ^ „吉川英 治 文学 新人 賞 過去 受 賞 作“ (v japonštině). Kodansha. Citováno 21. července 2018.
- ^ „山 本 周五郎 賞 過去 の 受 賞 作品“ (v japonštině). Shinchosha. Citováno 21. července 2018.
- ^ „日本 SF 大 賞 受 賞 作 リ ス ト“ (v japonštině). Spisovatelé sci-fi a fantasy v Japonsku. Citováno 21. července 2018.
- ^ "第 9 回 (1990 年) ~ 第 18 回 (1999 年) 大 賞 作品" (v japonštině). Japan Adventure Fiction Association. Citováno 21. července 2018.
- ^ „司馬遼太郎 賞 と は“ (v japonštině). Pamětní muzeum Shiba Ryotaro. Citováno 21. července 2018.
- ^ J'Lit | Publikace: Bezejmenný jed | Knihy z Japonska (v angličtině)
- ^ „吉川英 治 文学 賞 過去 受 賞 作“ (v japonštině). Kodansha. Citováno 21. července 2018.
- ^ Miyabe, Miyuki (2009). „Futon Room“. V Higashi, Masao (ed.). Kaiki: Záhadné příběhy z Japonska, svazek 1. Přeložil Carter, Stephen A. Kurodahan Press. ISBN 9784902075083.
- ^ Miyabe, Miyuki (2014). „Čijoko“. In Mamatas, Nick; Washington, Masumi (eds.). Phantasm Japan: Fantasies Light and Dark, From and About Japan. Haikasoru.
- ^ „ク ロ ス フ ァ イ ア“ (v japonštině). Eiga.com. 8. června 2000. Citováno 22. července 2018.
- ^ „模倣 犯“ (v japonštině). Eiga.com. Citováno 23. července 2018.
- ^ ゴ ン ゾ ・ デ ィ ジ メ ー シ ョ ン ・ ホ ー ル デ ィ グ フ ジ テ レ ビ ジ ョ ン と 共同 長 編 劇場 用 ア ニ メ ー シ ョ ン 製作 を 発 表 [Divadelní animovaný celovečerní film vytvořený ve spolupráci s televizní sítí Fuji] (v japonštině). Gonzo. Archivovány od originál 16. dubna 2007. Citováno 23. července 2018.
- ^ Lee, Claire (8. března 2012). „Režisér zkoumá finanční a sociální hrůzy“. Korea Herald. Citováno 21. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き「 ソ ロ モ ン の 偽証 」映 画 化 、 監督 は『 八日 目 の 蝉 』の 成 島 出 に 決定!“. Kino dnes (v japonštině). 2. dubna 2014. Citováno 21. července 2018.
- ^ „魔術 は さ さ や く 第二 回 日本 推理 サ ス ペ ン ス 大 賞 大 賞 受 賞 作品“ (v japonštině). TVDrama-db.com. Citováno 23. července 2018.
- ^ „ハ イ ビ ジ ョ ン ド ラ マ「 蒲 生 邸 事件 」“. Hledání archivu NHK (v japonštině). NHK. Citováno 23. července 2018.
- ^ „R.P.G - NHK Drama“ (v japonštině). NHK. 26. července 2003. Archivovány od originál 10. prosince 2011. Citováno 23. července 2018.
- ^ „[理由]“ (v japonštině). Páni. Archivovány od originál dne 25. listopadu 2005. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き「 長 い 長 い 殺人 」“ (v japonštině). Páni. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き パ ー フ ェ ク ト ・ ブ ル ー“ (v japonštině). Páni. Archivovány od originál 20. dubna 2010. Citováno 23. července 2018.
- ^ „20 周年 企 画 第 2 弾『 世 に も 奇妙 な 物語 20 周年 ス ペ シ ャ ル ・ 秋 ~ 人 気 作家 競 演 編 ~ 』“ (v japonštině). TV Fuji. 9. září 2010. Archivováno od originál 13. září 2010. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き ス ペ シ ャ ル 魔術 は さ さ や く“ (v japonštině). Fuji TVdate = 9. září 2011. Archivovány od originál 20. ledna 2012. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き 原作 ド ラ マ ス ペ シ ャ ル 火車“ (v japonštině). TV Asahi. 26. července 2011. Citováno 23. července 2018.
- ^ „ド ラ マ シ ア タ ー「 ス テ ッ プ フ ァ ザ ー ・ ス テ ッ プ 」“ (v japonštině). Televize TBS. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き ミ ス テ リ ー パ ー フ ェ ク ト ・ ブ ル ー - TBS テ レ ビ“ (v japonštině). Televize TBS. Citováno 21. července 2018.
- ^ „第一 夜『 理由 』“ (v japonštině). Televize TBS. 7. května 2012. Citováno 23. července 2018.
- ^ „第二 夜『 ス ナ ー ク 狩 り 』“ (v japonštině). Televize TBS. 14. května 2012. Citováno 23. července 2018.
- ^ „第三 夜『 長 い 長 い 殺人 』“ (v japonštině). Televize TBS. 21. května 2012. Citováno 23. července 2018.
- ^ „最終 夜『 レ ベ ル 7 』“ (v japonštině). Televize TBS. 28. května 2012. Citováno 23. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き ド ラ マ ス ペ シ ャ ル「 淋 し い 狩 人 」“ (v japonštině). TV Fuji. 20. září 2013. Citováno 23. července 2018.
- ^ „プ レ ミ ア ム ド ラ マ「 小 暮 写 眞 館 」“ (v japonštině). NHK. Archivovány od originál 26. června 2013. Citováno 23. července 2018.
- ^ „月 曜 ミ ス テ リ ー シ ア タ ー『 名 も な き 毒 』“ (v japonštině). Televize TBS. Citováno 23. července 2018.
- ^ „月 曜 ミ ス テ リ ー シ ア タ ー『 ペ テ ロ の 葬 列 』“ (v japonštině). Televize TBS. Citováno 23. července 2018.
- ^ „ザ ・ プ レ ミ ア ム「 お そ ろ し ~ 三島 屋 変 調 百 物語 」“ (v japonštině). NHK. Citováno 21. července 2018.
- ^ „正月 時代 劇「 桜 ほ う さ ら 」“ (v japonštině). NHK. Citováno 21. července 2018.
- ^ „ぼ ん く ら“ (v japonštině). NHK. Archivovány od originál 13. října 2014. Citováno 21. července 2018.
- ^ „宮 部 み ゆ き サ ス ペ ン ス「 模倣 犯 」“ (v japonštině). TV Tokio. Citováno 21. července 2018.
- ^ tineybeanie (22. září 2016). „Školní násilí a tajemství v novém dramatu JTBC Solomon's Perjury“. Dramabejci. Citováno 1. listopadu 2016.
- ^ „仲 間 由 紀 恵 主演 、 宮 部 み ゆ き『 楽 園 』初 映像 化“. Oricon News (v japonštině). 22. září 2016. Citováno 23. července 2018.
externí odkazy
- Miyuki Miyabe v J'Lit Books z Japonska
- Miyuki Miyabe na Internetová spekulativní databáze beletrie
- Miyuki Miyabe na IMDb