Tramvaje v Praze - Trams in Prague
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v češtině. (Březen 2009) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Praha Škoda 15 T tramvaj dovnitř Dejvice | |||
Pražská tramvaj Tatra T3R.P před Tančící dům | |||
Přehled | |||
---|---|---|---|
Národní prostředí | Praha, Česká republika | ||
Typ veřejné dopravy | Tramvaj | ||
Počet řádků | 34 (25denní trasy, 9 noční trasy)[1](k 25.3.2017) | ||
Počet stanic | 600 | ||
Roční počet cestujících | 373,5 milionu (2018)[2] | ||
webová stránka | Dopravní podnik hlavního města Prahy | ||
Úkon | |||
Zahájil provoz | 1875 (kůň)[3] 1891 (elektrický)[3] | ||
Provozovatel (provozovatelé) | Dopravní podnik hlavního města Prahy (Angličtina: Dopravní podnik Praha) | ||
Technický | |||
Délka systému | 142,4 km (88,5 mil) - celková délka trasy[1] 518 km (322 mi) - délka trati[1] | ||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||
Elektrizace | Ano | ||
|
The Síť pražských tramvají je největší tramvaj síť v Česká republika, skládající se z 142,4 km (88,5 mil) dráhy,[1][4] 931 tramvají,[1] a 25 denních tras a 9 nočních tras[1] s celkovou délkou trasy 518 km (322 mi).[1] Provozuje jej společnost Dopravní podnik hlavního města Prahy a.s., společnost vlastněná městem Praha. Pražský tramvajový systém (včetně Petřínská lanovka ) v roce 2012 obsloužilo 324,2 milionu cestujících,[5] až z 312,9 milionu cestujících v roce 2011.[6] Praha jako první koňská tramvaj linka byla otevřena v roce 1875 a první elektrická tramvaj jezdila v roce 1891.[3]
Od roku 2019 provozuje pražská tramvajová síť 882 tramvajových vozidel,[7] jedna z největších flotil na světě. Tento systém přepravil v roce 2018 373 434 000 cestujících,[2] nejvyšší patronát tramvají na světě poté Budapešť.
Pražské tramvaje dnes
Od 25. března 2017 zahrnuje pražská tramvajová síť:
- 25denní trasy (číslované od 1 do 26 [kromě 19]) - trasa 23 je provozována jako nostalgická starými nemodernizovanými Tatra T3 tramvaje,
- 9 nočních linek (číslovaných 91 až 99, do 29. dubna 2017 číslovaných 51 až 59) a
- 1 historická trasa, číslo 41 (v provozu od dubna do října, pouze o víkendech).
Denní řádky běží od 4:30 do 1:00 následujícího dne. Většina linek jezdí každý den od časného rána do pozdní noci. Některé linky také jezdí pouze ve vybraných časech (obvykle v pracovní dny) nebo ve špičkách.
Noční tramvaje
Noční tramvaje jezdí mezi půlnocí a 5:00 nebo 6:00. Jejich trasy se liší od denních, protože v noci musí tramvaje nahradit metro. Všechny linky se sbíhají na Lazarské v centru města, i když existují další přestupní uzly. Na Lazarské mohou cestující přestupovat mezi všemi trasami do 5 minut, i když jednotlivé spoje jezdí pouze jednou za 30 minut. Tramvaje jezdící na nočních linkách začínají směňovat kolem 20:00 hodin na linkách běžného dne, mění své trasy o půlnoci a na začátku běžného provozu se vracejí do svých dep.
Dějiny
Koňská tramvaj
Tramvajové tramvaje začaly na trase fungovat 23. září 1875 Karlín - Národní divadlo. Vlastníkem a podnikatelem této silnice byl Eduard Otlet z Belgie. Tato cesta vede do divadla, podél Národní Třída ulice. Skladby šly přibližně směrem k dnešnímu Linka metra B V roce 1876 byla trať prodloužena západně od Národního divadla přes Újezd rozbočovač do Smíchov Vlakové nádraží. V roce 1882 byla síť rozšířena na Vinohrady a Žižkov. V té době to byla samostatná předměstí Prahy, ale nyní jsou začleněna do města. V roce 1883 byla velikost celé sítě 19,43 kilometrů.
Elektrické tramvaje
V roce 1891 byla v roce otevřena první elektrická tramvajová linka Letná, oblíbené místo rekreace v Praze. Tento řádek (cs) vedl od horního terminálu pozemní lanovky (cs) do pavilonu Jubilejní výstava ulicí Ovenecká. Po dalších dvou letech byla tato linka rozšířena na Místodržitelskou vilu (cs), další vzdálenost 1,4 km. V roce 1896, 19. března, František Křižík otevřel druhou, důležitější tramvajovou trať, která vede z Florenc na Libeň a Vysočany, spojující průmyslové předměstí Prahy s obytnou čtvrtí v centru.
V pokračování rychlého růstu pražských tramvají byla v roce 1897 otevřena další nová linka. Tentokrát to byla příměstská trasa z Smíchov na Košíře. Byla pojmenována „Hlaváčkova elektrická železnice“. Později byla otevřena nová osobní železnice na Královských Vinohradech. Úsek Praha - Vinohrady trval 5,8 kilometru, měl 17 stanic a prošel jím Nové město (Nové Město).
Na druhé straně města díky výše uvedené železnici mezi Andělem a Smíchovem umožnila pražské tramvajové jízdě jednosedačku mezi Košíří a Vinohrady. Nakonec vznikl městský podnik Pražská dopravní společnost.
V roce 1898 společnost koupila koňskou dráhu. Z tohoto důvodu byla zahájena výstavba nové trati a elektrifikace stávajících tratí.
Počátek 20. století
Na počátku 20. století, a monopol byla vytvořena k zajištění dopravy ve městě. Začalo to elektrifikovat koňskou tramvaj a tramvaje Otlet Praha se brzy dostaly pod kontrolu konkurentů elektrických podniků. Jak monopol rostl, převzal stopy po ostatních svých soukromých konkurentech. Poslední soukromá skladba, dílo František Křižík, byla do města přenesena do roku 1907. V roce 1905 byly dokončeny elektrifikační práce. Elektrifikována byla i poslední trasa koňské tramvaje přes Karlův most (také projekt Františka Křižíka). Trasa tramvaje přes Karlův most v provozu do roku 1908.
První světová válka
Válka přidala nové napětí do tramvajové sítě. Nedostatek dostatečného transportu taženým koňmi znamenal, že tramvaje byly používány k přepravě válečných materiálů, pohonných hmot, surovin a potravin. Potřeba munice navíc vedla k roztavení tramvají na jejich kov a jejich použití k výrobě granátů a bomb, což vedlo k dalšímu poklesu kapacit. Tento tlak skončil, když se nově vytvořil První Československá republika podepsal mírovou smlouvu.
První republika
Tramvajová síť opět prošla expanzí, zejména do nově budovaných čtvrtí rozšířené metropolitní Prahy, jako je Dejvice, Nusle a Žižkov. V roce 1927 délka sítě překročila 100 km. V té době byly zavedeny nové jednosměrné typy tramvají a terminály slepých uliček byly přestavěny na smyčky.
Poválečná éra
V roce 1951 začala výměna dvounápravových tramvajových vozů za novou moderní řadu ČKD výroba, nejprve do Tatra T1 a od roku 1962 do Tatra T3.
V 60. letech byla zahájena výstavba prvních podzemních úseků pražské tramvajové sítě. Zatímco práce již probíhaly, projekt byl změněn, aby se stal úplným systém metra a očekávalo se, že tramvaje budou postupně vyřazovány podobně jako většina západních měst. V této době bylo odstraněno několik důležitých traťových úseků, včetně trati Václavské náměstí.
V 80. letech však komunistická vláda pochopila výhody moderního tramvajového systému a začala objednávat nové tramvaje, například Tatra KT8D5 stejně jako další Tatra T3 a začala stavět nové traťové úseky, z nichž většina byla dokončena brzy po Sametová revoluce. Během prvních 20 let po revoluci nebylo otevřeno mnoho nových tratí, protože mnohem větší pozornost byla věnována modernizaci stávajících tratí a vozidel, což každé léto způsobilo velké narušení provozu. Mezi nové tratě, které byly postaveny, patří rozšíření na Sídliště Řepy (1988), OhradaPalmovka (1990), až Modřany (1995), Hlubočepy – Sídliště Barrandov (2003) a Laurová – Radlická (2008).
Plánovaný rozvoj sítě
V rozvojových plánech je dnes zahrnuto mnoho rozšíření tratí, tři z nich by mohly začít stavět do roku 2020: Divoká Šárka –Dědiná, Sídliště Barrandov –Holyně – Slivenec a Modřany –Libuš.[8]
Infrastruktura
Síť má sedm aktivních skladů:[9]
- Hloubětínské tramvajové nádraží
- Tramvajové nádraží Kobylisy
- Tramvajová zastávka Motol
- Skladiště tramvají Pankrác
- Strašnické tramvajové nádraží
- Vokovická tramvajová stanice
- Žižkovské tramvajové nádraží
Další sklad, Tramvajová zastávka Střešovice, již neprovozuje aktivní službu, ale ubytuje Muzeum pražské hromadné dopravy.
Kolejová vozidla
Společnost pražské hromadné dopravy má v současné době k dispozici pro standardní provoz značnou flotilu 968 tramvají různých typů, od klasických Tatra T3 auta na moderní Škoda 15 T nízkopodlažní tramvaje. Tyto tramvaje jsou distribuovány do sedmi dep po celém městě. Kromě nich společnost vlastní také flotilu společností tramvaje dědictví uchovávány v muzeu dopravy a několika tramvajích speciálně vybavených pro školení řidičů nebo sněžné pluhy, čímž se celkový počet vozidel zvýšil na více než 1 000.
Tatra T3 a úpravy
Převážná část vozového parku tvoří různé úpravy tramvajových vozů Tatra T3, které jsou běžné v celém bývalém východním bloku, protože se v Praze vyráběly ve velkém množství pro domácí i exportní účely. Více než polovina klasických tramvají prošla během prvních deseti let 21. století modernizací, která je vybavila novými motory a elektrickým vybavením, novým audiovizuálním informačním systémem pro cestující a renovovanými interiéry. Renovované tramvaje byly pojmenovány Tatra T3R.P, kde R znamená Renovováno a P pro použité elektrické zařízení. Jak původní design, tak modernizace se osvědčily natolik úspěšně, že se dopravní společnost rozhodla vyrábět nově postavené tramvaje podle původního návrhu, ale s nízkopodlažní částí uprostřed.
Novější tramvaje
V osmdesátých letech bylo rozhodnuto o výrobě vysokokapacitního tramvajového vozidla. Výsledkem bylo Tatra KT8D5 kloubový tramvaj, z nichž 49 bylo dodáno. Všechny byly modernizovány a vybaveny nízkopodlažní částí. Po Sametová revoluce, se společnost rozhodla nepokračovat v dodávkách a místo toho objednala dodávku 150 standardních délek Tatra T6A5 auta. Krátce poté, co tyto dodávky skončily, tradiční výrobce tramvají pro Prahu, ČKD Tatra, zkrachovala a na několik let zastavila nové dodávky tramvají.
Po silných požadavcích jak zdravotně postižené komunity, tak i široké veřejnosti se pražský dopravní podnik rozhodl objednat nové nízkopodlažní tramvaje z Škoda Transportation. 60 Škoda 14 T tramvaje, navrhl Porsche, byly dodány v letech 2005 až 2009. Za nimi následovalo 250 modernějších 100% nízkopodlažních budov Škoda 15 T od roku 2010.
Aktuální kolejová vozidla
obraz | Typ tramvajového vozu | Úpravy a podtypy | Čísla flotily | Depotní alokace | Ve službě[10] |
---|---|---|---|---|---|
Tatra T3 | Tatra T3M Tatra T3SU Tatra T3R.P Tatra T3R.PV Tatra T3R.PLF | T3 67xx – 69xx (staženo) T3SU 7001–7020 T3SUCS 7021–7292 T3M 8005–8106 T3RP 8211–8245, 8300–8554, T3R.PV 8151–8181 T3R.PLF 8251–8258 | Hloubětín, Pankrác, Strašnice, Kobylisy, Vokovice, Žižkov | 426 | |
Tatra KT8D5 | Tatra KT8D5 Tatra KT8D5R.N2P | 9001–9048 nemodernizované (bez 9006 - poškozené) 9051–9097 modernizováno. Když bude tramvaj modernizována, přidá se k jejímu číslu desky 50 | Hloubětín | 55 | |
Tatra T6A5 | Tatra T6A5 | 8600–8750 | Motol, Strašnice, Žižkov | 94 | |
Škoda 14 T | Škoda 14 T | 9111–9170 | Motol | 57 | |
Škoda 15 T | Škoda 15 T Škoda 15 T4 (15T Alfa) | 9201–9325 9326–9450 | Pankrác, Vokovice, Motol, Žižkov | 250 |
Viz také
- Seznam tramvajových a tramvajových přepravních systémů
- Petřínská lanovka
- Pražské metro
- Vinohradské tramvajové nádraží
- Autobusy v Praze
Reference
- ^ A b C d E F G "Profil společnosti - Dopravní podnik hlavní město Prahy". Dopravní podnik hlavní město Prahy. Citováno 11. září 2013.
- ^ A b „Ročenka dopravy Praha 2018“ (PDF). tsk-praha.cz (v češtině). Technická správa komunikace hlavního města Prahy a.s. p. 18.
- ^ A b C "Historie - Dopravní podnik hlavní město Prahy". Dopravní podnik hlavní město Prahy. Citováno 11. září 2013.
- ^ „Výroční zpráva 2011“ (PDF). DPP.cz. Dopravní podnik hlavní město Prahy. p. 22. Citováno 21. února 2013.
- ^ „Výroční zpráva 2012“ (PDF). DPP.cz. Dopravní podnik hlavní město Prahy. p. 20 a 66. Citováno 20. září 2013.
- ^ „Výroční zpráva 2011“ (PDF). DPP.cz. Dopravní podnik hlavní město Prahy. p. 75. Citováno 20. září 2013.
- ^ Statistiky vozidel
- ^ "Tramvajové tratě". Strategickeprojekty.dpp.cz (v češtině). Citováno 30. července 2018.
- ^ „Každý den odtud vyjede 50 tramvají. Vozovna Žižkov slouží 100 let“. idnes.cz (v češtině). 28.dubna 2012. Citováno 21. listopadu 2013.
- ^ Praha, tramvaj