Linka C (pražské metro) - Line C (Prague Metro)
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Červenec 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Řádek C (čeština: Linka C.) je řádek na Pražské metro. Kříží pravobřežní polovinu centra města v severojižním směru a na obou koncích čáry se otáčí na východ. Jedná se o nejstarší a nejpoužívanější linku systému, která byla otevřena v roce 1974 a ve špičce přepravuje zhruba 26 900 osob za hodinu. Linka je dlouhá 22,41 kilometrů a zahrnuje 20 stanic, cesta z jednoho konce na druhý trvá přibližně. 35 min.
Dějiny

Segment I.C.
Stavba byla zahájena v roce 1966 podzemní rychlou tramvajovou linkou. O rok později byl projekt změněn na metro čára. Tento segment, vedoucí od Florenc na Kačerov, byla otevřena 9. května 1974. Je dlouhá 6,6 kilometru a zahrnuje 9 stanic a vlakové nádraží v Kačerově. Většinou se staví pomocí cut-and-cover technologie, s výjimkou znuděný tunely kolem Pankrác nádraží a přejezd údolí Nusle uvnitř Nuselský most. Mezi Muzeum a Hlavní nádraží stanic je nejkratší vzdálenost v systému (cca 400 m).
Vnitřek stanic v tomto segmentu je vyroben většinou pomocí mramorových bloků, hlavní výjimky jsou Vyšehrad s velkými prosklenými okny a Budějovická s vápencovými bloky.
Segment II.C
V roce 1975 byla zahájena výstavba druhého úseku, který směřuje z Kačerova na velká sídliště v jižní části města. Je dlouhý 5,3 kilometru a zahrnuje pět stanic. Vnitřní výzdobu tvoří kromě koncové stanice převážně keramické dlaždice Háje pomocí vápencových bloků a hliníkových dlaždic.
Segment III.C
Třetí segment, spojovací Holešovice čtvrť s centrem města, byla otevřena v roce 1984. Je dlouhá 2,2 km a zahrnuje dvě stanice. Jeho stanice zdobí keramické dlaždice podobné druhému segmentu, ale zde jsou větší.
Segment IV.C
Čtvrtý segment je jediný v historii pražského metra, který je rozdělen na dva stavební segmenty
Segment IV.C1
Segment IV.C1, otevřený v roce 2004, sahá od Nádraží Holešovice do dočasného konce Ládví. Je dlouhý 4,0 km a obsahuje dvě stanice. Stavba tohoto segmentu, která začala v roce 2000, je možná nejobtížnější v historii metra. Při stavbě tunelu pod řekou byla použita jedinečná technologie Vltava: Betonové tunelové trubky byly vyrobeny v Suchý dok na břehu bylo vyhloubeno koryto řeky a trubky byly poté uloženy do jám.[1] Tunely byly způsobeny odstraněním pístový efekt Pro cestující ve stanicích nepříjemná, postavená jako dvoukolejná. Stanice Kobylisy je první a od roku 2008 pouze jednopodlažní znuděná stanice v pražském metru. Tento segment drží v pražském metru několik rekordů:
- Nejdelší vzdálenost mezi dvěma stanicemi - Nádraží Holešovice a Kobylisy, 2 748 m
- Nejvyšší nadmořská výška stanice - Ládví, 282 metrů (925 ft)
- nejhlubší stanice pod povrchem na trase C - Kobylisy, 31 metrů (102 ft)
- Nejvyšší stoupání mezi dvěma stanicemi - Nádraží Holešovice a Kobylisy, 120 metrů (390 ft)
Segment IV.C2
Po otevření předchozího segmentu stavba okamžitě pokračovala ve směru Prosek a Letňany. Stavba trvala téměř 4 roky, než byla otevřena 8. května 2008. Segment z Ládví na Prosek je postaveno metodami cut-and-cover, zatímco segment z Proseku do Letňan se většinou nudí. Je dlouhý 4,6 kilometru a obsahuje 3 stanice.
souhrn
Segment | Datum otevření | Délka |
---|---|---|
Florenc -Kačerov | 9. května 1974 | 6,6 km |
Kačerov -Háje | 11. listopadu 1980 | 5,3 km |
Florenc -Nádraží Holešovice | 3. listopadu 1984 | 2,2 km |
Nádraží Holešovice -Ládví | 26. června 2004 | 4,0 km |
Ládví -Letňany | 8. května 2008 | 4,6 km |
Celkový: | 20 stanic | 22,7 km |
Kolejová vozidla:
- :Чс: 1974-1997
- 81-71: 1978 - 2003
- 81-71M: 1996-2005
- Siemens M1: 2000 - dosud
Změny názvu
Stanice | Předchozí jméno | Let |
---|---|---|
Florenc | Sokolovská | 1974–1990 |
Vyšehrad | Gottwaldova | 1974–1990 |
Pankrác | Mládežnická | 1974–1990 |
Roztyly | Primátora Vacka | 1980–1990 |
Chodov | Budovatelů | 1980–1990 |
Opatov | Družby | 1980–1990 |
Háje | Kosmonautů | 1980–1990 |
Nádraží Holešovice | Fučíkova | 1984–1990 |
Reference
- ^ "Tisková zpráva Metrostavu" (v češtině). Metrostav, člen skupiny DDM. Archivovány od originál dne 2014-02-19. Citováno 2014-01-29.
externí odkazy
Média související s Linka pražského metra C na Wikimedia Commons
Soubor KML (Upravit • Pomoc) |