Tahrif - Tahrif

Korán
Koránová kaligrafie

Taḥrīf (arabština: تحريف, "Distortion, alteration") je arabský výraz používaný Muslimové za změny, které islámský tradice tvrdí Židé a Křesťané udělali odhalené knihy, konkrétně ty, které tvoří Tawrat (nebo Tóra ), Zabur (možná Žalmy ) a Injil (nebo Evangelium ).

Mnoho tradičních Muslimští učenci tvrdí, že slovo Bůh, vzhledem k Židé a Křesťané byly změněny.

Původ

Téma tahrifu bylo poprvé charakterizováno ve spisech Ibn Hazm (10. století), který odmítl tvrzení o Autorství mozaiky a předpokládal to Ezra byl autorem Tóry. Rovněž systematicky organizoval argumenty proti autentičnosti biblického textu v první (Tanakh) a druhé části (Nový zákon) své knihy: chronologické a geografické nepřesnosti a rozpory; teologické nemožnosti (antropomorfní výrazy, příběhy o smilstvu a smilstvu a připisování hříchů prorokům), stejně jako nedostatek spolehlivého přenosu (tawatur ) textu. Vysvětluje, jak padělání Tóra se mohlo uskutečnit, když existovala pouze jedna kopie Tóry uchovávané Aronovo kněžství chrámu v Jeruzalém. Argumenty Ibn Hazma měly zásadní dopad na muslimskou literaturu a učence a témata, která nastolil v souvislosti s tahrifem a dalšími polemickými myšlenkami, byla některými pozdějšími autory upravena jen mírně.[1][2][3]

Typy

Amin Ahsan Islahi píše o čtyřech typech tahrifu:[4]

  1. Záměrně interpretovat něco způsobem, který je zcela opačný k záměru autora. Zkreslit výslovnost slova do takové míry, že se slovo úplně změní.
  2. Přidání nebo odstranění věty nebo diskurzu způsobem, který zcela zkresluje původní význam. Například podle islámu Židé změnili incident migrace z Abraham způsobem, který nikdo nemohl dokázat, že Abraham měl nějaký vztah s Kaaba.
  3. Přeložit slovo, které má dva významy ve smyslu, který je zcela proti kontextu. Například aramejské slovo používané pro Ježíše, které je ekvivalentní s arabština: ابن‎ ibn byl přeložen jako „syn“, zatímco to také znamenalo „služebník“ a „otrok“.
  4. Vznášet otázky o něčem, co je naprosto jasné, aby se v něm vytvořila nejistota nebo aby se to úplně změnilo.

Korán a tvrzení o zkreslení samotného textu

Zde jsou některé relevantní verše z Korán sám. Spadají do různých kategorií, jak zmínil Islahi výše.

1. Běda tedy jejich učeným lidem, kteří píší Písmo svými vlastními rukama a pak lidem říkají: „Toto je od Alláha,“ aby mohli získat nějaký mizerný pozemský konec. (To nevidí) toto psaní jejich rukou jim přinese bědování a to, co tím získají, povede k jejich zkáze. Baqra: 79

2. Ó muslimové, očekáváte potom, že tito lidé přijmou vaše pozvání a stanou se věřícími? vzhledem k tomu, že vždy mezi nimi byli lidé, kteří slyšeli Boží slovo, dobře ho chápali a vědomě ho perverzovali a manipulovali. Baqra: 75

3. Potom jsme je pro porušení smlouvy uzavřeli z naší milosti a způsobili, že jejich srdce zatvrdla. (A teď jsou v takovém stavu, že) překrucují slova z jejich kontextu, a tak zkreslují jejich význam, a zapomněli na značnou část učení, které jim bylo předáno, a pokud jde o všechny, kromě několika z nich se i nadále učíte, že dopustili se zrady. Omluvte je tedy a přehlížejte jejich skutky. Alláh jistě miluje ty, kdo konají dobré skutky. Al Maeda: 13

4. A nepřiřazují Alláhovi atributy, které mu patří, když říkají: Alláh smrtelníkovi nic neprozradil. Řekněme: Kdo odhalil Knihu, kterou přinesl Musa, světlo a vodítko pro muže, které děláte do rozptýlených spisů, které ukazujete, zatímco mnoho skrýváte? A učili vás, co jste nevěděli, ani vy, ani vaši otcové. Řekněme: Alláh je pak nechal sportovat v jejich marných projevech. Al Inaam: 91

5. A je mezi nimi večírek, který si při recitování Knihy kroutí jazykem, aby si myslel, že je součástí Knihy, i když ve skutečnosti není. Říkají: „Je to od Alláha“, i když ve skutečnosti to není od Alláha. Falešně upírají lež na Alláha a dělají to vtipně. Aale Imraan: 78

Viz také

Poznámky

  1. ^ Encyklopedie islámuBRILL
  2. ^ Moc v zobrazení: Reprezentace Židů a muslimů v jedenáctém a dvanáctém století, kapitola „Andalusko-muslimská literární typologie židovské kacířství a pobuřování“, s. 56 a dále, Tahrif: s. 58, ISBN  0-691-00187-1
  3. ^ Under Crescent and Cross: Židé ve středověku, str. 146, ISBN  0-691-01082-X
  4. ^ Amin Ahsan Islahi, Tadabbur-i-Korán, 2. vyd., Sv. 1, (Lahore: Faran Foundation, 1986), s. 252

externí odkazy