Stefan Vladislav II - Stefan Vladislav II
Vladislava | |
---|---|
Vladislav ve společnosti Dečani (fresky dokončeny v roce 1350). | |
Král Syrmie | |
Panování | 1316-1325 |
Korunovace | 1316 |
Předchůdce | Stefan Dragutin |
narozený | 1280 |
Zemřel | 1325 (ve věku 44–45) |
Manželka | Constanza Morosini |
Dynastie | Nemanjić |
Otec | Stefan Dragutin |
Matka | Kateřina Maďarská |
Náboženství | Srbský ortodoxní |
Vladislava (Srbská cyrilice: Владислав;[A] 1280–1326) byl Král Syrmie od roku 1316 do roku 1325 a žadatel o Srbské království.
Byl synem Stefan Dragutin, který vládl Srbsku až do roku 1282, kdy onemocněl a abdikoval, čímž vládl nad svým mladším bratrem Stefan Milutin. Dragutin nadále vládl královské doméně Syrmia, kterou později zdědil Vladislav.
Časný život
Vladislav, který se narodil kolem roku 1270, byl nejstarším synem korunního prince Srbska, Stefan Dragutin, a Kateřina Maďarská.[1] Krátce před Vladislavovým narozením byl Dragutinovi udělen titul „juniorský král“ na znamení jeho práva následovat jeho otce, Stefan Uroš I..[2] Vladislav se stal novým dědicem srbského trůnu poté, co Dragutin v roce 1276 sesadil z trůnu svého otce s maďarskou pomocí.[3] Jezdecká nehoda donutila Dragutina abdikovat ve prospěch svého mladšího bratra, Milutin, na jaře 1282, ale mohl si ponechat severní oblasti Srbska jako a oddělená oblast.[4] Byzantský historik, George Pachymeres, zaznamenal, že právo jednoho z Dragutinových dvou synů (Vladislava nebo Urošica ) uspět Milutin byl také potvrzen.[5]
Vladislavova sestřenice z matčiny strany, Charles Martel z Anjou, který uplatnil nárok na Maďarsko, ocenil Vladislava Slavonie a udělil mu titul vévody, z čehož vyplývá, že Vladislav a jeho otec podporovali Charlese Martela proti Andrew III Maďarska na počátku 90. let 12. století.[6] Otec Charlese Martela, Charles II Neapol, potvrdil dotaci dne 19. srpna 1292.[6] Dragutin a Vladislav usilovali o smíření s Andrewem III.[6] V roce 1293 se Vladislav oženil s Constance, která byla vnučkou královského strýce z matčiny strany, Albertino Morosini.[7]
Milutin učinil kroky ke jmenování svého nejstaršího syna, Stefan Konstantin, jako jeho dědic z doby kolem roku 1306.[8] Dokonce se přiblížil Papež Klement V. a nabídl svaz z Srbská pravoslavná církev s Římem na oplátku za potvrzení práva Stefana Konstantina na jeho nástupce.[9]
Během boje o maďarský trůn mezi Árpád (Andrew III ) a Anjou v letech 1290–91 se připojil Dragutin a jeho syn Vladislav Charles Martel z Anjou, který byl titulárním maďarským králem od roku 1292.[10] V tomto roce byl Vladislav za věrnou službu Anjouovi udělen Banát Slavonie, s výjimkou statků v držení rodin Frankopanů a Babonićů.[10] Podpora Charlese Martela však skončila v roce 1293 poté, co se Vladislav oženil Costanza Morosini, neteř Andrewa III.[10] Andrew III zemřel v roce 1301 a byl následován Charles Robert, nicméně, maďarský trůn boj pokračoval.[10]
Poté, co král Dragutin zemřel v roce 1316, nastoupil po něm Vladislav jako vládce Království Syrmia, ale král Srbska, Stefan Milutin Jeho strýc ho porazil a uvěznil. Když Milutin zemřel v roce 1321, nově osvobozený Vladislav se pomocí Maďarů, Bulharů, bosensko-bánských a bosenských vládců dostal k moci nad zemím svého otce. Šubićova rodina.[Citace je zapotřebí ] Pravidlo podle zákona mělo být dáno Vladislavovi.[11]
Car Michael Asen III z Bulharska, nově v rozporu s Vladislavovým bratrancem Stefan Dečanski, nástupce Milutina, začal podporovat Vladislava jako právoplatného panovníka celého Srbska, ale tato podpora se ukázala jako nedostatečná. Poté, co byl znovu poražen příznivci Stefana Dečanského, se v roce 1324 stáhl do Maďarského království. Vladislavův sororální synovec Štěpán II., Zákaz Bosny, poté začal vládnout Vladislavovým zemím v Bosně (Soli a Usora) a okolí Dolní Syrmia kde byly časté dlouhé boje mezi Srby a Maďary.
Vladislav byl ženatý s Constanzou Morosini, neteř z Andrew III Maďarska.
Původ
Původ [12] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Anotace
- ^ Někdy je označován jako Vladislav II nebo Stefan Vladislav II (Стефан Владислав II).
Reference
- ^ Krstić 2016, str. 33.
- ^ Krstić 2016, str. 33–34.
- ^ Krstić 2016, str. 34.
- ^ Krstić 2016, str. 34, 37.
- ^ Krstić 2016, str. 36.
- ^ A b C Krstić 2016, str. 39.
- ^ Krstić 2016, str. 39–40.
- ^ Krstić 2016, str. 40.
- ^ Krstić 2016, str. 41.
- ^ A b C d Fajfrić 2000, 26. Помирење са Византијом.
- ^ Spomenik. 36. 1900. str. 104.
Од краља Драгутина чији син Владислав требао је по закону да на „следи престо краља Милутина, Владислав син Драгутинов, а не слепи искључени из наследства Стефан Урош Дечански, који је прогнао законитог краља ...
- ^ Předkové Alžběty Srbské[je zapotřebí lepší zdroj ]
Zdroje
- Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe [Dějiny srbského lidu] (francouzsky). Lausanne: L’Age d’Homme.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Engel, Pál (2001). The Realm of St. Stephen: A History of Medieval Hungary, 895-1526. Londýn a New York: IB Tauris.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fajn, John Van Antwerp Jr. (1994) [1987]. Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jireček, Constantin (1911). Geschichte der Serben. 1. Gotha: Perthes.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Krstić, Aleksandar R. (2016). „Soupeř a vazal Karla Roberta z Anjou: král Vladislav II Nemanjić“. Banatica. 26 (2): 33–51.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vásáry, István (2005). Kumáni a Tataři: Orientální armáda na předotomanském Balkáně, 1185–1365. Cambridge: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Fajfrić, Željko (2000) [1998], Sveta loza Stefana Nemanje, Bělehrad: Janus; RastkoCS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stanojević, Stanoje (1936). Kralj Dragutin. Bělehrad: Geca Kon.
- Ljub. Andrejević (1898). Srpski kraljevski presto i pitanje o njegovom nasledstvu: od ostavke kralja Stefana Dragutina do pobede kralja Stefana Uroša III, nad kraljem Vladislavom II: istoriska rasprava. Razítko. D. Dimitrijevića.
- Јелена Мргић; Тибор Живковић (2008). Северна Босна: 13-16. век. Историјски институт.
- Младен Лесковац; Александар Форишковић; Чедомир Попов (2004). Српски биографски речник. Будућност.
externí odkazy
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Stefan Dragutin | Král Syrmie 1316–1325 | Uspěl anexe Stefan Dečanski tak jako Král celého Srbska |