John Uroš - John Uroš
Jovan Uroš | |
---|---|
Titulární Císař Srbů a Řeků | |
![]() | |
Vládce Thesálie | |
Panování | 1370-1373 |
Korunovace | 1359 |
Předchůdce | Simeon Uroš |
Zemřel | 1422-1423 |
Problém |
|
Dům | Dům Nemanjić |
Otec | Simeon Uroš |
Matka | Thomais Orsini |
Náboženství | Srbský ortodoxní |
Jovan Uroš Nemanjić (srbština: Јован Урош Немањић / Jovan Uroš Nemanjić) nebo John Ouresis Doukas Palaiologos nebo Joasaph z Meteora (řecký: Ιωάννης Ούρεσης Δούκας Παλαιολόγος, Iōannēs Ouresēs Doúkas Palaiologos), byl vládcem Thesálie od c. 1370 až c. 1373, poté odešel jako mnich do hnízda půl století. Zemřel v roce 1422.[1][2]
Život
John Uroš byl synem císaře Simeon Uroš Palaiologos podle Thomais Orsini. Narodil se v roce 1350 a zemřel v roce 1422.[3]Jeho prarodiče z matčiny strany byli Jan II. Orsini a Anna Palaiologina.
V letech 1369 až 1372 nastoupil po svém otci jako titulární císař Srbů a Řeků, ačkoli jeho vláda byla omezena na Thesálie. Na trůně ho mohl spojovat jeho otec již v letech 1359/60. Poté, co panoval několik let nejistě, John Uroš abdikoval ve prospěch svého příbuzného, Caesar Alexios Angelos Philanthropenos, a stal se mnichem.
Vstoupil do klášterní komunity založené jeho otcem v Meteora, kde je dokumentován pod svým klášterním jménem Joasaph v roce 1381. Přestože se John Uroš vzdal politické moci, zůstal bohatým a vlivným. V letech 1384–1385 pomáhal své sestře Maria řídit Epirus po vraždě jejího manžela Thomas II Preljubović. Obdaroval kláštery v Meteora a nakonec se stal vedoucím místní klášterní komunity, přestavěl nebo založil další kláštery v této oblasti v letech 1388 a 1390. V 90. letech navštívil Mount Athos, ale byl zpět v Meteoře do roku 1401 a zemřel tam v roce 1422 nebo 1423.
John Uroš byl posledním císařem Srbů a Řeků a posledním srbským vládcem Thesálie. Jeho příbuzný Alexios Angelos Philanthropenos následoval jej a poznal byzantský svrchovanost a oblast byla ztracena Bayezid I. z Osmanská říše jeho synem Manuel Angelos Philanthropenos v roce 1394. Jan Uroš měl mladšího bratra jménem Stefana Uroše, vládce Pharsala (synové Simeon Uroš ), který možná držel Pharsalos jako jeho léno. I když zemřel dlouho poté, co se jeho bratr stal mnichem, nenastoupil po něm jako vládce Thesálie.
Rodina

John Uroš se oženil s dcerou Radoslav Hlapen, srbský pán v Makedonii. Podle rukopisu Dell'Imperadori Constantinopolitani, uchovaný v novinách Angela Masarelliho, byl otec Johnovy manželky „pánem Drimy“ („l Signor Drimi"). John měl pět dětí:[4]
- Constantine (Konstantin)
- Michael (Mihajlo)
- Demetrios (Dimitrije)
- Helena (Jelena) Ouresina Palaiologina, která se provdala Theodore Kantakouzenos, s kým měla Irene Kantakouzene
- Asanina
Původ
Předkové Johna Uroše | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Beckwith, John; Krautheimer, Richard; Ćurčić, Slobodan (1986). Raně křesťanské a byzantské umění. ISBN 0300052960.
- ^ https://www.academia.edu/39623470/GREAT_METEORON_MONASTERY_BOOK_SUMMARY?email_work_card=view-paper
- ^ https://www.academia.edu/39623470/GREAT_METEORON_MONASTERY_BOOK_SUMMARY?email_work_card=view-paper
- ^ rukopis Masarelli, „Dell'Imperadori Constantinopolitani“ z článků „Massarellus“, Angelo Massarelli (1510-1566), který se nyní nachází ve vatikánské knihovně, uvádí: „Cesare Urione de Phersali hebbe dui figlioli, Demetrio et Giovani, il quale prese per moglia da figlia del S'or Drimi, hebbe cinque figlioli, cioe Helena, Constantino, Michel, Asanina, Demetrio. Helena fu maritata in Theodoro Catacusino. "
Zdroje
- Nicolas Cheetham, Středověké Řecko, Yale University Press, 1981.
- Ferjančić, Božidar (1974). Тесалија у XIII и XIV веку [Thesálie ve 13. a 14. století] (v srbštině). Bělehrad: Византолошког институт САНУ.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dobře, John Van Antwerp (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor: University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-08260-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Polemis, Demetrios I. (1968). Doukai: Příspěvek k byzantské prosopografii. London: Athlone Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Brook, Lindsay L (1989): „Problematický výstup Eirene Kantakouzene Brankovic“, Studie o genealogii a rodinné historii na počest Charlese Evanse, publikováno v Salt Lake City 1989
- Soulis, George C. (1995). Srbové a Byzanc za vlády císaře Štěpána Dušana (1331–1355) a jeho nástupců. Dumbarton Oaks. ISBN 0-88402-137-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Předcházet Simeon Uroš | Vládce Thesálie (Srbský trůn) 1370–1373 | Uspěl Alexios Angelos Philanthropenos (Byzantská říše ) |