Radič Božić - Radič Božić

Radič Božić
Радич Божић
titulární despota Srbska
Despota Srbska
Panování1527-1528
PředchůdceStefan Berislavić
NástupcePavle Bakić
narozenýSrbsko
ZemřelZáří 1528
Východní maďarské království
NáboženstvíSrbský pravoslavný křesťan

Radič Božić (srbština: Радич Божић, maďarský: Radics Bosics ; fl. 1502 - září 1528) byl titulární Despota Srbska, od roku 1527 až do své smrti v září 1528. Byl jedním z nejpozoruhodnějších vojenských velitelů mezi Srbská šlechta v Východní maďarské království a bojovali proti Osmanská říše v několika bitvách, zejména v Bitva u Moháče.[1]

Život

Obležení Bělehradu (1521)

Na konci 15. století odešel Osmanem okupované Srbsko pro Maďarsko a obdržel města Solymos a Lippa maďarským králem. Byl součástí maďarsko-srbské armády, která v roce 1502 přešla do Srbska a Bulharska a vypálila osmanské základny v Braničevo, Kladovo, Vidin a Nikopol.[2][3]

V roce 1522, krátce po Obležení Bělehradu (1521), se stal velitelem flotily s 500 chaiki. Dohromady s Pál Tomori porazil bosenského paši Ferhata v Manđelosu v roce Syrmia, 12. srpna 1523. I když už byl starší a nemocný, porazil osmanskou skupinu u Petrovaradin v roce 1526 se poté účastnil Bitva u Moháče, stejně jako zničení oddělení osmanské armády v Titel po bitvě. John Zápolya označil za nejuznávanější srbskou osobu v Maďarsku.

Během nástupnické války mezi dvěma rivaly o maďarskou korunu Ferdinand Habsburský a John Zápolya, zatímco se postavil na stranu Zápolyi Stefan Berislavić (titulární Despot Srbska) se rozhodl pro krále Ferdinanda. V roce 1527 se král Jan rozhodl vytvořit vlastního srbského despota, aby přilákal srbskou šlechtu a vojáky na svou stranu, a vybral si Radiče a udělil mu titul. Jako nově vytvořený Despot Srbska zůstal loajální ke králi Johnovi až do své smrti v září 1528.[4]

Viz také

Regnal tituly
Předcházet
Stevan Berislavić		 Srbský despot
1527 - 1528		Uspěl
Pavle Bakić

Reference

  1. ^ Gavrilović 1993, str. 42-43.
  2. ^ Gavrilović 1993, str. 42.
  3. ^ Krstić 2017, str. 152.
  4. ^ Gavrilović 1993, str. 43.

Zdroje

  • Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe [Dějiny srbského lidu] (francouzsky). Lausanne: L’Age d’Homme.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dávid, Géza; Fodor, Pál, eds. (1994). Maďarsko-osmanské vojenské a diplomatické vztahy ve věku Süleymana velkolepého. Budapešť: Univerzita Loránda Eötvöse, Maďarská akademie věd, Historický ústav.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Gavrilović, Slavko (1993). „Srbové v Maďarsku, Slavonii a Chorvatsku v bojích proti Turkům (15. – 18. Století)“. Srbové v evropské civilizaci. Bělehrad: Nova, Srbská akademie věd a umění, Institut pro balkánská studia. 41–54.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Krstić, Aleksandar R. (2017). „Pro kterou říši se rozhodnete? - Srbská šlechta mezi Osmany a Maďary v 15. století“. Stát a společnost na Balkáně před a po založení osmanské nadvlády. Bělehrad: Historický institut, turecké kulturní centrum Yunus Emre Enstitüsü. str. 129–163.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Pálosfalvi, Tamás (2018). Od Nicopolisu po Moháč: Historie osmansko-maďarské války, 1389-1526. Leiden: BRILL.CS1 maint: ref = harv (odkaz)