Říše Stefana Dragutina - Realm of Stefan Dragutin - Wikipedia
Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.únor 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Říše Stefana Dragutina Област Стефана Драгутина Oblast Stefana Dragutina | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1282–1325 | |||||||||||||||||||||
Kingdom of Syrmia of Stefan Dragutin (1291-1316) | |||||||||||||||||||||
Postavení | původně vazalské království Maďarské království,[1] později nezávislý království | ||||||||||||||||||||
Hlavní město | Debrc a Bělehrad | ||||||||||||||||||||
Vláda | království | ||||||||||||||||||||
Historická doba | Středověk | ||||||||||||||||||||
• Zavedeno | 1282 | ||||||||||||||||||||
• Zrušeno | 1325 | ||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||
Dnes součást | Srbsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko |
The Říše Stefana Dragutina[A] (srbština: Област Стефана Драгутина / Oblast Stefana Dragutina) byl středověký Srb království. Zpočátku to bylo vazalské království Maďarské království,[1] ale následně se stal samostatným královstvím, po zhroucení ústřední moci v Maďarském království. To bylo ovládáno srbskými králi Stefan Dragutin (1282–1316) a jeho syn Stefan Vladislav II (1316–1325). Království bylo soustředěno v oblasti Dolní Syrmia (dnes známý jako Mačva ) a jeho první kapitál byl Debrc (mezi Bělehrad a Šabac ), zatímco sídlo krále bylo později přesunuto do Bělehrad.
Území
Ve středověku, "Syrmia „byl název pro větší oblast kolem řeky Sava. Část na severu Sávy byla známá jako Horní Syrmia (dnešní Syrmia), zatímco oblast jižně od řeky byla známá jako Dolní Syrmia (dnešní Mačva). Království bylo soustředěno dovnitř Mačva, ale také v ceně Bělehrad, část Šumadija s Rudnik a kraje (župe ) z Podrinje, Usora, Soli, Braničevo a Kučevo. Podle několika srbských historiků (Dejan Mikavica, Stanoje Stanojević, Aleksa Ivić, Milojko Brusin atd.) Zahrnovalo království také Horní Syrmii (moderní Syrmia).
Dějiny
Stefan Dragutin byl původně král Srbska od roku 1276 do roku 1282. V roce 1282 si při lovu zlomil nohu a onemocněl; předal trůn svému mladšímu bratrovi Stefan Milutin na radě v Deževo v roce 1282, přičemž si nechal pro sebe některé severní části země (Rudnik a části Župy z Podrinje). Od jeho syna Vladislava oženil se s příbuzným maďarského krále, Dragutin v roce 1284 získal od Ladislav IV the Banáty z Tak (Soli), Ózora (Usora) a Macsó (Mačva) s Bělehradem, kterému původně vládl jako maďarský vazal, až do rozpadu ústřední moci v Maďarském království. Prvním hlavním městem jeho státu byl Debrc (mezi Bělehradem a Šabacem) a později se přestěhoval do Bělehradu. Dragutin byl první Srbský vládce který vládl z Bělehradu jako hlavního města.
Zhruba v roce 1291 a za pomoci Milutina rozšířil Dragutin své území připojením regionů Braničevo a Kučevo, jehož bulharští vládci Darman a Kudelin nedávno se osamostatnil od Maďarského království.[2] Poprvé se tento region stal součástí srbského státu.[1] Tato akce pravděpodobně způsobila válku mezi bulharským despotem Shishman z Vidin a Milutin.
Ke konci svého života se Stefan Dragutin oddělil od svých maďarských přátel a posílil své kontakty v Srbsku. Později složil klášterní sliby a zemřel v roce 1316, pohřben v Đurđevi stupovi klášter poblíž Novi Pazar.
Poté, co král Dragutin zemřel, jeho syn Vladislava předpokládal otcovo uznání. V roce 1319 však srbský král Milutin, Vladislavův strýc, napadl, porazil a uvěznil Vladislava. Když Milutin zemřel v roce 1321, nově osvobozený Vladislav obnovil země svého otce pomocí Maďarů a Štěpán II., Zákaz Bosny.[b]
Poté, co byl znovu zbit příznivci Stefan Dečanski (nástupce Milutina) se Vladislav stáhl do Maďarska v roce 1324. Vladislavův synovec Ban Stephen II. znovu začlenil Soli a Usoru do Bosny. Bělehrad a severní část Banate of Macsó podél řeky Sávy zůstaly pod vládou Maďarského království, zatímco Braničevo a jižní část Mačvy zůstaly srbské. Království Srbsko a Maďarsko zpochybnil Mačvu pro příští století.
Vládci
Monarcha | Panování |
---|---|
Stefan Dragutin | 1282–1316 |
Vladislava | 1316–1325 |
Anotace
- ^ Státu se říkalo „Syrmian Land“ (srbština: Сремска земља / Sremska zemlja) nebo „Syrmian Lands“ (Serbian: Сремске земље / Sremske zemlje).[3][4] Srbský arcibiskup Danilo II (s. 1324–1337) jej nazval „státem v syrmské zemi“.[5] Ragusanský kronikář Mavro Orbini (1563–1614) ji nazval „zemí krále Stefana“ (italština: terra del Rè Stefano, srbština: Земља краља Стефана / Zemlja kralja Stefana).[6][7] Scarcerova historiografická jména zahrnují „Dragutinův stát“ (Serbian: Драгутинова држава / Dragutinova država).
- ^ Vladislavova matka byla dcerou bývalého maďarského krále Stephen V. Vladislavova manželka byla teta bývalého maďarského krále Andrew III. Ban Stephen II byl synem Vladislavova sestra.
Reference
- ^ A b C Fajn 1994, str. 220.
- ^ Vásáry 2005, str. 104.
- ^ Ћирковић & Михаљчић 1999, str. 167.
- ^ Mrgić & Živković 2008, str. 368.
- ^ Smilja Marjanović-Dušanić; Sima M. Ćirković (1994). Vladarske insignije i državna simbolika u Srbiji od XIII do XV veka. Srpska akademija nauka i umetnosti. str. 25.
а Драгутин у „престо своје владавине, у државу сремске земље"
- ^ Dinić 1978, str. 124.
- ^ Орбин 1968, str. 24.
Zdroje
- Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe [Dějiny srbského lidu] (francouzsky). Lausanne: L’Age d’Homme.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ћирковић, Сима; Михаљчић, Раде, eds. (1999). Лексикон српског средњег века (Lexikon srbského středověku). :Еоград: Znalosti.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dinić, Mihailo (1978). Српске земље у средњем веку: историјско-географске студије. Српска књижевна задруга.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Engel, Pál (2001). The Realm of St. Stephen: A History of Medieval Hungary, 895-1526. Londýn a New York: IB Tauris.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dobře, John Van Antwerp (1994) [1987]. Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press. ISBN 0-472-08260-4.
- Jireček, Constantin (1911). Geschichte der Serben. 1. Gotha: Perthes.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Krstić, Aleksandar R. (2016). „Soupeř a vazal Karla Roberta z Anjou: král Vladislav II. Nemanjić“. Banatica. 26 (2): 33–51.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mrgić, Jelena; Živković, Tibor (2008). Северна Босна: 13-16. век. Историјски институт.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Orbini, Mauro (1601). Il Regno de gli Slavi hoggi corrottamente detti Schiavoni. Pesaro: Apresso Girolamo Concordia.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Орбин, Мавро (1968). Краљевство Словена. :Еоград: Српска књижевна задруга.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vásáry, István (2005). Kumáni a Tataři: Orientální armáda na předotomanském Balkáně, 1185–1365. Cambridge: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Mapa stavu Dragutina a Milutina, na Srbská vláda archivovat web
- Mapa říše Stephana Dragutina, na mapě koruna Aragona a dům Anjou ve středověku (do cca 1380) "
- Mapa říše Dragutina Istvána, na mapě „maďarských oligarchů“ 1301-1310
- Mapa "Tulso Szeremseg", na mapě Maďarského království ve 13. století
- Mapa "Statelet Stefana Dragutina" na Wayback Machine (index archivu) (z knihy "Hrvatska povijest u 25 karata", autorů Stjepan Srkulj a Josip Lučić )