Slezský parlament - Silesian Parliament
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Leden 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Slezský parlament Sejm Śląski | |
---|---|
Legislativní orgán Slezské vojvodství (1920–1939) | |
![]() | |
Typ | |
Typ | |
Dějiny | |
Založeno | 1922 |
Rozpustil | 1939 |
Předcházet | Legislativní Sejm (druhá polská republika) |
Uspěl | Slezské zemské shromáždění |
Struktura | |
Sedadla | 28 (při rozpuštění) |
![]() | |
Politické skupiny | Sanace (28) |
Volby | |
Vícečlenné volební obvody | |
Poslední volby | 1935 |
Shromáždiště | |
Slezský parlament, Katowice |
Slezský parlament nebo Slezský Sejm (polština: Sejm Śląski) byl řídícím orgánem Slezské vojvodství (1920–1939), an autonomní vojvodství z Druhá polská republika mezi lety 1920 a 1945. Byl zvolen v demokratických volbách a měl určitý vliv na používání daní vybíraných ve Slezsku. Skládalo se ze 48 poslanců (24 z roku 1935).
Dějiny
Východní část Horní Slezsko po vstupu do Polské republiky se stala součástí Druhé polské republiky Slezská povstání v celém hornoslezském regionu v letech 1918 až 1921 a Plebiscit v Horním Slezsku. Země byla následně rozdělena spojeneckou komisí a liga národů, takže Katowice zůstává na polské straně. Dohromady s Těšínské Slezsko vytvořilo Slezské vojvodství s významnou autonomií (Slezský parlament jako volební obvod a Slezská vojvodská rada jako výkonný orgán).
Budova
Navrhl architekt Ludwik Wojtyczko , Slezský parlament byl postaven v letech 1925–1929. Po velmi dlouhou dobu to byla největší struktura v Polsku.[1] V současné době hostí kanceláře Slezské vojvodství. Budova má sedm podlaží a obsahuje jedno ze čtyř otcovské výtahy v současné době v Polsku. Polský architekt Adolf Szysko-Bohusz vyhlásil v roce 1925 soutěž na návrh nového slezského parlamentu, který si přál, aby se budova hlásila k místní polské kulturní identitě regionu, místo obvyklejšího německo-pruského stylu. Když byla budova slavnostně otevřena v květnu 1929, Michal Grazynski Prezident provincie Horní Slezsko označil budovu za „hmotný symbol polské kultury a moci“.[2]
Budova je jednou z oficiálních polských státních Historické památky (Pomnik historii ), jak bylo určeno 22. října 2012 a sledováno Rada národního dědictví Polska.
Složení
1922
![]() | |||
---|---|---|---|
Politické skupiny | Pověření | ||
Blok Narodowy | 18 | ||
Polská socialistická strana | 8 | ||
Národní dělnická strana | 7 | ||
Katolische Volkspartei | 12 | 6 | |
Deutsche Partei | 6 | ||
Němečtí socialisté | 2 | ||
Piast | 1 | ||
Celkový | 48 |
1930 (I)
![]() | |||
---|---|---|---|
Politické skupiny | Pověření | ||
Katolische Volkspartei | 15 | 10 | |
Deutsche Partei | 5 | ||
Němečtí socialisté | 1 | ||
Křesťanská demokracie | 13 | ||
Narodowo-Chrześcijańskie Zjednoczenie Pracy | 10 | ||
Polská socialistická strana | 4 | ||
Národní dělnická strana | 3 | ||
Komunisté | 2 | ||
Celkový | 48 |
1930 (II)
![]() | |||
---|---|---|---|
Politické skupiny | Pověření | ||
Narodowo-Chrześcijańskie Zjednoczenie Pracy | 19 | ||
Křesťanská demokracie | 19 | ||
Polská socialistická strana | 1 | ||
Katolische Volkspartei | 7 | 5 | |
Deutsche Partei | 2 | ||
Němečtí socialisté | 2 | ||
Celkový | 48 |
1935
![]() | ||
---|---|---|
Politické skupiny | Pověření | |
Sanace | 24 | |
Celkový | 24 |
Vedení lidí

Vedení (1922-1929):
- Maršál Sejmu: Konstanty Wolny;
- Zástupce maršála Sejmu: Józef Biniszkiewicz, Michał Grajek, Eduard Pant, Kazimierz Rakowski, Edward Rybarz.
Vedení (1930):
- Maršál Sejmu: Konstanty Wolny;
- Zástupce maršála Sejmu: Emil Caspari, Włodzimierz Dąbrowski, Eduard Pant.
Vedení (1930-35):
- Maršál Sejmu: Konstanty Wolny;
- Zástupce maršála Sejmu: Włodzimierz Dąbrowski, Eduard Pant, Emil Gajdas, Jan Kędzior.
Vedení (1935-1939):
- Maršál Sejmu: Karol Grzesik;
- Zástupce maršála Sejmu: Włodzimierz Dąbrowski, Alojzy Kot.
Reference
- ^ „Autonomous Silesia - Katowice“. www.inyourpocket.com.
- ^ "Vyhledávání".
Literatura
- Nowak Jerzy (kier.): Przewodnik po Katowicach, Wydawnictwo „Śląsk“, Katowice 1962, s. 228;
- Rechowicz Henryk: Sejm Śląski 1922−1939, Wydawnictwo „Śląsk”, Katowice 1971;
- Sala Sejmu Śląskiego to dla nas ważne miejsce (pol.) Www.katowice.naszemiasto.pl [dostęp 2011-05-19];
- Wojciech Janota: Katowice między wojnami. Miasto i jego sprawy 1922–1939. Łódź: Księży Młyn, 2010, s. 11, 12. ISBN 978-83-7729-021-7.