Vévodství Slezská - Duchies of Silesia

Nesmí být zaměňována s Slezské vévodství nebo Vévodství Horního a Dolního Slezska.
Vévodství Slezská

Slezská knížectví (cs )
Księstwa śląskie (pl )
Herzogtümer Schlesien (de )
1335–1742
Vévodství Slezská v rámci české koruny a Svaté říše římské (1618)
Slezská vévodství v rámci Česká koruna a Svatá říše římská (1618)
PostaveníKorunní země z Česká koruna
Hlavní městoVratislav, Opole, Opava, různé další
Společné jazykyčeština, polština, Němec
Náboženství
římský katolík
Husit, později se vyvinul do Bohemian Reformed (Utrakvista, Bratři )
luteránský
Anabaptista
židovský
VládaMonarchie
Král 
• 1335–1378
Karel IV (za prvé)
• 1916–1918
Karel III (poslední)
Dějiny 
• Připojil se k českému království
1335
• maďarský pravidlo
1469–1490
• Rozpuštění Piastova dynastie
1675
• Rakouské Slezsko vytvořen
1742
Předcházet		Uspěl
Slezské vévodství
Rakouské Slezsko
Pruské Slezsko
Dnes součást

The Vévodství Slezská bylo více než dvacet divizí v regionu Slezsko vznikla mezi 12. a 14. stoletím rozpadem Slezské vévodství, pak část Polské království. V roce 1335 byla vévodství postoupena Království české pod Smlouva Trentschin. Poté až do roku 1742 bylo Slezsko jedním z Země české koruny a ležel uvnitř Svatá říše římská. Většina Slezska byla připojena Král Pruska pod Smlouva z Berlína v roce 1742. Pouze Těšínské vévodství, Vévodství Troppau a Vévodství Nysa zůstal pod kontrolou české koruny a jako takový byl znám jako Vévodství Horního a Dolního Slezska do roku 1918.

Rozpad polského Slezska (1138–1335)

V (marné) naději, aby se zabránilo sporu o dědictví, Piast princ Bolesław III Wrymouth jeho poslední vůlí a testament rozdělil Polsko do dědičných provincií rozdělených mezi jeho čtyři syny: Masovia, Kujawy, Velkopolsko a Slezsko. Kromě toho Provincie seniorát (Malopolsko ) s bydlištěm Krakov byl vyhrazen pro nejstarší, který podle principu agnatická seniorita měl být High Duke celého Polska. Tento akt neúmyslně zahájil proces známý jako Fragmentace Polska.

Boleslaw syn Władysław II obdržel Slezské vévodství a jako nejstarší mu byl také udělen titul vysokého vévody mezi provincií Seniorate. Nicméně poté, co se v roce 1146 pokusil získat kontrolu nad celým Polskem, byl jeho mladšími nevlastními bratry zakázán a vyloučen. Bolesławův druhý nejstarší syn Bolesław IV, Vévoda z Masovie, se stal polským velkovévodou. Když v roce 1163 Władysławovi tři synové, podporovaní císařem Frederick I. Barbarossa po návratu do Polska musel Bolesław IV obnovit jejich dědictví.

Po deseti letech společné vlády Władysławovi synové nakonec rozdělili Slezsko v roce 1173:

  • 1172/3-1177
      Bolesław I.
      Jaroslaw
      Mieszko I.
  • 1177-1185
      Bolesław I.
      Jaroslaw
      Mieszko I.
      Konrad
  • 1185-1201
      Bolesław I.
      Jaroslaw
      Mieszko I.
  • 1201-1202
      Henry I.
      Mieszko I.

Poté, co zemřel jeho bratr Bolesław I., zvítězil také Miezsko I. Tanglefoot a převzal opolské vévodství od svého synovce Jindřicha I. Vousatého. Vládl nad vévodstvím Racibórz a Opole, které se ukázalo jako Horní Slezsko, až do své smrti v roce 1211. Henry I. the Bearded zůstal panovníkem Dolnoslezské Vratislavské vévodství získal Velkopolské země Kalisz v roce 1206, kterou udělil svému bratranci z Piastu Władysław Odonic, stejně jako Lubusz Land v roce 1210. Vysoký vévoda Polska od roku 1232 dobyl další velkopolská území kolem Santok v roce 1234.

Mieszkovým dědicem byl vévoda Kazimír I. z Opole, který zemřel v roce 1230. Poté se Henrymu I. podařilo za jeho vlády sjednotit celé Slezsko. Jeho nástupcem byl jeho syn Jindřich II. Zbožný v roce 1238, zatímco Horní Slezsko zdědil Kažimírův syn Mieszko II. Tlustý v roce 1239. On a jeho mladší bratr, Władysław Opolski, již obdržel Velkopolský Kalisz v roce 1234.

Henry II byl zabit na Bitva u Lehnice v roce 1241. Jeho nejstarší syn a dědic, vévoda Bolesław II plešatý dočasně dal Lubusz Land svému mladšímu bratrovi Mieszko († 1242). Smířil se se svým velkopolským bratrancem vévodou Przemysł I. a nakonec Santok vrátil v roce 1247 a do roku 1248 zůstal jediným vládcem Dolního Slezska.

Mieszko II. Tlustý z Horního Slezska v roce 1244 vrátil Kalisze vévodovi Przemysł I. Velkopolska. Zemřel v roce 1246 a jeho majetek zdědil jeho bratr Władysław Opolski.

  • 1206-1217
      Henry I.
      Władysław Odonic
      Lubusz Land
      Mieszko I,
           1211: Kazimír I.
  • 1217-1230
      Henry I.
      Kazimír I.
  • 1241-1243
      Bolesław II
      Mieszko Lubuski
      Władysław Opolski
      Mieszko II
  • 1243-1248
      Bolesław II
      Władysław Opolski
      Mieszko II,
           1246: Władysław
           Opolski
      Santok
      Kalisz
      Kępno
      Lelów

Vévodství česká koruna (1335–1918)

Hrad Brzeg, místo úmrtí posledního vévody z Piastova dynastie v roce 1675

V roce 1327 král Jan I. z Čech začal přijímat věrnost slezských vévodů jako součást svého nároku na polskou korunu. Na Visegrádský kongres v roce 1335 bylo dohodnuto, že John opustí svůj nárok a na oplátku obdrží svrchovanost slezských vévodství a jednorázovou platbu. Toto bylo dokončeno v Smlouva Trentschin dne 24. srpna 1335, ačkoli některá vévodství ovládaná Piastem zůstala po další desetiletí mimo českou svrchovanost.

Pod českou korunou byla vévodství nadále ovládána větvemi Piastova dynastie známý jako Slezští piastové dokud jejich rodové linie nevymřely v roce 1675. Když vymřela vévodská linie, přešlo vévodství ke koruně a stalo se stát země.

Česká koruna přešla na Dům Habsburgů v roce 1526. V roce 1742 byla po Slezsku anektována většina Slezska Pruskem První slezská válka. Toto bylo potvrzeno po Druhá slezská válka v roce 1745 a Třetí slezská válka v roce 1763. Po rozpadu Svaté říše římské zůstalo České Slezsko součástí Rakouská říše a Rakousko-Uhersko až do svého rozpuštění v roce 1918.

Seznam slezských vévodství

Poznámka: tento seznam nemusí být úplný.

Byly tu i další malé vévodství: Bernstadt, Buchwald, Coschok, Cosel, Crossen, Falkenberg, Freistadt, Freudenthal, Gleiwitz, Goldberg, Grottkau, Grünberg, Hainau, Hirschberg, Loslau, Lüben, Namslau, Ohlau, Parchwiz, Rybnik, Sprottau, Steinau, Strehlitz, Tost, kombinace vévodství: Vévodství Opole a Ratiboř

Bibliografie

  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezská v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN  80-7277-172-8.