Legislativní Sejm (druhá polská republika) - Legislative Sejm (Second Polish Republic)

Legislativní Sejm (polština: Sejm Ustawodawczy) druhé polské republiky byl prvním národním parlamentem (Sejm ) nově nezávislých Druhá polská republika. Byl zvolen v 1919 Polské legislativní volby.

Pozadí

Legislativní Sejm byl vytvořen v po první světové válce na území nově nezávislých Druhá polská republika.[1] Na konci roku 1918 byl polský stát řízen Józef Piłsudski, který rychle zahájil práci na organizaci voleb do prvního polského národního parlamentu (Sejm ) od Grodno Sejm z roku 1793, který se konal před dvěma lety rozdělení Polska ukončila samostatnou existenci Polsko-litevské společenství.[1]

Dějiny

The volby do Sejmu se konalo 26. ledna 1919.[1] V té době nemělo Polsko pevné hranice a bylo zapojeno do územních konfliktů a sporů.[1] Na územích pod kontrolou rodícího se polského státu, v zemích bývalého Kongresové království a Podlasie regionu a západní Malopolsko, 42 volebních obvodů vrátilo 302 poslanců.[2] Kromě toho 20 polských poslanců do Německý parlament, 26 polských poslanců do Rakousko-uherský parlament a vybraní kandidáti z Těšín region (kde byly volby přerušeny kvůli nepřátelství) byl přidán k Sejmu.[3] V následujících měsících, kdy polská kontrola vzrostla nad některými spornými územími, se konaly další volby: 25. dubna 1919 v Velkopolsko a 15. června 1919 v Białystok a Podlasie.[3] Někteří poslanci, kteří byli prozatímními zástupci, vzdali svá místa nově zvoleným.[3] 24. Března 1922 se k Sejmu přidalo 20 poslanců z Republika Střední Litva.[3] Sejm tak měl měnící se počet poslanců, počínaje 348 a končící jeho funkční období se 432 členy.[3] Ve volbách bylo odevzdáno asi 5 milionů hlasů.[4]

Důležité právní předpisy přijaté Sejmem zahrnovaly zákony o vojenský návrh, pozemková reforma a vývoj a ústava a státem sponzorovaný systém zdravotního pojištění.[5][6] V roce 1921 Sejm prošel Březnová ústava.[6]

Složení

Vzhledem k měnícímu se počtu poslanců a pokračující roztříštěnosti a sloučení různých stran existuje pro Legislativní Sejm řada různých seznamů složení.[A]

Složení legislativního Sejmu bylo následující:[4][7]

Párty nebo skupina (polský název)Párty nebo skupina (Jędruch)Párty nebo skupina (Nohlen a Stöver)Hlasování (Nohlen a Stöver)% (Nohlen a Stöver)Sedadla (Nohlen a Stöver)Sedadla (Jędruch)
Związek Ludowo-NarodowynezapsánoPopulární národní unie1,616,15729.0140?
?Národní demokraténezapsáno72
Polska Partia SocjalistycznaSocialistaPolská socialistická strana515,0629.23534
Polskie Stronnictwo Ludowe "Wyzwolenie"Rolnická WyzwoleniePolská lidová strana „Wyzwolenie“839,91415.15924
Polskie Stronnictwo Ludowe "Piast"Rolník PiastPolská lidová strana „Piast“232,9834.246uvedeny bez čísla
Polskie Stronnictwo Ludowe LewicanezapsánoPolská lidová strana „odešla“197,8383.512
?nezapsánoPolská sjednocená rolnická strana212,0973.835
?nezapsánoRolnické seznamy234,3994.20
?Celkem rolníkůnezapsáno90
?Konzervativnínezapsáno44
Stronnictwo Katolicko-LudowenezapsánoKatolická lidová strana102,2921.818
?Křesťanští demokraténezapsáno31
?Národní prácenezapsáno25
?Střední třídanezapsáno63
?Komunistickýnezapsáno2
?Menšina (německy)Národnostní menšiny96,6771.722
?Menšina (židovská)Židovská skupina602,92710.81116
Narodowa Partia PracynezapsánoNárodní odborová organizace pracujících67,2851.232
Bezpartyjni; bez przynależności klubowejMalé strany, nezávislíMístní seznamy a nezávislí863,34915.5429
Celkový5,580,980100394432

Maršál Sejmu byl Wojciech Trąmpczyński.[3]

V červenci 1922

StranaSedadla%
Polskie Stronnictwo Ludowe "Piast" Polish Folk
96
22,3
Związek Ludowo-Narodowy
81
18,8
Narodowe Zjednoczenie Ludowe
45
3,9
Polska Partia Socjalistyczna
34
10,4
Narodowo-Chrześcijańskie Stronnictwo Ludowe
26
6,0
Narodowo-Chrześcijański Klub Robotniczy
26
6,0
Klub: Polskie Stronnictwo Ludowe "Wyzwolenie"
24
5,6
Narodowa Partia Robotnicza
21
4,9
Klub Pracy Konstytucyjnej
16
3,7
Klub: Polskie Stronnictwo Ludowe — Lewica
11
2,5
Zjednoczenie Mieszczańskie
11
2,5
Stronnictwo Katolicko-Ludowe
7
1,6
Narodowa Partia Pracy (II RP)
6
1,4
Rady Ludowe
5
1,1
Komunistyczna Frakcja Poselska
2
0,5
Wolne Zjednoczenie Posłów Narodowości Żydowskiej (Židé)
10
2,9
Niemieckie Stronnictwo Ludowe (Němci)
7
1,6
Nezávislý
4
0,9
Součty432100

Poznámky

A. ^ Ani Nohlen a Stöver, ani Jędruch nezachovali originál pro polské strany a skupiny; použili vlastní překlady. Identifikace s určitou entitou tedy nebyla vždy možná.

Reference

  1. ^ A b C d Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 269. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  2. ^ Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 270. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  3. ^ A b C d E F Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 271. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  4. ^ A b Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 289. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  5. ^ Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 273. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  6. ^ A b Jacek Jędruch (1998). Ústavy, volby a zákonodárné orgány Polska, 1493–1977: průvodce jejich historií. Knihy EJJ. str. 272. ISBN  978-0-7818-0637-4. Citováno 13. srpna 2011.
  7. ^ Dieter Nohlen; Philip Stöver (31. května 2010). Volby v Evropě: Datová příručka. Nomos. str. 1491. ISBN  978-3-8329-5609-7. Citováno 6. listopadu 2012.

Viz také