Siege of Meurs (1597) - Siege of Meurs (1597)

Siege of Meurs
Část Osmdesátiletá válka a
Anglo – španělská válka
Siege of Moers (Meurs) Maurice of Orange v roce 1597 - Mevrsae Obsidio.jpg
Obležení Meurs z Atlas Van Loon
datum29. srpna - 3. září 1597
Umístění
Meurs
(současnost Německo )
VýsledekHolandské a anglické vítězství[1]
Bojovníci
 Nizozemská republika
Anglie Anglie		 Španělsko
Velitelé a vůdci
Nizozemská republika Maurice z Orange
Anglie Horace Vere		Španělsko Andrés de Miranda
Síla
7 000 pěchoty
1 200 kavalérie		400
Ztráty a ztráty
Neznámý (nízký)Vše zajato

Siege of Meurs (Moers ) Maurice of Orange v roce 1597

The Siege of Meurs se uskutečnilo mezi 29. srpnem a 3. zářím 1597 během Osmdesátiletá válka a Anglo – španělská válka. Španělské okupované město Moers (Holandština v té době: Meurs) za guvernéra Andrés de Miranda byl obléhán holandskými a anglickými jednotkami pod velením prince Maurice z Orange. Obléhání skončilo kapitulací a stažením španělské posádky. Obléhání bylo součástí Mauriceovy kampaně z roku 1597 známé jako Deset let slávy, jeho velmi úspěšná ofenzíva proti Španělům.[2][3]

Pozadí

Moers byl obsazen guvernér španělského Nizozemska, Alexander Farnese, vévoda z Parmy, 8. srpna 1586 a plukovník Sacchinus Camillo de Modiliana byl jmenován guvernérem se skromnou posádkou.[4] V polovině roku 1597 vláda na Haag, se zlepšeným financováním, nařídil novou kampaň pro Maurice z Nassau, prince z Oranžska, velitele nizozemských a anglických vojsk, aby vyloučili Španěly, zatímco oni byli zaneprázdněni Obležení Amiens.[5]

Maurice plánoval kampaň přímo přes východ Nizozemska, kde Grol a Oldenzaal byla nejsilnější města. 1. srpna 1597 Maurice spolu se svým bratrancem (a švagrem) William Louis odešel s 7000 pěchoty a 1200 kavalérie, která zahrnovala třináct roty angličtiny a deset roty Skotů, a to jak kavalérie, tak pěchota pod velením plukovníka Horace Vere[1][6] Maurice prvním cílem bylo důležité vojenské a ekonomické město Rheinberg který byl sedm let pod španělskou okupací.[7] Po desetidenním obléhání 19. srpna se Španělsko vzdalo města a Maurice poté zamířil na jih, kde se nacházel Moers.[2]

Obležení

Sedící na západním břehu řeky Rýn, Moers sestávala z pevnosti s hradem, Herman van den Bergh, guvernér španělštiny Horní Guelders, posílil město dalšími jednotkami, které činily celkem 400 vojáků pod velením Andrése de Mirandy.[5][6]

Po příjezdu Maurice poté nechal Moerse obléhat ze dvou stran, jeho baterie se otevřely 29. srpna, zatímco inženýři měli části hradní příkop obklopení města vyplněno na třech místech, aby bylo možné město zaútočit.[7] Moers však k Nizozemcům a Angličanům kladl malý odpor; s rozpadajícími se částmi zdi a ještě před zahájením útoku 3. září vyjednal de Miranda podmínky, které Maurice přijal.[6] Miranda se vzdal města a jeho muži pochodovali se všemi poctami a Mauriceova vojska poté vstoupila do města, která poté posílila opevnění a opustila posádku.[5]

8. září poté Maurice pochodoval do Orsoy, přešel přes Rýn, poté přes Lippe a objevil se večer 11. září předtím Groenlo, kterou on pak oblehl jedenáct dní nutí posádku vzdát se.[3]

Viz také

Reference

Citace
  1. ^ A b Rytíř, Charles Raleigh: Historické záznamy The Buffs, East Kent Regiment (3. noha) dříve označované jako Holland Regiment a Prince George of Denmark Regiment. Sv. I. London, Gale & Polden, 1905, str. 45
  2. ^ A b Izrael str. 29-30
  3. ^ A b van Nimwegen str. 166
  4. ^ von Roden str. 49
  5. ^ A b C Wagenaar str. 470
  6. ^ A b C Duyck, Anthonis (1864). Journaal, 1591-1602: Uitg. op last van het departement van Oorlog, met in leiding en aantekeningen door Lodewijk Mulder, svazek 2. Nijhoff. str. 343–44 (holandsky).
  7. ^ A b Motley str. 456
Bibliografie