Neil Cameron, baron Cameron z Balhousie - Neil Cameron, Baron Cameron of Balhousie
Lord Cameron z Balhousie | |
---|---|
Maršál královského letectva Lord Cameron z Balhousie | |
narozený | Perth, Skotsko | 8. července 1920
Zemřel | 29 leden 1985 Londýn, Anglie | (ve věku 64)
Věrnost | Spojené království |
Servis/ | královské letectvo |
Roky služby | 1939–79 |
Hodnost | Maršál královského letectva |
Zadržené příkazy | Náčelník štábu obrany Náčelník štábu vzdušných sil Skupina 46 RAF Abingdon Letka č. 258 |
Bitvy / války | Druhá světová válka |
Ocenění | Rytíř Řádu bodláku Rytířský kříž Řádu Batha Velitel Řádu britského impéria Distinguished Service Order Distinguished Flying Cross Uvedeno v Expedicích |
Maršál královského letectva Neil Cameron, baron Cameron z Balhousie, KT, GCB, CBE, DSO, DFC (8. Července 1920 - 29. Ledna 1985) byl vyšší důstojník v královské letectvo. Bojoval v Druhá světová válka jako stíhací pilot účastnící se Bitva o Británii, Bitva o Alam el Halfa, První bitva u El Alameinu a Druhá bitva u El Alameinu a poté v operacích v Barma. Sloužil jako Náčelník štábu vzdušných sil na konci 70. let radí britské vládě ohledně posílení britské posádky v roce Belize který byl ohrožen Guatemala v době, kdy. On také sloužil jako Náčelník štábu obrany na konci sedmdesátých let, ve které zajišťoval srovnatelnost platů pro pracovníky zapojené do civilní podpory během stávky hasičů, navštívil Čínská lidová republika a intenzivně přednášel o sovětský letecká hrozba.
Časný život
Jediný syn a mladší dítě Neila Camerona (v důchodu společnost seržant major v Seaforth Highlanders ) a jeho manželka Isabella Cameron (rozená Stewart),[1] Camerona vychovala jeho matka a dědeček v Perthu, jeho otec zemřel, když mu byly tři týdny.[2] Cameron navštěvoval severní okresní školu a nastoupil do zaměstnání u Commercial Bank of Scotland v Pikola město Newburgh v roce 1937.[2]
Kariéra RAF
Cameron se připojil k Royal Air Force Volunteer Reserve v květnu 1939 a zahájil svůj letecký výcvik na základním výcvikovém křídle č. 3 v Hastingsi.[2] Od března do září 1940 absolvoval základní výcvik pilotů, pokročilý výcvik a operační výcvik, než byl vyslán do Letka č. 1 na RAF Wittering jako pilot seržanta létající Hurikány.[2] Byl vyslán do Letka č. 17 na RAF Martlesham Heath v říjnu 1940[2] včas zúčastnit se závěrečných fází Bitva o Británii.[3]
Cameron se připojil k letce č. 134 v Murmansk v severním Rusku v červenci 1941[2] a byla mu udělena komise s válečnou podstatnou hodností pilotní důstojník dne 31. července 1941.[4] U pobřeží severního Ruska byl požádán o vzlet z královské námořnictvo letadlová loď bez praxe.[3] Povýšen do válečné hodnosti létající důstojník dne 4. března 1942,[5] přidal se Letka č. 213, část Pouštní letectvo, v srpnu 1942,[2] a byl povýšen do válečné věcné hodnosti velitel letky dne 4. března 1943.[6] V této roli se zúčastnil Bitva o Alam el Halfa v září 1942 První bitva u El Alameinu v červenci 1942 a Druhá bitva u El Alameinu v říjnu 1942.[3]
Cameron pokračoval být poradcem letky č. 335 (helénské) v dubnu 1943 a poté, co byl uvedeno v odeslání dne 2. června 1943,[7] v říjnu 1943 nastoupil do štábu vzdušných sil odpovědných za stíhací operace ve velitelství č. 224.[2] Stal se velícím důstojníkem Letka č. 258 působící v Barma v únoru 1944 a byla mu udělena Distinguished Flying Cross dne 21. listopadu 1944[8] a Distinguished Service Order dne 2. října 1945.[9]
Cameron přešel z dobrovolnické zálohy RAF do královského letectva po skončení války a dostal trvalou provizi jako poručík letu dne 1. září 1945.[10] Stal se instruktorem na School of Air Support na Starý Sarum v říjnu 1945 pokračoval ve funkci styčného důstojníka RAF v ústředí Rýnská armáda v dubnu 1948.[2] Zúčastnil se Vysoká škola zaměstnanců RAF v roce 1949 a později téhož roku nastoupil do štábu vzdušných sil na Ředitelství organizace v Ministerstvo vzduchu.[2]
Cameron byl povýšen na velitel letky dne 1. ledna 1950[11] ale strávil většinu toho roku a následujícího roku neschopný kvůli závažnému případu infekční endokarditida.[2] V lednu 1952 byl vybrán pro výběr letových povinností na ministerstvu letectví, poté nastoupil do řídícího štábu v Vysoká škola zaměstnanců RAF v prosinci 1953.[2] Poté, co byl povýšen na velitel křídla dne 1. ledna 1956,[12] ale stále se zotavoval z nemoci a stal se velícím důstojníkem University of London Air Squadron v srpnu 1956.[2] V listopadu 1958 se stal osobním důstojníkem náčelníka štábu vzdušných sil,[2] a byl povýšen na kapitán letectva dne 1. července 1960,[13] stal se velícím důstojníkem RAF Abingdon v listopadu 1960.[2] Zúčastnil se Imperial Defense College v roce 1963 a stal se ředitelem hlavního štábu v Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě na konci roku.[2]
Povýšen na letecký komodor dne 1. července 1964,[14] Cameron se připojil ke štábu na RAF College Cranwell v únoru 1965 se tam o několik měsíců později stal asistentem velitele.[2] V září 1966 se stal členem RAF ve skupině pro hodnocení programů a poté, co byl jmenován Velitel Řádu britského impéria v roce 1967 Vyznamenání k narozeninám,[15] v únoru 1968 se stal náčelníkem štábu obrany.[2] Povýšen na letecký vicešéf dne 1. července 1968,[16] v září 1970 se stal vyšším důstojníkem štábu vzdušných sil na velitelství vzdušné podpory velitelství.[2]
Jmenován Společník řádu Batha v roce 1971 Vyznamenání nového roku,[17] Cameron se stal zástupcem velitele RAF Německo v prosinci 1972[2] a Air Officer Commander No. 46 Group v prosinci 1973.[2] Poté, co byl povýšen na letecký maršál dne 1. července 1974,[18] se stal Člen leteckého personálu v říjnu 1974.[2] Byl pokročilý do Rytířský velitel řádu Batha v roce 1975 Vyznamenání nového roku.[19] Byl povýšen na letecký šéf maršál dne 1. listopadu 1975[20] a postoupil do Rytířský kříž Řádu Batha v roce 1976 Vyznamenání k narozeninám.[21]
Cameron byl jmenován Air Aide-de-Camp na královna dne 6. srpna 1976 a Náčelník štábu vzdušných sil dne 7. srpna 1976.[22] Jako náčelník štábu vzdušných sil radil britské vládě ohledně posílení britské posádky v roce Belize který byl ohrožen Guatemala v době, kdy.[23] Poté, co byl povýšen na Maršál královského letectva dne 31. července 1977,[24] Cameron se stal Náčelník štábu obrany dne 31. srpna 1977.[25] V této roli zajistil srovnatelnost platů pro pracovníky zapojené do civilní podpory během stávky hasičů, navštívil Čínská lidová republika a intenzivně přednášel o sovětský letecká hrozba.[23] On odešel v srpnu 1979.[2]
Pozdější život
V důchodu se Cameron stal ředitelem King's College London[26] který mu také udělil čestného LLD.[2] Dne 14. března 1983 byl vytvořen doživotní tak jako Baron Cameron z Balhousie, z Balhousie v okrese Perth a Kinross.[27][28] Byl jmenován Rytíř Řádu bodláku dne 30. listopadu 1983.[29] Stal se také předsedou správců Muzeum RAF.[30] Zemřel na rakovina na Nemocnice Middlesex v Londýn dne 29. ledna 1985.[2]
Osobní život
V roce 1947 se oženil s Patricií Louise Aspreyovou; měli syna a dceru.[1] Mezi jeho zájmy patřilo ragby.[30]
Reference
- ^ A b „Neil Cameron, baron Cameron z Balhousie“. Peerage.com. Citováno 6. června 2012.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y „Maršál královského letectva lord Cameron“. Air of Authority - Historie organizace RAF. Citováno 5. června 2012.
- ^ A b C Probert, str. 80
- ^ „Č. 35260“. London Gazette. 29. srpna 1941. str. 5026.
- ^ „Č. 35575“. London Gazette. 26. května 1942. str. 2297.
- ^ „Č. 35989“. London Gazette (Doplněk). 20. dubna 1943. str. 1858.
- ^ „Č. 36033“. London Gazette (Doplněk). 28. května 1943. str. 2453.
- ^ „Č. 36805“. London Gazette (Doplněk). 17. listopadu 1944. str. 5341.
- ^ „Č. 37291“. London Gazette (Doplněk). 28. září 1945. str. 4857.
- ^ „Č. 37700“. London Gazette (Doplněk). 23. srpna 1946. str. 4289.
- ^ „Č. 38803“. London Gazette (Doplněk). 3. ledna 1950. str. 53.
- ^ „Č. 40666“. London Gazette (Doplněk). 27. prosince 1955. str. 7307.
- ^ „Č. 42080“. London Gazette (Doplněk). 28. června 1960. str. 4577.
- ^ „Č. 43372“. London Gazette (Doplněk). 30. června 1964. str. 5719.
- ^ „Č. 44326“. London Gazette (Doplněk). 2. června 1967. str. 6276.
- ^ „Č. 44625“. London Gazette (Doplněk). 28. června 1968. str. 7352.
- ^ „Č. 45262“. London Gazette (Doplněk). 31. prosince 1970. str. 3.
- ^ „Č. 46349“. London Gazette (Doplněk). 24. září 1974. s. 7907.
- ^ „Č. 46444“. London Gazette (Doplněk). 31. prosince 1974. str. 3.
- ^ „Č. 46727“. London Gazette (Doplněk). 4. listopadu 1975. s. 13887.
- ^ „Č. 46919“. London Gazette (Doplněk). 4. června 1976. s. 8017.
- ^ „Č. 46984“. London Gazette (Doplněk). 10. srpna 1976. str. 10916.
- ^ A b Probert, str. 83
- ^ „Č. 47289“. London Gazette (Doplněk). 1. srpna 1977. str. 9978.
- ^ „Č. 47311“. London Gazette (Doplněk). 26. srpna 1977. str. 11141.
- ^ „Č. 48275“. London Gazette. 11. srpna 1980. str. 11379.
- ^ „Č. 49212“. London Gazette (Doplněk). 30. prosince 1982. str. 1.
- ^ „Č. 49291“. London Gazette. 17. března 1983. s. 3737.
- ^ „Č. 49557“. London Gazette. 2. prosince 1983. s. 15977.
- ^ A b Probert, str. 84
Zdroje
- Probert, Henry (1991). Vrchní velitelé královského letectva. HMSO. ISBN 0-11-772635-4.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Sir Denis Crowley-Milling | Velí letecký důstojník Skupina 46 1973–1974 | Uspěl Norman Hoad |
Předcházet Sir Harold Martin | Člen leteckého personálu 1974–1976 | Uspěl Sir John Aiken |
Předcházet Sir Andrew Humphrey | Náčelník štábu vzdušných sil 1976–1977 | Uspěl Sir Michael Beetham |
Předcházet Sir Edward Ashmore | Náčelník štábu obrany 1977–1979 | Uspěl Sir Terence Lewin |
Akademické kanceláře | ||
Předcházet Richard Way | Ředitel King's College London 1980–1985 | Uspěl Lord Sutherland z Houndwoodu |