Nawat gramatika - Nawat grammar

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Tento článek poskytuje náčrt gramatiky Nawat nebo Pipilský jazyk, an ohrožený jazyk mluvený Pipils západní El Salvador, patřící k Nahua skupina v rámci Uto-Aztecan jazyková rodina. Existuje také stručný typologický přehled jazyka, který shrnuje nejvýznamnější rysy jazyka obecného typologického zájmu z technického hlediska.

Zvuky

Základní fonémy a slovní přízvuk

• Realizace zadní samohláska rozmezí mezi [Ó] a [u], ale vyšší samohláska alofony převládají.
• Historicky tam byl phonemic délka samohlásky v Nawatu, to znamená, že slova mohla mít různé významy podle toho, zda každá samohláska v nich byla dlouhá nebo krátká. U dnešních řečníků může toto rozlišení zaniknout.

The vyjádřený alofony z / k /, [ɡ] a [ɣ], jsou běžné, ale jejich distribuce podléhá oběma dialekt variace a fonologická pravidla (a jejich výjimky).

/ N / foném má různé alofony, a to následovně:

Většina slov je zdůraznil na předposlední slabika. Některé jsou zdůrazněny na poslední slabice: mezi ně patří několik lexikálních sloučeniny jako tenkAl „dveře, patio“ (od deset „ústa“ a kal „dům“), jistě předpona nebo duplikováno monosyllables jako (volitelně) kajkAl „domy“ a mnoho maličkosti v -tzin nebo -brada. V těchto kategoriích jsou také slova s ​​pravidelným předposledním stresem.

Fonotaktika

Sekundární polosamohlásky

Zdvojení

Zdvojení je morfologické proces používaný v několika částech gramatického systému, který je charakterizován v fonologický podmínky. Zdvojení Nawatu má formu opakování první slabiky slova (ve skutečnosti pouze její (C) V část). Například duplikace kunet „dítě“ je ku-kunet „děti“ a derivát kořene petz- „hladký“ je pe-petz-ka „druh malé, stříbřité ryby“, místní španělština pepesca.

Další produktivnější paleta reduplikace zahrnuje přidání a j po duplikaci, např. ku-j-kunet 'děti', pe-j-petz-naj množné číslo petz-naj „hladký, nahý“. Zobecnění, prostá duplikace (bez j) se řídí lexikální kritéria. J-duplikace se naopak používá podle gramatických pravidel, která:

Jmenná fráze

Determinanty a kvantifikátory

The determinanty (až na ne) a kvantifikátory mohou být použity pronominálně, tj. bez hlavy podstatného jména nebo před podstatným jménem, ​​které určují nebo kvantifikují, např. ne takat 'muž', ini techan „tato vesnice“, miak kal 'many houses', ume siwat „dvě ženy“.

Majetek

The předpony zobrazené níže jsou připojeny k podstatným jménům, aby vyjádřily, komu `` patří``, např. nu-yak 'můj nos', i-eltiw „jeho / její sestra“, tu-mistun 'naše kočka', mu-techan „vaše vesnice“.

Některá podstatná jména jsou vždy „posedlá“, takže je špatné, aby Nawat řekl *se jak 'nos' nebo *ne eltiw „sestra“: místo toho je třeba říci se iyak 'one her-nose', ne nueltiw „moje sestra“ nebo jakákoli majetnická forma nejlépe zapadá do kontextu. Patří sem většina podstatných jmen vyjadřujících buď část těla, nebo člena rodiny.

Další podstatná jména se mohou vyskytovat s vlastníkem nebo bez něj. Některé z nich mají dvě různé formy, jednu (absolutní formu) pro použití bez přivlastňovací předpony a druhou (posedlou formu) pro použití s ​​přivlastňovací předponou. Tyto „stavy“ mohou být označeny různými přípony, např. ne kune-t „dítě“ → ne nu-kune-w 'moje dítě; ne sin-ti „kukuřice“ → ne nu-sin „moje kukuřice“; ne es-ti „krev“ → ne nu-es-yu 'moje krev'. Když jsou oba stavy podstatného jména označeny nulou (jako mistun a techan), podstatné jméno je 'neměnné'.

The Přivlastňovací indexy nám říkají osoba a číslo vlastníka, které může být specifikováno a jmenná fráze po posedlém podstatném jménu. Když k tomu dojde, posedlý má obvykle index třetí osoby, např. ne i-mistun ne piltzin „chlapcova kočka“ (doslovně: „jeho kočka“).

Existuje alternativní způsob, jak to vyjádřit, pokud je podstatné jméno zcizitelný, za použití předložka kamarád nebo relační ipal: ne mistun pal ne piltzin („kočka chlapce“). I s nezcizitelný majetek, je možné říci ne inan pal ne piltzin („Jeho matka chlapce“).

Množné číslo

Lze učinit podstatná jména množný dvěma různými postupy:

Pro posedlé formy:

Nějaké slovo, které může doprovázet podstatné jméno ve frázi podstatného jména, například determinanty ne, ini, uni, jsou neměnné pro číslo, např. uni mistun „ta kočka“, uni mijmistun „ty kočky“. Na druhou stranu podstatná jména doprovázená a kvantifikátor to je množné číslo ve smyslu nemusí být samy o sobě množné morfologicky, např. ume mistun 'dvě kočky'.

Přídavná jména

Přídavná jména použité atributivně může předcházet nebo následovat podstatné jméno, např. se selek iswat nebo se iswat selek „něžný list“ (selek 'tender, fresh, green', iswat 'list').

Značení v množném čísle se značně liší podstatné jméno fráze obsahující přídavné jméno. Pokud nějaký prvek ve frázi podstatného jména označí frázi jako množné, zdá se, že nezáleží na tom, který z nich, nebo dokonce kolik prvků je (redundantně) pluralizováno, i když se zdá, že někteří mluvčí naznačují preference pro (1) značení pluralita v první možné složce a (2) zamezení nadbytečnosti chijchiltik tzaput nebo tzajtzaput chiltik, ale ume chiltik tzaput nebo ume tzaput chiltik.

Zájmena a příslovce

Ne jmenná fráze je označen pro případ, a to platí stejně pro zájmena, které mají každý jeden tvar, který může provádět jakoukoli funkci ve větě.

Případ, předložky a relace

Podstatné fráze v základních gramatických funkcích nejsou označeny případ. Chcete-li určit další role, a předložka nebo a relační může předcházet podstatnou frázi. Hlavní předložky jsou:

Všechny výše uvedené předložky jsou odvozeny diachronně z relačních. V některých případech předložka představuje pouze zkratku relačního vynecháním i- předpona.

Vztahy jsou kvazi-podstatná jména vyjadřující určitý vztah (někdy prostorový, ale ne vždy) k jejich přivlastňovacímu doplňku. Například, nu-jpak, což znamená „na mě nebo nade mnou“, se skládá z relačního (i) jpak zprostředkování „pozice nad“ s osobním vlastníkem první osoby. Některé relační vztahy jsou v následující tabulce uvedeny v singulárních formách třetích osob:

Základní morfologie slovesa

Subjektové a objektové indexy

Následující tabulka ukazuje předpony které slouží k indexování předmět a objekt, resp. (Všimněte si, že v spojovací způsob nálada předpona předmětu druhé osoby má zvláštní formu ši.)

Slovesa s množným číslem mají příponu množného čísla: v zásadě -t kromě konjunktivu, když -kan se používá:

Tranzitivní slovesa berou navíc předponu předmětu za předponou předmětu. Předpona třetího singulárního objektu ki- je zkrácen na -k- když předchází některá z předpon předmětu ni-, ti- nebo ši. To zde ilustruje přítomnost (orientační ) a spojovací způsob nepřechodného slovesa (panu 'pass') a přechodné sloveso s objektem singularity třetí osoby (-pia 'mít'):

Následuje několik příkladů:

Časy

Časy (tzv. pro pohodlí, i když obsahují aspekt nebo nálada kategorie) se vyznačují odlišnými přípony. Přípona množného čísla -t kombinuje s každou napjatou příponou a dává nám množné napjaté konce, také zde zobrazené.

Konjugační třídy

Slovesa klasifikovaná v této tabulce jako třída I končí v A nebo i v přítomnosti a spojovací způsob, ale tato samohláska je ztracena v minulosti (která končí v -ki v této třídě) a v dokonalém (všechny dokonalosti jsou v -tuk). Slovesa třídy II, která končí na A, i nebo u, zachovat to ve všech formách a utvářet jejich minulost v -k. Třída III se liší od třídy I pouze v tom, že vůbec neexistuje minulá přípona, pouze holá stopka. Slovesa třídy IV končí -IA nebo -ua v současnosti, ale prohrát své finále A ve všech ostatních časech (včetně spojovacího způsobu) a přidat a j v minulosti a perfektní.

Třída I zahrnuje podtřídu mutujících stonků, které končí přítomností a konjunktivem v -wa, -ua, -ya nebo -IA. Ty se mění na -j-, -uj-, -sh- a -ish-, respektive v minulosti a perfektní.

Existuje jen velmi málo skutečně nepravidelných sloves. Současnost a konjunktiv yawi 'běž a čarodějnice „Pojď“ jsou uvedeny v plném rozsahu zde:

Směrová předpona

The směrový předpona Wal- „směrem k řečníkovi“ sleduje indexy subjektů, ale předchází objektové indexy (v přechodných slovesech) kromě ki-. Má to morfologické zvláštnost, že když předchází ni-, ti-, ši nebo ki- oba i a w jsou vynechány, opouštějí nal-, tal-, shal- a kal-. Když ni- / ti- / shi-, ki- a Wal- všichni se sejdou, ki- komponenta úplně zmizí, takže nal-, tal- a shal- dělat dvojí clo jako tranzitivní (= ni- + ki- + wal-atd.), markery i nepřechodné (= ni- + wal-atd.) Značka množného čísla příbuzní- je rozdělen na dvě části v kombinaci s Wal-. Následující příklady ilustrují.

Syntax

Neverbální predikáty

Nepřenosné a přechodné

Většina sloves Nawat jasně patří k jednomu ze dvou hlavních formálních typů: nepřechodné nebo přechodné.

Tady, intranzitivní slovesa jsou ta, která nemohou mít objekt a odpovídající předpony objektů - while tranzitivní slovesa jsou ta, která musí mít objekt a předponu objektu. Ani předmět ve větě nemusí být přítomny ani fráze podstatného jména, ale ať už explicitní nebo implicitní, odpovídající indexy subjektu a objektu musí být. (Toto tvrzení se opírá o konvenci uvažování indexu u subjektu třetí osoby, který má formu „nula“.)

Některé z nejběžnějších nepřechodných a přechodných sloves Nawat jsou uvedeny níže:

Změny valence

Existuje řada prostředků, gramatických nebo lexikálních, pro změnu slovesa mocenství (počet argumentů, které je potřeba) a tím jej efektivně „převést“ na jiný typ tranzitivity. Existuje značné množství lexikálních párů skládajících se ze dvou souvisejících sloves, jednoho nepřechodného a druhého přechodného:

Kromě těchto čistě lexikálních alternací existují dvě předpony se specifickými gramatickými funkcemi, které připojené k přechodným slovesům snižují jejich povrchovou valenci (pokud jsou použity, neexistuje předpona objektu):

Neoznačené šikmé doplňky

Některá slovesa Nawat mají a doplněk který neodpovídá žádnému indexu ve slovesu. Patří mezi ně následující:

Sekvence slovesa

Existuje několik způsobů, jak lze sloveso podřídit jinému (předcházejícímu) slovesu.

• Pokud mají slovesa různé předměty:

• Když obě slovesa sdílejí stejný předmět:

Perifrastické konstrukce TAM

Sériová konstrukce slouží také jako struktura pro řadu složených výrazů čas, aspekt a modalita, např.

Existují však také konstrukce nebo varianty výrazů, které se od tohoto vzoru poněkud odchylují.

Neměnné slovo katka, což znamená „bylo“ nebo „dříve, v minulosti“, může nastat po slovesném tvaru za účelem stanovení minulého nebo obvyklého odkazu, např. inte kimati katka ‚nevěděl '.

Negace

Záporný částice bezprostředně předcházet slovesu nebo neverbálnímu predikátu. V zásadě existují tři z nich:

Kombinují se také se zájmenami a příslovci, čímž se získají další negativní výrazy, např. (ne) te (t) atka 'nic', (ne) te aka 'nikdo', (ne) te keman 'nikdy', nian aka ‚nikdo vůbec a nikdo ', maka keman „nikdy!“ atd .: Inte nikmati tatka (datka) 'Nevím nic', Maka shikilwi aka! 'Nikomu to neříkej!'

Fáze

Dvě přípony, -A a -Spojené království, půjčovat jinak fázové nuance k predikátu, tj. přidávají určité časové (nebo související) pojmy, vyjadřující, že situace již byla dosažena (s -A) nebo že stále získává (s -Spojené království). Častější fázová přípona, -A, se také používá jednoduše pro zdůraznění takto označeného predikátu. Porovnejte například:

V negativních větách se frázové přípony přidávají k záporným částicím, například:

Dotazy

Ano ne otázky se neodlišují gramaticky od odpovídajících tvrzení. Mohou být kladné, např. Taja tikmati? „Víte?“ Nebo negativní, např. Inte tikitak kanka witz? "Neviděl jsi, odkud pochází?"

Pro kladnou odpověď na ano-ne otázky, jeden může použít E / Ej / Eje „Ano“ a někdy Kia „To je pravda“ (doslovně „ano“). Stejně běžné je ale reagovat pomocí vhodně skloněného tvaru hlavního slovesa otázky, např. (Například nabídka cookie) Tikneki se? - Nikneki „Dáš si? - Já bych', Weli titaketza Nawat? - Weli „Umíš mluvit Nawatem? - Můžu'. Standardní negativní odpověď je Inte / Te / Tesu „Ne“, nebo znovu, sloveso otázky vyvrátilo: Tikitak uni takat ka ne? - Te nikitaku „Viděl jsi toho muže tam? - Já ne'. Mezi další idiomatické odpovědi patří Nusan 'Taky', Teika inte! nebo Taika te! 'Proč ne!' a Inte / Te / Tesu nikmati 'Nevím'.

Wh-otázky jsou tvořeny wh-slovem, které obvykle bezprostředně předchází predikát (slovní nebo neverbální).

Nepřímé otázky jsou zavedeny oběma (a) su „pokud, ať už“, nebo wh-výraz, v závislosti na druhu otázky.

Koordinace

Wan nebo iwan (což je také předložka a relační „s“) slouží jako všestranná koordinace spojení. Zdá se, že neexistují žádná specializovaná rodná slova pro „ale“ a „nebo“ (pokud ush „nebo“ je jedna) a španělská slova pero a Ó jsou někdy používány. N (i) an „ani“ nelze použít ke koordinaci negativních výroků. Mal nebo melka „ačkoli, i když“ může tvořit nepřátelské klauzule, např. Niyaw niyaw, mal-te / melka te nikneki "Půjdu, i když nechci." Nusan „také“ je běžné, např. Yaja nusan walaj „Také přišla“; jeho negativní protějšek je prostě nusan te ... „ne ​​... buď“, např. Naja nusan te nikneki nitakwa „Ani já nechci jíst“.

Podřízení

podřízené věty jsou představeny podřízené; následující tabulka ilustruje některé z nejběžnějších:

Relativní klauze, které vždy následují (spíše než předcházejí) svoji hlavu, mohou být jednoduše klauzule postavené vedle sebe nebo zavedené článkem ne, obecný doplňkovač ka nebo tázací zájmeno ká (poslední dva se odlišují fonologicky různými způsoby v dialektech). Bezhlavé relativní věty jsou uváděny tázacími zájmenami.

Lexikon

Všeobecné

Pokud jde o původ, Pipil Lexikon skládá se z následujících komponent:

• Centrální složka (zdaleka největší): rodná nebo zděděná slovní zásoba, téměř všechny sdílené (s menšími obměnami) s mexickým Nahuatl, ačkoli lexémový fond je zjevně menší než u klasického Nahuatl)
• Malý počet půjček z okolních domorodých jazyků
• Půjčky ze španělštiny, jejichž podíl kolísá v závislosti na řečníkovi a rejstříku, a zahrnuje půjčky různého starověku a stupně integrace
• Neologismy navrhují někteří řečníci nebo autoři na základě rozšíření složky nativní slovní zásoby
• Půjčky od mexických odrůd Nahuatl navržené některými řečníky nebo autory

Existují mechanismy nativního původu pro vytváření odvozených a složených slov. Nepochybně se v minulosti jazyka aktivněji používaly, protože některé takové mechanismy jsou doloženy pouze ve zkamenělé podobě. V novějších obdobích jazyka se zdá, že používání těchto postupů pokleslo a s nimi i produktivita samotných postupů.

Derivace

Výběr dobře doložených derivační následuje přípony:

Ideofony

Ideofony jsou odlišnou sadou lexikální předměty, často označující nějaký proces, který je přímo vnímán smysly (například druh zvukového nebo vizuálního zážitku), které vstupují do speciální škály gramatických vzorů specifických pro daný jazyk. Nawat je jedním z mnoha jazyků, které mají takové položky a související vzory, což jsou v tomto případě „expresivní“ slovesné formace. Kořenovou formou typického ideofonu Nawat je sekvence CVCV, např. -chala-, -china-, -kelu-, -kina-, -kumu-, -kwala-, -tapa-, -tikwi-, -tzaya-, -tzili-, -tzutzu-. Tyto kořeny nejsou slova a plný význam získají, až když vstoupí do jednoho nebo druhého z derivačních vzorů pro Nawatské ideofony. Někteří přinejmenším mají pravděpodobně onomatopoický původ.

Čtyři nejběžnější morfologické vzory pro takové formace sloves Nawat jsou následující (R představuje kořen ideophone, rR duplikovaný kořen bez j):

Začlenění

Klasický Nahuatl is characterized by widespread use of the device of začlenění. This is a grammatical and lexical phenomenon found in different guises in many languages. The Nahuatl system is quite well known to linguists because it is often cited as an example in linguistic literature.

Briefly, in incorporation a lexém potentially representing one of a verb's semantic argumenty nebo doplňky, rather than forming a separate grammatical složka is allowed to be attached directly to the verb itself thereby forming a sloučenina sloveso. In Nahuatl this incorporated lexeme is prefixed to the verb.

In Pipil, examples of this kind of structure also occur. However, their use is far less widespread than in Classical Nahuatl, and the process is barely (if at all) výrobní. Therefore existing examples rather resemble ordinary lexicalized sloučeniny. Furthermore, most of those used involve one of a specific, limited range of incorporating elements that show considerable gramatikalizace, and are therefore perhaps best viewed, in the Pipil context at least, simply as derivační prefixes.

The grammaticalization of these elements manifests itself in form, meaning and function. The Pipil forms of some of these incorporating stems are somewhat specialized phonologically; moreover, some of the forms used for incorporation no longer have corresponding full-word counterparts.

Most of the narrow set of widely used incorporating elements belong to a single semantic set, that of body parts. While in some compounds the literal meanings of such elements subsists, in many others they only retain a broadly metaphorical sense, while in some it is quite difficult to perceive any particular meaning at all.

A selection of Pipil 'incorporation prefixes' with illustrations of some of their uses follows:

Examples of sentences containing incorporation compounds:

Jiné sloučeniny

Lexical stems may combine to form other kinds of lexical sloučeniny. Compounding mechanisms may still exist in the spontaneous language use of some speakers (to the extent that they still have spontaneous language use) but there is limited evidence for their natural, productive application.

Where traditional compounds are concerned, much of what has beensaid about incorporation is equally applicable. In fact, the same lexical combining forms that predominate in incorporation verbs often reappear in other compounds. Since these tend to be monosyllables with a low level of semantic specificity, we may call them 'light elements' and the compounds they form 'light compounds'.

Compounds containing more than one 'heavy' lexeme are rather rarer, and when new ones are proposed it is perhaps most often in response to the pressure of Spanish, i.e., in attempts to find a 'native' equivalent to a Spanish word in order to avoid a loanword. In the following table, '%' preceding a word indicates a neologism (proposed by at least one native speaker).

Výpůjční slova

When speakers fail to find an adequate word or expression in Nawat they may (1) employ a okolnost (for example, they could call the kitchen kan titamanat '(the place) where we cook'), (2) půjčit si a Spanish word or expression (e.g., ne cosinaj 'the cocina' (kitchen)), or (3) simply kódový přepínač. However, when we speak of výpůjční slova we have in mind items of foreign origin that have become habitual elements of Nawat usage and may also have undergone adaptation as a result.

With one possible exception (pashalua 'go for a walk, take time off work' < *pasyarua < Spanish pasear + the non-productive verb suffix -ua), verbs can only be borrowed into Nawat from other languages in an invariable form based on the Spanish infinitiv. Such forms cannot be conjugated directly. Instead, they must be preceded by the Nawat verb -chiwa 'make, do' to form compound expressions, e.g., from Spanish escribir 'write' we have Nawat nikchiwa escribir (contracted to nikcha escribir) 'I write' (literally 'I do escribir' ), tikchiwket nebo tikchijket escribir 'we wrote' (lit. 'we did escribir' ), atd.

Variace dialektu

Dialekty

Pipil internal dialekt variation is incompletely documented at present. While recognising the existence of important gaps in our knowledge (which may or may not ever be filled, as the last native speakers pass on), we do know of two well-defined dialect areas, at least as far as the department of Sonsonate is concerned, which may tentatively be called Upland and Lowland. The Upland dialect area includes the towns of Izalco a Nahuizalco, the Lowland area those of Santo Domingo de Guzmán a Cuisnahuat. Present knowledge also includes some points of differentiation between Santo Domingo and Cuisnahuat. Thus for practical purposes we are chiefly able to speak of three known varieties: Izalco, Cuisnahuat and Santo Domingo.

Fonologická variace

• The /k/ foném má vyjádřený alofony more frequently in Lowland, especially in Santo Domingo.
• Syllable-final /l/ (as in kal 'Dům', chiltik 'red') is sometimes devoiced; no clear dialect distribution can be formulated for this trait, however.
• Pre-consonantal /s/ following /i/ (as in mistun 'cat') is often palatalizováno; again no precise distribution can be stated.
• In some areas the evolution of secondary polosamohlásky described above for unstressed syllables also takes place in stressed syllables, the stres then falling on the vowel following the semivowel giving rise to word-final stress, e.g., /maltia/ 'bathes' → [mal'tja] (rather than [mal'tija]), and /kuat/ 'snake' → ['kwat] (instead of ['kuwat], ['guwat]). This feature has been attested for Nahuizalco and for the department of Ahuachapan, but a complete isogloss remains to be drawn.

Morfologická variace

• The plural prefixes with a nosní prvek (in(h)-, kin(h)-) tend to be avoided by some speakers in Santo Domingo, but this appears to be a new development.
• The sequence /nm/ in second person plural forms (anmejemet, anmu-) is variously altered: amejemet, amu-, anhejemet, awmejemet, mejemet...).
• For Izalco nikan 'here', ashan 'now, today', nemá 'later', kwakuni 'then' and ijkiuni 'like that', Santo Domingo has nin, an, nemanha, kunij ([g-]) and kiunij ([k-]).
• 'What' and 'who':

• There are many differences between the assignment of individual verbs to one or another časování class, most noticeably affecting past tense formation.
• Sloveso yawi 'go' possesses both longer and shorter forms (e.g., niyaw proti niu, nu...), but the latter vary between dialects.
• Sloveso -chiwa 'make, do' possesses full and short forms (e.g., nikchiwa proti nikcha), ale -cha is more general in Upland dialects.
• Sloveso -maka 'give' and derivatives (such as -namaka 'sell') are normally contracted to monosyllabic -ma in Upland speech.
• Some sporadic differences in verb valencies, e.g., in Izalco tajtani 'ask' is intransitive, in Santo Domingo transitive.
• General negative particle: Upland inte, Lowland te(su).
• Miscellaneous differences in the forms of some words, e.g.

Syntactic variation

• Somewhat different periphrastic tense constructions are found in Upland and Lowland dialects.
• Izalco dialect often adds ne to subordinators, e.g., kwak ne 'když', kan ne 'kde', tay ne 'co', pal ne 'in order for'.

Lexical variation

A few examples of inter-dialectal lexical differences follow:

Spelling systems

Among the works published since the early twentieth century until the present in which the Pipil language is described or transcribed at any length, rarely do two authors fully coincide in the spelling conventions they use. The spelling system used in this article is that employed in recently produced materials associated with the Nawat language recovery initiative IRIN. The following table allows this to be compared to with other spelling systems, ordered approximately in reverse chronological order.

Viz také

• Jazyk Nawat
• Jazyk Nawat (typologický přehled)

Reference

• Arauz, Próspero (1960). El pipil de la región de los Itzalcos. (Edited by Pedro Geoffroy Rivas.) San Salvador: Ministerio de Cultura.
• Calvo Pacheco, Jorge Alfredo (2000). Vocabulario castellano-pipil pípil-kastíyan. Izalco, Salvador.
• Campbell, Lyle. (1985). Pipilský jazyk Salvadoru. Mouton grammar library (No. 1). Berlin: Mouton Publishers. ISBN  0-89925-040-8 (NÁS.), ISBN  3-11-010344-3.
• Geoffroy Rivas, Pedro (1969). El nawat de Cuscatlán: Apuntes para una gramática. San Salvador: Ministerio de Educación.
• King, Alan R. (2004a). ¡Conozcamos el náhuat! Salvador: IRIN.
• King, Alan R. (2004b). Gramática elemental del náhuat. Salvador: IRIN.
• King, A.R. (typescript). Léxico básico náhuat.
• Lemus, Jorge Ernesto (1997a). "Formación de palabras y léxico pipil." V: Estudios lingüísticos. San Salvador: Concultura.
• Lemus, Jorge Ernesto (1997b). "Alfabeto pipil: una propuesta." In: Estudios lingüísticos. San Salvador: Concultura.
• Lemus, Jorge Ernesto (1998). "Fonología métrica del pipil." V: Memoria: IV Congreso Lingüístico/I Simposio "Pueblos Indígenas de El Salvador y sus fronteras". San Salvador: Concultura.
• Lemus, Jorge Ernesto ([1988]). "A sketch grammar of the Nahuat spoken in Santo Domingo de Guzmán." Bachelor's thesis, Universidad Evangélica de El Salvador. (unpublished typescript)
• Ramírez Vázquez, Genaro (undated typescript). "Pequeña guía para introducción al náhuat."
• Todd, Juan G. (1953). Notas del náhuat de Nahuizalco. San Salvador: Redakční "Nosotros".