Miloslav Mansfeld - Miloslav Mansfeld
Miloslav Mansfeld | |
---|---|
narozený | Dalovice, Čechy, Rakousko-Uhersko | 14. prosince 1912
Zemřel | 22. října 1991 Londýn, Anglie | (ve věku 78)
Pohřben | Hřbitov Brookwood, Surrey |
Věrnost | Československo Francie Spojené království |
Servis/ | Československé letectvo Francouzská cizinecká legie Armée de l'Air královské letectvo |
Roky služby | 1930–58 |
Hodnost | Vůdce letky |
Jednotka | No. 111 Squadron RAF No. 68 Squadron RAF |
Zadržené příkazy | „A“ let, letka 68. RAF |
Bitvy / války | Druhá světová válka |
Ocenění |
|
Jiná práce | Denní expres vedoucí distribuce |
Miloslav Mansfeld DSO DFC AFC (14. prosince 1912-22. Října 1991) byl a Československý stíhací pilot kdo se stal létající eso ve Velké Británii královské letectvo (RAF) v Druhá světová válka.
Mansfeld byl a Československé letectvo pilot ve 30. letech, zpočátku létání průzkum letadlo noční bojovníci a naposledy bombardéry. Když Německo v roce 1939 okupovalo a rozdělilo Československo, unikl přes Polsko na Francie. Když Francie kapitulovala v roce 1940, byl Mansfeld evakuován do Británie, kde se připojil k Royal Air Force Volunteer Reserve.
Od roku 1941 do roku 1944 letěl Mansfeld Bristol Beaufightery s československým letem z No. 68 Squadron RAF a získal většinu svých vítězství. Od roku 1944 létal komáři de Havilland, s nimiž sestřelil dva V-1 létající bomby.
V roce 1945 se Mansfeld vrátil do Československo, ale po Komunistická strana československá chopil se moci v roce 1948 se vrátil do Británie a RAF. Letěl Gloster Meteor stíhačky, které se specializovaly na fotorehroniku a velel letce. V roce 1958 odešel z RAF na civilní dráhu. On odešel v roce 1970 a zemřel v roce 1991.
Časný život
Mansfeld se narodil v roce Dalovice ve středu Čechy v roce 1912. Jeho otec sloužil v Rakousku Císařsko-královský Landwehr na Východní fronta v První světová válka. Poté, co Mansfeld opustil školu, se vyučil automechanikem.[1]
Československé letectvo
V roce 1930 se Mansfeld připojil k Československé letectvo. Byl vycvičen na vojenské letecké škole v Prostějov v Morava. V roce 1932 se kvalifikoval jako pilot a 1. července byl vyslán k průzkumné eskadře 72. leteckého pluku v Milovice ve středních Čechách.[1]
V květnu 1934 zahájil výcvik v Prostějově jako stíhací pilot. Kurz dokončil 1. července a byl přidělen k 91. noční stíhací peruti 6. leteckého pluku v Praha-Kbely. V květnu a červnu 1935 absolvoval noční stíhací výcvik v Praze. 1. dubna 1936 letectvo do provozu Mansfeld jako důstojník.[1]
V roce 1937 Československo objednalo 60 Tupolev SB střední bombardéry z Sovětský svaz. V dubnu 1938 byl Mansfeld členem československé posádky letadla, který řídil jeden z bombardérů při dodávkovém letu ze SSSR do Československa.[1]
Dne 29. Září 1938 Francie a Spojené království podepsal Mnichovská dohoda, který přinutil Československo postoupit Sudety na nacistické Německo. Od 1. ledna 1939 Mansfeld byl založen na Letňany na okraji Praha.[1]
Dne 15. března 1939 Německo okupovalo Československo a uložil Protektorát Čechy a Morava, který následující den rozpustil na svém území československé ozbrojené síly.
Dne 3. června unikla skupina letců včetně Mansfelda přes hranice do Polska v Český Těšín v České Slezsko. Skupinu zadrželi polští pohraničníci, poté ji však v roce 2010 doprovodili na československý konzulát Krakov. Mansfeld byl poté ubytován v československém tranzitním táboře v Bronowice Małe který byl obrácen z nepoužívaného Rakousko-uherská armáda tábor.[2]
Ve Francii
Dne 16. července skupina československých letců včetně Mansfelda opustila Bronowice Małe pro Přístav Gdyně. Tam nastoupili na loď, která je odvedla Boulogne-sur-Mer ve Francii.[2]
Velvyslanec Československa v Paříži dosáhl dohody s francouzskou vládou, že se k nim mohou připojit i českoslovenští dobrovolníci Francouzská cizinecká legie na pětileté funkční období s tím, že pokud vypukne válka, budou propuštěni a vytvoří československou exilovou armádu. Dne 3. září 1939 Francie a Velká Británie vyhlásily Německu válku. Mansfeld vstoupil do cizinecké legie a dne 2. října byl vyslán do Sidi Bel Abbès v Francouzské Alžírsko pro výcvik armády.[1]
Francouzské letectvo
Dne 17. Listopadu francouzská vláda a Výbor československého národního osvobození souhlasil, že českoslovenští letci budou převedeni z cizinecké legie do francouzského letectva, dokud nebude vytvořeno československé letectvo.[3] Dne 27. listopadu 1939 byl Mansfeld vyslán do Letecká základna Châteauroux-Déols ve střední Francii na školení.[1]
Dne 10. května 1940 Německo napadl Nizozemsko a Belgie a zaútočil na Francii. 21. května byl Mansfeld vyslán do Letiště Tafraoui u Oran v Francouzské Alžírsko pro trénink zastaralý Bloch MB.200 a Bloch MB.210 bombardér letadlo.[1]
Po Francie kapitulovala před Německem dne 22. června, Mansfeld byl evakuován Britsko-indická parní navigační společnost loď Neuralia, který dosáhl Liverpool, Anglie 12. července.[1]
královské letectvo
Dne 25. července 1940 Mansfeld narukoval do dobrovolnické zálohy RAF jako seržant. Dne 21. září 1940 byl vyslán do č. 6 operační výcvikové jednotky v RAF Sutton Bridge v Lincolnshire kdo ho trénoval na Hawker Hurricane Mk I bojovník.[1]
Dne 5. Října 1940 byl Mansfeld vyslán do No. 111 Squadron RAF ve Skotsku. Dne 13. Listopadu s Pilotní důstojník Peter Simpson a Sgt Otmar Kučera sestřelili a Heinkel He 111 střední bombardér přes Severní moře. V zimě 1940–41 pověřila RAF Mansfelda pilotním důstojníkem.[1]
Noční stíhací pilot
Dne 22. dubna 1941 byl Mansfeld přidělen k operační jednotce č. 54 (OTU) v Kostel RAF Fenton v West Riding of Yorkshire kde byl trénován k létání dvoumotorových nočních stíhačů se dvěma sedadly. Letouny byly vybaveny AI Mk IV palubní odposlechový radar. Spolu s Mansfeldem jako jeho radarovým operátorem byl vycvičen československý spoluobčan Sergomil Janáček.[1]
18. července 1941 byli Mansfeld a Janáček vysláni do No. 68 Squadron RAF,[1] což byla noční stíhací jednotka a v té době fungovala Bristol Beaufighter Mk IF noční bojovníci. Dvojice dorazila právě ve chvíli, kdy letka měla „A“ Let se stával jednotkou s československou posádkou.
V noci z 12. na 13. října 1941 Mansfeld a Janáček sestřelili a Junkers Ju 88 střední bombardér a poškodil další. Při jiné příležitosti Mansfeld, letící se seržantem Rudolfem Husarem jako jeho radarovým operátorem, sestřelil a Heinkel He 111 H-6 z VIII /Kampfgeschwader 40. Narazilo do irské moře vypnuto Holyhead Wales zabil své čtyři posádky.[4]
Dne 12. listopadu 1941 Mansfeld sestřelil dva He 111 bombardéry III / Kg 40 nad Irským mořem a poškodil třetí.[1]
V noci ze dne 30. dubna a 1. května 1942 Mansfeld a Janáček sestřelili dvě He 111 nad Severním mořem Východní Anglie. Ve stejné hlídce oni a další 68 letky Beaufighter, s Vůdce letky Vlastimil Veselý jako pilot a Flying Officer J F Mongomerie jako radarový operátor, se podílel na sestřelení a Dornier Do 217 bombardér. Té noci byla Mansfeldova a Janáčkova Beaufighter mírně poškozena nepřátelskou palbou, ale oba muži byli nezraněni.[4] 23. června získal Mansfeld Distinguished Flying Cross.[5]
Dne 22. října 1942 byl Mansfeld povýšen na druhého velitele letu „B“, 68. perutě.[1] V noci z 10. na 11. prosince sestřelili spolu s Janáčkem Do 217 nad Severním mořem asi 80 mil daleko Cromer v Norfolk.[4]
68. letka byla později znovu vybavena Bristol Beaufighter Mk VIF noční stíhače se zlepšeným radarem, AI Mk VIII. Dne 15. března 1943 Mansfeld a Janáček sestřelili Ju 88.[4]
Dne 15. května 1943 byl Mansfeld vyslán do č. 51 OTU v RAF Cranfield v Bedfordshire jako instruktor noční stíhačky. Dne 9. června 1943 byl přidělen do školy létajících instruktorů č. 3 v Castle RAF Combe v Wiltshire stát se instruktorem létání.[1]
10. října 1943 byl Mansfeld vyslán zpět k 68. peruti, aby velil letu „A“.[1] V noci ze dne 14/15 května 1944 Mansfeld a Janáček sestřelili dva Do 217 nad anglický kanál.[4]
Pilot komárů
Dne 13. června 1944 zasáhla Londýn první německá létající bomba V-1. Spojenecké protiopatření zahrnovala vybavení a výcvik stíhacích jednotek k jejich zachycení. V červenci 1944 byla 68. squadrona znovu vybavena stíhací verzí Mosquito de Havilland. Mansfeld sestřelil dvě V-1: jedno nad Anglií 27. července a druhé nad Severním mořem 24. října.[6]
Na konci války byl Mansfeld povýšen na Vůdce letky.[1] Dne 4. května 1945 mu byl udělen Distinguished Service Order.[5]
Mansfeld nalétal 489 provozních hodin, z toho 386 v noci. Sestřelil osm nepřátelských letadel, podílel se na sestřelení dalších dvou a sestřelil dvě létající bomby V-1.[1]
Po válce
V srpnu 1945, tři měsíce poté Německo se vzdalo, Českoslovenští letci a ženy opustili RAFVR a vrátili se do Československa. Mansfeld původně pracoval pro Ministerstvo obrany v Praze a poté byl vyslán do Plzeň v Čechách jako velitel 24. bombardovacího pluku. Ale v únoru 1948 Uchopila moc československá komunistická strana a 12. dubna byl Mansfeld umístěn na vynucenou dovolenou jako součást a očistit který odstranil nekomunisty z Československá armáda a letectvo.[7]
Mansfeld unikl nelegálním překročením hranice do Zóna Spojených států okupovaného Německa. Dne 27. května ho Československo prohlásilo za dezertéra a dne 17. července ho degradovalo v nepřítomnosti do soukromí.[7]
Mansfeld se vrátil do Británie a v červenci 1948 se vrátil k RAF. Letěl komáry a poté konvertoval na Gloster Meteor stíhačka. Velel letce 13. fotoregionálního křídla.[1]
V roce 1958 odešel z RAF. Pracoval jako manažer distribuce pro Denní expres noviny až do důchodu v roce 1970.[1]
Rehabilitace
V listopadu a prosinci 1989 Sametová revoluce skončila komunistická vláda v Československu. Dne 10. Září 1991 Česká a Slovenská Federativní Republika povýšil Mansfelda na Generálmajor. Dne 21. října zemřel v nemocnici v Londýně.[1]
Mansfeld je pohřben v Hřbitov Brookwood, Surrey.[8] Ulice v Černý Most předměstí Prahy je na jeho počest pojmenováno „Mansfeldova“.
Vyznamenání a ocenění
- Distinguished Service Order
- Distinguished Flying Cross
- Kříž letectva
- Hvězda z let 1939–1945 s Battle of Britain spona
- Letecká posádka - evropská hvězda s atlantickou sponou
- Medaile obrany
- Válečná medaile 1939–1945
- Queen's Commendation for Valuable Service
- Československý válečný kříž 1939–1945 pětkrát
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem („Statečnost tváří v tvář nepříteli“)
- Československá medaile za zásluhy, 1. stupně („Medaile za zásluhy, první třída“)
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí („Pamětní medaile československé armády v zahraničí“) s bary ve Francii a Velké Británii
- Československý vojenský řád Za svobodu („Československý vojenský řád za svobodu“) 2. třídy
- Řád bratrstva a jednoty (Jugoslávie)
Reference
Poznámky
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti „Mansfeld, Miroslav“. Valka. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ A b „Do Polska“. Svobodné československé letectvo. 20. května 2012. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ Ludikar, Marcel (18. září 2014). „Krátká historie československých vzdušných sil ve druhé světové válce a v poválečném období“. Svobodné československé letectvo. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ A b C d E „Letadlo Beaufighter 68 Sq“. Svobodné československé letectvo. 7. února 2013. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ A b "Britské ceny pro pracovníky československého RAF". Svobodné československé letectvo. 26.dubna 2014. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ Rajlich 1995, str. 60–62.
- ^ A b „Oběti komunismu“. Svobodné československé letectvo. 15. srpna 2010. Citováno 10. listopadu 2017.
- ^ „Druhá strana Brookwoodu“. Svobodné československé letectvo. 20. července 2014. Citováno 10. listopadu 2017.
Bibliografie
- Brown, Alan (2000). Letci v exilu, spojenecké vzdušné síly ve druhé světové válce. Stroud: Sutton Publishing. ISBN 0-7509-2012-2.
- Rajlich, Jiří (1995). Esa na obloze (v češtině). Praha: Naše vojsko. ISBN 80-206-0139-2.
- Rajlich, Jiří; Sehnal, J (1993). Kočičí oči (v češtině). Praha: Modelpress. ISBN 80-901328-2-0.
- Rajlich, Jiří (2005). „Mansfeld, Miloslav Jan“. In Láník, Jaroslav (ed.). Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 (v češtině). Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS). str. 184. ISBN 80-7278-233-9.
- Shores, Christopher; Williams, Clive (1994). Aces High. Já. Londýn: Grub Street. str. 605. ISBN 1-898697-00-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomas, Andrew (2013). Beaufighter Aces of World War 2. ilustroval John Weal. Oxford: Osprey Publishing. ISBN 1-84176-846-4.
externí odkazy
- "Letecké umění Vladimíra Urbánka". Svobodné československé letectvo. 11. ledna 2012.
- „Seznam příslušníků RAF, odsouzených, žalářovaných nebo zavražděných v období padesátých let komunistickou justicí, StB a příslušníků pohraniční stráže“ (v češtině). Česká armáda.