Martin Guerre (hudební) - Martin Guerre (musical)

Martin Guerre
MartinGuerreLogo.JPG
Upravené logo výroby
HudbaClaude-Michel Schönberg
Text
Rezervovat
  • Alain Boublil
  • Claude-Michel Schönberg
Produkce
Ocenění1997 Cena Laurence Oliviera za nejlepší nový muzikál

Martin Guerre je dvouaktová hudební s knihou od Claude-Michel Schönberg a Alain Boublil, texty Alaina Boublila, Edwarda Hardyho a Stephena Clarka a hudbu Clauda-Michela Schönberga.

Napsáno v operní styl podobný předchozím snahám tvůrčího týmu, Bídníci a Slečno Saigonová, převážná část přehlídky je sung-through, s malým mluveným dialogem mezi hudebními čísly.[Citace je zapotřebí ] Nepodařilo se vyrovnat kasovnímu úspěchu svých dvou předchůdců.[Citace je zapotřebí ]

Synopse

Volně na základě skutečné historické postavy Martin Guerre a film z roku 1982 Návrat Martina Guerra inspiroval, příběh se odehrává brzy moderní Francie v anti-protestant město Artigat, kde je mladý Martin Guerre nucen uzavřít dohodnutý sňatek s Bertrande de Rols, aby vytvořil a katolík dědic. Martin je s manželstvím nespokojený, což komplikuje skutečnost, že přítel z dětství, Guillaume, je tajně zamilovaný do Bertrande. Poražen kněžími kvůli jeho neúspěchu naplnit unii, Martin opustí svůj domov a Bertrande bojovat proti protestant Hugenoti, a během potyček se spřátelí s Arnaudem du Thilem, s nímž sdílí svou historii, a příběh začíná v tomto bodě, o sedm let později, in medias res. Když se zdá, že Martin zemře v bitvě, Arnaud jde do své vesnice informovat Bertrande o smrti jejího manžela, ale zaměněn za zemřelého vojáka obyvateli, rozhodne se hrát spolu s jejich chybou a zaplete se s Bertrande. Vědom Arnaudova klamu se Bertrande rozhodl zachovat své tajemství a oba objevili vzájemnou romantickou přitažlivost, zatímco Arnaud si pro sebe vzal jméno „Martin Guerre“. Guillaume, který dosud romanticky doufal v šanci u Bertrande, závidí údajně navrácenému vojákovi. Jako Bertrande tajně konvertoval na protestantismus, také obrací Arnauda ke své víře, Guillaume odkrývá jejich víry, a tak jsou napadeni vyburcovaným davem. Před zabitím Arnauda však Benoit věděl idiot vesnice, prozrazuje, že ve skutečnosti není Martin Guerre, ale spíše podvodník. Úřady zatkly Arnauda - stále tvrdí, že je Martin - na základě obvinění z podvodu a na konci soudu se jako poslední svědek objeví sám Martin Guerre, který válku zjevně přežil. Ve vězení je však Arnaud osvobozen Martinem, který mu odpouští za krádež jeho identity, a upozorňuje na legitimitu vzájemné lásky Arnauda a Bertrande. Dav však zapálí město a Guillaume bodne Arnauda, ​​než unikne. Když Arnaud umírá v Bertrandeově náručí, Martin a Bertrande truchlivě zpívají o lásce a o dvou částech navždy. Město uvažuje o svých xenofobní akce kajícně.

Produkce a pozadí

Když je poprvé oslovili Schönberg a Boublil, Cameron Mackintosh, kteří vytvořili svá dřívější díla, projevili malý zájem o produkci projektu v jeho existenci. Teprve po několika dramatických revizích, ve kterých se postava Guerre stala hrdinskou a byl kladen větší důraz na téma náboženské nesnášenlivosti, se nadchl pro její potenciál.

Londýn (1996–1998)

Šest let výroby, 6 milionů dolarů Mackintosh Výroba ve West Endu, režie Declan Donnellan a choreografii podle Bob Avian, s texty Edwarda Hardyho, zahájena 10. července 1996 v Divadlo prince Edwarda.[1] Jednalo se o velkolepou produkci, ale nejenže byly smíšené recenze, ale i veřejnost i tvůrčí tým vyjádřili velké obavy. V prvních týdnech kreativní tým tvrdě a rychle pracoval na vyjasnění příběhu, změně uspořádání části materiálu a odstranění jedné hezké, ale nepodstatné písně.

Většinou brutální recenze přiměly producenta pečlivě prozkoumat všechny problémy a podniknout dramatická opatření k jejich odstranění. Zatímco herci pokračovali v představení, tvůrčí tým - nyní rozšířený o dalšího textaře Clarka - jej prakticky přepsal, přidal nové scény a písně, zkrátil příliš dlouhý začátek, poskytl šťastnější konec a přesunul pozornost na Bertrande. Za účelem provedení radikálnějších změn byla show uzavřena ve dnech 28. – 31. Října 1996 a výroba byla kompletně přepracována. Tato revidovaná verze byla otevřena po týdnu náhledů 11. listopadu 1996. Kritická odezva byla výrazně vylepšena a revidovaná show pokračovala vítězstvím v roce 1997 Cena Laurence Oliviera za nejlepší muzikál a nejlepší choreografii.

V červnu 1997 došlo k několika dalším změnám ve výrobě, které se shodovaly se změnou obsazení. Výroba ukončena 28. února 1998 po 675 představeních.

Britské turné (1999)

The West Yorkshire Playhouse v Leedsu byl nový domov pro zcela přepsanou verzi Martin Guerre. Umělecký ředitel Jude Kelly pozval spisovatele Alaina Boublila a Clauda-Michela Schonberga, aby tam přepracovali svůj muzikál a v koprodukci mezi West Yorkshire Playhouse a Cameron Mackintosh, Martin Guerre otevřeno 8. prosince 1998. Libreto bylo rozsáhle přepsáno, byla přidána řada nových písní a mnoho z původních melodií bylo retitlováno, přemístěno a / nebo dostali nové texty. Fyzická produkce byla značně upravena, aby byla intimnější a méně trhavá. Kromě toho bylo logo změněno z původního červeného na černé pozadí.

Poté se vydalo na národní turné, které skončilo v Bristolu 7. srpna 1999 po 227 představeních. Turné také hrálo Newcastle, Glasgow, Aberdeen, Norwich, Edinburgh, Manchester, Birmingham, Llandudno, Nottingham a Plymouth.

Americké turné (1999–2000)

Severoamerická premiéra byla na internetu Guthrie divadlo v Minneapolisu 29. září 1999 na 8týdenní angažmá.[2] Umělecký ředitel Joe Dowling uvítala příležitost ke koprodukci mezi divadlem Guthrie a Cameronem Mackintoshem, aby mohl být Martin Guerre vyladěn pro své první americké publikum.

U této produkce došlo k dalšímu přepracování. Některá hudební čísla byla přesunuta a došlo k obecnému změkčení vesnických postav, aby byly líbivější a individualizovanější. Podle Mackintosh „čtyřicet procent současného materiálu nebylo v originále.“[2] Produkce hrála Hugh Panaro, Erin Dilly a Stephen R. Buntrock v NÁS turné v letech 1999–2000. Turné hrálo v Minneapolisu, Detroitu, Washingtonu, Seattlu a Los Angeles.[2]

Plánované Broadway otevření se nikdy neuskutečnilo.[3][4]

Dánsko (1999–2000)

Licencovaná výroba Martin Guerre otevřel u Divadlo Odense v Dánsku 30. prosince 1999 a trvala do 6. března 2000.

Newbury (2007)

Oživení muzikálu na Moravě Vodní mlýn divadlo u Newbury, Anglie, proběhlo v červenci 2007. V hlavní roli byla společnost 12 herců / hudebníků Andrew Bevis a režie Craig Revel Horwood. Z velké části vychází z londýnské verze, která měla premiéru v listopadu 1996,[5] došlo k dalším lyrickým změnám a do partitury bylo vloženo „Live With Somebody You Love“ z turné. Tato výroba provedla jednu ústřední změnu premisy předchozích verzí muzikálu; Bertrande neví (zdá se), že podvodník není jejím vracejícím se manželem, dokud soudní scéna v aktu 2. Postava Martina byla v této verzi mnohem nepřátelštější. Tato produkce také měla více mluvený dialog, vědomé rozhodnutí skladatelů, kteří přepracovali show, zatímco byli na zkouškách Pirátská královna.[6]

Písně

1996 West End

  • "Prolog"
  • „Práce na zemi“
  • „Where's the Child“
  • „Martin Guerre“
  • „Tady přijde ráno“
  • "Spíme sami"
  • „Kdy to někdo uslyší?“
  • „Louison / Vítejte doma“
  • „Řekni mi, abych šel“
  • "Betlém"
  • "Vše co vím"
  • „Entr'acte“
  • „Soudní síň“
  • "Mě"
  • „Martin Guerre“ (repríza)
  • "Někdo"
  • „Podvodníci“
  • „Poslední svědek“
  • „Udělám z tebe hrdého“
  • "Šílenství"
  • "Zúčtování"
  • „Země otců“

1999 UK / USA turné

  • „Prolog“ ψ
  • „Live with Somebody You Love“ ψ
  • „Váš svatební den“ ψ
  • „Potopa“ ψ
  • „Jsem Martin Guerre“ ψ
  • „Bez tebe jako přítele“ ψ
  • „Scéna smrti“ ψ
  • „Konverze“
  • „Boží hněv“ ψ
  • „Kolik slz“ ψ
  • "Drahý Louison"
  • „Vítejte v zemi“ ψ
  • „Vyznání“
  • "Roční období"
  • „Ne“ ψ
  • „Celý rok“
  • „Svatý boj“ ψ
  • "Večeře"
  • „Zjevení“ ψ
  • „Nadešel den“ ψ
  • „If You Still Love Me“
  • „Soudní síň“ ψ
  • „Kdo?“ Ψ
  • „Jsem Martin Guerre“ ψ (repríza)
  • „Vše, co miluji“ ψ
  • „Podvodník je tady“ ψ
  • „Poslední svědek“ ψ
  • „Verdikt“ ψ
  • „Spravedlnost bude hotová“ ψ
  • „Benoitův nářek“
  • „Proč?“ Ψ
  • „The Burning“ ψ
  • „Zabíjení“ ψ
  • "Budeš má"
  • "Kolik slz"
  • „Live with Somebody You Love“ ψ (repríza)

ψ - Skladby obsažené v albu UK Tour Cast

Pro turné po USA došlo k záměně umístění písní „Live with Somebody You Love“ a „Without You as a Friend“ a „The Day Has Come“ přepsal texty a nazval „Alone“.

2007 Newbury výroba

  • "Předehra"
  • „Práce na zemi“
  • „Where's the Child“
  • „Martin Guerre“ (nové texty)
  • „Tady přijde ráno“
  • "Spíme sami"
  • "Povinnost"
  • „Kdy to někdo uslyší?“
  • „Louison - někdo tak krásný jako ona?“
  • „Díky bohu, že jsi tady“ ¥
  • „Co na to řeknu?“ Ŧ
  • "Roční období"
  • „Live with Somebody You Love“
  • "Betlém"
  • "Večeře"
  • "Jeden za druhým"
  • „Live with Somebody You Love“ (Reprise)
  • „Soudní síň“
  • „Martin Guerre“ (repríza) (nové texty)
  • "Někdo"
  • „Podvodníci“
  • „Poslední svědek“
  • „Tady přijde ráno“ (Reprise)
  • "Věta"
  • „Udělám z tebe hrdého“
  • "Vězení"
  • "Zúčtování"
  • ¥ - Používá melodii Welcome Home / Nyní jste se vrátili domů z původní londýnské produkce
  • Ŧ - Byl „Tell Me To Go“ v Londýně a „Don't“ na turné

Ocenění a nominace

Originální londýnská produkce

RokCenaKategorieKandidátVýsledek
1997Cena Laurence OlivieraNejlepší nový muzikálVyhrál
Nejlepší herec v muzikáluIain GlenNominace
Nejlepší divadelní choreografBob AvianVyhrál
Nejlepší světelný designDavid HerseyNominace

Poznámky

  1. ^ Martin Guerre, 1996 thisistheatre.com
  2. ^ A b C Weber, Bruce.„Když se komerční divadlo nastěhuje do neziskových organizací“. The New York Times, 10. října 1999
  3. ^ Jones, Chris. „Recenze„ Martin Guerre ““[trvalý mrtvý odkaz ] Odrůda, 4. října 1999
  4. ^ Frank, Jonathan.„Recenze, Martin Guerre'" talkinbroadway.com, 14. února 2000
  5. ^ Gould, Roberte.Okouzlující "Martin Guerre" u vodního mlýna " westend.broadwayworld.com, 21. července 2007
  6. ^ „Zkontrolovat divadlo„ Martin Guerre “na vodním mlýně“ thepublicreviews.blogspot.com, 17. července 2007

Reference

  • Ahoj, pane producente! Hudební svět Camerona Mackintoshe autorky Sheridan Morley a Ruth Leon, publikované ve Velké Británii Weidenfeldem a Nicolsonem a v USA Back Stage Books, 1998