Slavonické království - Kingdom of Slavonia
Slavonické království
| |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1699–1868 | |||||||||
 Vlajka  Erb | |||||||||
 Slavonické království v roce 1751, zobrazené žlutě | |||||||||
| Postavení | Země maďarské koruny (1102–1868)A Samostatná habsburská půda pod společnou civilně-vojenskou správou (1699–1745),[1] Zakládající země z Rakouská říše (1804–1868)A Země koruny svatého Štěpána (1868-1918) | ||||||||
| Hlavní město | Osijek | ||||||||
| Společné jazyky | Oficiální: latinský (do roku 1784; 1790–1847) Němec (1784–1790) chorvatský (1847–1868) | ||||||||
| Náboženství | |||||||||
| Vláda | Monarchie | ||||||||
| Zákaz (Místokrál) | |||||||||
• 1699–1703 | Adam Batthyány (za prvé) | ||||||||
• 1848–1859 | Josip Jelačić (pozoruhodný) | ||||||||
• 1867–1868 | Levin Rauch (poslední) | ||||||||
| Legislativa | Sabor | ||||||||
| Historická doba | Raně novověké období | ||||||||
| 26. ledna 1699 | |||||||||
| 15. března 1848 | |||||||||
| 26. září 1868 | |||||||||
| Plocha | |||||||||
| 1868 | 9 246 km2 (3570 čtverečních mil) | ||||||||
| Populace | |||||||||
• 1868 | 381,480 | ||||||||
| Měna | Gulden | ||||||||
| |||||||||
| Dnes součást |  Chorvatsko Srbsko | ||||||||
Odpověď: Podřízený Chorvatské království (1745–1849), autonomní část Chorvatského království a Rakouská říše (1849–1868) | |||||||||
Část série na |
|---|
| Historie Slavonie |
 |
Starověk |
20. století |
The Slavonické království (chorvatský: Kraljevina Slavonija; Němec: Königreich Slawonien; latinský: Regnum Sclavoniae; maďarský: Szlavón Királyság) byla provincií Habsburská monarchie a Rakouská říše která existovala od roku 1699 do roku 1868. Provincie zahrnovala severní části dnešních regionů Slavonie (dnes v Chorvatsko ) a Syrmia (dnes v Srbsko a Chorvatsko ). Jižní části těchto regionů byly součástí Slavonská vojenská hranice, což byla část Vojenská hranice.
Zeměpis
Slavonické království bylo ohraničeno Chorvatské království na západ, Maďarské království na sever a na východ a na Osmanská říše na jih. Spolu s Slavonská vojenská hranice měl asi 6600 čtverečních mil. To bylo rozděleno do tří krajů Požega, Virovitica a Syrmia. Kromě řetězce hor uprostřed provincie se zbývající část slovanského království skládala z úrodných eminencí osázených vinnou révou a ovocnými stromy a rozsáhlými pláněmi.[2]
Dějiny
Království Slavonie bylo vytvořeno z území, která Habsburská monarchie získané z Osmanská říše podle Karlowitzova smlouva (1699), která ukončila Velká turecká válka. Zpočátku to byla samostatná habsburská země pod společnou civilně-vojenskou správou, která trvala od roku 1699 do roku 1745.[3] Obyvatelé byli osvobozeni od daní, ale byli vázáni vojenskou službou.[2] V roce 1745 byla zavedena plná civilní správa a Slavonické království jako jedno z Země maďarské koruny, byla administrativně zahrnuta do obou Chorvatské království a Maďarské království. Po vypořádání z roku 1868 (Nagodba ) s Maďarským královstvím bylo Království Slavonie spojeno s Chorvatským královstvím do singlu Chorvatsko-slavonské království, který, i když to bylo pod svrchovaností koruny svatého Štěpána, udržoval významnou úroveň samosprávy.
Populace
Část série na |
|---|
| Historie Chorvatsko |
 |
Současné Chorvatsko |
| Časová osa |
 Portál Chorvatsko |
Po skončení velké turecké války zůstala Slavonie zpustošena, protože přibližně 80% její předválečné populace uprchlo. Aby se zlepšila jeho demografická podoba, lidé, kteří uprchli ze Slavonie a jejichž majetek převzali Osmané, se mohou vrátit do svých zemí, pokud mají platné doklady o vlastnictví.[4] Osadníci z Bosny také začali migrovat do Slavonie a prchali před Osmany. V roce 1691 asi 22 300 katolíků z Bosny Posavina přestěhoval se do Slavonie.[5] Odhaduje se, že v roce 1696 žilo ve Slavonii asi 40 000 lidí.[6] V roce 1698 se jeho populace zvýšila na 80 000.
1802 údajů o rakouském obyvatelstvu pro království Slavonie zaznamenalo 148 000 (51,6%) Katolíci, 135,000 (47.2%) Ortodoxní a 3 500 (1,2%) Protestanti.[7]
Podle dalších statistických odhadů v roce 1787 v civilní Slavonii žilo 265 670 obyvatel a v letech 1804/1805 286 349 obyvatel, ale z tohoto počtu byli vyloučeni duchovní a šlechta. Do tohoto sčítání se počítali pouze muži. Bylo jich: 74 671 Římští katolíci, 68,390 Pravoslavní křesťané, 1,744 Kalvinisté, 97 Luteráni a 160 Židé. Počet pravoslavných křesťanů byl v roce vyšší Syrmia: 32 090 pravoslavných křesťanů a 12 633 římských katolíků. V dalších dvou krajích Slavonie: Požega a Virovitica, stejně jako ve městě Požega, převyšovali římští katolíci ortodoxní populaci.
Oficiální rakouské sčítání lidu ze Slavonského království z roku 1857 přináší následující výsledky (část Syrmie byla v roce 1857 součástí Vojvodství Srbska a Banát Temeschwar ):[8]
- 63,341 Římští katolíci
- 41,172 Východní ortodoxní
- 837 Židé
- 629 Řeckokatolíci
- 85 Kalvinisté
- 44 Luteráni
- 101,559 Římští katolíci
- 35,806 Východní ortodoxní
- 4,257 Kalvinisté
- 1,784 Židé
- 629 Řeckokatolíci
- 69 Luteráni
Ekonomika
Slavonické království bylo většinou zemědělskou půdou, stejně jako Chorvatské království a byla známá svou produkcí hedvábí. Zemědělství a chov dobytka byly nejziskovějšími povoláními obyvatel. Vyprodukovalo to kukuřice všeho druhu, konopí, len, tabák a velké množství lékořice. Množství vyrobeného vína bylo také velké, zejména v kraji Srem. V roce 1857 byla průmyslová zaměstnanost (11,01%) nejvyšší v kraji Osijek, zatímco 72,3% bylo zaměstnáno v zemědělství (82,9% v kraji Požega).[9][2]
Viz také
- Království Chorvatska (Habsburg)
- Sanjak z Požegy
- Slavonská vojenská hranice
- Království Dalmácie
- Časová osa chorvatských dějin
- Slavonie
Reference
- ^ John R. Lampe (1982). John R. Lampe; Marvin R. Jackson (eds.). Balkánské hospodářské dějiny, 1550–1950: od císařských pohraničí k rozvojovým zemím. Indiana University Press. str. 63. ISBN 978-0-2533-0368-4.
- ^ A b C Společnost pro šíření užitečných znalostí: Penny Cyclopaedia společnosti pro šíření užitečných znalostí, sv. 22, s. 100-101
- ^ Balkánské hospodářské dějiny, 1550-1950: od imperiálních pohraničí k rozvojovým zemím, John R. Lampe, Marvin R. Jackson, Indiana University Press, 1982, strana 63.
- ^ Ive Mažuran - Osnivanje vojne granice u Slavoniji 1702. godine, str. 34
- ^ Andrija Zirdum - Počeci naselja i stanovništvo brodskog i gradiškog kraja 1698-1991, Slavonski Brod, 2001, s. 23
- ^ Andrija Zirdum - Počeci naselja i stanovništvo brodskog i gradiškog kraja 1698-1991, Slavonski Brod, 2001, s. 24
- ^ Mladen Lorković, Narod i zemlja Hrvata, dotisk, Split, 2005., strana 86
- ^ Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. října 1857, strana 120
- ^ Mariann Nagy - Chorvatsko v ekonomické struktuře habsburské říše ve světle sčítání lidu 1857, strana 88
Literatura
- Taube, Friedrich Wilhelm von (1777). Historische und geographische Beschreibung des Königreiches Slavonien und des Herzogthumes Syrmien. 1. Lipsko.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Taube, Friedrich Wilhelm von (1777). Historische und geographische Beschreibung des Königreiches Slavonien und des Herzogthumes Syrmien. 2. Lipsko.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Taube, Friedrich Wilhelm von (1778). Historische und geographische Beschreibung des Königreiches Slavonien und des Herzogthumes Syrmien. 3. Lipsko.CS1 maint: ref = harv (odkaz)