Chorvati z Maďarska - Croats of Hungary
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v chorvatštině. (Únor 2018) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Celková populace | |
---|---|
26,774[1] | |
Regiony s významnou populací | |
![]() | 7,185 |
![]() | 3,770 |
![]() | 3,502 |
![]() | 3,197 |
![]() | 3,028 |
![]() | 2,186 |
![]() | 1,547 |
![]() | 980 |
![]() | 358 |
![]() | 353 |
![]() | 178 |
![]() | 131 |
Jazyky | |
chorvatský, maďarský | |
Náboženství | |
Římský katolicismus | |
Příbuzné etnické skupiny | |
Chorvati, Chorvaté z Vojvodiny, Burgenlandští Chorvaté |
Část série na |
Chorvati |
---|
![]() |
The maďarský Chorvati (chorvatský: Hrvati u Mađarskoj; maďarský: Magyarországi horvátok) jsou etnická menšina v Maďarsko. Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo v Maďarsku 26 774 Chorvatů, což představuje 0,3% populace.[2]
Chorvati z Maďarska patří do několika etnografických podskupin. Následující skupiny se během historie nazývaly Chorvati: Burgenlandští Chorvaté, Podravští Chorvaté, Pomurje Chorvaté.[3] Tito Chorvaté žijí podél chorvatsko-maďarských hranic a podél rakousko-maďarských hranic. Jsou tu také Bunjevci a Šokci.
Etnologie
![]() Bošnjak muž z Maďarsko | |
Celková populace | |
---|---|
Chorvati | |
Regiony s významnou populací | |
Maďarsko | |
Jazyky | |
většinou chorvatský | |
Náboženství | |
Převážně římský katolík | |
Příbuzné etnické skupiny | |
Chorvati |
Společný ethnonym a autonym je horvátok (Chorvati). v Baranya existuje komunita Chorvatů bosensko-katolického původu, která je známá jako bosnyákok (Bosňané) (chorvatský: Bošnjaci, jednotné číslo Bošnjak; maďarský: Bosnyákok, v maďarské literatuře také Baranyai bosnyákok). Žijí v Baranya, ve městě Pécs,[4][5][6][7][8][9] také na vesnicích Kökény, Szemely,[10] Udvar,[11] Szalánta (přišli tam v 18. století; dnes tvoří 32% obyvatel vesnice), Pécsudvard,[12] Németi, Pogány[13] a tak dále. Donedávna byli chorvatští bosenští katolíci významnou komunitou v Áta, Szőke a Szőkéd, ale ti Chorvati to mají výrazně maďarizovaný.
Ve vesnici Hercegszántó existuje komunita Šokci (maďarský: sokácok). v Bács-Kiskun komunita Bunjevci (maďarský: bunyevácok) prohlásit za Bunjevci nebo Chorvaty. Chorvaté se přistěhovali v raném novověku.
Zeměpis
Chorvatské komunity jsou rozptýleny v několika částech Maďarska, většinou v západní a jižní části země a podél Dunaj, včetně Budapešti s okolím.
Podle sčítání lidu z roku 2011 žije 7 185 Chorvatů Okres Baranya, 3 770 palců Okres Zala, 3 502 palců Bacs-Kiskun County, 3 197 palců Okres Vas, 3028 palců Okres Győr-Moson-Sopron, Žije 2 186 Chorvatů Budapešť, 1547 palců Somogy County, 980 palců Pest County, 358 palců Csongrád-Csanád County, 353 palců Fejer County 178 palců Tolna County, 131 palců Veszprem County atd.[14]
Kulturní instituce
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodní maďarští Chorvati nebo Maďaři chorvatského původu.
- Flórián Albert, fotbalista (Šokci matka).[15]
- Ivan Antunović (maďarský: Antunovich János), Katolický biskup (Bunjevci )
- Blanka Bíró, Maďarský házenkář
- István Blazsetin (chorvatský: Stipan Blažetin)
- István Gyurity (chorvatský: Stipan Đurić), Maďarský herec
- György Garics (chorvatský: Jurica Garić), Maďarský fotbalista
- Gyula Lóránt (nar Lipovics), maďarský fotbalista
- Miklós Páncsics, fotbalista.[16]
- Petar Pekić (maďarský: Pékity Péter), Chorvatský historik (Bunjevci)
Viz také
Zdroje a reference
- (v chorvatštině) Croatica Kht. Dinko Šokčević: Povijest Hrvata u Mađarskoj
- ^ Zpráva o sčítání lidu z roku 2011
- ^ Vnitrostátní údaje - 4.1.6.1 Obyvatelstvo podle národnosti, 2011
- ^ (v chorvatštině) Hrvatska državna samouprava Archivováno 21. července 2011, v Wayback Machine Ernest Barić: Jezik Hrvata u Mađarskoj
- ^ (v chorvatštině) Croatica.hu Dinko Šokčević: Povijest Hrvata u Mađarskoj
- ^ (v chorvatštině) MVP RH Bilateralni odnosi
- ^ (v chorvatštině) Glas Koncila Archivováno 31. Října 2007 v Wayback Machine Kako dalje glede pastorala hrvatskih katolika u Mađarskoj?
- ^ (v chorvatštině) Živko Mandić: Obiteljski nadimci Hrvata Bošnjaka u Mađarskoj
- ^ (v chorvatštině) Folklorni ansambl "Tanac", Pečuh Archivováno 2016-10-24 na Wayback Machine Priča
- ^ „Podravina.net“ (PDF) (v chorvatštině). Archivovány od originál (PDF) dne 2007-09-27. Sanja Vulić: Međunarodni kroatistički znanstveni skupovi u Pečuhu 1998. i 2000.
- ^ „Hrvatski glasnik br. 34/2008“ (PDF) (v chorvatštině). Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2019-05-01. (737 KB) XIV. Bošnjačko sijelo u Kukinju
- ^ (v chorvatštině) Hrvatski glasnik br. 5/2006. Archivováno 2012-02-25 na Wayback Machine Bošnjačka svadba
- ^ (v chorvatštině) Ansambl narodnih plesova Tanac Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine
- ^ (v chorvatštině) Sanja Vulić: O govorima Bošnjaka u Mađarskoj, objevy na Internetu 09. ožujka 2007. na www.podravina.net
- ^ Maďarský ústřední statistický úřad 4.1.11 Obyvatelstvo podle národních / etnických skupin
- ^ (v chorvatštině) Hrvatski glasnik br. 33/2007. Běhemni građanin Santova, 16. srpna 2007, s. 5
- ^ (v chorvatštině) Hrvatski glasnik br. 29/2008. Ulica Nikole Pančića u Gari, 17. července 2008, s. 15
externí odkazy
- (v chorvatštině) Radio Croatica Znanstveni skup o bošnjačkim Hrvatima u Kukinju, 22. listopadu 2008
- (v maďarštině) Nemzeti és etnikai kisebbségek Magyarországon Dinko Šokčević: Bosnyák-horvátok
- (v maďarštině) Honismeret dr Gábriel András: Bosnyákok Baranyában
- „Baranjske hrvatske nošnje - Bošnjaci“. Citováno 2018-01-24.