Granville Gee Bee R-6 - Granville Gee Bee R-6
Gee Bee R-6H | |
---|---|
![]() | |
Role | Touring /letecké závody |
národní původ | Spojené státy |
Výrobce | Granville, Miller & De Lackner |
Návrhář | Zanford Granville Howell Miller Don Delackner |
První let | 1934 |
Postavení | v důchodu |
Počet postaven | 1 |
Jednotková cena | $23,065.24[1] |
Vyvinuto z | Granville Gee Bee R-5 |
Jediným Granville Gee Bee R-6 International Super Sportsters názvem „Q.E.D.“ Quod Erat Demonstrandum (je prokázáno) a později pojmenovaný „Conquistador del Cielo“ (Sky Conqueror), byl posledním ze série závodů a cest jednoplošník letadlo z Granville Brothers. R-6H byl po celou dobu své kariéry pronásledován smůlou a měl nešťastné vyznamenání, že nikdy nedokončil žádný závod, do kterého vstoupil.[2]
Rozvoj

Konstrukční práce na modelu Gee Bee R-6 začaly v roce 1933, ale firma zkrachovala krátce nato v říjnu 1933. Poté, dne 11. února 1934, Zanford Granville zemřel v Spartanburg, Jižní Karolína, když narazil do Gee Bee Model E Sportster doručoval. Toto letadlo bylo určeno k financování nové společnosti se sídlem v New Yorku Granville, Miller & De Lackner. R-6H by nakonec byl dokončen pro Floyd B. Odlum, jménem Jacqueline Cochran pro MacRobertson Air Race v roce 1934.[3] Turistické letadlo bylo zkonstruováno s velkými palivovými nádržemi, aby zvládlo dlouhé nohy potřebné pro závod z Anglie do Austrálie. A Curtiss Conqueror byl motor preferovaný Cochranem, ale Curtiss-Wright nebyl schopen dodat jeden včas, a Pratt & Whitney Hornet původně určený pro design byl nahrazen, aby se datum dodání závodu.
Design

Gee Bee R-6 má stejný obecný tvar a celkový design jako známější Granville Gee Bee R-1 Super Sportster závodník, ale byl téměř o 10 stop (3,0 m) větší, pokud jde o rozpětí a délku. Při výrobě byl letoun poháněn vzduchem chlazeným 9válcovým 9válcovým motorem Pratt & Whitney Hornet o výkonu 675 hp (503 kW) hvězdicový motor uzavřený v a Kryt NACA.[4]
Křídla byla postavena kolem dvojice smrkových nosníků, přičemž přední nosníky byly rozděleny na horní a dolní nosníky, zatímco zadní nosníky byly jediným nosníkem. Žebra byla také smrk a celé křídlo bylo pokryto kůží překližka a vyztužený k trupu a podvozku zjednodušenými dráty.[5] Rozdělené klapky, které fungovaly podobně jako Zapínací klapky mezi křidélky a trupem byly instalovány další akordové středové tětivy.[5] Po problémech s nimi během MacRobertson Air Race, byly přepracovány bez dalšího závěsu.
Forma trupu sledovala ideální tvar slzy vypočítaný tak, aby minimalizoval odpor, a byla sestavena ze svařovaného chrom-molybdenová legovaná ocel trubky s překližkami a smrkovými nosníky.[6] To bylo poté pokryto plechovými hliníkovými panely dopředu a látkový potah na zádi.[6] Žebro bylo nedílnou součástí konstrukce trupu, zatímco kormidlo a konzolové výtahy byly konstruovány podobným způsobem jako křídla s překližkovou krytinou.[6] Tandemové kokpity poskytovaly prostor pro dva pod prodlouženým přístřeškem ve skleníku.[6]
Ačkoli se většina současníků již pohybovala na zatahovacím podvozku, R-6 přetrvával u plochých a kapotovaných jednotek společných pro jejich předchozí konstrukce, i když kvůli úspoře času byly skutečné převodové nohy vypůjčené od Curtiss A-12 Shrike.[6]
Provozní historie




1934 Bendix Race
Při cestě na závod v Des Moines, Iowa Lee Gehlbach nechal kryt uvolnit a zatáhl se do podpěry. Pokračoval bez krytu a byl odeslán nový upravený, ale náhradník utrpěl během závodu stejný osud a byl nucen odejít.[1]
1934 MacRobertson Air Race
Poté, co byl jejich vstup odložen, protože britské úřady měly potíže s přijetím omezeného množství testů, které R-6H podstoupilo, bylo přiměřené pro komerční letadlo a trvalé urážky v britském tisku (který jej nazval HeeBee GeeBee), Jacqueline Cochran a Wesley Smith to dotáhl až sem Bukurešť, konec jejich první nohy v jasně zelené a oranžové Q.E.D., když je nefunkční klapka a poškozený stabilizátor zdrželi, dokud nebyli nuceni vypadnout.[7]
1935 Bendix Race
Royal Leonard byl přinucen k poruše motoru a musel přistát Wichita, Kansas, krátce po Hybridní intestinální odvaha Gee Bee R-1 / R-2 se za letu rozpadl a zabil svého pilota.[8]
1936 Thompson Trophy závod
Navzdory tomu, že většina hlavních uchazečů před závodem vypadla, byl Lee Miles v 11. až 15. kole po zaostávání přinucen k poruše motoru Michel Détroyat vyhrává Caudron C.460.[9] Letoun byl poté uložen v Tucson, Arizona.
Závod 1938 Bendix
Poté, co byl zakoupen prodejcem letadel Charlesem Babbem, bylo letadlo natřeno krémově celkově se zeleným pruhem a vybaveno výkonnějším Pratt & Whitney Hornet o výkonu 950 hp (710 kW) s kompresorem 14: 1. Zatímco ho George Armisted letěl do závodu, utrpěl další poruchu motoru, ale byl relativně nepoškozený,[10] Jeho potíže však neskončily, protože během závodu stoupaly teploty oleje, ztratil tlak oleje, zažíval námrazu a jeho rádio selhalo, což vše skončilo Winslow, Arizona.[11]
Rekordní let z Mexico City do New Yorku v roce 1939
Francisco Sarabia vytvořit rekord pro let bez mezipřistání z Mexico City na New York City 24. května za 10 hodin a 47 minut. Koupil R-6H od Babb na konci září 1938 a překreslil jej na jasně bílý s červeným pruhem trupu s mexickou registrací XB-AKM a přejmenoval jej na Conquistador del Cielo.[12]
1939 Zpáteční let
Zatímco Francisco Sarabia vzlétl s plným nákladem paliva pro zpáteční let do Mexika z Bolling Airfield v Washington DC. a při plném pohledu na jeho rodinu selhal jeho motor kvůli mastnému hadru, který byl nasáván do karburátor příjem a on se propadl do Řeka Potomac, kde byl uvězněn ve zhroucené konstrukci kokpitu a zemřel dříve, než bylo možné jeho letadlo vyprostit z bahna koryta řeky.[13] Vrak jeho letadla byl obnoven a přiveden zpět do Mérida, Yucatán kde byl umístěn v muzeu.[14] V roce 2000 byla na jeho počest vydána mexická poštovní známka s obrázkem Sarabie a Conquistador del Cielo[15]

Přeživší / Letadlo na displeji
Jediný přeživší závodník Gee Bee, Conquistador del Cielo, prošel zásadní rekonstrukcí v Mexico City v roce 1972,[16] a je vystaveno v muzeu postaveném speciálně na počest Francisco Sarabia, Museo Francisco Sarabia, nacházející se v Ciudad Lerdo.
Replika modelu R-6H se značnými úpravami oproti originálu, včetně použití 1425 hp (1063 kW) Wright R-1820 Cyklon byl postaven a poprvé vzlétl 26. září 2013.[17]
Varianty
- Gee Bee R-5
- Výkresy byly dokončeny dne 5. ledna 1934 toho, co by bylo nezastavěným předchůdcem R-6, s 850 hp (630 kW) Pratt & Whitney Hornet vzduchem chlazený hvězdicový motor.[18] R-5 se lišilo hlavně tím, že bylo vybaveno pouze jedním sedadlem, a výkresy R-5 jsou často mylně označeny jako R-6. Rozpětí bylo o 3 palce (76 mm) menší, zatímco délka byla o 56 palců (1400 mm) kratší, nejnápadněji kolem brány firewall. Stejně jako R-6 měl být R-5 vybaven klapkami, zatímco přístup do kokpitu by byl jako u předchozích závodníků umožněn velkými dveřmi na straně trupu, spíše než vrchlíkem.
- Gee Bee R-6C (dobyvatel)
- Nezastavěná verze s přeplňovaným 700 hp (520 kW) Curtiss Conqueror Řadový vodou chlazený motor V-12. R-6C by měl podobnou instalaci motoru jako Northrop Gamma 2G také letěl Cochran. Instalace přetlakového kokpitu byla studována na Cochranovu žádost, ale nebylo s ní pokračováno.[19]
- Gee Bee R-6H (sršeň)
- Při výrobě byl původně poháněn vzduchem chlazeným hvězdicovým motorem Pratt & Whitney Hornet s výkonem 675 k (503 kW). Byly také nainstalovány další verze Hornetu, které poskytovaly až 950 hp (710 kW).
Specifikace (Granville Gee Bee R-6H)

Data z Dědictví rychlosti - závodníci Gee Bee Racers[20]
Obecná charakteristika
- Osádka: Jeden
- Kapacita: Jeden cestující
- Délka: 27 ft 2 v (8,28 m)
- Rozpětí křídel: 34 ft 3 v (10,44 m)
- Křídlo vzepětí: 4.5°
- Výška: 9 ft 6 v (2,90 m)
- Plocha křídla: 212 čtverečních stop (19,7 m)2)
- Profil křídla: upravená sekce NACA M-6
- Prázdná hmotnost: 3144 lb (1426 kg)
- Celková hmotnost: 6548 lb (2948 kg)
- Plná kapacita: 400 US gal (1 500 l; 330 imp gal)
- Kapacita oleje: 28 US gal (110 l; 23 imp gal)
- Podvozková dráha: 2,3 palce
- Elektrárna: 1 × Pratt & Whitney Hornet SD 1690 cu in (27,7 l) 9-válec vzduchem chlazené hvězdicový motor, 675 hp (503 kW)
- Vrtule: 2 čepelí Hamilton Standard nastavitelná vrtule
Výkon
- Maximální rychlost: 475 km / h, 256 kn)
- Cestovní rychlost: 260 km / h (420 km / h, 230 Kč)
- Plošné zatížení: 36 lb / sq ft (180 kg / m.)2) při maximální hmotnosti
Viz také
Letadla srovnatelné role, konfigurace a éry
Související seznamy
Reference
Citace
- ^ A b Mendenhall, 1979, s. 101
- ^ Boyne, Walter J. Létání, úvod do letu, letadel a kariéry v letectví.
- ^ Don Vorderman. Velké letecké závody.
- ^ Mendenhall, 1979, s. 99
- ^ A b Mendenhall, 1979, s. 98-99
- ^ A b C d E Mendenhall, 1979, s. 100
- ^ Mendenhall, 1979, s. 104
- ^ Mendenhall, 1979, s. 108
- ^ Mendenhall, 1979, s. 118
- ^ Mendenhall, 1979, str. 123 a 126
- ^ Mendenhall, 1979, s. 127
- ^ Mendenhall, 1979, s. 130-131
- ^ Mendenhall, 1979, s. 135
- ^ Walter J. Boyne. To nejlepší z časopisu Wings.
- ^ „Filatelia De Mexico“ (ve španělštině). Archivovány od originál dne 25. března 2012. Citováno 15. června 2011.
- ^ Skyways. Dubna 2006. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ „The Last Gee Bee“. Sportovní letectví. Dubna 2014. str. 53.
- ^ Mendenhall, 1979, str. 95 a 97
- ^ Mendenhall, 1979, s. 97
- ^ Mendenhall, 1979, str. 98-100 a 168
Bibliografie
- Granville, J. I. (2006). Zemědělci odlétají (4. vydání). Springfield, Massachusetts: Gee Bee Publishing. ISBN 978-0970249319.
- Haffke, Henry A .; Robinson, Harry; Benjamin, Robert (1989). Gee Bee - skutečný příběh bratrů Granvilleových a jejich úžasných letadel. Vip Aero Pub. ISBN 978-0934575041.
- McLaughlin, George F., ed. (Leden 1930). „Granville Gee Bee A“. Aero Digest. Sv. 18 č. 1. Aeronautical Digest Publishing Corp. str. 102.
- Mendenhall, Charles A. (1979). The Gee Bee Racers: A Legacy of Speed. North Branch, MN: Speciální tisk. ISBN 978-0933424050.