Fenianský cyklus - Fenian Cycle

Část série na
Keltská mytologie
Hope-coventina01a.jpg
Gaelská mytologie
Brythonic mytologie
Koncepty
Náboženská povolání
Festivaly
  • Kategorie
  • Draig.svg Mytologický portál

The Fenianský cyklus (/ˈFiːniən/) nebo Fiannaíocht (irština: Fhiannaíocht[1] ) nebo Finnův cyklus, označovaný také jako Osianský cyklus[2] /ˌɒʃiˈ…nɪk/ po jeho vypravěči Oisín, je tělo prózy a poezie zaměřené na exploze mýtického hrdiny Fionn mac Cumhaill (Old, Middle, Modern Irish: Find, Finn, Fionn) a jeho válečníci Fianna.

Tyto příběhy vyprávějí o testech provedených Finnem a Fiannou. Je to jeden ze čtyř hlavních cyklů Irská mytologie spolu s Mytologický cyklus, Ulsterův cyklus a Historický cyklus. V chronologickém pořadí je fénský cyklus třetím cyklem mezi cykly Ulster a Historical. Cyklus také obsahuje příběhy o dalších slavných členech Fianny, včetně Diarmuid, Caílte Oisínův syn Oscar a Fionnův nepřítel Goll mac Morna.

Seznam prací

V úvodu jeho Fianaigecht„Kuno Meyer uvedl příslušné básně a prozaické texty mezi sedmým a čtrnáctým stoletím[3] a další příklady lze uvést pro pozdější věk:

Sedmé století
  • Báseň přičítána Senchán Torpéist spolu s Finnovým rodokmenem v genealogickém traktu Cocangab Már 'The Great Compilation' (Rawlinson B 502 and the Book of Leinster).[4]
Pozdní osmý nebo začátek devátého století
  • „Hádka mezi Finem a Oisinem“[5]
  • "Finn a muž na stromě".[5]
  • Reicne Fothaid Canainne[5]
Deváté století
  • „Jak Finn získal znalosti a smrt víly Culdub“
  • Bruiden Âtha Í
  • „Najít a šaška Lomnae“
  • Cormacův glosář, položka pro rincne: Finn jako člen skupiny Lugaid Mac Consnoubenec,
  • „Ailill Aulom, Mac Con a Find ua Báiscne“
  • Báseň připisovaná Maelmuru Othnovi v dindsenchas Áth Liac Find, kde se Finnovi říká „mac Umaill“.
  • Báseň připisovaná Flannacánovi mac Cellaigovi, králi Bregie, ve žluté knize Lecan (125a), o Finnově smrti ve středu.
  • Příběh, podle kterého byl Mongán Finem.
Desáté století
  • Irské triády: anekdota o Finnovi a kanci Druimma Leithe.
  • Báseň připisovaná Cináed úa Hartacáinovi na hřbitově v Brugu na Boyne: o smrti Finů.
  • Dvě básně o dindsenchách Almu.
  • Báseň o dindsenchách z Fornochtu
  • Báseň o dindsenchách Ráitha Chnámrossy
  • Báseň připisovaná Fergusovi Fínbélovi na dindsenchách Tipry Sengarmny
  • "Finn a Gráinne "
  • „Finn a přízraky“ (próza)
  • Báseň o Leinstermenech a jejich výpravách proti Leth Cuinnovi
  • Básně na zimu a léto
  • Báseň připisovaná Erard mac Coisse
  • Tochmarc Ailbe
  • Aithed Gráinne ingine Corbmaic la Díarmait húa mDuibni (ztracený)
  • Úath Beinne Étair
  • Úath Dercce Ferna nebo Echtra Fhind i nDerc Ferna (ztracený)
  • „Smrt Finna“ (fragment).
Jedenácté století
  • Báseň Cúána úa Lothcháina na dindsenchách Carna Furbaidiho a Slíaba Uillenn
  • Pojednání o irských metrikách, o Finnovi jako o jednom z dvanácti slavných básníků.
  • Fotha Catha Cnucha (Lebor na hUidre)
  • Báseň „Finn a přízraky“
  • Báseň o narození Oisína (dva čtyřverší v LL )
  • Poznámky k Félire Óengusso
  • Text o irských zkouškách
  • Báseň Gilly Coemainové, „Annálad anall uile“ (první řádek)
  • Annals of Tigernach, Nl 283, o Finnově smrti.
Dvanácté století
  • Tesmolta Cormaic ui Chuinn ocus Aided Finn meic Chumail
  • Boróma
  • Próza Dindsenchas
  • Báseň "Přišli ve skupině tří" (Dám Thrír Táncatair Ille) v LL na psa Failinis od Irúaith.[6]
  • Báseň o dindsenchách Snám Dá Én
  • Báseň přisuzovaná Finnovi o dindsenchách Róiriu i nHúib Failge
  • Macgnímartha Finn, "Chlapské skutky Finna "
  • Báseň přisuzovaná Oisínovi
  • Báseň od Gilly v Chomdéd, "Rí richid, přehrada réidig"[7]
  • Báseň od Gilla Modutu
  • Bannsenchas Érenn
  • Příběh Mac Lesc mac Ladáin a Finn
  • Báseň připisovaná Finnovi na dindsenchách Mag Dá Géise
  • Báseň připisovaná Oscurovi v bitvě u Gabair Aichle
  • Báseň přisuzovaná Cáilte, napsaná v tzv bérla na podána „jazyk básníků“.
  • Báseň přisuzovaná Oisínovi o přeměně fiana
  • Báseň připsaná Cáilte na dindsenchách Tonn Clidny.
  • Áirem muintire Finn
  • Fianṡruth
  • Báseň připisovaná Finnovi na základě skutků Goll mac Mornai Glinne Garad.
Třinácté a čtrnácté století
Pozdní patnácté a počátkem šestnáctého století
Sedmnácté století
Osmnácté století
  • Sbírky, které na skotské vysočině vytvořili Alexander Pope, Donald MacNicol, Jerome Stone, James McLagan a další
Devatenácté století
  • Další sbírky ve Skotsku a Irsku

Dvacáté století:

  • Páskové nahrávky shromážděné na skotské vysočině Hamishem Hendersonem, Johnem Lornem Campbellem a dalšími, o zpívaných představeních i prózách.

Popis

Finnova koncepce

Finův otec Cumhal je diskutován jako vůdce Fianna v Fotha Catha Cnucha („Příčina bitvy u Cnuchy“), jeho útěk a koncepce Finna mac Cumhala[10] je příčinou bitvy, ve které je Cumhal zabit Goll mac Morna.[11] Tato práce stanoví téma soupeření mezi Cumhallovým Clannem Baíscnem a Gollovým Clannem Mornou, které se znovu a znovu objeví pod Finnovým náčelnictvím nad Fiannou.[12]

The onomastika okolní Almu, pevnost Fianna je zde také diskutováno, cituji z Metrical Dindsenchas na tomto orientačním bodu.[10][A][b] A uvádí se, že když Finn dostatečně zestárl, dostal jako odškodné panství Almu (éraic ) od jeho dědečka, který byl částečně zodpovědný za Cumhalovu smrt.[11]

Finnovy skutky z dětství

Finnova koncepce a genealogie se rovněž zabývají Macgnímartha Finn („Chlapské činy Finna“).[15][C][d]

Zub moudrosti

Cumhalův syn se při narození jmenuje Demne, ale po získání mystických znalostí z konzumace lososa získal jméno „Finn“.[18] Schopnost (Palec znalostí,[19] Zub moudrosti, dét fis[20]) se Finn projevuje v jiných pracích, např. např Acallmh,[21] osianská báseň o pes z Iruaidhe,[6] nebo různé stanoví (duanaire) Finnova cyklu.[22]

Hořák síd

Finn zabíjí v Holloween (Samain ) „nadpřirozeného hořáku“ Aodha, syna Fidgy z síd se vyskytuje v Macgnímartha Finn, ale elaboraed v Acallamh „také tam, kde se Aodh projevuje pod jiným jménem“Aillen ".[23] Tuto epizodu vypráví také báseň Gilla in Chomdéd,[7]

Fionn a Aillén

Každý Samhain, Fantom Aillén mac Midgna Nebo Aillén, Hořák, by terorizoval Taru a přehrával hudbu na jeho harfu, díky níž byl každý válečník bezmocný. Fionn pomocí magického oštěpu, který ho učinil imunním vůči hudbě, zabil přízraka. Za odměnu byl Fionn jmenován vůdcem Fianny a nahradil Golla, který mu musel přísahat věrnost.

Fionn a Sadhbh

Fionn lovil kolouchu, ale když ho chytil, jeho honiči Bran a Sceolang ho nenechali zabít, a té noci se z toho stala krásná žena, Sadhbh, kterého druid Fer Doirich přeměnil na plaváka. Kouzlo prolomila Dun of Allen, základna Fionn, kde, dokud zůstala uvnitř, byla kouzlem chráněna. Vzali se. O chvíli později vyšla Fionn odrazit některé vetřelce a Sadhbh zůstal v Dun. Fer Doirich se vydával za Fionna a lákal Sadhbh z Dun, načež se okamžitě znovu stala kolouchem. Fionn ji hledal, ale našel jen chlapce, kterému dal jméno Oisín a byl vychován kolouchem. Oisín se proslavil jako bard, ale Sadhbh už nikdy nebyl viděn.

Fionn a Diarmuid

Jeden z nejslavnějších příběhů cyklu. Nejvyšší král Cormac mac Airt slibuje nyní stárnoucí Fionn svou dceru Gráinne jako svou nevěstu, ale Gráinne se místo toho zamiluje do mladého hrdiny Fianny, Diarmuid Ua Duibhne a dvojice uteče společně s Fionnem v pronásledování. Milencům pomáhá Diarmuidův nevlastní otec, bůh Aengus. Nakonec Fionn uzavře s párem mír. O několik let později však Fionn zve Diarmuida na lov kance a Diarmuid je jejich lomem těžce pohlten. Voda opilá z Fionnových rukou má sílu uzdravení, ale když Fionn shromažďuje vodu, úmyslně ji nechá protékat prsty, než se vrátí zpět k Diarmuidovi. Jeho vnuk Oscar mu vyhrožuje, pokud pro Diarmuida nepřinese vodu, ale když se Fionn konečně vrátí, je příliš pozdě; Diarmuid zemřel.

Bitva o Gabhru

Hlavní článek: Cath Gabhra

Mezi narozením Oisina a bitvou u Gabhry ​​je zbytek cyklu, který je velmi dlouhý a na krátké shrnutí je příliš komplikovaný. Nakonec vrchní král Cormac zemře a jeho syn Cairbre Lifechair chce zničit Fiannu, protože se mu nelíbí platit daně za ochranu, kterou požadovala Fianna, a tak vyvolá armádu s dalšími nespokojenými náčelníky a vyprovokuje válku zabitím Fionnova sluhu. Goll se v bitvě postavil na stranu krále proti klanu Bascna. Některé příběhy říkají, že pět bojovníků zavraždilo Fionna v bitvě, zatímco jiné říkají, že zemřel v bitvě u Fordu Brea, zabitého Aichlechem Mac Dubdrenn. V každém případě bitvu přežije pouze dvacet válečníků, včetně Oisína a Caílte.

Vysvětlivky

  1. ^ The Fotha Catha Chnucha také citáty z jiné básně, Goll mac Dare Derg co mblaid.[10]
  2. ^ Další verze onomastiky Almu se nachází v Acallam,[13] i když „zde poněkud matoucí“.[14]
  3. ^ AAcallam.[16]
  4. ^ Macgnímartha Finn přežije pouze v MSS ne dříve než v 15c., ale text o lingvistickém hodnocení byl datován Meyerem do 12c., jako Catha Fotha Chnucha který se nachází v 12c. Lebor na hUidre.[17]

Reference

Citace
  1. ^ Ó Dónaill, Niall (1977). "Fiannaíocht". Foclóir Gaeilge – Béarla. Citováno 1. prosince 2015.
  2. ^ M. Whittock, Stručný průvodce keltskými mýty a legendami, Constable & Robinson Ltd, Londýn, Velká Británie, 2013.
  3. ^ Kuno Meyer. Fianaigecht. xi – xxxi
  4. ^ Meyer (1910), str. xvi – xvii.
  5. ^ A b C Meyer (1910), str. xvii.
  6. ^ A b Scowcroft, Richard Mark, ed. (1982), Ruka a dítě: studium keltské tradice v evropské literatuře, Cornell University, str. 213–216. „Ossianská báseň počátku 12. století L. C. Stern, v jeho vydání ..“. Finn používá zub k odhalení identity psa (Failinis ).
  7. ^ A b Meyer (1910), str. xxviii, vyd. tr. Meyer (1910), str. 46–51
  8. ^ Ross, Neil, Hrdinská poezie z Knihy děkana z Lismore. Společnost skotských gaelských textů, 1939
  9. ^ MacNeill, Eoin (1908). Duanaire Finn: Kniha Lays of Fionn. pt. 1. ITS 7. Za společnost irských textů, D. Nutt.
    Murphy, Gerard (1926). Duanaire Finn: Kniha Lays of Fionn. pt. 2. ITS 28. Za společnost irských textů, D. Nutt.
    —— (1953). Duanaire Finn: Kniha Lays of Fionn. pt. 3. ITS 43. index Anna O'Sullivan. Za společnost irských textů D. Nutt.
  10. ^ A b C de Vries, Ranke (2016), „Několik poznámek k otvírákům interních textů v raných textech irské ságy“, Sborník Harvardského keltského kolokvia, 36: 197, 209, JSTOR  26383349
  11. ^ A b Hennessy, William Maunsell, vyd. (1875), „Bitva u Cnuchy“, Revue Celtique, 2: 86–93
  12. ^ "Fotha Catha Chnucha ", Mackillop (1998) ed., Oxfordský slovník keltské mytologie.
  13. ^ Acallam na Senórach, O'Grady (1892a) vyd., s. 216, O'Grady (1892b) tr., str. 245, Stokes (1900) vyd. 6546–6562; Dooley & Roe (1999), s. 183–184
  14. ^ Dooley & Roe (1999), poznámka, s. 233
  15. ^ Murphy (1953), str. xlviii.
  16. ^ Acallam na Senórach, O'Grady (1892a) vyd., s. 216, O'Grady (1892b) tr., str. 131–132, Stokes (1900) vyd. 1252–1282; Dooley & Roe (1999), str. 39–40
  17. ^ Brown (1921).
  18. ^ Nagy, Joseph Falaky (1980). „Intervence a narušení mýtů o Finnovi a Sigurdovi“. Ériu. 31: 125. JSTOR  30008217.. Srov. Nagy (1985) Moudrost psance.
  19. ^ Scowcroft (1995), str. 152.
  20. ^ Burgess, Karen E. (1995), „Furbaidův zub“, Sborník Harvardského keltského kolokvia, 15: 47, JSTOR  20557292
  21. ^ Acallam na Senórach, O'Grady (1892a) vyd., s. 98, O'Grady (1892b) tr., str. 106, Stokes (1900) vyd. 202–205; Dooley & Roe (1999), str. 9 a poznámka, str. 227.
  22. ^ Murphy (1953), str. xiv.
  23. ^ Ó Cathasaigh, Tomás (2005), „První přednáška Anderse Ahlqvista: Irské mýty a legendy“, Studia Celtica Fennica, Dublin, II: 19–20
Bibliografie

externí odkazy