Ekonomika Toga - Economy of Togo
Měna | Západoafrický CFA frank (XOF) |
---|---|
1 americký dolar = 566.06,1 XOF (2018[Aktualizace]) [1] | |
Obchodní organizace | AU, AfCFTA, CEN-SAD, ECOWAS, WTO |
Skupina zemí | |
Statistika | |
Populace | 8 608 444 (odhad 2020)[4][poznámka 1] |
HDP | |
Pořadí HDP | |
Růst HDP |
|
HDP na obyvatele | |
Pořadí HDP na obyvatele | |
HDP podle odvětví |
|
2,0% (2020 odhad)[5] | |
Počet obyvatel níže hranice chudoby |
|
43.1 střední (2015)[9] | |
Pracovní síla | 2,595,000 (2007[Aktualizace]) |
Pracovní síla podle zaměstnání |
|
Nezaměstnanost | 6.9% (2016[Aktualizace]) |
Hlavní průmysly | fosfát těžba, zemědělské zpracování, cement, ruční práce, textil nápoje |
97. (snadné, 2020)[12] | |
Externí | |
Vývoz | 1,002 miliardy $ (2017[Aktualizace]) |
Export zboží | re export, bavlna, fosfáty, káva, kakao |
Hlavní vývozní partneři |
|
Dovoz | 2,009 miliardy $ (2017[Aktualizace]) |
Dovoz zboží | stroje a zařízení, potraviny, ropné produkty |
Hlavní dovozní partneři | |
PZI skladem | 451 milionů $ (2017[Aktualizace])[15] |
Hrubý zahraniční dluh | 1,387 miliard $ (2017[Aktualizace]) |
Veřejné finance | |
391 milionů $ (2017[Aktualizace]) | |
Příjmy | 1,469 miliardy $ (2017[Aktualizace]) |
Výdaje | 1,7 miliardy $ (2017[Aktualizace]) |
Devizové rezervy | 215,1 milionu $ (2017[Aktualizace])[16] |
Hlavní zdroj dat: CIA World Fact Book Všechny hodnoty, pokud není uvedeno jinak, jsou v Americké dolary. |
The ekonomika Toga velmi bojoval. The Mezinárodní měnový fond (MMF) ji řadí jako desátou nejchudší zemi na světě,[17] s vývojem podtrženým politickou nestabilitou, sníženými cenami komodit a zahraničními dluhy. I když průmysl a služby hrají svoji roli, ekonomika je závislá na soběstačné zemědělství, přičemž industrializace a regionální bankovnictví utrpěly velké překážky.
V lednu 2017 podepsal MMF ujednání o rozšířeném úvěrovém systému, který sestává z tříletého úvěrového balíčku ve výši 238 milionů USD. Pokrok závisí na pokračování privatizace, zvýšené transparentnosti vládních finančních operací, pokroku v legislativních volbách a pokračující podpoře zahraničních dárců.[18]
Zemědělství
Většina togského obyvatelstva závisí na samozásobitelském zemědělství. Mezi její zemědělské produkty patří káva, kakao, bavlna, sladké brambory, maniok (tapioka), kukuřice, fazole, rýže, perlové proso, čirok a hospodářská zvířata, jako jsou ryby. Jídlo a tržní plodina výroba zaměstnává většinu pracovní síly a přispívá přibližně 42% k Hrubý domácí produkt (HDP). Káva a kakao jsou tradičně hlavními tržními plodinami pro export, ale bavlna v 90. letech se pěstování rychle zvýšilo na 173 000 metrické tuny vyrobeno v roce 1999.
Po katastrofální sklizni v roce 2001 (113 000 tun) se produkce tržních plodin v roce 2002 odrazila na 168 000 tun. Navzdory nedostatečným srážkám v některých oblastech Togská vláda dosáhla svého cíle soběstačnosti v potravinářských plodinách - kukuřice, maniok, jamy, čirok, perlové proso, a podzemnice olejná. Malé a střední farmy produkují většinu potravinářské plodiny; průměrná velikost farmy je jedna až tři hektarů.
Togo vyrobené v roce 2018:
- 1 milion tun maniok;
- 886 tisíc tun kukuřice;
- 858 tisíc tun jam;
- 277 tisíc tun čirok;
- 207 tisíc tun fazole;
- 156 tisíc tun palmový olej;
- 143 tisíc tun zeleninový;
- 145 tisíc tun rýže;
- 127 tisíc tun bavlna;
- 43 tisíc tun arašíd;
- 41 tisíc tun kakao;
- 26 tisíc tun proso;
- 26 tisíc tun banán;
- 21 tisíc tun káva;
Kromě menších produkcí jiných zemědělských produktů.[19]
Průmysl
Hornictví
V průmyslovém sektoru fosfáty jsou nejdůležitějšími Togy zboží a země má odhadem 60 milionů metrických tun zásob fosfátů. Z nejvyššího bodu 2,7 milionu tun v roce 1997 poklesla produkce na přibližně 1,1 milionu tun v roce 2002. Pokles produkce je částečně důsledkem vyčerpání snadno dostupných vkladů a nedostatku finančních prostředků na nové investice. Zdá se, že dříve státní společnost Société Nouvelle des Phosphates du Togo (New Phosphate Company of Togo) měla prospěch ze soukromé správy, která převzala vedení v roce 2001. Togo má také vápenec a mramor vklady.
Povzbuzen boomem komodit v polovině 70. let, který vyústil ve čtyřnásobné zvýšení cen fosfátů a prudké zvýšení vládních příjmů, se Togo pustilo do příliš ambiciózního programu velkých investic do infrastruktura při pronásledování industrializace a rozvoj státních podniků v Liberci výrobní, textil, a nápoje. Po poklesu světových cen komodit však byla jeho ekonomika zatížena fiskální nerovnováhou, silnými půjčkami a nerentabilní státní podniky.
jiný
I když samotné Togo nevyrábí žádnou ropu, jedná se o jmenovce nelegálního trhu s odcizenou ropou Delta Nigeru, nazývaný Togo Triangle.[20]
Vztah MMF
Togo se obrátilo na MMF s žádostí o pomoc v roce 1979 a současně provádělo přísné úsilí o přizpůsobení pomocí řady pohotovostních programů MMF, Světová banka půjčky a Pařížský klub splátkový kalendář. V rámci těchto programů zavedla togská vláda řadu úsporných opatření a hlavních cílů restrukturalizace pro státní podniky a odvětví rozvoje venkova. Cílem těchto reforem bylo odstranění většiny státních monopolů, zjednodušení daní a cel, omezení veřejné zaměstnanosti a privatizace hlavních státních podniků. Na konci 80. let dosáhlo Togo v rámci programů mezinárodních finančních institucí dobrého pokroku, ale reformní reforma skončila počátkem roku 2006 politická nestabilita v roce 1990. Po zavedení nové zvolené vlády vyjednalo Togo v roce 1994 nové tříleté programy se Světovou bankou a MMF.
Togo se vrátil do pařížského klubu v roce 1995 a přijal Neapolské podmínky, nejvíce zvýhodněné sazby klubu. S hospodářským poklesem spojeným s politickými problémy Toga byly plánované závazky v oblasti vnější dluhové služby na rok 1994 vyšší než 100% plánovaných vládních příjmů (s výjimkou bilaterální a multilaterální pomoci). V roce 2001 bylo Togo zahájeno Program monitorovaný zaměstnanci MMF navržen tak, aby obnovil makroekonomickou stabilitu a finanční kázeň, ale bez nových zdrojů MMF čekajících na nové legislativní volby. Nový MMF, Světová banka a Africká rozvojová banka (ADB) půjčování musí čekat na ochotu tradičních togských dárců - Evropská unie v zásadě, ale také USA - obnovení toků pomoci. Zatím proběhly problematické legislativní a prezidentské volby v Togu a přetrvávající neochota vlády přejít z Eyadéma Autokracie založená na demokracii odradila tyto dárce od poskytování větší pomoci Togu. Na podzim roku 2002 měl Togo nedoplatky ve výši 15 milionů USD vůči Světové bance a dlužil 3 miliony USD ADB.
Togo je jedním z 16 členů Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Rozvojový fond ECOWAS sídlí v Lomé. Togo je také členem Západoafrická hospodářská a měnová unie (UEMOA), která sdružuje sedm západoafrických zemí využívajících CFA frank. The Západoafrická rozvojová banka (BOAD), který je spojen s UEMOA, sídlí v Lomé. Togo dlouho sloužilo jako regionální bankovní centrum, ale tato pozice byla narušena politickou nestabilitou a hospodářským poklesem na počátku 90. let. Historicky byla Francie hlavním obchodním partnerem Toga, ačkoli jiné země Evropské unie jsou pro togskou ekonomiku důležité. Celkový obchod Spojených států s Togem činí přibližně 16 milionů USD ročně.
Otevřený obchod
Obchod je pro togskou ekonomiku nesmírně důležitý; kombinovaná hodnota vývozu a dovozu se rovná 105 procent HDP. Průměrná použitá tarifní sazba je 11,4 procenta. Necelní překážky brání určitému obchodu. Vládní otevřenost zahraničním investicím je nadprůměrná. Kapitálové transakce podléhají určitým kontrolám nebo schválení vládou. Rozvíjející se bankovní systém se nadále rozšiřuje, ale postrádá likviditu.[21]
Statistika
Následující tabulka ukazuje hlavní ekonomické ukazatele v letech 1980–2017.[22]
Rok | 1980 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
HDP v USD (PPP) | 2,13 Bln. | 2,67 Bln. | 3,80 Bln. | 4,71 Bln. | 5,07 Bln. | 6,00 Bln. | 6,36 Bln. | 6,44 Bln. | 6,84 Bln. | 7,28 Bln. | 7,81 Bln. | 8,49 Bln. | 9,21 Bln. | 9,93 Bln. | 10,70 Bln. | 11,44 Bln. | 12,18 Bln. | 12,94 Bln. |
HDP na obyvatele v USD (PPP) | 897 | 844 | 1,037 | 1,153 | 1,058 | 1,111 | 1,149 | 1,075 | 1,110 | 1,149 | 1,202 | 1,270 | 1,342 | 1,410 | 1,481 | 1,543 | 1,601 | 1,700 [7] |
Růst HDP (nemovitý) | −2.2 % | 3.7 % | 5.9 % | 19.7 % | −1.0 % | −4.7 % | 2.7 % | −1.8 % | 4.0 % | 5.5 % | 6.1 % | 6.4 % | 6.5 % | 6.1 % | 5.9 % | 5.7 % | 5.1 % | 4.4 % |
Inflace (v procentech) | 12.3 % | −1.8 % | 1.1 % | 15.8 % | 1.9 % | 6.8 % | 2.2 % | 0.9 % | 8.7 % | 3.7 % | 1.4 % | 3.6 % | 2.6 % | 1.8 % | 0.2 % | 1.8 % | 0.9 % | −0.7 % [7] |
Vládní dluh (Procento HDP) | ... | ... | ... | ... | ... | ... | 91 % | 102 % | 92 % | 81 % | 47 % | 47 % | 47 % | 56 % | 60 % | 72 % | 82 % | 78.6 % [7] |
Viz také
- Ekonomika Afriky
- Ekonomika Ghany
- Seznam ghanských společností
- Seznam bank v Togu
- Seznam společností se sídlem v Togu
- Jít
- Hospodářská komise Organizace spojených národů pro Afriku
Reference
- ^ http://www.worldforexrates.com/usd/xof/1-exchange-rate/
- ^ „World Economic Outlook Database, duben 2019“. IMF.org. Mezinárodní měnový fond. Citováno 29. září 2019.
- ^ „Země a úvěrové skupiny Světové banky“. datahelpdesk.worldbank.org. Světová banka. Citováno 29. září 2019.
- ^ A b „AFRICA :: TOGO“. CIA.gov. Ústřední zpravodajská služba. Citováno 6. března 2020.
- ^ A b C d E „World Economic Outlook Database, říjen 2019“. IMF.org. Mezinárodní měnový fond. Citováno 23. ledna 2020.
- ^ „Globální ekonomické vyhlídky, leden 2020: pomalý růst, politické výzvy“ (PDF). openknowledge.worldbank.org. Světová banka. p. 147. Citováno 22. ledna 2020.
- ^ A b C d E https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/to.html
- ^ „Poměr počtu chudoby k 1,90 USD denně (2011 PPP) (% populace) - Togo“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 6. března 2020.
- ^ „GINI index (odhad Světové banky) - Togo“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 6. března 2020.
- ^ „Index lidského rozvoje (HDI)“. hdr.undp.org. HDRO (Human Development Report Office) Rozvojový program OSN. Citováno 11. prosince 2019.
- ^ „Nerovnost upravený index lidského rozvoje (IHDI)“. hdr.undp.org. HDRO (Human Development Report Office) Rozvojový program OSN. Citováno 11. prosince 2019.
- ^ „Snadné podnikání v Togu“. Doingbusiness.org. Citováno 2017-01-23.
- ^ „Exportní partneři Toga“. CIA World Factbook. 2015. Citováno 26. července 2016.
- ^ „Importovat partnery z Toga“. CIA World Factbook. 2015. Citováno 26. července 2016.
- ^ https://www.indexmundi.com/facts/togo/foreign-direct-investment
- ^ „The World Fact Book: Economic Overview - Togo“. Ústřední zpravodajská služba.
- ^ „Seznam světových ekonomických výhledů MMF, informace o hrubém domácím produktu (HDP)“. www.imf.org. Citováno 2018-09-08.
- ^ „Togo - Economy: Togo“. Ústřední zpravodajská služba.
- ^ Produkce Toga v roce 2018, FAO
- ^ Smith, Robert; Simon, Julia (30. října 2014). „Jak ukrást milion barelů ropy“. Planet Money. NPR. Citováno 1. listopadu 2014.
- ^ https://www.heritage.org/index/country/togo
- ^ „Zpráva pro vybrané země a subjekty“. Citováno 2018-08-28.
externí odkazy
- Ekonomika Toga na Curlie
- Togo nejnovější obchodní data na ITC Trade Map
- Pozorovatel západoafrického zemědělského trhu / Observatoire du Marché Agricole (RESIMAO), projekt Západoafrické tržní informační sítě (WAMIS-NET), poskytuje živé tržní a komoditní ceny z padesáti sedmi regionálních a místních veřejných zemědělských trhů v Beninu, Burkině Faso, Pobřeží slonoviny, Guineji, Nigeru, Mali, Senegalu, Togu a Nigérii. Šedesát komodit je sledováno každý týden. Projekt je řízen ministerstvem zemědělství v Beninu a řadou evropských, afrických a OSN agentur.