Ekonomika Tuniska - Economy of Tunisia

Ekonomika Tunisko
Compagnie des phosphates de Gafsa.jpg
MěnaTuniský dinár (TND, د.ت)
kalendářní rok
Obchodní organizace
AU, AfCFTA (podepsaný), WTO, COMESA, CEN-SAD, AMU
Skupina zemí
Statistika
PopulaceZvýšit 11,565,204 (2018)[3]
HDP
  • Zvýšit 39 610 miliard $ (nominální, odhad 2020)[4]
  • Zvýšit 149,190 miliard $ (PPP, 2019 odhad.)[4]
Pořadí HDP
Růst HDP
  • 2,7% (2018) 1,0% (2019e)
  • −4,0% (2020f) 4,2% (2021f)[5]
HDP na obyvatele
  • Zvýšit 3 328 $ (nominální, odhad 2020)[4]
  • Zvýšit 12 661 USD (PPP, odhad 2019)[4]
Pořadí HDP na obyvatele
HDP podle odvětví
5,4% (2020 odhad)[4]
Počet obyvatel níže hranice chudoby
  • 15.2% (2015)[7]
  • 17,5% za méně než 5,50 $ / den (2015)[8]
32.8 střední (2015)[9]
Pracovní síla
  • Zvýšit 4,099,916 (2019)[12]
  • 40,0% míra zaměstnanosti (2015)[13]
Pracovní síla podle zaměstnání
NezaměstnanostStabilní 15,5% (2017 odhad)[6]
275 $ měsíčně (2017)[14]
Hlavní průmysly
ropa, hornictví (zejména fosfát, Železná Ruda ), cestovní ruch, textil, obuv, agropodnikání, nápoje
Zvýšit 78. (snadné, 2020)[15]
Externí
VývozZvýšit 13,82 miliardy $ (2017 odhad)[6]
Export zboží
oděvy, polotovary a textil, zemědělské produkty, mechanické zboží, fosfáty a chemikálie, uhlovodíky, elektrická zařízení
Hlavní vývozní partneři
DovozZvýšit 19,09 miliard $ (2017 odhad)[6]
Dovoz zboží
textil, stroje a zařízení, uhlovodíky, chemikálie, potraviny
Hlavní dovozní partneři
PZI skladem
  • Zvýšit 37,95 miliardy USD (odhad k 31. prosinci 2017)[6]
  • Stabilní V zahraničí: 285 milionů USD (odhad k 31. prosinci 2017)[6]
Pokles - 4,191 miliardy $ (2017 odhad)[6]
Negativní nárůst 30,19 miliardy USD (odhad k 31. prosinci 2017)[6]
Veřejné finance
Negativní nárůst 70,3% HDP (2017 odhad)[6]
−5,8% (HDP) (2017 odhad)[6]
Příjmy9,876 miliardy (2017 odhad)[6]
Výdaje12,21 miliardy (2017 odhad)[6]
Devizové rezervy
Zvýšit 7,81 miliardy USD (odhad 2. října 2020)[6]
Hlavní zdroj dat: CIA World Fact Book
Všechny hodnoty, pokud není uvedeno jinak, jsou v Americké dolary.

The hospodářství Tuniska je v procesu bytí liberalizován po desetiletích těžkého státního směřování a účasti na ekonomice země. Obezřetné ekonomické a fiskální plánování vedlo k mírnému, ale trvalému růstu po více než deset let. Tunisko je hospodářský růst historicky záviselo na olej, fosfáty, zemědělsko-potravinářské výrobky, výroba automobilových dílů, a cestovní ruch. Na Světovém ekonomickém fóru Zpráva o globální konkurenceschopnosti v letech 2015–2016 se Tunisko umístilo na 92. místě.[18] Na základě HDI podle poslední zprávy (za rok 2014) je Tunisko na 96. místě po celém světě a na 5. místě Afrika.

Rok 2015 se ve Tunisku nesl ve znamení teroristických útoků, které pravděpodobně ovlivní ekonomický růst, zejména v cestovním ruchu, který je jedním z hlavních odvětví.[19]

Historický trend

HDP na obyvatele vzrostl v sedmdesátých letech o více než 380% (1970–1980: 280–1 369 USD). To se však ukázalo jako neudržitelné a v bouřlivých osmdesátých letech (1980–1990: 1 369–1 507 USD) se zhroutilo na kumulativní 10% růst, přičemž v 90. letech (1990–2 000: 1 507–2 245 USD) kumulativní růst opět vzrostl na téměř 50%, znamenající dopad úspěšné diverzifikace.[20]

Olivový háj dovnitř Sfax, Tunisko

Rostoucí zahraniční dluh a devizové Krize v polovině 80. let vedla vládu k zahájení a strukturální úpravy program liberalizace cen, snížení tarify a přeorientovat Tunisko na tržní hospodářství v roce 1986. Tuniský program hospodářských reforem byl chválen jako vzor mezinárodní finanční instituce. Vláda liberalizovala ceny, snížila cla, snížila dluhovou službu na vývoz a dluh naHDP poměry a prodloužila průměrnou splatnost zahraničního dluhu ve výši 10 miliard USD. Strukturální úpravy přinesly další půjčky od EU Světová banka a další západní věřitelé. V roce 1990 přistoupilo Tunisko k Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) a je členem Světová obchodní organizace (WTO).

V roce 1996 uzavřelo Tunisko "dohodu o přidružení" s Evropská unie (EU), která odstranila cla a další obchodní bariéry o většině zboží do roku 2008. Ve spolupráci s dohodou o přidružení pomáhá EU tuniské vládě Mise A Niveau (upgrade) program pro zvýšení produktivity tuniských podniků a přípravu na konkurenci na globálním trhu.

Vláda zcela nebo částečně privatizovala kolem 160 státem vlastněné podniky po privatizace program byl zahájen v roce 1987. Ačkoli je program podporován GATT, vláda musela postupovat opatrně, aby se vyhnula hromadným palbám. Nezaměstnanost nadále sužoval ekonomiku Tuniska a zhoršovala se rychle rostoucí pracovní silou. Odhaduje se, že 55% populace je mladší 25 let. Oficiálně je 15,2% tuniské pracovní síly nezaměstnaných.

V roce 2011, po arabské jaro, ekonomika poklesla, ale poté se zotavila s růstem HDP 2,81% v roce 2014. Nezaměstnanost je však stále jedním z hlavních problémů, kdy k prvnímu čtvrtletí roku 2014 bylo 15,2% nezaměstnaných pracovních sil. , s řešením politické patové situace, přijetím nové ústavy a jmenováním nové vlády. The národní platforma pro dialog, zprostředkovaná klíčovými organizacemi občanské společnosti, hrála klíčovou roli při shromažďování všech hlavních politických stran. Tento konsenzus umožní další reformy v ekonomice a veřejném sektoru.

V roce 2015 Útok Bardo National Museum vedlo ke zhroucení třetího největšího sektoru ekonomiky Tuniska,[21] cestovní ruch. Tuniskí turističtí pracovníci v Tunisu uvedli, že „cestovní ruch je mrtvý, je zcela mrtvý“, což vyjadřuje výrazný pokles cestovního ruchu po útoku.[22]

Počet škůdců se zvyšuje v důsledku pokračující vysoké míry nezaměstnanosti (15% pracující populace), ztráty kupní síly nejvíce znevýhodněných rodin a exploze plastového odpadu v důsledku nových spotřebitelských návyků. Nevyužívají žádnou sociální ochranu - zdravotní pojištění, odchod do důchodu ... - poskytovanou povoláním s právním postavením a mohou podléhat využívání recyklačního průmyslu[23]

Následující tabulka ukazuje hlavní ekonomické ukazatele v letech 1980–2017. Inflace pod 5% je zelená.[24]

RokHDP
(v Bil. US $ PPP)		HDP na obyvatele
(v USD $ PPP)		Růst HDP
(nemovitý)		Rychlost inflace
(v procentech)		Nezaměstnanost
(v procentech)		Vládní dluh
(v% HDP)
198013.62,127Zvýšit7.4%Negativní nárůst10.1%n / an / a
1981Zvýšit15.8Zvýšit2,387Zvýšit5.5%Negativní nárůst8.9%n / an / a
1982Zvýšit16.6Zvýšit2,463Pokles−0.5%Negativní nárůst13.7%n / an / a
1983Zvýšit18.0Zvýšit2,618Zvýšit4.7%Negativní nárůst9.0%n / an / a
1984Zvýšit19.7Zvýšit2,833Zvýšit5.7%Negativní nárůst8.6%n / an / a
1985Zvýšit21.5Zvýšit2,991Zvýšit5.7%Negativní nárůst7.6%n / an / a
1986Zvýšit21.6Pokles2,894Pokles−1.5%Negativní nárůst6.2%n / an / a
1987Zvýšit23.7Zvýšit3,101Zvýšit6.7%Negativní nárůst8.2%n / an / a
1988Zvýšit24.5Zvýšit3,158Zvýšit0.1%Negativní nárůst7.2%n / an / a
1989Zvýšit26.1Zvýšit3,306Zvýšit2.6%Negativní nárůst7.7%n / an / a
1990Zvýšit29.0Zvýšit3,560Zvýšit7.1%Negativní nárůst6.5%16.2%n / a
1991Zvýšit31.2Zvýšit3,756Zvýšit4.1%Negativní nárůst7.7%Stabilní16.2%66.4%
1992Zvýšit34.5Zvýšit4,065Zvýšit8.0%Negativní nárůst5.5%Stabilní16.2%Pozitivní pokles65.2%
1993Zvýšit36.2Zvýšit4,224Zvýšit2.5%Zvýšit4.0%Negativní nárůst16.3%Negativní nárůst66.9%
1994Zvýšit38.3Zvýšit4,362Zvýšit3.6%Negativní nárůst5.4%Stabilní16.3%Negativní nárůst67.0%
1995Zvýšit40.2Zvýšit4,484Zvýšit2.7%Negativní nárůst6.2%Pozitivní pokles16.2%Negativní nárůst68.8%
1996Zvýšit43.7Zvýšit4,808Zvýšit6.9%Zvýšit3.7%Pozitivní pokles16.1%Negativní nárůst70.1%
1997Zvýšit47.0Zvýšit5,100Zvýšit5.7%Zvýšit3.6%Pozitivní pokles15.9%Pozitivní pokles69.9%
1998Zvýšit49.9Zvýšit5,342Zvýšit5.0%Zvýšit3.1%Negativní nárůst16.1%Pozitivní pokles61.0%
1999Zvýšit53.7Zvýšit5,676Zvýšit6.0%Zvýšit2.8%Pozitivní pokles16.0%Negativní nárůst65.0%
2000Zvýšit57.3Zvýšit5,993Zvýšit4.3%Zvýšit2.8%Pozitivní pokles15.7%Negativní nárůst65.9%
2001Zvýšit61.4Zvýšit6,362Zvýšit4.9%Zvýšit1.9%Pozitivní pokles15.1%Pozitivní pokles54.7%
2002Zvýšit63.4Zvýšit6,503Zvýšit1.7%Zvýšit1.9%Negativní nárůst15.3%Pozitivní pokles54.2%
2003Zvýšit68.2Zvýšit6,931Zvýšit5.5%Zvýšit2.1%Pozitivní pokles14.5%Negativní nárůst55.1%
2004Zvýšit74.3Zvýšit7,476Zvýšit6.0%Zvýšit2.5%Pozitivní pokles14.2%Pozitivní pokles54.1%
2005Zvýšit79.7Zvýšit7,947Zvýšit4.0%Zvýšit2.4%Pozitivní pokles12.8%Pozitivní pokles52.4%
2006Zvýšit86.8Zvýšit8,570Zvýšit5.7%Zvýšit3.2%Pozitivní pokles12.5%Pozitivní pokles47.8%
2007Zvýšit94.7Zvýšit9,260Zvýšit6.3%Zvýšit3.0%Pozitivní pokles12.4%Pozitivní pokles44.8%
2008Zvýšit100.8Zvýšit9,763Zvýšit4.5%Zvýšit4.3%Stabilní12.4%Pozitivní pokles42.0%
2009Zvýšit104.8Zvýšit10,036Zvýšit3.1%Zvýšit3.7%Negativní nárůst13.3%Pozitivní pokles40.5%
2010Zvýšit108.8Zvýšit10,315Zvýšit2.6%Zvýšit3.3%Pozitivní pokles13.0%Pozitivní pokles39.2%
2011Zvýšit108.9Pokles10,204Pokles−1.9%Zvýšit3.5%Negativní nárůst18.9%Negativní nárůst43.1%
2012Zvýšit115.2Zvýšit10,694Zvýšit3.9%Negativní nárůst5.1%Pozitivní pokles16.7%Negativní nárůst47.7%
2013Zvýšit120.0Zvýšit11,020Zvýšit2.4%Negativní nárůst5.8%Pozitivní pokles15.3%Pozitivní pokles46.8%
2014Zvýšit124.9Zvýšit11,355Zvýšit2.3%Zvýšit4.9%Stabilní15.3%Negativní nárůst51.6%
2015Zvýšit127.6Zvýšit11,487Zvýšit1.1%Zvýšit4.9%Negativní nárůst15.4%Negativní nárůst54.8%
2016Zvýšit130.5Zvýšit11,448Zvýšit1.0%Zvýšit3.7%Negativní nárůst15.5%Negativní nárůst61.2%
2017Zvýšit135.4Zvýšit11,755Zvýšit1.9%Negativní nárůst5.3%Pozitivní pokles15.3%Negativní nárůst71.3%

Zahraniční obchod a investice

Tuniský vývoz v roce 2006

V roce 1992 Tunisko poprvé za 6 let znovu vstoupilo na trh soukromého mezinárodního kapitálu a získalo úvěrovou linii 10 milionů dolarů pro platební bilance Podpěra, podpora. V lednu 2003 Standard & Poor's potvrdila své úvěrové hodnocení investičního stupně pro Tunisko. The Světové ekonomické fórum 2002-03 zařadil Tunisko na 34. místo v hodnocení globálního konkurenceschopného indexu (dvě místa za sebou) Jižní Afrika, vůdce kontinentu). V dubnu 2002 je Tunisko první Americký dolar - denominováno svrchované pouto emise od roku 1997 získala 458 milionů USD se splatností v roce 2012.

The Bourse de Tunis je pod kontrolou státní rady pro finanční trh a obsahuje seznam více než 50 společností. Vláda nabízí značné daňové pobídky, aby povzbudila společnosti, aby se připojily k burze, a dochází k expanzi.

Tuniská vláda přijala v roce 1993 jednotný investiční zákon, aby přilákala zahraniční kapitál. Více než 1 600 orientovaných na export společný podnik firmy působí v Tunisku, aby využívaly relativně nízkých nákladů na pracovní sílu a přednostní přístup na blízké evropské trhy. Ekonomické vazby jsou nejužší s evropskými zeměmi, které dominují obchodu v Tunisku. Tunisko měna „dinár“ se mimo Tunisko neobchoduje. Částečná směnitelnost však existuje pro bona fide obchodní a investiční transakce. Některá omezení stále omezují operace prováděné tuniskými obyvateli.

Sklad tržní kapitalizace v roce 2007 byla hodnota kótovaných společností v Tunisku oceněna na 5,3 miliardy USD, což je 15% HDP roku 2007 Světová banka.[25]

V roce 2007 činily přímé zahraniční investice v roce 2007 2 miliardy TN dinárů, což je 5,18% z celkového objemu investic v zemi. Tento údaj vzrostl o 35,7% oproti roku 2006 a zahrnuje 271 nových zahraničních podniků a expanzi 222 dalších, které již v zemi sídlí.

Míra ekonomického růstu zaznamenaná v roce 2007 na úrovni 6,3% je nejvyšší za posledních deset let.

Ve dnech 29. a 30. listopadu uspořádalo Tunisko investiční konferenci s vedoucími zemí z celého světa se závazky, které na financování nových veřejných projektů dosáhly 30 miliard dolarů.[26]

Záruka za půjčku[27]

Dne 20. dubna 2012, americký ministr financí[28] a tuniský ministr financí Houcine Dimassi podepsal prohlášení o záměru[29] pokročit v poskytování záruky za půjčku v USA pro Tunisko. Vláda USA by poskytla tuto záruku za půjčku, aby tuniské vládě umožnila přístup k významnému tržnímu financování za přijatelné sazby a příznivé splatnosti s podporou záruky USA na jistinu a úroky (až 100 procent).

Podpora by sestávala ze záruky USA za tuniský vládní dluh (nebo bankovní půjčky poskytnuté tuniské vládě). Tato záruka výrazně sníží výpůjční náklady tuniské vlády v době, kdy se přístup na trh v mnoha zemích rozvíjejících se trhů dražší. V následujících týdnech mají obě vlády v úmyslu dosáhnout pokroku v dohodě o záruce za půjčku, která by umožnila Tunisku pokročit v emisi dluhů.

Ceremonie se konala ve Světové bance bezprostředně po jednání ministrů financí EU Deauville partnerství s arabskými zeměmi v přechodu.

Elektřina

  • Výroba: 16,13 miliardy kWh (2011)[30]
  • Produkce podle zdroje:
    • fosilní palivo: 96.8% (2010)
    • hydro: 1.7% (2010)
    • jiný: 1.5% (2010)
  • Spotřeba: 13,29 miliardy kWh (2010)
  • Exporty: Žádný (2010)
  • Dovoz: 19 milionů kWh (2010)

Zemědělství

Zemědělství - produkty: olivy, obilí, rajčata, citrusové ovoce, cukrová řepa, Termíny, mandle.

V roce 2018 Tunisko vyrobilo:

Kromě menších produkcí jiných zemědělských produktů, jako mandle (66 tisíc tun) a cukrovka (76 tisíc tun).[31]

Viz také

Reference

  1. ^ „World Economic Outlook Database, duben 2019“. IMF.org. Mezinárodní měnový fond. Citováno 29. září 2019.
  2. ^ „Země a úvěrové skupiny Světové banky“. datahelpdesk.worldbank.org. Světová banka. Citováno 29. září 2019.
  3. ^ "Populace celkem - Tunisko". data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 3. října 2019.
  4. ^ A b C d E „World Economic Outlook Database, říjen 2019“. IMF.org. Citováno 16. listopadu 2019.
  5. ^ „Ekonomická aktualizace pro Střední východ a severní Afriku, duben 2020: Jak může transparentnost pomoci Střednímu východu a severní Africe“. openknowledge.worldbank.org. Světová banka. p. 10. Citováno 10. dubna 2020.
  6. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str „The World Factbook“. CIA.gov. Ústřední zpravodajská služba. Citováno 12. května 2019.
  7. ^ „Poměr počtu chudoby na národních hranicích chudoby (% populace) - Tunisko“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 20. března 2020.
  8. ^ „Poměr počtu chudoby na 5,50 USD denně (PPP 2011) (% populace) - Tunisko“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 20. března 2020.
  9. ^ „GINI index (odhad Světové banky)“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 12. května 2019.
  10. ^ „Index lidského rozvoje (HDI)“. hdr.undp.org. HDRO (Human Development Report Office) Rozvojový program OSN. Citováno 11. prosince 2019.
  11. ^ „Nerovnost upravený index lidského rozvoje (IHDI)“. hdr.undp.org. HDRO (Human Development Report Office) Rozvojový program OSN. Citováno 11. prosince 2019.
  12. ^ „Pracovní síla celkem - Tunisko“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 27. listopadu 2019.
  13. ^ „Poměr zaměstnanosti k populaci, 15+, celkem (%) (národní odhad) - Tunisko“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 3. října 2019.
  14. ^ „Hodnocení podle země průměrného měsíčního čistého platu (po zdanění) (platy a financování)“. www.numbeo.com.
  15. ^ „Snadné podnikání v Tunisku“. Doingbusiness.org. Citováno 24. listopadu 2017.
  16. ^ "Seznam panovníků". Standard & Poor's. Citováno 26. května 2011.
  17. ^ A b C Rogers, Simon; Sedghi, Ami (15. dubna 2011). „Jak Fitch, Moody's a S&P hodnotí úvěrový rating každé země“. Opatrovník. Citováno 28. května 2011.
  18. ^ „Hodnocení konkurenceschopnosti“.
  19. ^ Řešení, EIU Digital. „Tunisko Ekonomika, politika a růst HDP Shrnutí - Economist Intelligence Unit“. country.eiu.com.
  20. ^ „Tunisko: HDP na obyvatele“. Index Mundi. Citováno 2. července 2012.
  21. ^ "CIA World Factbook". cia.gov. CIA. Archivovány od originál dne 1. října 2012. Citováno 16. července 2015.
  22. ^ „Tuniský cestovní ruch se potýká se ztrátou pracovních míst“. BBC World. 15. července 2015. Citováno 16. července 2015.
  23. ^ https://www.lemonde.fr/afrique/article/2019/05/28/a-tunis-les-chiffonniers-sortent-de-l-ombre_5468739_3212.html
  24. ^ „Zpráva pro vybrané země a subjekty“. www.imf.org. Citováno 7. října 2018.
  25. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 5. prosince 2006. Citováno 2009-12-31.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  26. ^ „Tunisko doufá v zachování demokracie a bude pobírat zahraniční investory“.
  27. ^ „Ministr financí Geithner a tuniský ministr financí Dimassi podepisují prohlášení, že budou pracovat na záruce USA za půjčky pro Tunisko“. Americké ministerstvo financí. Citováno 13. června 2012.
  28. ^ Timothy Geithner
  29. ^ „Časté dotazy: ZÁRUKA NA ÚVĚR USA PRO TUNISKO“ (PDF). Americké ministerstvo financí. Archivováno (PDF) z původního dne 27. července 2014. Citováno 13. září 2012.
  30. ^ „Nation Master“.
  31. ^ Produkce Tuniska v roce 2018, FAO

externí odkazy