Ekonomika Slovenska - Economy of Slovakia

Ekonomika Slovensko
Nbs.jpg
MěnaEuro (EUR, €)
Kalendářní rok
Obchodní organizace
EU, WTO, OECD
Skupina zemí
Statistika
PopulaceZvýšit 5 457 873 (1. ledna 2020)[3]
HDP
  • Pokles 102 miliard $ (nominální, odhad 2020)[4]
  • Pokles 176 miliard $ (PPP, 2020 odhad.)[4]
Pořadí HDP
Růst HDP
  • 3.9% (2018) 2.4% (2019)
  • −7,1% (2020e) 6,9% (2021e)[4]
HDP na obyvatele
  • Pokles 18 669 USD (nominální, odhad 2020)[4]
  • Pokles 32 184 USD (PPP, odhad 2020)[4]
Pořadí HDP na obyvatele
HDP podle odvětví
  • 1,5% (2020 odhad)[4]
  • 2.8% (2019)[4]
  • 2.5% (2018)[4]
Počet obyvatel níže hranice chudoby
  • Pozitivní pokles 12.6% (2013)[6]
  • Stabilní 16,3% ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE, 2018)[7]
Pozitivní pokles 20.9 nízký (2018, Eurostat )[8]
  • Zvýšit 0.857 velmi vysoko (2018)[9] (36 )
  • Zvýšit 0.804 velmi vysoko IHDI (2018)[10]
Pracovní síla
  • Pokles 2,736,717 (2019)[11]
  • Zvýšit Míra zaměstnanosti 72,4% (cíl: 72%; 2018)[12]
Pracovní síla podle zaměstnání
Nezaměstnanost
  • Negativní nárůst 6,8% (srpen 2020)[13]
  • Negativní nárůst 19,8% nezaměstnanost mladých lidí (15 až 24 let, červenec 2020)[14]
Průměrná hrubá mzda
€1,219 / $1,357 měsíčně (prosinec, 2019)
€894 / $1,004 měsíčně (duben, 2019)
Hlavní průmysly
automobily; kov a kovové výrobky; elektřina, plyn, koks, ropa, jaderné palivo; chemikálie, syntetická vlákna, dřevo a výrobky z papíru; stroje; kamenina a keramika; textilie; elektrické a optické přístroje; gumové výrobky; jídlo a nápoje; farmaceutické
Pokles 45. (velmi snadné, 2020)[15]
Externí
VývozZvýšit 80,8 miliard $ (2017 odhad)[5]
Export zboží
vozidla a související díly 27%, stroje a elektrická zařízení 20%, jaderné reaktory a pece 12%, železo a ocel 4%, minerální oleje a paliva 5% (2015 odhad)
Hlavní vývozní partneři
DovozZvýšit 80,07 miliard $ (2017 odhad)[5]
Dovoz zboží
stroje a elektrická zařízení 20%, vozidla a související součásti 14%, jaderné reaktory a pece 12%, topné a minerální oleje 9% (2015 odhad)
Hlavní dovozní partneři
PZI skladem
  • Zvýšit 69,92 miliardy USD (odhad k 31. prosinci 2017)[5]
  • Zvýšit V zahraničí: 21,29 miliardy USD (odhad k 31. prosinci 2017)[5]
Pokles - 2,005 miliardy $ (2017 odhad)[5]
Negativní nárůst 75,04 miliardy USD (odhad k 31. březnu 2016)[5]
Veřejné finance
  • Pozitivní pokles 48,0% HDP (2019)[16]
  • Zvýšit 45,202 miliardy EUR (2019)[16]
  • Schodek 1,2 miliardy EUR (2019)[16]
  • −1,3% HDP (2019)[16]
Příjmy41,5% HDP (2019)[16]
Výdaje42,8% HDP (2019)[16]
Ekonomická pomoc235 milionů USD v dostupných strukturálních fondech EU a fondech soudržnosti (2004)
Devizové rezervy
Zvýšit 3,622 miliardy USD (odhad k 31. prosinci 2017)[5]

Všechny hodnoty, pokud není uvedeno jinak, jsou v Americké dolary.

The ekonomika Slovenska je založen na Slovensko stát se Členský stát EU v roce 2004 a přijetí euro na začátku roku 2009. Jeho kapitál, Bratislava, je největším finančním centrem na Slovensku. K roku 2018 (1. čtvrtletí) byla míra nezaměstnanosti 5,72%.[20]

Vzhledem k tomu, že slovenské HDP rostlo velmi silně od roku 2000 do roku 2008 - např. 10,4% růst HDP v roce 2007 - slovenská ekonomika byla označována jako Tatra Tiger.

Dějiny

Od vzniku Slovenské republiky v lednu 1993 prošlo Slovensko centrálním přechodem plánovaná ekonomika do a ekonomie volného trhu, což byl proces, o kterém se někteří pozorovatelé domnívali, že byl zpomalen v období 1994–1998 kvůli kumpánský kapitalismus a další fiskální politiky předsedy vlády Vladimír Mečiar vláda. Zatímco ekonomický růst a další fundamenty se během Mečiarova funkčního období stabilně zlepšovaly, veřejný a soukromý dluh a obchodní deficity také vzrostl a privatizace bylo nerovnoměrné. Skutečný roční růst HDP dosáhl vrcholu v roce 1995 na 6,5%, ale v roce 1999 poklesl na 1,3%.

Dvě vlády „liberálně-konzervativního“ předsedy vlády Mikuláš Dzurinda (1998–2006) uskutečňoval politiky makroekonomické stabilizace a tržně orientované strukturální reformy. Téměř celá ekonomika je nyní privatizována a zahraniční investice vzrostly. Ekonomický růst přesáhl očekávání na počátku 21. století, přestože recese na klíčových exportních trzích. V roce 2001 vedly politiky makroekonomické stabilizace a strukturálních reforem ke spirále nezaměstnanosti. Nezaměstnanost dosáhla v roce 2001 vrcholu 19,2% (regionální ukazatele Eurostatu),[21] ai když klesl na (v závislosti na metodice) 9,8% ([Citace je zapotřebí ] nebo 13,5%[Citace je zapotřebí ] od září 2006 zůstává problémem. Solidní domácí poptávka posílila v roce 2002 hospodářský růst na 4,1%. Silný růst vývozu naopak tlačil ekonomický růst na stále silných 4,2% v roce 2003 a 5,4% v roce 2004, a to i přes pokles spotřeby domácností. Růst HDP v roce 2005 činil 6 důvodů. Celková inflace spotřebitelských cen poklesla z 26% v roce 1993 na průměrnou míru 7,5% v roce 2004, i když to bylo podpořeno zvýšením cen dotovaných služeb před vstupem Slovenska do EU Evropská unie. V červenci 2005 míra inflace poklesla na 2,0% a předpokládá se, že v roce 2005 dosáhne méně než 3% a v roce 2006 2,5%. V roce 2006 dosáhlo Slovensko nejvyššího ekonomického růstu (8,9%) mezi členy OECD a třetí nejvyšší v EU (hned za Estonsko a Lotyšsko ). Země měla potíže s řešením regionální nerovnováhy v bohatství a zaměstnanosti.[22] HDP na obyvatele se pohybuje od 188% průměru EU v Bratislavě po pouhých 54% na východním Slovensku.

Růst HDP

Vývoj HDP Slovenska podle Světová banka:[23]

Rok200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018
% HDP3.34.55.45.26.78.410.85.6−5.45.02.81.61.52.74.23.13.24.1

V roce 2007 dosáhlo Slovensko nejvyššího růstu HDP mezi členy EU OECD a EU s rekordní úrovní 14,3% ve čtvrtém čtvrtletí.[24] V roce 2014 činil růst HDP 2,4% a v letech 2015 a 2016 slovenská ekonomika vzrostla o 3,6%, respektive 3,3%. Pro rok 2018 předpovídá národní banka Slovenska zvýšení HDP o 4%.

Zahraniční investice

Centrální obchodní čtvrť v Bratislavě, Mlynské Nivy

Přímé zahraniční investice (PZI) na Slovensku dramaticky vzrostl. Levná a kvalifikovaná pracovní síla, 19% rovná sazba daně pro podniky i jednotlivce, žádné daně z dividend, slabý zákoník práce a příznivé zeměpisné umístění jsou hlavními výhodami Slovenska pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic vzrostl oproti roku 2000 o více než 600% a kumulativně dosáhl historického maxima 17,3 miliard USD v roce 2006, což je zhruba 18 000 USD na obyvatele do konce roku 2006. Celkový příliv PZI v roce 2006 činil 2,54 miliardy USD. V říjnu 2005 byly zavedeny nové investiční stimuly - příznivější podmínky pro IT a výzkumná centra, zejména pro umístění ve východní části země (kde je větší nezaměstnanost), aby přinesly větší přidanou hodnotu a nebyly logisticky náročné.

Původ zahraničních investic 1996–2005 - Nizozemsko 24,3%; Německo 19,4%, Rakousko 14,1%; Itálie 7,5%, Spojené státy americké (8. největší investor) 4,0%. Nejlepší investoři podle společností: Deutsche Telekom (Německo), Neusiedler (Rakousko), Gaz de France (Francie), Gazprom (Rusko), USSteel (USA), MOL (Maďarsko), ENEL (Itálie), E.ON (Německo) ...

Sektory zahraničních investic - průmysl 38,4%; bankovnictví a pojišťovnictví 22,2%; velkoobchod a maloobchod 13,1%; výroba elektřiny, plynu a vody 10,5%; doprava a telekomunikace 9,2%.

Přímé zahraniční investice „na zelené louce“

  • přítoky -2003: 756 milionů USD,2004: 1261 milionů USD,2005: 1908 milionů USD
  • odtoky-2003: 22 milionů USD2004: -144 milionů USD,2005: 146 milionů USD

Služby

Slovenský sektor služeb za posledních 10 let rychle rostl a nyní zaměstnává přibližně 69% populace a na HDP se podílí více než 61%. Slovenská turistika v posledních letech rostl, zdvojnásobil se příjem z 640 milionů USD v roce 2001 na 1,2 miliardy USD v roce 2005.[Citace je zapotřebí ]

Průmysl

Slovensko se industrializovalo většinou ve druhé polovině 20. století. Těžký průmysl (včetně těžby uhlí a výroby strojů a oceli) byla postavena ze strategických důvodů, protože Slovensko bylo méně vystaveno vojenské hrozbě než západní části Československa. Po skončení studené války význam průmyslu, zejména těžkého průmyslu, poklesl. V roce 2010 představoval průmysl (včetně stavebnictví) 35,6% HDP ve srovnání se 49% v roce 1990. V současné době, navazující na dlouholetou tradici a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jsou hlavními průmyslovými odvětvími s potenciálem růstu následující odvětví: automobilový průmysl, Elektronika, Strojírenství, Chemické inženýrství, Informační technologie. Automobilový průmysl patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví na Slovensku kvůli nedávným velkým investicím Volkswagen (Bratislava), Peugeot (Trnava ), Kia Motors (Žilina ) a od roku 2018 také Jaguar Land Rover v Nitra. Výroba osobních automobilů v roce 2016 činila 1 040 000 kusů, což z něj dělá Slovensko největším výrobcem automobilů ve vyráběných automobilech na obyvatele.[25] Mezi další velké průmyslové společnosti patří US Steel (hutnictví), Slovnaft (ropný průmysl), Samsung Electronics (elektronika), Foxconn (elektronika), Mondi SCP (papír), Slovalco (výroba hliníku), Hyundai Mobis (automobilový průmysl), Kontinentální Matador (automobilový průmysl) a Whirlpool Corporation. V roce 2006 tvořily stroje více než polovinu slovenského vývozu.

Největší společnosti podle výnosů

SpolečnostPříjmy
(Miliony EUR)[26]
Volkswagen Slovakia7,549
Kia Motors Slovakia5,184
Slovnaft3,421
Všeobecná zdravotná poisťovňa2,981
PCA Slovensko2,694
U. S. Steel Košice2,619
Samsung Slovensko2,377
Slovenské elektrárne2,183
Slovenský plynárenský priemysel1,493
Obchody Tesco1,451

Největší společnosti podle zisku

SpolečnostZisk
(Miliony EUR)[27]
SPP infrastruktura645
U. S. Steel Košice499
Slovnaft Eustream352
Slovenský plynárenský priemysel318
Kia Motors Slovakia209
Kontinentální Matador175
Volkswagen Slovakia173
Slovenská sporiteľňa162
Všeobecná úverová banka160
SPP distribúcia153

Zemědělství

V roce 2016 představovalo zemědělství 3,6% HDP (ve srovnání s 6,9% v roce 1993) a zaměstnávalo přibližně 3,9% pracovní síly (pokles z 10,2% v roce 1994). Více než 40% půdy na Slovensku je obděláváno. Jižní část Slovenska (hraničící s Maďarskem) je známá svou bohatou zemědělskou půdou. Pěstování pšenice, žita, kukuřice, brambor, cukrové řepy, obilí, ovoce a slunečnice. Vinice jsou soustředěny v Malé Karpaty, Tokaj a další jižní oblasti. Chov hospodářských zvířat, včetně prasat, skotu, ovcí a drůbeže, je také důležitý.

Slovensko vyrobeno v roce 2018:

Kromě menších produkcí jiných zemědělských produktů, jako hroznový (52 tisíc tun).[28]

TO

V posledních letech, servis a high-tech -orientované podniky prosperovaly na Slovensku. Mnoho globálních společností, včetně IBM, Dell, Lenovo, AT&T, MÍZA, Amazonka, Johnson Controls, Swiss Re a Accenture, postavili outsourcing a servisní střediska v Bratislava [29] a Košice (T-Systems, Systémy Cisco, Ness, Deloitte [30]). Včetně slovenských IT společností ESET, Sygic a Pixel Federation mít sídlo v Bratislavě.

VaV

Podle nedávné zprávy Evropská komise „Slovensko (spolu s některými dalšími ekonomikami střední a východní Evropy) je z hlediska inovací na nízkém seznamu států EU (Slovensko je na 22. místě). V rámci EU zaujímá předposlední místo v oblasti vytváření znalostí a poslední v oblasti inovací a podnikání. V procesu přechodu na a znalostní ekonomika, chybí mu zejména investice do vzdělávání a širší aplikace IT. The Světová banka naléhá na Slovensko, aby upgradovalo informační infrastrukturu a zreformovalo vzdělávací systém. The OECD uvádí, že by pomohla silnější konkurence na trhu produktů.

V březnu 2006 zavedla slovenská vláda nová opatření k provádění Akčního plánu pro výzkum, vývoj a inovace. Program pokrývá období od roku 2006 do roku 2010. Očekává se, že RDA každoročně vyhlásí alespoň jednu výzvu k vyjádření zájmu týkající se tohoto programu. Roční rozpočet programu stanoví RDA. Celková částka dostupná pro program závisí na ročních zdrojích národního rozpočtu a je pravděpodobné, že se bude rok od roku lišit. Po navýšení rozpočtových zdrojů o přibližně 50% disponuje RDA v roce 2006 celkovým rozpočtem ve výši 19,31 milionů EUR.

Práce

Minimální mzda na Slovensku je stanovena na 520 EUR měsíčně,[31] průměrný plat za rok 2017 byl 1052 EUR měsíčně,[32] v Bratislavském kraji byla v roce 2017 průměrná mzda 1527 EUR měsíčně.[33] K únoru 2018 činila míra nezaměstnanosti 5,88%.[34]

Statistika

Grafické znázornění vývozu slovenských produktů ve 28 barevně odlišených kategoriích.

Přepočet měny na euro

Slovensko změnilo svoji měnu ze slovenské koruny (SK-slovenská koruna) na euro 1. ledna 2009, a to kurzem 30,1260 koruny za euro.

Zahraniční obchod[35]

Rok200820092010201120122013201420152016
Vývoz v mld. €49.539.735.056.862.864.464.873.1274.35
Dovoz v miliardách EUR50.338.834.655.859.260.160.271.0971.47

Viz také

Reference

  1. ^ „World Economic Outlook Database, duben 2019“. IMF.org. Mezinárodní měnový fond. Citováno 29. září 2019.
  2. ^ „Země a úvěrové skupiny Světové banky“. datahelpdesk.worldbank.org. Světová banka. Citováno 29. září 2019.
  3. ^ „Populace 1. ledna“. ec.europa.eu/eurostat. Eurostat. Citováno 13. července 2020.
  4. ^ A b C d E F G h „World Economic Outlook Database, říjen 2020“. IMF.org. Mezinárodní měnový fond. Citováno 28. října 2020.
  5. ^ A b C d E F G h i j k "CIA World Factbook". CIA.gov. Ústřední zpravodajská služba. Citováno 7. ledna 2019.
  6. ^ „Míra počtu chudoby na národních hranicích chudoby (% populace) - Slovenská republika“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 19. října 2019.
  7. ^ „Lidé ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením“. ec.europa.eu. Eurostat. Citováno 13. ledna 2020.
  8. ^ „Giniho koeficient ekvivalizovaného disponibilního příjmu - průzkum EU-SILC“. ec.europa.eu. Eurostat. Citováno 20. prosince 2019.
  9. ^ „Index lidského rozvoje (HDI)“. hdr.undp.org. HDRO (Human Development Report Office) Rozvojový program OSN. Citováno 11. prosince 2019.
  10. ^ „Nerovnost upravený HDI (IHDI)“. hdr.undp.org. UNDP. Citováno 22. května 2020.
  11. ^ „Pracovní síla celkem - Slovenská republika“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 1. listopadu 2019.
  12. ^ „Míra zaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 20–64 let“. ec.europa.eu/eurostat. Eurostat. Citováno 30. května 2019.
  13. ^ „Nezaměstnanost podle pohlaví a věku - měsíční průměr“. appsso.eurostat.ec.europa.eu. Eurostat. Citováno 4. října 2020.
  14. ^ „Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin“. data.oecd.org. OECD. Citováno 8. září 2020.
  15. ^ „Snadné podnikání ve Slovenské republice“. Doingbusiness.org. Citováno 21. listopadu 2017.
  16. ^ A b C d E F „Vládní deficit eurozóny i EU27 na 0,6% HDP“ (PDF). ec.europa.eu/eurostat. Eurostat. Citováno 28. dubna 2020.
  17. ^ „Seznam panovníků“. Standard & Poor's. Citováno 26. května 2011.
  18. ^ A b C Rogers, Simon; Sedghi, Ami (15. dubna 2011). „Jak Fitch, Moody's a S&P hodnotí úvěrový rating každé země“. Opatrovník. Citováno 28. května 2011.
  19. ^ „Rozsah potvrzuje hodnocení Slovenska na A + a reviduje výhled na negativní“. Hodnocení rozsahu. Citováno 2. května 2020.
  20. ^ „Statistický úřad Slovenské republiky“. Archivovány od originál dne 24. září 2018. Citováno 12. března 2018.
  21. ^ „Wayback Machine“ (PDF). 4. července 2007. Archivovány od originál (PDF) dne 4. července 2007. Citovat používá obecný název (Pomoc)
  22. ^ Votruba, Martin. „Regionální bohatství“. Slovakistika Program. University of Pittsburgh. Citováno 10. dubna 2010.
  23. ^ „Růst HDP (roční%)“. data.worldbank.org. Světová banka. Citováno 8. dubna 2019.
  24. ^ „Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2007“. Statistický úřad Slovenské republiky. 4. března 2008. Citováno 14. února 2008.
  25. ^ „Slovensko vyrábí auta ve světě, dosáhneme nového rekordu“ (ve slovenštině). HNonline. 17. ledna 2017. Citováno 25. června 2017.
  26. ^ „Najväčšie firmy na Slovensku: zoradené podle tržieb“. finstat.sk.
  27. ^ „Firmy na Slovensku zoradené podle zisku“. finstat.sk.
  28. ^ Produkce Slovenska v roce 2018, FAO
  29. ^ „Lenovo investuje na Slovensku novými pracovními místy“. Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu. 20. dubna 2006. Citováno 25. dubna 2007.
  30. ^ „Členovia - Košice IT Valley“. www.kosiceitvalley.sk.
  31. ^ „Minimálna mzda 2018“. Minimalnamzda.sk. Citováno 1. března 2018.
  32. ^ "Priemerná mzda". www.minimalnamzda.sk. Citováno 1. března 2018.
  33. ^ „Rozloženie platov v Bratislavskom kraji - Platy.sk“. platy.sk.
  34. ^ „Nezamestnanosť ďalej klesá, bez práce je 5,88 procenta ľudí“. ekonomika.sme.sk. Citováno 1. března 2018.
  35. ^ „Základní údaje o střední a východní Evropě - klíčové ekonomické ukazatele a prognózy“. Ceemarket.com. Citováno 3. března 2015.

externí odkazy