Baháʼí Faith na Aljašce - Baháʼí Faith in Alaska

Baháʼí Faith Aljaška ústředí, která se nachází podél Seward Highway na vzdáleném jižním okraji Anchorage.

The Baháʼí Faith byl představen na Aljašku před příchodem prvního člena tohoto náboženství v roce 1915, který se tam přestěhoval. Postupem času se komunita Bahá'ís rozrůstala a zřizovala místní správní rady duchovní shromáždění v několika městech. V současné době má ve státě přibližně 1 500 stoupenců Aljaška.

Dějiny

Agnes Alexander byl prvním členem Baháʼí Faith kdy navštívit Aljaška. Byla na cestě zpět do Havaj když se několikrát zastavila Jihovýchodní Aljaška a přednesl několik přednášek, jak je zaznamenal Aseyeh Allen.[1]

První Baháʼí, která se přestěhovala na Aljašku a zde žila, byla Margaret Greenová. Bydlela uvnitř Juneau od 16. června 1915 do 6. června 1918 a pracoval jako knihovník. První Baháʼí průkopník na Aljašce, v odpovědi na Tabulky Božského plánu, byla Orcella Rexford. První osobou, která se stala Baháʼí na Aljašce, byla Dr. Gayne V. Gregoryová, která se později provdala za Rexforda. Druhou první novou Baháʼí byla Victoria Robarts.[2]

Několik Baháísů odcestovalo na Aljašku ve 20. letech 20. století, ale aktivita byla velmi malá. V roce 1939 vznikla čest Kempton v odpovědi na dopis od Shoghi Effendi napsáno do Baháʼí ze Severní Ameriky kde je požádal, aby se přestěhovali do devíti států, provincií a teritorií Spojených států a Kanady, které v sobě stále nemají Baháʼí.[3] Protože slovo „ukotvení“ bylo zmíněno v dopise[4] Honor se rozhodl přestěhovat do Kotviště Aljaška. Nejprve se usadila v Juneau, ale rychle se přestěhovala do Anchorage, kde žila od května 1939 do roku 1947. Provozovala knihkupectví s názvem The Book Cache, které guvernér nazýval „Kulturním centrem Aljašky“.[5] Další Baháʼí, která odpověděla na žádost Shoghi Effendi, byla Betty Becker, která se přestěhovala do Juneau. V roce 1941 se Janet Whitenack stala první aljašskou Baháʼí v tomto období, která měla označit stálou provozovnu Baháʼí víry na Aljašce. Whitenack se oženil s Vernem Stoutem v roce 1945 a měli první manželství s Baháʼís na Aljašce.[6]

První bahájský místní Duchovní shromáždění byla založena na Aljašce v Anchorage v roce 1943 a místní duchovní shromáždění v Fairbanks (1955), Údolí Tanana (1956), Ketchikan (1956) a Juneau (1957). V roce 1957 bylo vytvořeno Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce.[7] Shoghi Effendi, vedoucí náboženství od roku 1921 do své smrti v roce 1957, napsal mnoho dopisů bahájským Aljaškám - ty byly sestaveny a publikovány v High Endeavors: Messages to Alaska v roce 1976.[8]

V 80. letech byla bahájská víra založena na více než 200 lokalitách na Aljašce s více než 60 místními duchovními shromážděními, z nichž 26 bylo legálně založeno. V současné době je na Aljašce přibližně 1 500 bahájů.[9] A pořádaly se konference. V roce 1986 Severoamerický indický Baháʼí Lee Brown přednášel na Baháʼí v roce 1986 Kontinentální domorodá rada se konalo v údolí Tanana, které bylo zaznamenáno[10] - zahrnuje jeho výklad Rodilý Američan, zvláště Hopi, proroctví.

Poznámky

  1. ^ Kolstoe, str. II-1
  2. ^ Kolstoe, str. II-1
  3. ^ Marcus, str.1
  4. ^ Shoghi Effendi Baháʼí referenční knihovna
  5. ^ Marcus, s. 2
  6. ^ Kolstoe, str. II-1
  7. ^ Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce Komunita Aljašky Baháʼí - historie
  8. ^ Effendi, Shoghi (1976). High Endeavors: Messages to Alaska. Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce. p. 79.
  9. ^ Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce Komunita Aljašky Baháʼí - historie
  10. ^ Brown, Lee (1986). „Indiánská proroctví - Lee Brown“. Citováno 2012-11-10.

Viz také

Reference

  • Kolstoe, John (1999). Aljašská komunita Baháʼí: její růst a vývoj: formativní roky: do roku 1956 př. N. L. (1999) Anchorage, Aljaška: Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce.
  • Marcus, Della (2013). „Docela dobré na jeden život“ Honor Kempton (1892-1981) Bukurešť, Rumunsko: brožura s vlastním vydáním. str. 1-2.
  • Národní duchovní shromáždění bahájů na Aljašce (2002). Komunita Aljašky Baháʼí - historie
  • Shoghi Effendi (1939). Baháʼí referenční knihovna

externí odkazy