Aksentije Bacetić - Aksentije Bacetić

Baceta
Baceta Rujanac (1860-1905) .jpg
Rodné jménoAksentije Bacetić
Přezdívky)Baceta, Rujanac
narozený27. února 1860
Užice, Srbské knížectví
Zemřel16.června 1905 (ve věku 45)
Beljakovce, Osmanská říše
Věrnost Srbská četnická organizace (1904–05)
Roky služby1904–05
Hodnost
  • vojvoda (Velitel)
  • šef Gorskog štaba (Vedoucí horského ústředí)

Aksentije Bacetić (Srbská cyrilice: Аксентије Бацетић, 27. Února 1860 - 16. Června 1905), známý jako Baceta (Бацета), byl a srbština tajný agent a Četnický velitel v Makedonii. Jeho příjmení bylo napsáno Bacetović.

Časný život

Bacetić se narodil ve vesnici Kriva Reka poblíž Užice,[1] v Srbské knížectví. Měl zrzavé vlasy.[1] Jako mladík se přidal k řadám Lidová radikální strana. Podílel se na Timok Rebellion v roce 1882, poté uprchl do Bulharské knížectví. Poté šel do Ruská říše kde se zapsal do Poddůstojník škola skončila v hodnosti vtipálek. Vrátil se do Srbska, kde byla uznána jeho hodnost pod velitele.

Překládal díla z bulharštiny do srbštiny.[2]

Tajný agent

Bacetić pracoval jako a dvojitý agent v Bulharsku, poskytující srbskému velení informace o umístění bulharských vojsk během EU Srbsko-bulharská válka (1885). Byl chycen a odsouzen k smrti, ale srbská strana během jednání o mírové smlouvě trvala na vězení a dostal 101 let vězení. Podařilo se mu uprchnout z vězení a vrátil se do Srbska. Poté byl poslán na špionáž Rakousko-Uhersko. Byl obviněn z toho, že je bulharským špiónem, a byl vyloučen ze služby. Po Může převrat (1903), začal pracovat se starými řemesly v Staré Srbsko a Makedonie.

Srbská četnická organizace

Bacetić následně budoval vztahy a připojil se k Srbská četnická organizace, stává se jedním z členů správní rady a organizuje operace v Makedonii. „Fanaticky“ vedl četnické hnutí.[1]

Po boji Tabanovce (27. března 1905), Savatije Milošević, Lazar Kujundžić a Baceta opustili své kanceláře jako organizátoři akce a chtěli cítit četnický životní styl „zevnitř“ jako voivodes. Baceta měl nahradit tehdejšího náčelníka vrchního štábu, Ilija Jovanović. Baceta a Savatije přesunuli do poloviny dubna přes hranice 107 stíhaček.[3] Chetnikové porazili místní kontingent osmanské armády u Bojujte na Čelopku (16. dubna 1905). Vítězství rozzuřilo Osmany,[4] kdo začal lov rebelové. Rebelové byli nuceni ustoupit přes hranice a byli rozptýleni.[5] Čiča Pavle a Bacetović byli obklopeni osmanskou armádou poblíž vesnice Beljakovce 16. června a všichni v jejich pásmech byli zabiti.[6][7]

Vojenské úřady
za prvé Náčelník horského velitelství
na levé straně Vardaru
? –Červen 1905		Uspěl
?

Anotace

  • Jeho příjmení bylo také hláskováno „Bacetović“.[1]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Đurić & Mijović 1993, str. 90

    Снажна рука Аксентија Бацетовића- Бацете Рујанца. Риђ као Саватије, са малом брадом, тајанствен, са гласом и очима пророка и секташа, Бацета је фе Његова прошлост цела је била једна велика драматична авантура. Јио је сељак из Криве Ријеке ужичке, у Београду је учио реалку, у Москви постао јункер. После Зајечарске буне као официрски приправник вратио се у Србију да ступи у војску Његово ужичко порекло начинило га је сумњивим. Краљ Милан мрзео је проту Милана Ђурића и мислио је да је сваки Ужичанин бунтовник и непријатељ де Јацета је морао да оде из земље. Александар Батенберг, кнез Бугарске и Шарк Румели валиси примио га је одмах. Био је руски ђак. Рат 1885 избрисао је код њега сва сећања на неправду и прогонство. Када му нису хтели да уваже оставку на службу он је отпочео да шаље тајно извештаје о бугарским

  2. ^ Milutin R. Stepanović (1913). Srbi i Bugari u prošlosti i sadašnjosti. preštampala Delniška tiskarna. p. 96. Аксентије Бацетић-Рујанац
  3. ^ Ilić, Vladimir (5. března 2003). „Ubistvo popa Taška“. Glas Javnosti.
  4. ^ Драгиша Васић; Гојко Тешић; Александар Јерков; Вук Крњевић (1990). Dva meseca u jugoslovenskom Sibiru: Utisci iz Rusije; Putopisi, eseji, kritike, članci. Просвета. То је било после победе на Челопеку због коje Турци беху побеснели.
  5. ^ Jovanović 1937 "Потерна одељења турске војске открила су их у Никуљану. После одржане славне борбе на Челопеку, у којој су Турци имали преко две стотине које мртвих које рањених, они су св морали вратити преко границе. Њихов ...".
  6. ^ Trifunović 1933, str. 24-28.
  7. ^ Ilić 2006, str. 61-64.

Zdroje