Vallejos v. Komisař pro registraci - Vallejos v Commissioner of Registration

Vallejos a Domingo v. Komisař pro registraci
Soudnictví v Hongkongu
SoudKonečný odvolací soud, Hongkong
Celý název případuVallejos Evangeline Banao také známý jako Vallejos Evangeline B. a Daniel Domingo L. v. Komisař pro registraci a registraci osob (FACV 19 a 20/2012)
Rozhodnuto2013-03-25
Citace(2013) 16 HKCFAR 45
Přepis (y)[1]
Historie případu
Předchozí akceVallejos v. Komisař pro registraci (HCAL 124/2010 )
Domingo a Domingo v. Komisař pro registraci (HCAL 127 a 128/2010 )
Komisař pro registraci v. Vallejos (CACV 204/2011 )
Komisař pro registraci v. Domingo (CACV 261/2011 )

Vallejos a Domingo v. Komisař pro registraci byl soudní spor proti vláda Hongkongu dvěma zahraniční domácí pomocníci (FDHs) hledající trvalé bydliště a právo pobytu v Hongkongu. Díky svému předmětu byl v médiích běžně označován jako Právo FDHs na případ pobytu (外 傭 居港 權 案). Evangeline Vallejos a Daniel Domingo byli dva z pěti žadatelů, kteří v různých skupinách podali v roce 2010 tři žaloby na právo pobytu; rozhodnutí ve Vallejosově případě se očekávalo jako precedens pro další dva.

Dne 30. září 2011 soudce Johnson Lam z Soud prvního stupně vrchního soudu (CFI) rozhodl v případě Vallejose, že stávající právní předpisy omezující nárok FDH na získání trvalého pobytu jsou v rozporu Základní zákon v Hongkongu. Lam také zjistil, že Vallejos a Domingo, ale ne další tři žadatelé, splnili podmínku, že brali Hongkong jako svůj jediný trvalý domov a v Hongkongu obvykle pobývali sedm let. The Odvolací soud vrchního soudu zrušil rozhodnutí Soudu prvního stupně ve věci Vallejos dne 28. března 2012. Vallejos a Domingo se poté společně odvolali k Konečný odvolací soud (CFA), kteří projednali jejich případ ve dnech 26. – 28. Února 2013; CFA zamítla jejich odvolání dne 25. března 2013.

Pozadí

Žadatel

První stěžovatelka v případě CFA, Evangeline Banao Vallejos, pochází z Filipíny, kde byla dříve podnikatelka.[1] Přišla do Hongkongu v roce 1986 jako FDH, zatímco území bylo stále Britská kolonie.[2] Během svého prvního roku v Hongkongu změnila zaměstnavatele, ale poté pokračovala v práci pro rodinu Barryho Onga více než dvě desetiletí. Vykonávala dobrovolnickou práci a aktivně působila v kostele.[1] V dubnu 2008 požádala imigrační oddělení o ověření způsobilosti k trvalému pobytu. V listopadu téhož roku ji imigrační oddělení informovalo, že její žádost nebyla úspěšná; nebyla považována za „běžně pobývající“ v Hongkongu z důvodu čl. 2 odst. 4 písm. a) bodu vi) nařízení o přistěhovalectví. Následující měsíc požádala o registraci osob, aby požádala o a Hongkongský permanentní průkaz totožnosti, za což byla rovněž odmítnuta. Odvolala se proti Registraci osob, která v červnu 2009 rozhodla proti ní. V tomto bodě se Vallejos obrátil na Oddělení právní pomoci pro pomoc; místní advokátní kancelář Barnes a Daly, stejně jako advokát Gladys Li, souhlasil, že bude Vallejosovi pomáhat při podání žádosti o soudní přezkum, aby rozhodl, zda příslušné ustanovení imigračního nařízení je v souladu se základním zákonem. Případ se do pozornosti mainstreamových médií dostal v prosinci 2010.[3]

Ukázalo se, že Vallejos je jedním z pěti Státní příslušníci Filipín kdo by podával žádosti o soudní přezkum. Ostatní se přihlásili společně ve skupinách po dvou. Daniel Domingo (druhý stěžovatel v případě CFA) a jeho manželka Irene Raboy Domingo pracovali v Hongkongu od 80. let jako FDH, setkali se, oženili se a porodili tam tři děti. O ověření požádali v dubnu 2006 a v listopadu 2007 jim byl udělen nepodmíněný pobyt, nikoli však trvalý pobyt. Josephine Gutierrezová přišla do Hongkongu v roce 1991, kde se v roce 1996 narodil její syn Joseph James Gutierrez; oba požádali o ověření v prosinci 2006. Vallejosovo soudní datum bylo stanoveno na 22. srpna, zatímco ostatní byly naplánovány na říjen.[1] Vallejos uvedla, že doufá, že odejde do důchodu v Hongkongu.[1]

Imigrační zákony

Rok poté, co dorazil Vallejos, zákon Hongkongu byl změněn s cílem zavést pojem „trvalý pobyt“. Trvalý pobyt byl nový status, který umožňoval osobám, které se nenarodily na tomto území, získat právo pobytu zde. Mělo to být podmíněno předchozím „obvyklým pobytem“ v Hongkongu, aby to bylo v souladu s rokem 1984 Sino-britské společné prohlášení a Základní zákon v Hongkongu Čl. 24 odst. 4, který by vstoupil v platnost v budoucnu.[2] Cizinci, kteří na území „řádně pobývali“ po dobu sedmi let, budou moci požádat o trvalý pobyt; pokud by byli úspěšní, získali by různá privilegia včetně franšízy, svobody pobytu v Hongkongu a změny zaměstnavatele bez pracovního víza a způsobilosti pro veřejné bydlení.[4]

„Obvykle bydlící“, což je termín, jehož definice se nachází především v jazyce judikatura, byl kvalifikován zákonem již v roce 1971 pro účely stanovení kvalifikace pro další pobytové statusy.[5] V roce 1982 bylo nařízení o přistěhovalectví pozměněno tak, aby v čl. 2 odst. 4 písm. A) bylo uvedeno, že s lidmi, kteří přistáli nezákonně, porušili hranici svého pobytu nebo byli uprchlíky, nebude zacházeno jako s „obyvateli s obvyklým pobytem“. V roce 1989 byl čl. 2 odst. 4 písm. A) znovu pozměněn tak, aby dále vylučoval osoby v imigračním vězení z definice „běžného pobytu“.[6] Dne 1. Července 1997, bezprostředně po převod suverenity nad Hongkongem, nabyly účinnosti další dodatky k imigračnímu nařízení. Mezi jinými změnami byly z definice „běžně pobývajícího rezidenta“ vyloučeny další čtyři třídy osob: zahraniční smluvní pracovníci v rámci dovozu pracovních systémů, zahraniční domácí pomocníci, konzulární personál v Hongkongu a členové Lidová osvobozenecká armáda, hongkongská posádka. Další novela z roku 2002 vyloučila držitele „předepsaných cestovních dokladů ústřední lidové vlády“.[7] Celkem bylo zákonem definováno celkem devět tříd lidí fyzicky přítomných v Hongkongu, aby nebyli „obyčejně rezidenti“.[2]

Soud prvního stupně

Slyšení a rozhodnutí

Jednání o Vallejosově případu začalo 22. srpna 2011 a trvalo až do 24. dne. David Pannick zastupoval respondenta, komisaře pro registraci.[8] Během slyšení byla soudní síň přeplněna právníky, novináři a dalšími členy veřejnosti, kteří zaujali nejen místa ve veřejné galerii, ale také místa pro obžalované a členy poroty (posledně jmenované jsou podle případu neobsazené) po ruce nebyl zkušební porota ale soudní přezkum). Dalších sto lidí sledovalo řízení na a velkoplošná televize v hale, zatímco protestující, kteří podporovali i odporovali Vallejosovu případu, čelili mimo budovu bez incidentů.[9]

Spravedlnost Johnson Lam Man-hon Soudu prvního stupně se očekávalo, že o případu rozhodne dne 29. září 2011. Nicméně Hongkongská observatoř zvednutý výstražný signál tropického cyklónu Č. 8 kvůli přístupu Typhoon Nesat brzy ráno, což znamená, že vládní úřady se na den zavřely.[10] Následujícího rána se počasí vrátilo do normálu a Lam oznámil své rozhodnutí, že příslušné ustanovení imigračního nařízení je v rozporu se základním zákonem. Samotná Vallejos se toho dne nezúčastnila soudu, protože byla v práci.[11]

Po zbytek října a listopadu Lam vyslechl argumenty a vydal rozsudky ve dvou dalších případech pobytu FDH, a to Irene R. Domingo a Daniel L. Domingo v. Komisař pro registraci (HCAL 127 a 128/2010 ) a Josephine B. Gutierrez a Joseph James Gutierrez v. Komisař pro registraci (HCAL 136 a 137/2010 ).[12] Z těchto žadatelů bylo shledáno, že pouze Daniel Domingo splnil požadavek „obvyklého pobytu“, který ho opravňuje k podání žádosti o trvalý pobyt; Lam zjistil, že období obvyklého pobytu Domingovy manželky Irene bylo přerušeno obdobím překročení povolené délky pobytu, kdy zůstala v Hongkongu bez oprávnění ředitele imigrace. Samostatně rozhodl, že Josephine Gutierrezová nepodnikla pozitivní kroky k tomu, aby Hongkong stanovila jako své jediné místo trvalého pobytu, což znamená, že ani ona a její syn Joseph James neměli právo žádat o trvalý pobyt.[13]

Vládní reakce

Den rozhodnutí, Hongkong Tajemník pro bezpečnost Ambrose Lee oznámila, že se vláda odvolá na Lamovo rozhodnutí, a bude se samostatně vztahovat na pobyt rozsudek na jednání v říjnu. Rovněž uvedl, že imigrační oddělení pozastaví právo FDH na žádost o pobyt, a že taková akce nepředstavuje pohrdání soudem jak navrhovali komentátoři.[14]

Vládní úředníci v Indonésii a na Filipínách, dvou hlavních zemích původu FDH v Hongkongu, reagovali na rozhodnutí příznivě. Filipínský prezident Benigno Aquino III uvítal tuto zprávu, i když uvedl, že není příliš obeznámen s hongkongskými zákony a že by se touto otázkou zabýval.[15] Philippine Vice-President Jejomar Binay označil za „krok vpřed v uznávání práv migrantů“. Mluvčí filipínského ministerstva zahraničních věcí Raul Hernandez byl opatrnější a obecně uvedl, že vláda uvítala vývoj, který zlepšil situaci zámořské filipínské pracovníky, ale že by se zdržel dalších komentářů, protože další podobné případy stále nebyly vyřešeny.[16] Gusti Made Arka, generální ředitel pro pracovníky v zahraničí s indonéským ministerstvem práce, podobně uvedl: „Hongkong jsme vždy považovali za jedno z nejlepších míst pro naše pracovníky ... Doufáme, že toto rozhodnutí bude považováno za měřítko a že ostatní země dělají totéž “.[17]

Reakce nevládních organizací a veřejnosti

Soudce Lam, který věděl, že jakékoli jeho rozhodnutí bude kontroverzní, si během soudního řízení vzal čas na to, aby zdůraznil, že jeho úkolem je rozhodovat o obsahu zákona, nebrat v úvahu politické nebo sociální faktory, které by zákonodárce.[5] Migranti z Filipín a Indonésie vyzvali své vlády, aby s hongkonskou vládou projednaly situaci a našly způsob, jak rozptýlit obavy hongkonské veřejnosti ohledně tohoto rozhodnutí.[18]

Žádost o odklad rozhodnutí

Dne 4. října podala vláda žádost o odklad výkonu Lamova dřívějšího rozsudku.[19] David Pannick, opět zastupující komisaře, tvrdil, že „status quo by měl být zachován“, dokud nebudou vyčerpána odvolání.[20] Dne 26. října však Johnson Lam rozhodl proti žádosti vlády o pobyt. Poznamenal, že jeho dřívější rozhodnutí se týkalo pouze případu samotné Vallejos. Uvedl, že další FDH by mohly podávat žádosti zdarma.[21] Prohlásil však, že by bylo zcela přípustné, aby imigrační oddělení odložilo zpracování těchto žádostí až po odvolání, a že takové jednání nepředstavuje pohrdání soudem, jak se obávala vláda.[22] Dále uvedl, že pokud se imigrační oddělení rozhodlo nevyhovět jiným žádostem FDH, je na samotných žadatelích, aby se svými případy obrátili k soudu.[23] Poukázal také na to, že „[kromě] příkazu k dočasné platnosti nemůže soud žádné osobě bránit v dovolávání se právních zásad stanovených v rozsudku soudu“; vláda o takový příkaz nepožádala a Lam pochyboval, že soud má pravomoc ho vydat. Jak uvedl, úleva, kterou požaduje vláda, ji tedy nebude chránit před žalobami jiných žadatelů o právo na pobyt.[19] Advokát společnosti Vallejos Mark Daly uvedl, že žádost o bydliště jeho klienta byla ve výsledku „stoprocentně jistá“.[24] The Hongkongský monitor lidských práv byl citován jako vítající rozhodnutí.[25]

Odvolací soud

Sluch

V říjnu 2011 podala vláda odvolání proti Lamovu rozsudku ve věci CFI v Odvolací soud, a bylo mu přiděleno číslo případu CACV 204/2011. Vládní podání uvedlo, že Lam pochybil, když zjistil, že pobyt zahraničních domácích pomocníků v Hongkongu nelze považovat za „neobvyklý“, když konstatoval, že právo vlády uplatnit imigrační kontrolu podle článku 154 základního zákona nelze použít na Vallejos, a tím, že nezohlednil vnější materiály z doby před a po zveřejnění základního zákona v roce 1990.[26][27] Vrchní soudce vrchního soudu Andrew Cheung a místopředsedové Vrchního soudu Robert Tang a Frank Stock vyslechli vládní výzvu ve dnech 21. – 23. února 2012.[28] David Pannick nadále zastupoval vládu. První den jednání Pannick tvrdil, že „nedochází k narušování právního státu, pokud má zákonodárce určitou míru volného uvážení“.[29][30] Pannick také poukázal na zacházení předchozí britské administrativy s Vietnamští uprchlíci v Hongkongu v 80. letech jako precedens.[31] Dále uvedl příklady z britského práva, například skutečnost, že čas strávený tam na studentských vízech nebyl považován za „obyčejné bydliště“ a nezapočítával se do doby potřebné k získání Neomezenou dovolenou zůstat.[32]

Samotná Vallejos se znovu nemohla účastnit soudu.[33] Její rada Gladys Li na Pannickovy argumenty odpověděla tím, že vietnamští uprchlíci nedostali průkazy totožnosti a museli žít ve vládou stanovených uprchlických střediscích; argumentovala tak, že vietnamští uprchlíci nespadají do definice „obyčejně pobývající“.[31] Tvrdila také, že případ vietnamských uprchlíků nemá žádný precedens, protože na rozdíl od roku 1997, kdy mohla koloniální vláda bez omezení přijímat jakékoli imigrační zákony, je dnes hongkongská vláda vázána základním zákonem.[34] Li porovnal zacházení s vietnamskými uprchlíky se zacházením s FDHs: zatímco pracovní smlouvy FDHs omezovaly místo jejich pobytu, byly jim vydávány průkazy totožnosti, mohly mít běžný společenský život mimo práci. Popsala jejich postavení jako srovnatelné se zahraničními úředníky.[35] Tvrdila rovněž, že požadavek standardní smlouvy FDH, aby se FDH každé dva roky vrátil do své země původu, neměl vliv na obvyklé bydliště Vallejos v Hongkongu, protože jí bylo vždy před odjezdem nabídnuto prodloužení smlouvy a její odchod z Hongkongu se trochu lišil od jakékoli jiné kategorie zaměstnanců vyžadovaných jeho zaměstnavatelem k čerpání povinné dovolené. Justice Stock se však nezdá být přesvědčen tímto argumentem, když uvedl, že Vallejosova nepřítomnost v Hongkongu byla „vynucena“, zatímco Justice Tang poukázal na to, že Vallejos se nemohl do Hongkongu vrátit, jak si přála během takových absencí, což dále zpochybňuje představa, že by mohla být během takových absencí považována za „obyčejně rezidentní“.[34]

Slyšení skončilo 23. podle plánu.[35][36]

Vládnoucí

Dne 28. března 2012 odvolací soud oznámil své rozhodnutí, že napadené ustanovení (imigrační nařízení 2 (4) (a) (vi)) neporušuje základní zákon. Vallejosův právní zástupce Mark Daly ihned poté uvedl, že jeho klient se s největší pravděpodobností proti rozhodnutí odvolá Konečný odvolací soud.[37]

Konečný odvolací soud

Vallejos a Daniel Domingo podali odvolání ke svému případu u konečného odvolacího soudu a byla jim přidělena čísla případů FACV 19 a 20/2012. Před CFA by je zastupoval Michael Fordham; Vládu nadále zastupoval David Pannick.[38] Hlavní soudce Geoffrey Ma zamítl další žádost o spojení osmiletou Liang Wing-ki, hongkonskou dcerou rodičů z pevniny, jejíž další přítel, matka Li Yinxian, podala žalobu jejím jménem. Philip Dykes, navrhovatel, tvrdil, že jelikož by se případ Vallejos a Domingo dotkl otázek výkladu základního zákona podle článku 158, byly by ovlivněny také zájmy Liang. Při zamítnutí žádosti Lianga Ma uvedla: „Cítíme, že body, které, zdá se, argumentujete, jsou adekvátně pokryty a budou adekvátně pokryty.“[39] Liang a další děti narozené v Hongkongu, jako je ona, byly v případě 2001 vyloučeny z práva na pobyt v Hongkongu Ředitel pro přistěhovalectví v. Chong Fung Yuen.[40]

Odvolání Vallejose a Dominga přišlo před CFA dne 26. února 2013 na jednání, které trvalo tři dny. Fordhamovy argumenty se zaměřovaly na ústavnost nebo její nedostatek při používání „plošného vyloučení“, aby se zabránilo všem lidem náležejícím k určitým skupinám obyvatel spadat pod definici „obyčejně pobývající“, a tak nakonec získali nárok požádat o právo pobytu. Pannick diskutoval o moci zákonodárce definovat pojmy použité v základním zákoně; uvedl, že zahraniční domácí pomocníci „netvoří součást stálého obyvatelstva“, a proto bylo pro zákonodárce legitimní vytvořit legislativní definici „obyčejně pobývajícího“, která je vylučuje.[38][41] Slyšení skončilo podle plánu.[42] Dne 25. března 2013 vydala CFA rozsudek, podle kterého omezení pobytu a zaměstnání FDH v Hongkongu znamenala, že nespadají pod definici „běžného pobytu“ pro účely přistěhovalectví; rozsudek neodkazoval na výklad NPCSC z roku 1999, a proto CFA bez projednávaných otázek podle článku 158 zamítla žádost vlády o postoupení věci NPCSC k dalšímu výkladu.[43]

Veřejná diskuse kolem případu

Potenciální dopad na veřejné výdaje

The Demokratická aliance pro zlepšení a pokrok Hongkongu (DAB) se vyjádřila proti možnosti trvalého pobytu pro FDH s odvoláním na jeho potenciálně vysoké náklady. Zákonodárce DAB Starry Lee předpovídal, že 125 000 FDH by každý sponzorovalo v průměru tři závislé osoby, které přijdou do Hongkongu, což znamená celkem 500 000 osob nově způsobilých pro vládní programy, jako je veřejné vzdělávání, dotace na bydlení a Komplexní pomoc v oblasti sociálního zabezpečení, což vedlo k dalším veřejným výdajům v řádu desítek miliard dolarů.[1] Hongkongská federace odborových svazů zákonodárce Pan Pey-chyou rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že zvýšení nabídky pracovních sil tím, že se FDH bude moci svobodně věnovat jinému zaměstnání, může ostatní pracovníky znevýhodnit.[44] Leeův kolega zákonodárce DAB Chan Kam-lam uvedla, že strana shromáždila 91 500 podpisů v 18 volební obvody, z nichž všichni kromě 210 byli v opozici k udělení FDHs práva pobytu.[45] V reakci na to Law Yuk-kai z Hongkongský monitor lidských práv vyjádřil pochybnosti o údajích o výdajích DAB, vysmíval se jim jako „strašidelná taktika“ a porovnal je s dřívější opozicí DAB vůči právům na pobyt pro děti z pevniny v Ng Ka Ling v. Ředitel pro přistěhovalectví.[1] Eman Villanueva z koordinačního orgánu asijských migrantů rovněž odsoudil prohlášení DAB.[46]

Občanská strana předseda Alan Leong zpochybnil předpoklad, že služky by mohly mít nárok na trvalý pobyt, i když Vallejosová v jejím případě zvítězila, s tím, že imigrační oddělení požadovalo, aby žadatelé o trvalý pobyt podepsali prohlášení, že mimo jiné mají „dostatečné prostředky k živobytí na sebe a svou rodinu v Hongkongu bez pomoci “; navrhl, že imigrační oddělení nebude ochotno přijímat taková prohlášení od FDHs s typickým měsíčním příjmem něco málo přes 3 000 HK $.[47] Leong dále obvinil Liberální stranu ze zavádění veřejnosti v této věci. Nejmenovaný zaměstnanec imigračního oddělení pohovoril s Zpívat Tao denně, v reakci na komentáře Leonga, uvedl, že nízký příjem nemusí být nutně překážkou pro získání trvalého pobytu a že žádosti od jiných osob s nízkými příjmy, jako jsou zahraniční studenti, byly běžně schvalovány.[48]

Regina Ip uvedl, že vláda bude muset přidělit více zdrojů na řešení zvýšené pracovní zátěže vyplývající z aplikací FDH na právo pobytu.[23] Od dřívějšího rozhodnutí Lam ve prospěch společnosti Vallejos koncem září došlo k definitivnímu nárůstu počtu FDH žádajících o trvalý pobyt, z pouhého jednoho nebo dvou takových případů měsíčně v minulosti, na průměrných šestnáct v srpnu a září 2011 a více než 20 žádostí pouze 25. října.[22] Celkově imigrační oddělení uvedlo, že v říjnu obdrželo od FDH 148 žádostí o trvalý pobyt.[49] Od října 2011 do konce března 2012, kdy odvolací soud zrušil Lamovo rozhodnutí, podalo žádost o trvalý pobyt celkem zhruba 900 zahraničních domácích pomocníků.[37][50]

Spojení občanské strany s případem

Cestovní ruch funkční volební obvod zákonodárce Paul Tse vznesené otázky ohledně Občanská strana Odkazy na případ, otázky, které byly zodpovězeny uživateli internetu, včetně těch na populárním místním fóru Uwants, stejně jako Facebook skupina vytvořená společností Tse za účelem shromažďování videí a článků o potenciálním negativním dopadu soudního přezkumu.[1] Vallejosova advokátka, Gladys Li, je zakládající členkou Občanské strany. The Liberální strana vytáhl útočné reklamy uvedl, že „základní členka Občanské strany Gladys Li pomáhá zahraničním služkám bojovat proti jejich případu pobytu“, zopakovala varování DAB před masivním nárůstem populace a veřejných výdajů, a vyzvala Občanskou stranu, aby učinila formální veřejné prohlášení, zda strana sama podporovala trvalý pobyt pro FDH.[48] Úvodník v Wen Wei Po týden poté, co tento rozsudek obvinil Občanskou stranu z toho, že je „nepřítelem lidu“ pro jejich údajnou podporu případu bydlení služebných.[51] Veřejné vnímání to pan-demokratický Věří se, že kandidáti podporovaní Vallejosovým případem přispěli k jejich špatnému předvádění v EU Listopad 2011 volby do okresních zastupitelstev.[52]

Možnost tlumočení stálého výboru

Již v srpnu 2011 se spekulovalo, že by vláda usilovala o výklad základního zákona z Stálý výbor z Národní lidový kongres (NPC) Čínské lidové republiky, a to buď před rozhodnutím soudu, nebo po něm, stejně jako následovaly Ng Ka Ling v. Ředitel pro přistěhovalectví, případ předchozího práva na pobyt, který také přitáhl velkou pozornost veřejnosti.[53] Liberální strana předsedkyně Miriam Lau pokud jde o její část, uvedla, že by veřejnost pravděpodobně nepřijala vládu proaktivně usilující o výklad, než vyjde rozsudek ve věci; řekla, že interpretace by měla být poslední možností a vláda by se měla nejprve podívat na další metody řešení problému bydliště. Hongkongská federace odborových svazů předseda a delegát NPC Cheng Yiu Tong uvedl, že existuje velká pravděpodobnost, že by vláda v případě prohry případu hledala výklad.[47] Člen občanské strany Ronny Tong se naopak vyslovil proti výzvám k výkladu a uvedl, že by to mohlo vést k „vážnému narušení základních lidských práv“.[54] Delegát NPC a bývalý předseda Legislativní rady Rita Fan uvedl, že ať už vláda usiluje o výklad před případem nebo po něm, bude obviňována, ať už se jedná o „zasahování do hongkongských záležitostí“; také se domnívala, že výklad základního zákona by byl vhodnější způsob řešení případu, na rozdíl od zástupce vedoucího výboru pro základní právo Elsie Leung návrh na změnu.[53]

Po zahájení slyšení vládní poradce David Pannick v odpovědi na otázku soudce Johnsona Lama uvedl, že vláda neměla v úmyslu usilovat o tlumočení dříve, než Lam vydal své rozhodnutí, ale vyhrazil si možnost tak učinit později.[55] Na konci září DAB znovu vyzvala hongkonskou vládu, aby zvážila hledání výkladu.[45] Po ztrátě vlády u CFI došlo k dalším výzvám k výkladu. The Nová lidová strana, v jejímž čele je bývalý ministr bezpečnosti Regina Ip, se také připojil k výzvám, aby vláda požadovala výklad.[56] Do 4. října Ip a její dvě zástupkyně vedoucí strany Michael Tien a Louis Shih uspořádal shromáždění 3 227 podpisů na podporu tlumočení, které předali Ambrose Leeovi na setkání s ním; Lee však uvedl, že vláda neměla v úmyslu v krátké době usilovat o výklad.[57] Člen výboru pro základní právo Lau Nai-keung také napsal úvodník do Čína denně s uvedením, že vláda měla před rozhodnutím podat žádost o tlumočení a měla by ji rozhodně podat dříve, než věc projde Konečný odvolací soud (CFA).[58] Poté, co Lam odmítl na konci října pozastavit výkon svého dřívějšího rozsudku, Alan Leong se znovu vyslovil proti výzvám k výkladu NPCSC a uvedl, že Lamovo rozhodnutí ukázalo, že soudy uznaly práva imigračního oddělení jako „vrátné“ a že výklad není potřeba.[59]

Elsie Leung rovněž vyzvala vládu, aby co nejdříve hledala tlumočení; založila své znalosti na výkladu základního zákona u Soudu závěrečného odvolání v předchozích případech, které se vracely k Ředitel pro přistěhovalectví v. Chong Fung Yuen v roce 2001 nepředpokládala, že by vláda dokázala tento případ v daném místě vyhrát. Dále obvinila CFI i CFA z ignorování legislativní záměr autorů základního zákona.[60] V tomto bodě University of Hong Kong profesor práva Albert Chen, rovněž člen Výboru pro základní právo, poznamenal, že Lam má velmi malou flexibilitu v tom, jak může vládnout Vallejos právě kvůli precedentům CFA v Chong Fung Yuen případ a další předčasné případy práva na pobyt. Uvedl, že neochota CFA zohlednit vnější materiály při určování záměru článku 24 vyplývá do značné míry ze skutečnosti, že vnější materiály dostupné CFA týkající se záměru článku 24 byly zveřejněny po samotném základním zákoně. Jako řešení navrhl, že pokud by Peking zveřejnil zápis z jednání, která vedla až do roku 1984 Sino-britské společné prohlášení, který byl základem pro vypracování základního zákona, mohl by přesvědčit CFA, aby znovu posoudila svůj výklad článku 24; Společná deklarace jako smlouva podléhala zásadám mezinárodní zákon, podle nichž měli signatáři smlouvy právo vydávat vysvětlení svých stanovisek.[61]

V roce 2013, poté, co konečný odvolací soud projednal případ, Rao Geping (饒戈平) ze dne Pekingská univerzita Právnická fakulta, která dříve působila jako zástupce na pevnině ve Výboru pro základní právo, uvedla, že by nemělo být nutné, aby hongkonská vláda požadovala jiný výklad základního zákona, pokud jde o případ Vallejose nebo starší Ředitel pro přistěhovalectví v. Chong Fung Yuen (který poskytl hongkongské trvalé bydliště hongkonským dětem rodičů z pevniny, kteří nemají bydliště v Hongkongu). Podle Raova názoru NPCSC již jasně vysvětlil článek 24 základního zákona ve svém výkladu z roku 1999 v důsledku Ng Ka Ling v. Ředitel pro imigraci, a zejména prokázal, že hongkongská vláda má právo používat imigrační nařízení ke kontrole, kdo získal právo pobytu v Hongkongu.[62]

Pochody a veřejné protesty

Dne 21. srpna, den před zahájením slyšení, naplánovalo 100 členů skupiny Caring Hong Kong Power (CHKP) pochod z Victoria Park do ústředí Občanské strany v Severní bod. Zhruba 30 osob patřících k Socialistické akci a Čínská univerzita v Hongkongu - Leftist Reloaded s dominancí absolventů se postavil proti členům CHKP a pokusil se jim zabránit v pochodování. Vypukla rvačka; policie se pokusila oddělit obě strany barikádami, ale poté se lidé přítomní na místě začali střetávat s policií sami. Policie poté zatkla 15 mužů a čtyři ženy a vykázala je z místa činu; mezi nimi tři odmítli kauci. Další pochod demonstrantů CHKP pokračoval bez incidentů z Elektrické silnice do ústředí Občanské strany.[63] Protože však byla neděle, v sídle Občanské strany nebyli přítomni žádní členové strany ani zaměstnanci. Podle a Ta Kung Pao zpráva se toho pochodu zúčastnilo 1 000 lidí.[64]

Týden poté, co byl vyhlášen rozsudek, uspořádala DAB další pochod od Chater House v Centrální do Místo Tamar v Admiralita dne 2. října, zatímco společnost Caring Hong Kong Power naplánovala pochod na 9. října.[65] Podle samostatné Zpívat Tao denně zprávy, pochodu DAB se zúčastnilo 1 000 lidí, zatímco 2 000 CHKP.[66][67] Pochody a shromáždění pokračovaly až do konce měsíce. Dne 23. října uspořádalo 200 domácích pomocníků a svíčková bdění na Náměstí sochy na podporu případu. Následující den se k a Hongkongská federace odborových svazů pochod z Wan Chai do ústředí vlády v opozici vůči právům na pobyt pro domácí pomocníky.[68]

Protesty pokračovaly i v roce 2012, když se blížilo datum odvolání. Dne 29. ledna uspořádaly filipínské skupiny migrantů v Centralu modlitební bdění na podporu práva pobytu zahraničních domácích pomocníků.[69] 21. února, první den v případě odvolacího soudu, uspořádala hongkongská skupina pro sociální otázky (香港 社會 關注 組) protesty vyzývající vládu, aby požádala NPCSC o výklad základního zákona.[33][70]

Reference

  1. ^ A b C d E F G Benitez, Mary Ann; Tse, Winnie (29. července 2011), "Domeček z karet", Standardní, archivovány z originál dne 16. října 2012, vyvoláno 1. října 2011
  2. ^ A b C Benitez, Mary Ann; Lee, Diana (24. srpna 2011), „Pomocníci vyloučeni v předčasné dohodě, řekl soud“, Standardní, archivovány z originál dne 10. září 2015, vyvoláno 1. října 2011
  3. ^ „留 港 23 年 無 居 權 外 傭 斥 歧視 申 覆核“, Ming Pao, 5. prosince 2010, vyvoláno 3. října 2011
  4. ^ „Fakta o trvalém pobytu v Hongkongu“, Philippine Daily Inquirer, 2. října 2011, vyvoláno 3. října 2011
  5. ^ A b „覆核 外 傭 居 權 周四 裁決 入境 例 違 基本法 否 料 成 判決 關鍵“, Zpívat Pao, 25. září 2011, vyvoláno 4. října 2011[trvalý mrtvý odkaz ]
  6. ^ "Imigrační nařízení - oddíl 2 - minulá verze", Hongkongské vyhlášky, Hongkongský institut právních informací, 30. června 1997, vyvoláno 4. října 2011
  7. ^ "Imigrační nařízení - oddíl 2", Hongkongské vyhlášky, Hongkongský institut právních informací, 18. ledna 2003, vyvoláno 4. října 2011
  8. ^ Li, Joseph (24. srpna 2011), „Právo pobytu bitevních hlav do dalšího dne“, Čína denně, archivovány z originál dne 5. dubna 2012, vyvoláno 4. října 2011
  9. ^ Lee, Diana; Benitez, Mary Ann (23. srpna 2011), „Těsné, jak začíná soudní bitva“, Standardní, archivovány z originál dne 8. září 2015, vyvoláno 4. října 2011
  10. ^ "'Pedring „zastavuje rozhodnutí hongkongského soudu o pobytu služebných“ “, Philippine Daily Inquirer, 30. září 2011, vyvoláno 2. října 2011
  11. ^ „Filipínský [sic] služka vyhrála legální bitvu o trvalé bydliště v Hongkongu při rozhodování o památkách, Washington Post, 30. září 2011, vyvoláno 3. října 2011
  12. ^ Seznam denních příčin, High Court of the Hong Kong Special Administrative Region, 26. října 2011, vyvoláno 26. října 2011[trvalý mrtvý odkaz ]
  13. ^ Roncesvalles, Carina I. (11. listopadu 2011), „Rozdělení rozhodnutí o nabídce ROA Filipínců“, Hongkongské novinky, archivovány z originál dne 10. července 2012, vyvoláno 12. února 2012
  14. ^ Wong, Cecil (30. září 2011), „Vláda se odvolá proti rozhodnutí služebné“, Rozhlasová televize Hong Kong, vyvoláno 2. října 2011
  15. ^ Avendaño, Christine O. (3. října 2011), „Aquino vítá rozhodnutí soudu HK o případu pobytu filipínské služky“, Philippine Daily Inquirer, vyvoláno 3. října 2011
  16. ^ „Manila vítá rozhodnutí soudu HK o filipínské služce Evangeline Banao Vallejosové“, Philippine Daily Inquirer, 1. října 2011, vyvoláno 3. října 2011
  17. ^ „Indonésie vítá rozhodnutí rezidenta Hongkongu“, Jakarta Globe, 30. září 2011, archivovány od originál dne 5. února 2013, vyvoláno 3. října 2011
  18. ^ Benitez, Mary Ann; Lee, Samson (3. října 2011), „Hovory rostou kvůli vládnutí služebné“, Standardní, archivovány z originál dne 8. září 2015, vyvoláno 30. října 2011
  19. ^ A b Vallejos proti komisaři pro registraci (HCAL 124A / 2010) Soud prvního stupně ze dne 28. října 2011, vyvoláno 3. listopadu 2011
  20. ^ „Hongkongský soud odmítá nabídku na pozastavení rozhodnutí služebné“, Agence France-Presse, 26. října 2011, vyvoláno 26. října 2011
  21. ^ „高 院 拒 頒 外 傭 居 權 暫緩 令“, Ming Pao, 26. října 2011, archivovány od originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 26. října 2011
  22. ^ A b „學 者 憂 拒 頒 暫 緩 令 會 惹 爭 拗“, i-Cable News Channel, 26. října 2011, vyvoláno 26. října 2011
  23. ^ A b Ho, Maggie (26. října 2011), „Soud zamítá krok k zablokování rozhodnutí o sídle“, Rozhlasová televize Hong Kong, vyvoláno 26. října 2011
  24. ^ „Hongkongský soud signalizuje ano nabídce filipínské služky“, Philippine Inquirer, 26. října 2011, vyvoláno 26. října 2011
  25. ^ „人權 監察 歡迎 高 院 裁決“, Rozhlasová televize Hong Kong, 26. října 2011, vyvoláno 26. října 2011
  26. ^ Vláda se odvolá proti rozhodnutí rezidence domácího pomocníka, Listopad 2011, vyvoláno 13. února 2012[trvalý mrtvý odkaz ]
  27. ^ Choi, Christy (13. února 2012), „Odborníci se obávají napětí, když se blíží datum odvolání služebné“, South China Morning Post, vyvoláno 13. února 2012
  28. ^ Seznam denních příčin, High Court of the Hong Kong Special Administrative Region, 21. února 2012, vyvoláno 21. února 2012[trvalý mrtvý odkaz ]
  29. ^ „Hongkong bojuje s rezidencí vládnoucích služebných“, Gulf News / AFP, 21. února 2012, vyvoláno 21. února 2012
  30. ^ Ho, Maggie (21. února 2012), „Vláda usiluje o zrušení rozhodnutí o sídle“, Rozhlasová televize Hong Kong, vyvoláno 21. února 2012
  31. ^ A b „辯護 律師 撐 原審「 正確 」外 傭 居 權 不應 考慮 經濟“, Hongkongské denní zprávy, 24. února 2012, archivovány od originál dne 8. ledna 2013, vyvoláno 24. února 2012
  32. ^ To, Fat-chou (22. února 2012), „外 傭 非「 通常 居港 」入境 條例 無 違憲“, Wen Wei Po, vyvoláno 24. února 2012
  33. ^ A b „外 傭 居港 權 上訴 案 開審“, NYNÍ novinky, 21. února 2012, vyvoláno 21. února 2012
  34. ^ A b Deng, Andrea (23. února 2012), „Žádné právo na změnu základního zákona o kontrole přistěhovalectví: právní zástupce“, Čína denně, archivovány z originál dne 18. ledna 2013, vyvoláno 24. února 2012
  35. ^ A b „居港 權 案 押後 宣判 外 傭 稱 等同 外籍 公務員“, AM730, 24. února 2012, vyvoláno 24. února 2012
  36. ^ Takže Alice (24. února 2012), „Pomocníci musí počkat na rozhodnutí o sídle“, Standardní, archivovány z originál dne 10. září 2015, vyvoláno 24. února 2012
  37. ^ A b Tang, Sisi (28. března 2012), „Vláda Hongkongu zvítězila v bitvě služebných o pobyt“, Reuters, vyvoláno 28. března 2012
  38. ^ A b Roncesvalles, Carina (2. března 2013), „Nabídka služebných Pinoyů na pobyt HK dosáhla nejvyššího soudu“, Filipínská hvězda, vyvoláno 7. března 2013
  39. ^ Chiu, Austin (26. února 2013), „Nejvyšší soud odmítá nabídku pobytu dívky z Hongkongu“, South China Morning Post, vyvoláno 7. března 2013
  40. ^ Ip, Kelly (28. února 2013). „Právník hledající bydliště bouchne taktikou„ zadních dveří ““. Standardní. Archivovány od originál dne 12. dubna 2013. Citováno 4. března 2013.
  41. ^ „Hongkongský soud zahájil jednání o pobytu služebné“, Global Post / Agence France-Press, 26. února 2013, vyvoláno 7. března 2013
  42. ^ „外 傭 爭 居 權 下周 終 院 裁決 (odvolací soud rozhodl příští týden v boji zahraničních služebných o pobyt)“, Zpívat Tao denně, 16. března 2013, archivovány od originál dne 12. dubna 2013, vyvoláno 16. března 2013
  43. ^ Chiu, Austin (25. března 2013), „Nejvyšší hongkongský soud zamítá žádost domácích pomocníků o trvalý pobyt“, South China Morning Post, vyvoláno 25. března 2013
  44. ^ Hunt, Katie (20. února 2012), „Asie diskutuje o více právech domácích pracovníků“, BBC novinky, vyvoláno 21. února 2012
  45. ^ A b Lee, Diana (26. září 2011), „DAB zvyšuje pomoc při nabídce bydlení pomocníky“, Standardní, archivovány z originál dne 5. listopadu 2011, vyvoláno 3. října 2011
  46. ^ Benitez, Mary Ann; Lee, Diana (30. září 2011), „Domácí pomocníci dnes mohou objevit osud příbytku“, Standardní, archivovány z originál dne 17. prosince 2013, vyvoláno 2. října 2011
  47. ^ A b „外 傭 居 權 倘 敗訴 釋法 機會 大“, Ming Pao, 12. srpna 2011, archivovány od originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 4. října 2011
  48. ^ A b „自由 黨 公民 黨外 傭 案 掀 罵戰“, Zpívat Tao denně, 11. srpna 2011, archivovány od originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 3. října 2011
  49. ^ „勁升 傭 申 居港 權 增 上 月 勁升 147 倍“, Wen Wei Po, 3. listopadu 2011, vyvoláno 3. listopadu 2011
  50. ^ „居港 權 勝訴 外 傭 仍未 成 港人“, Novinky i-Cable, 12. února 2012, vyvoláno 13. února 2012
  51. ^ „公民 黨 為 外 傭 爭 居 權 是 與 民 為敵“, Wen Wei Po, 3. října 2011, vyvoláno 4. října 2011
  52. ^ Dioquino, Rose-An Jessica (8. listopadu 2011), „Kandidáti na domácí pracovníky v průzkumech HK prohrávají“, Zprávy GMA, vyvoláno 13. února 2012
  53. ^ A b Lee, Colleen; Lee, Diana (15. srpna 2011), „Peking nebo ne, jen si nechte roztřídit soudní proces služebných, naléhá Rita Fan“, Standardní, archivovány z originál dne 8. září 2015, vyvoláno 2. října 2011
  54. ^ Drew, Kevin (22. srpna 2011), „Služky testují rezidenční pravidla v Hongkongu“, The New York Times, vyvoláno 13. února 2012
  55. ^ „政府 大 律師 保留 釋法 權“, Zpívat Tao denně, 23. srpna 2011, vyvoláno 4. října 2011
  56. ^ "外傭居港權案 新民黨促政府研釋法", Hong Kong Economic Journal, 2. října 2011, vyvoláno 4. října 2011
  57. ^ "外傭居權案港府昨提上訴", Hongkongský komerční den, 5. října 2011, vyvoláno 5. října 2011[trvalý mrtvý odkaz ]
  58. ^ Lau, Nai-Keung (4 October 2011), "Govt should stop passing buck on Basic Law interpretation", Čína denně, vyvoláno 4. října 2011
  59. ^ "梁家傑指法庭確認入境處把關權力", Zpívat Tao denně, 26 October 2011, archived from originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 26. října 2011
  60. ^ Li, Joseph (4 October 2011), "Elsie Leung urges govt to seek NPCSC interpretation", Čína denně, vyvoláno 4. října 2011
  61. ^ "陳弘毅：24條立法原意 終院或可重新審視", Ming Pao, 1 October 2011, archived from originál dne 7. října 2011, vyvoláno 5. října 2011
  62. ^ "饒戈平：外傭案毋須再釋法 — Rao Geping: no need for another interpretation in foreign maid case". NYNÍ novinky. 5. března 2013. Citováno 7. března 2013.
  63. ^ Ng, Yuk-hang (21 August 2011), "Police break up brawl at rally against helpers", South China Morning Post, archivovány z originál dne 31. března 2012, vyvoláno 4. října 2011
  64. ^ "市民遊行斥公民黨「禍港」反外傭有居港權", Ta Kung Pao, 22. srpna 2011, vyvoláno 5. října 2011[trvalý mrtvý odkaz ]
  65. ^ "民建聯今遊行 反對外傭居權", Wen Wei Po, 2. října 2011, vyvoláno 4. října 2011
  66. ^ "逾千人遊行反外傭爭居權", Zpívat Tao denně, 3 October 2011, archived from originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 4. října 2011
  67. ^ "二千人遊行聲討大橋外傭案", Zpívat Tao denně, 10 October 2011, archived from originál dne 4. dubna 2012, vyvoláno 10. října 2011
  68. ^ "Hong Kong nationals protest residency rights for domestic helpers", Filipínská hvězda, 25. října 2011, vyvoláno 26. října 2011[trvalý mrtvý odkaz ]
  69. ^ Santo Domingo, Bernardette (10 February 2012), "Filipinos back residency bid", Hongkongské novinky, archivovány z originál dne 9. července 2012, vyvoláno 13. února 2012
  70. ^ "3大理據反外傭居留 政府：原訟庭法官犯錯", Apple Daily, 21. února 2012, vyvoláno 21. února 2012