Komise OSN pro vědu a technologii pro rozvoj - United Nations Commission on Science and Technology for Development
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | |
Zkratka | CSTD |
---|---|
Formace | 30.dubna 1992 |
Typ | Mezivládní organizace, Regulační orgán, Poradní sbor |
Právní status | Aktivní |
Hlavní sídlo | Ženeva, Švýcarsko |
Hlava | Předseda komise OSN pro vědu a technologii pro rozvoj ![]() |
Mateřská organizace | Hospodářská a sociální rada OSN |
webová stránka | CSTD na unctad.org |
![]() |
The Komise OSN pro vědu a technologii pro rozvoj (CSTD) je pomocným orgánem Hospodářská a sociální rada (ECOSOC), jednoho ze šesti hlavních orgánů Organizace spojených národů. Bylo ustaveno Valným shromážděním ve své rezoluci 46/235 a poskytuje celkový směr souvisejícímu pracovnímu programu. Komise se skládá ze 43 členů a podle usnesení hospodářské a sociální rady 2002/37 se schází každý rok a podává zprávy Radě. V souladu s rezolucí Rady 1993/75 dostává Komise specializované a technické poradenství od panelů ad hoc a workshopů, které se scházejí mezi zasedáními Komise za účelem zkoumání konkrétních otázek vědy a techniky pro rozvoj. The UNCTAD sekretariát poskytuje podstatnou podporu Komisi.
Komise se poprvé sešla v dubnu 1993 v roce New York City, USA. Nahradil bývalý Mezivládní výbor pro vědu a technologii pro rozvoj a jeho poradní výbor zřízený po vídeňské konferenci o vědě a technologii pro rozvoj v roce 1979. Konference OSN o obchodu a rozvoji Za věcný servis Komise odpovídá sekretariát. Komise se následně sešla v roce 2006 Ženeva, Švýcarsko, na Palais des Nations.
CSTD byla založena za účelem poskytování Valné shromáždění a Hospodářská a sociální rada s poradenstvím na vysoké úrovni v příslušných otázkách prostřednictvím analýz a vhodných politických doporučení nebo možností. Děje se tak s cílem umožnit těmto orgánům řídit budoucí práci OSN, rozvíjet společné politiky a dohodnout se na vhodných opatřeních.
Peter Major je v současné době předsedou Komise pro vědu a technologii pro rozvoj.
Členství
Komise má čtyřicet tři členských států volených výborem ECOSOC na období čtyř let. Odborníci jmenovaní jejich příslušnými vládami mají mít potřebnou kvalifikaci a odborné nebo vědecké znalosti. Komise má jedenáct členů z afrických států, devět členů z asijských států, osm členů z latinskoamerických a karibských států, pět členů ze států východní Evropy a deset členů ze západoevropských a dalších států.[1]
Afrika
- Angola (2018)
- Kamerun (2016)
- Středoafrická republika (2016)
- Pobřeží slonoviny (2018)
- Keňa (2018)
- Libérie (2016)
- Mauretánie (2018)
- Mauricius (2018)
- Nigérie (2016)
- Uganda (2018)
- Zambie (2016)
Asie
- Čína (2018)
- Indie (2018)
- Írán (Islámská republika) (2018)
- Japonsko (2016)
- Omán (2016)
- Pákistán (2018)
- Srí Lanka (2016)
- Thajsko (2018)
- Turkmenistán (2016)
východní Evropa
- Bulharsko (2018)
- Maďarsko (2016)
- Lotyšsko (2018)
- Polsko (2018)
- Ruská Federace (2016)
Západní Evropa a další státy
- Rakousko (2016)
- Kanada (2018)
- Finsko (2016)
- Německo (2016)
- Portugalsko (2016)
- Švédsko (2018)
- Švýcarsko (2016)
- krocan (2018)
- Spojené království (2018)
- Spojené státy americké (2018)