Svatí Trois Villes - Trois Villes saintes
 První vydání | |
| Autor | J. M. G. Le Clézio |
|---|---|
| Originální název | Svatí Trois Villes |
| Země | Francie |
| Jazyk | francouzština |
| Žánr | Esej |
| Vydavatel | Gallimard, Paříž |
Datum publikace | 1980 |
| Typ média | Tisk |
| Stránky | 81 stran |
| ISBN | 978-2-07-021811-0 |
| OCLC | 434362045 |
„Svatí Trois Villes“ je esej napsaná uživatelem francouzština laureát Nobelovy ceny J. M. G. Le Clézio.
Napsáno ve francouzštině
Titul by mohl být přeložen do angličtiny jako „Tři posvátné městyse“
Předmět
Muži, tři města, Chancah, Tixcacal, Chun Pom a sucho, které útočí na svobodu, potlačilo ticho bohů, kteří mohli mluvit a byli zticha. Společnost JMG Le is Clézio, která byla zaměstnána v Latinské Americe v roce 1967, vzala hlubokou vášeň pro tento region a pro Indy. Tato zkušenost velmi zapůsobila na jeho práci a změnila jeho světový názor. Po čtyři roky, od roku 1970 do roku 1974, sdílel životy Emberá mluvící národy v srdci panamské džungle.[1]
Historie publikace
Časopis
1
- Le Clézio, J. M. G. (1975). „Svatí Trois villes“. Nouvelle Revue Française (ve francouzštině) (264, décembre): 1–15.
ploutev
- Le Clézio, J. M. G. (1975). „Svatí Trois villes“. Nouvelle Revue Française (ve francouzštině) (září): 7–33.
První francouzské vydání
- Le Clézio, Jean Marie Gustave (1980). Svatí Trois Villes (francouzsky). Paříž: Gallimard. str. 81. ISBN 978-2-07-021811-0.
Reference
- ^ Arguedas, Pascale (2008). „Svatí Trois Villes“ (francouzsky). Pascale Arguedas. Citováno 2008-11-17.
.Původní francouzský text: „Employé par l'Institut d'Amérique Latine en 1967, JMG Le Clézio se prit de profonde vášeň pro cette région et pour les Indiens. Expérience humaine, culturelle et mystique d'une valeur irremplaçable, cette aventure contribua à forger un autre homme, un autre écrivain, apaisé, épanoui. Pendant quatre ans, de 1970 à 1974, il partagea la vie des Emberas et Waunanas, au coeur de la jungle panaméenne. des hommes, trois villes, Chancah, Tixcacal, Chun Pom , et la sècheresse qui agresse, la liberté étouffée par le silence des dieux qui savaient parler et se sont tus "